Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění

Osoba s trvalým pobytem na území České republiky musí mít právě z titulu trvalého pobytu řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah zařazením do některé (tedy alespoň jedné) z těchto kategorií:

• zaměstnanec v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, zdaňovanými podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), standardně formou pracovní smlouvy, případně s příjmy alespoň v částce 3 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce (viz dále),
• osoba samostatně výdělečně činná,
• osoba, za kterou platí pojistné stát,
• osoba bez zdanitelných příjmů,

kdy je přípustná i kombinace některých kategorií

Rozhodným obdobím kalendářní měsíc

V této souvislosti je třeba mít na paměti, že rozhodným obdobím, v jehož rámci musí mít tyto osoby své pojištění v pořádku, je kalendářní měsíc. Aby měl pojištěnec svůj pojistný vztah relevantně vyřešen postačí, když bude u zdravotní pojišťovny evidován v některé z prvních tří výše uvedených kategorií (tedy zjednodušeně zaměstnanec, osoba samostatně výdělečně činná a osoba, za kterou platí pojistné stát) alespoň po část kalendářního měsíce, v příslušném měsíci dokonce postačí i jen jeden den registrace v některé z těchto kategorií. Pokud pojištěnec nevyužije v kalendářním měsíci ani jednu z těchto tří možností a nepřihlásí se sám u zdravotní pojišťovny do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů, pohlíží se na něj jako na osobu bez plátce pojistného, čímž mu vzniká ve zdravotním pojištění problém.

Pokud je zaměstnání ukončeno, nemusí se pojištěnec problematikou zdravotního pojištění zabývat v kalendářním měsíci, ve kterém toto zaměstnání skončilo, i kdyby zaměstnání trvalo pouze část tohoto měsíce. Svoji situaci však nutně musí řešit od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém pracovní poměr skončil. V návaznosti na právní úpravu zdravotního pojištění přicházejí v úvahu následující varianty.

1) Nástup do jiného zaměstnání

Jestliže pojištěnec nastoupí do zaměstnání nejpozději v průběhu kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnání skončilo, bude platit pojistné jeho nový zaměstnavatel. Žádný problém nevznikne u zdravotní pojišťovny například v situaci, kdy jedno zaměstnání skončí dne 3. 8. a do dalšího zaměstnání pojištěnec nastoupí třeba 29. 9. Za zbylé kalendářní dny měsíců srpna a září se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí.

Období mezi jednotlivými zaměstnáními, trvající třeba i několik kalendářních měsíců, lze snadno překlenout registrací uchazeče o zaměstnání u úřadu práce, anebo také pobíráním nemocenských dávek v důsledku onemocnění v ochranné lhůtě, což jsou ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát. Dokonce přichází v úvahu i souběžná evidence uchazeče o zaměstnání se zaměstnáním – za podmínky, že příjem nepřevýší za stanovených podmínek polovinu minimální mzdy.

Aby měl pojištěnec řešený svůj pojistný vztah zaměstnáním, musí se jednat o zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění, kterým je v podstatě vždy zaměstnání na základě pracovní smlouvy. Tímto zaměstnáním není například činnost na základě dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 3 500 Kč nebo podle dohody o provedení práce při příjmu maximálně 10 000 Kč. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

2) Výkon samostatné výdělečné činnosti

Pouze osoby samostatně výdělečně činné platí ve zdravotním pojištění pojistné formou záloh a případného doplatku pojistného za situace, kdy je tato jejich samostatná výdělečná činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů. V roce 2021 činí minimální výše zálohy 2 393 Kč. V případě souběhu zaměstnání s podnikáním je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů – v této činnosti pak musí být zajištěn odvod pojistného, a to buď alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance, anebo musejí být hrazeny alespoň minimální zálohy OSVČ. Je-li samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, není povinností takto podnikající osoby platit zálohy a pojistné se doplácí jednorázově do osmi dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled za uplynulé zdaňovací období. Zálohy na pojistné včetně doplatku je zapotřebí platit včas a ve správné výši, jinak zdravotní pojišťovna vyčíslí dlužné pojistné a návazně doměří i penále. V případě souběžných příjmů musí být pojištěnec z titulu všech svých činností pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.

3) Registrace ve „státní kategorii“

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další.

Výhodou zařazení pojištěnce mezi osoby, za které platí pojistné stát, je skutečnost, že tyto osoby nemusí platit žádné pojistné (pokud nejsou zaměstnány nebo nepodnikají), kdy za každého takového pojištěnce obdrží zdravotní pojišťovna v roce 2021 prostřednictvím státního rozpočtu České republiky měsíčně částku 1 767 Kč. V podstatě jedinou povinností pojištěnce (nebo zákonného zástupce – například u nezaopatřených dětí) je prokazatelně doložit zdravotní pojišťovně nárok na registraci v této kategorii, přičemž se nesmí zapomínat ani na oznámení ukončení tohoto nároku. Příslušné doklady předkládá pojištěnec buď zaměstnavateli, je-li zaměstnán, nebo sděluje zdravotní pojišťovně tyto skutečnosti osobně. V rámci daného kalendářního měsíce postačuje i jen jeden den evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, a dotyčná osoba má ve zdravotním pojištění vyřešený celý kalendářní měsíc.

