Čestná prohlášení ve zdravotním pojištění

Čestné prohlášení je jak pro zaměstnavatele, tak pro kontrolní orgány zdravotních pojišťoven rozhodným či závazným dokladem, od kterého se návazně odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak případně i fyzickou osobou. V následujícím textu si blíže rozebereme nejfrekventovanější situace, ve kterých hraje roli právě zmiňované čestné prohlášení.

Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu zaměstnance

Dle ustanovení citovaného v dále uvedeném čestném prohlášení nemusí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ u osoby splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

• se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny,
• dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně,
• dítě plnící povinnou školní docházku navštěvuje školu, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.

Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. To znamená, že případné zvýhodnění nemohou při celodenní osobní a řádné péči o jedno dítě současně uplatňovat oba rodiče.

Když zaměstnavatel přijímá do pracovněprávního vztahu zakládajícího účast na zdravotním pojištění osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče, přihlašuje ji u zdravotní pojišťovny kódem „P“ a čestné prohlášení dle dále uvedeného vzoru si nechá vystavit proto, aby při příjmu nižším než minimální vyměřovací základ (zpravidla u zkráceného pracovního úvazku nebo u dohody o pracovní činnosti) nemusel provádět dopočet do zákonného minima.

Neplacené volno v zaměstnání

Výše uvedené čestné prohlášení lze použít i v situaci, kdy ženě (nebo muži) končí rodičovská dovolená nebo období pobírání rodičovského příspěvku, zaměstnavatel aktuálně nemá pro dotyčnou zaměstnankyni pracovní uplatnění, přičemž dojde k dohodě, že ženě bude poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data do zaměstnání opět nastoupí.

V měsíci, ve kterém ještě některá ze „státních kategorií“ rodičovské dovolené nebo pobírání rodičovského příspěvku trvala (byť po část tohoto měsíce), má žena svůj pojistný vztah vyřešen. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako „pečující“ osoba. Splňuje-li tato žena podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení a zaměstnavatel neřeší odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, resp. neprovádí žádný dopočet. Čestné prohlášení zaměstnankyně si pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci. V této souvislosti však zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat - prostřednictvím těchto kódů se vymezuje období, po které je za osobu plátcem pojistného stát proto, že nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Evidence pojištěnce - osoby, za kterou platí pojistné stát

Ve zdravotním pojištění platí, že pokud osoba není zaměstnána, musí veškeré rozhodné skutečnosti oznamovat zdravotní pojišťovně sama. Jestliže žena (nebo muž) již není ve „státní kategorii“ (jako příjemce rodičovského příspěvku), přičemž není zaměstnána, nepodniká a současně splňuje výše zmíněné podmínky celodenní osobní a řádné péče, přihlásí se u zdravotní pojišťovny do této kategorie vyplněním formuláře Přihláška a evidenční list pojištěnce. Za této situace bude ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, po celou dobu, kdy bude zákonem požadované podmínky splňovat.

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

V případě tohoto souběhu začíná zaměstnavatele podnikatelská činnost jeho zaměstnance zajímat ve chvíli, kdy příjem v zaměstnání poklesne pod hranici minimální mzdy, nebo je takový příjem při nástupu do zaměstnání sjednán. Z pohledu zdravotního pojištění pak mohou nastat tyto varianty:

• samostatná výdělečná činnost je hlavním zdrojem příjmů - pojištěnec platí minimální zálohy (což zaměstnavateli potvrdí čestným prohlášením) a v zaměstnání se bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 11 000 Kč,
• samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem příjmů - v zaměstnání provádí zaměstnavatel případně dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

S ohledem na reálnou výši příjmů musí být alespoň v jedné z činností zajištěno v příslušném kalendářním měsíci placení pojistného s ohledem na zákonné minimum. Osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, jsou vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 8 (zaměstnanci) a § 3a odst. 3 (OSVČ) zákona č. 592/1992 Sb.

Nekolidující zaměstnání

S účinností od 1. 10. 2004 je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát - uchazeč o zaměstnání. Podmínkou pro faktické naplnění tohoto ustanovení je skutečnost, že zúčtovaný příjem zaměstnané osoby (dle § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů) není vyšší než polovina minimální mzdy.

Jako vždy, i v takovém případě platí, že zaměstnavatel musí mít průkazně zdokumentovány veškeré skutečnosti, které mají vliv na stanovení vyměřovacího základu, především pak v situacích, kdy nemusí při odvodu pojistného zákonné minimum dodržet. Kromě předložení dokladu o evidenci na úřadě práce bych v takovém případě doporučil písemné sdělení formou čestného prohlášení, vystaveného zaměstnancem, dle vzoru:

Určení příslušnosti k právním předpisům

Má-li český zaměstnavatel v úmyslu zaměstnávat zaměstnance - občany z členských států Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, musí nejprve zjistit, zda tento zaměstnanec nemá současně další příjmy ze zaměstnání v jiné zemi (zemích). Pokud bude tato osoba zaměstnána pouze u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, bude uplatněn postup podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 na základě principu pojištění ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost.

Za situace, kdy má český zaměstnavatel v úmyslu zaměstnat osobu ze státu podléhajícího režimu koordinace, doporučuji nechat si od této osoby vystavit čestné prohlášení například tohoto znění:

Souběžná zaměstnání

V případě, kdy má tato osoba příjmy ze zaměstnání i v jiné zemi, na kterou se vztahuje působnost výše uvedených koordinačních nařízení EU (většinou se jedná o stát, kde má tato osoba trvalé bydliště), musí tento zaměstnanec v rámci možností co nejdříve předložit českému zaměstnavateli formulář A1, deklarující skutečnost, že zaměstnanec nadále podléhá právním předpisům příslušného státu, tedy včetně zdravotního pojištění. Zjednodušeně řečeno, zaměstnává-li český zaměstnavatel občana Rakouska s trvalým pobytem na území Rakouska a tento zaměstnanec předloží českému zaměstnavateli formulář A1, vystavený rakouskou stranou, podléhá rakouský zaměstnanec na základě této skutečnosti zdravotnímu pojištění v Rakousku. Český zaměstnavatel pak plní veškeré povinnosti vůči rakouské instituci provádějící zdravotní pojištění.