Čestná prohlášení ve zdravotním pojištění

Vydáno: 10 minut čtení

V některých případech není právní úpravou zdravotního pojištění jednoznačně vymezeno, jak dokladovat určitý nárok nebo konkrétní skutečnost, mající přímý vliv na placení pojistného či evidenci pojištěnce u zdravotní pojišťovny. Proto se pro daný účel používá při praktické aplikaci forma čestného prohlášení.

Čestné prohlášení je jak pro zaměstnavatele, tak pro kontrolní orgány zdravotních pojišťoven rozhodným či závazným dokladem, od kterého se návazně odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak případně i fyzickou osobou. V následujícím textu si blíže rozebereme nejfrekventovanější situace, ve kterých hraje roli právě zmiňované čestné prohlášení.

Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu zaměstnance

Dle ustanovení citovaného v dále uvedeném čestném prohlášení nemusí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ u osoby splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud:

  • se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny,
  • dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně,
  • dítě plnící povinnou školní docházku navštěvuje školu, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.

Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. To znamená, že případné zvýhodnění nemohou při celodenní osobní a řádné péči o jedno dítě současně uplatňovat oba rodiče.

Když zaměstnavatel přijímá do pracovněprávního vztahu zakládajícího účast na zdravotním pojištění osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče, přihlašuje ji u zdravotní pojišťovny kódem „P“ a čestné prohlášení dle dále uvedeného vzoru si nechá vystavit proto, aby při příjmu nižším než minimální vyměřovací základ (zpravidla u zkráceného pracovního úvazku nebo u dohody o pracovní činnosti) nemusel provádět dopočet do zákonného minima.

Vzor:

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stanovené v § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list (rodné listy) mého dítěte .........., narozeného dne ......... Dále prohlašuji, že tento nárok současně neuplatňuje jiná osoba.

Zaměstnavateli oznámím veškeré změny, které mají vliv na zařazení do této kategorie, a to nejpozději do 8 dnů ode dne této změny.

V ................ dne ................

 

...................
zaměstnanec

Neplacené volno v zaměstnání

Výše uvedené čestné prohlášení lze použít i v situaci, kdy ženě (nebo muži) končí rodičovská dovolená nebo období pobírání rodičovského příspěvku, zaměstnavatel aktuálně nemá pro dotyčnou zaměstnankyni pracovní uplatnění, přičemž dojde k dohodě, že ženě bude poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data do zaměstnání opět nastoupí.

V měsíci, ve kterém ještě některá ze „státních kategorií“ rodičovské dovolené nebo pobírání rodičovského příspěvku trvala (byť po část tohoto měsíce), má žena svůj pojistný vztah vyřešen. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako „pečující“ osoba. Splňuje-li tato žena podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., vystaví svému zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení a zaměstnavatel neřeší odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ, resp. neprovádí žádný dopočet. Čestné prohlášení zaměstnankyně si pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci. V této souvislosti však zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat - prostřednictvím těchto kódů se vymezuje období, po které je za osobu plátcem pojistného stát proto, že nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.

Evidence pojištěnce - osoby, za kterou platí pojistné stát

Ve zdravotním pojištění platí, že pokud osoba není zaměstnána, musí veškeré rozhodné skutečnosti oznamovat zdravotní pojišťovně sama. Jestliže žena (nebo muž) již není ve „státní kategorii“ (jako příjemce rodičovského příspěvku), přičemž není zaměstnána, nepodniká a současně splňuje výše zmíněné podmínky celodenní osobní a řádné péče, přihlásí se u zdravotní pojišťovny do této kategorie vyplněním formuláře Přihláška a evidenční list pojištěnce. Za této situace bude ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, po celou dobu, kdy bude zákonem požadované podmínky splňovat.

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

V případě tohoto souběhu začíná zaměstnavatele podnikatelská činnost jeho zaměstnance zajímat ve chvíli, kdy příjem v zaměstnání poklesne pod hranici minimální mzdy, nebo je takový příjem při nástupu do zaměstnání sjednán. Z pohledu zdravotního pojištění pak mohou nastat tyto varianty:

  • samostatná výdělečná činnost je hlavním zdrojem příjmů - pojištěnec platí minimální zálohy (což zaměstnavateli potvrdí čestným prohlášením) a v zaměstnání se bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 11 000 Kč,
  • samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem příjmů - v zaměstnání provádí zaměstnavatel případně dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

S ohledem na reálnou výši příjmů musí být alespoň v jedné z činností zajištěno v příslušném kalendářním měsíci placení pojistného s ohledem na zákonné minimum. Osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, jsou vyjmenovány v ustanovení § 3 odst. 8 (zaměstnanci) a § 3a odst. 3 (OSVČ) zákona č. 592/1992 Sb.

Nekolidující zaměstnání

S účinností od 1. 10. 2004 je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát - uchazeč o zaměstnání. Podmínkou pro faktické naplnění tohoto ustanovení je skutečnost, že zúčtovaný příjem zaměstnané osoby (dle § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů) není vyšší než polovina minimální mzdy.

Příklad:

Nastala situace, kdy zaměstnanec při nástupu do zaměstnání předložil zaměstnavateli doklad o evidenci na Úřadě práce. Na základě této skutečnosti zaměstnavatel řádně použil pro splnění oznamovací povinnosti současně kódy „P“ a „I“ a odváděl pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu, která v žádném z měsíců nepřesáhla povolenou hranici poloviny minimální mzdy. Zaměstnanec však byl mezitím vyřazen z evidence na Úřadě práce. Svému zaměstnavateli tuto skutečnost nesdělil a ten „v dobré víře“ nadále odváděl pojistné z dosažené výše příjmu. Tuto skutečnost zjistila zdravotní pojišťovna při kontrole. Protože zaměstnanec neměl nárok na zařazení do některé z jiných skupin osob, za které je plátcem pojistného stát (a tudíž nastupovala pro zaměstnavatele povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu), doměřila zdravotní pojišťovna při kontrole dlužné pojistné včetně penále.

