Změny ve zdravotním pojištění od 2. 8. 2021

Vydáno: 9 minut čtení

Ve Sbírce zákonů byl zveřejněn zákon č. 274/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. V části šesté se mění zákon č. 592/1992 Sb., upravující pojištění dětí narozených matce pobývající na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu (viz dále). Část sedmá pak obsahuje novelu zákona č. 48/1997 Sb., jenž mj. definuje osoby, které jsou pojištěnci podle tohoto zákona, a taxativním výčtem upravuje vznik a zánik zdravotního pojištění.

Pojištění narozeného dítěte

Změna zákona č. 592/1992 Sb. se týká dětí narozených na území ČR, jejichž matka má v okamžiku porodu povolení k dlouhodobému pobytu v ČR, přičemž otec nemá v ČR trvalý pobyt. Rozhodným obdobím je období ode dne narození do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku. Dítě je účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění ode dne narození po dobu nejméně dvou měsíců, přesněji do konce měsíce, v němž dosáhne věku 60 dní. Následně je zapotřebí uzavřít komerční zdravotní pojištění, nebude-li získána jiná forma oprávnění k pobytu.

Narození dítěte je povinen oznámit jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník do 8 dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Není-li matka dítěte v ČR zdravotně pojištěna, oznámí narození dítěte zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. Nejsou-li rodiče v ČR zdravotně pojištěni, oznamuje se narození dítěte VZP ČR.

Pojistné za tyto narozené děti platí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník jednorázově za celé rozhodné období. Pojistné je splatné od prvního do posledního dne rozhodného období. Vyměřovacím základem je dvojnásobek minimální mzdy za rozhodné období, což je v roce 2021 částka 4 104 Kč.

Osobní rozsah zdravotního pojištění

Novela zákona č. 48/1997 Sb. podrobně specifikuje osobní rozsah zdravotního pojištění, kdy pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která

  1. má trvalý pobyt na území České republiky, nebo
  2. nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud
    1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky,
    2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu,
    3. jí byl udělen azyl na území České republiky,
    4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky,
    5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje,
    6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby,
    7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná,
    8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,
    9. se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, nebo
    10. se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu.

Předchozí právní úprava řešila v § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění pouze ve vazbě na zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo s trvalým pobytem na území České republiky. Nově jsou tak v právní úpravě zdravotního pojištění legislativně precizovány například návaznost na udělení azylu nebo doplňkové ochrany na území České republiky anebo postupy vyplývající z aplikace koordinačních nařízení Evropské unie či dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení, je-li Česká republika takovou smlouvou vázána a k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná.

Vznik a zánik zdravotního pojištění

Pro placení pojistného a plnění zákonných povinností ve zdravotním pojištění je důležité, kdy pro pojištěnce účast na zdravotním pojištění vzniká a následně zaniká. Novelizované znění § 3 zákona č. 48/1997 Sb. rozšiřuje a zpřesňuje podmínky vzniku a zániku zdravotního pojištění.

Zdravotní pojištění vzniká

  1. osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky narozením, dnem narození,
  2. osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky povolením trvalého pobytu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu,
  3. osobě, které vzniklo oprávnění trvale pobývat na území České republiky rozhodnutím příslušného orgánu o svěření do náhradní výchovy, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je tato osoba svěřena, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je tato osoba umístěna, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření do náhradní výchovy, nebo
  4. osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem

1) nástupu do zaměstnání,

2) nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu,

3) nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu,

4) nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany,

5) nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo dnem, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,

6) vykonatelnosti předběžného opatření nebo usnesení soudu o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče,

7) kdy se Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, stala příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,

8) přihlášení občana České republiky k trvalému pobytu na území České republiky po předchozím pobytu v cizině,

9) narození, jde-li o osobu, která se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, nebo

10) narození, jde-li o osobu, která se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu.

Na vznik zdravotního pojištění musí systémově navazovat i jeho zánik. Přesný výčet podmínek zániku zdravotního pojištění naleznete v novelizovaném ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. Zdravotní pojištění zaniká například smrtí pojištěnce nebo skončením trvalého pobytu na území České republiky.

Účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění dále končí u osob bez trvalého pobytu na území České republiky také dnem ukončení zaměstnání nebo dnem skončení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu apod. Avšak u osob výdělečně činných v ČR podle koordinačních nařízení Evropské unie nadále trvá účast na pojištění tehdy, jsou-li po skončení výdělečné činnosti aplikovány pro výdělečně činnou osobu a její nezaopatřené rodinné příslušníky podmínky rovného zacházení v souladu s právem Evropské unie. Takže zaměstnanec ze státu podléhajícího režimu koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 zůstává po skončení zaměstnání pojištěn v České republice například tehdy, když čerpá českou podporu v nezaměstnanosti nebo při nároku na dávky vyplácené českým systémem nemocenského pojištění.

Pojištěnec jako plátce pojistného a rozšíření okruhu "státních kategorií"

K výše uvedenému dodáváme, že pojištěnec je plátcem pojistného podle § 5 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., pokud se jedná o osobu, která se na území České republiky narodila matce s povoleným dlouhodobým pobytem na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku.

Zákonem č. 274/2021 Sb. také došlo k úpravě v kategoriích osob, za které je plátcem pojistného stát. S účinností od 2. 8. 2021 je stát podle § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 48/1997 Sb. plátcem pojistného za osobu,

  • které byl udělen azyl na území České republiky,
  • které byla udělena doplňková ochrana na území České republiky,
  • které bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje,
  • která se na území České republiky narodila matce s povoleným trvalým pobytem, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu,

za podmínky, že nemá příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Za každého "státního pojištěnce" obdrží zdravotní pojišťovny v roce 2021 měsíčně 1 767 Kč. Od 1. ledna 2022 se tato platba státu zvýší o dalších 200 Kč na 1 967 Kč.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Nařízení práce přesčas

Související články

Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2020
Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění v roce 2022
Změna zdravotní pojišťovny a její dopady
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Změny v čerpání rodičovského příspěvku v kontextu zdravotního pojištění
Odstupné a zdravotní pojištění
Rodinný závod a spolupracující osoby z pohledu zdravotního pojištění
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Vznik pracovněprávního vztahu a účasti zaměstnance na pojištění
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Dvojí zvýšení plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Zdravotní pojištění - plátci pojistného a návrat "k normálu"
Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění
Zahájení a ukončení činnosti zaměstnavatele a zdravotní pojištění
Společenství vlastníků a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - specifické situace u neplaceného volna
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Odstupné, ochranná lhůta a ukončení činnosti zaměstnavatele v souvislostech zdravotního pojištění
Práva a povinnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Účast na zdravotním pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Odměny členů statutárních orgánů
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Souběh DPČ a jednatelské odměny
Student nad 26 let
Bezúročná zápůjčka zaměstnanci
Sociální výpomoc
Zdanění náhrad při pracovním úrazu
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění

Související předpisy

274/2021 Sb. , kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
221/2003 Sb. o dočasné ochraně cizinců