4) Osoba bez zdanitelných příjmů

Osoby bez zdanitelných příjmů představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců, kdy se za takovou osobu považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

• nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a
• není osobou, za kterou platí pojistné stát (viz předcházející bod) a ani
• není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině – viz následující bod 5.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Do této specifické kategorie bude patřit například i pojištěnec, který má pouze příjmy z kapitálového majetku, z nájmu (kdy nemovitost není zapsána v obchodním majetku), anebo vykazuje ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, tedy má příjmy vycházející z ustanovení § 8 až § 10 ZDP. Měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů činí v roce 2021 částku 2 052 Kč, což je 13,5 % z minimální mzdy 15 200 Kč.

5) Pobyt v zahraničí

Český občan může vycestovat do zahraničí za účelem výkonu výdělečné činnosti, anebo naopak práce v zahraničí nemusí být motivem pro vycestování. Pokud se pojištěnec rozhodne pro práci v zahraničí, pak je důležité, ve které zemi chce pracovat, eventuálně podnikat.

Zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost podle koordinačních pravidel Evropské unie

V rámci států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska a také Velké Británie a Severního Irska se v situaci s „mezinárodním prvkem“ postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. Mezi základní principy těchto nařízení patří pojištění (neboli účast ve všech systémech sociálního zabezpečení) ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost, a také princip jednoho pojištění. Pokud tedy bude český občan pracovat třeba v Německu, ukončí se mu pojištění u české zdravotní pojišťovny a zemí jeho pojištění bude Německo. V tomto státě bude pojištěn, přesněji účasten všech systémů sociálního zabezpečení.

Práce v ostatních, tzv. třetích zemích

Jestliže se občan rozhodne pro práci ve státech, které nejsou uvedeny výše, a ani není s tímto státem uzavřena dvoustranná mezistátní smlouva o sociálním zabezpečení, může si zvolit jednu z těchto variant řešení pojistného vztahu – buď využije možnosti dlouhodobého pobytu v zahraničí (viz dále), kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců, anebo si bude platit pojistné jako již zmíněná osoba bez zdanitelných příjmů.

Dlouhodobý pobyt v cizině

O dlouhodobém pobytu v cizině hovoříme tehdy, jsou-li splněny tyto tři podmínky:

1. nepřetržitý pobyt v cizině trvá déle než 6 měsíců,
2. zdravotní pojištění v cizině trvá po celou dobu pobytu v cizině,
3. povinnost platit pojistné zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podaném zdravotní pojišťovně uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně.

Osoba splňující uvedené podmínky je tímto vyňata ze zdravotního pojištění v ČR a současně je povinna odevzdat před odjezdem průkaz zdravotní pojišťovny (totéž platí i při výkonu výdělečné činnosti v zahraničí podle výše uvedených koordinačních pravidel EU). Za osobu dlouhodobě pobývající v cizině nikdo pojistné v ČR neplatí, současně však tato osoba nemá po uvedenou dobu nárok na poskytnutí hrazených služeb českým systémem veřejného zdravotního pojištění. Povinnost opětovného placení pojistného vzniká dnem návratu z ciziny.

Povinností osoby, která se vrátila z ciziny, je dokladovat zdravotní pojišťovně pojištění z titulu výkonu výdělečné činnosti nebo uzavřené zdravotní pojištění v cizině a jeho délku. Tato povinnost je přímo zásadní, neboť pokud by pojištěnec tento doklad nepředložil, byl by povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné tak, jako by podle výše uvedených podmínek nepostupoval.

Rada závěrem

Pokud pojištěnec ukončí zaměstnání, má zdravotní pojištění vyřešené ještě v tom kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnání (třeba jen po část měsíce) trvalo. Je-li pojištěnec zaměstnancem, pak se o své zdravotní pojištění nemusí starat, veškeré povinnosti plní zaměstnavatel. Zaměstnanec však oznamuje zaměstnavateli případnou změnu zdravotní pojišťovny a vznik nebo zánik nároku na platbu pojistného státem. Pokud si pojištěnec platí pojistné sám jako tzv. samoplátce, tedy osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba bez zdanitelných příjmů, pak sám plní zákonné povinnosti. To znamená, že se musí přihlásit u zdravotní pojišťovny do příslušné kategorie a rovněž musí hradit povinné platby.