Jako vždy, i v takovém případě platí, že zaměstnavatel musí mít průkazně zdokumentovány veškeré skutečnosti, které mají vliv na stanovení vyměřovacího základu, především pak v situacích, kdy nemusí při odvodu pojistného zákonné minimum dodržet. Kromě předložení dokladu o evidenci na úřadě práce bych v takovém případě doporučil písemné sdělení formou čestného prohlášení, vystaveného zaměstnancem, dle vzoru:

Vzor:

Čestné prohlášení

Čestně prohlašuji, že jsem od data ............ registrován(a) na Úřadě práce v ................. jako uchazeč o zaměstnání. V případě ukončení evidence na Úřadě práce sdělím tuto skutečnost mému zaměstnavateli .......... neprodleně, nejpozději pak do osmi dnů ode dne ukončení této evidence. Jsem si vědom(a) důsledků, vyplývajících z neoznámení této skutečnosti mému zaměstnavateli.

V ................ dne ................

 

...................
zaměstnanec

Určení příslušnosti k právním předpisům

Má-li český zaměstnavatel v úmyslu zaměstnávat zaměstnance - občany z členských států Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, musí nejprve zjistit, zda tento zaměstnanec nemá současně další příjmy ze zaměstnání v jiné zemi (zemích). Pokud bude tato osoba zaměstnána pouze u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, bude uplatněn postup podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009 na základě principu pojištění ve státě, na jehož území je vykonávána výdělečná činnost.

Za situace, kdy má český zaměstnavatel v úmyslu zaměstnat osobu ze státu podléhajícího režimu koordinace, doporučuji nechat si od této osoby vystavit čestné prohlášení například tohoto znění:

Vzor:

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že moje zaměstnání u zaměstnavatele ............. je mým jediným zaměstnáním ve smyslu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009. Pokud dojde ke změně v příslušnosti k právním předpisům podle těchto nařízení, oznámím zaměstnavateli novou skutečnost do osmi dnů ode dne této změny.

V ................ dne ................

 

...................
podpis

Poznámka:

V této souvislosti upozorňuji, že osoba je povinna informovat příslušnou instituci ve státě výkonu výdělečné činnosti i v místě bydliště o jakékoli změně situace, významné z hlediska příslušnosti, resp. nároku podle nařízení. Za nesplnění této povinnosti může být udělena sankce podle národních právních předpisů.

Souběžná zaměstnání

V případě, kdy má tato osoba příjmy ze zaměstnání i v jiné zemi, na kterou se vztahuje působnost výše uvedených koordinačních nařízení EU (většinou se jedná o stát, kde má tato osoba trvalé bydliště), musí tento zaměstnanec v rámci možností co nejdříve předložit českému zaměstnavateli formulář A1, deklarující skutečnost, že zaměstnanec nadále podléhá právním předpisům příslušného státu, tedy včetně zdravotního pojištění. Zjednodušeně řečeno, zaměstnává-li český zaměstnavatel občana Rakouska s trvalým pobytem na území Rakouska a tento zaměstnanec předloží českému zaměstnavateli formulář A1, vystavený rakouskou stranou, podléhá rakouský zaměstnanec na základě této skutečnosti zdravotnímu pojištění v Rakousku. Český zaměstnavatel pak plní veškeré povinnosti vůči rakouské instituci provádějící zdravotní pojištění.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Doprovod do zdravotnického zařízení
Pohřeb spoluzaměstnance
Úmrtí blízké osoby
Vyhledání nového zaměstnání
Trest vyhoštění cizince
Určení daňové rezidence
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok

Související články

Pojistné placené zaměstnavatelem z dosaženého příjmu
Zdravotní pojištění: když zaměstnání skončí
Zaměstnavatel plátcem pojistného: jak se stát dlužníkem zdravotní pojišťovny
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Kdy je ve zdravotním pojištění dodrženo povinné minimum?
Zdravotní pojištění při zaměstnání ve více státech Evropské unie
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2016
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Zdravotní pojištění - souběžná zaměstnání a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Neplacené volno ve zdravotním pojištění
Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - ať máte vše v pořádku
Kdy zaměstnavatel neplatí pojistné za zaměstnance
Různé varianty souběžných příjmů u jednoho zaměstnavatele a zdravotní pojištění
Zahraniční zaměstnanci českého zaměstnavatele z pohledu zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - neplacené volno a nulový vyměřovací základ zaměstnance
Nepřípustný souběh ve zdravotním pojištění
Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018 - vybrané situace

Související otázky a odpovědi

Odvody zdravotního pojištění při více pracovních poměrech
Neplacené volno po část dne
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Neplacené volno
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Oznámení přiznání důchodu zdravotní pojišťovně
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění v zaměstnání - péče o děti
Zdravotní pojištění u občana EU a zároveň studenta
Dohoda o placení zdravotního pojištění
Přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele - odhlášení u zdravotní pojišťovny a OSSZ
Smlouva o výkonu funkce do 3 500 Kč a paušální daň
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
Sociální a zdravotní pojištění z funkční odměny předsedy představenstva
Zdravotní pojištění - zaměstnání malého rozsahu starobního důchodce
Otcovská dovolená a zdravotní pojištění
Přihláška na OSSZ a ZP

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
435/2004 Sb. o zaměstnanosti