Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády od 1. 1. 2019

Vydáno: 10 minut čtení

Dne 7. prosince 2018 bylo vyhlášeno nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Právní úprava

  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 111 a § 112
  • nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, § 1 až § 5

Minimální mzda

Výše minimální mzdy je závazná pro všechny zaměstnavatele podnikatelské i nepodnikatelské sféry, tedy pro ty, kteří odměňují své zaměstnance mzdou i platem. Podle zákoníku práce se minimální mzda vztahuje i na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, to je na odměnu z dohody o provedení práce i z dohody o pracovní činnosti.

Zákoník práce v § 111 stanoví, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tyto účely nezahrnuje:

  • mzda ani plat za práci přesčas,
  • příplatek za práci ve svátek,
  • příplatek za noční práci,
  • příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí,
  • příplatek za práci v sobotu a v neděli.

Dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb.ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. 1. 2019výše minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí:

79,80 Kčza hodinu nebo 13 350 Kčza měsíc.

Doplatek do minimální mzdy

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohod v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek

  1. ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou měsíční minimální mzdou nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda;
  2. k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou;
  3. k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.

V kolektivní smlouvě lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než stanoví nařízení vlády.

Minimální mzda a průměrný výdělek

Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. Obdobně to platí při používání pravděpodobného výdělku (§ 357 ZP).

Zaručená mzda a její nejnižší úrovně

Zákoník práce v § 112 upravuje pojem zaručené mzdy jako mzdy nebo platu, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru. Zároveň zmocňuje vládu, aby stanovila nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat.

Vláda stanoví nařízením vlády č. 567/2006 Sb., v ustanovení § 3, s účinností od 1. 1. 2019 nejnižší úrovně zaručené mzdy pro práce zařazené do 8 skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce takto:

Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy Platová sféra
v Kč za hodinu v Kč za měsíc platová třída
  2018 2019 2018 2019
1 73,20 79,80 12 200 13 350 1. a 2.
2 80,80 88,10 13 500 14 750 3. a 4.
3 89,20 97,30 14 900 16 280 5. a 6.
4 98,50 107,40 16 400 17 970 7. a 8.
5 108,80 118,60 18 100 19 850 9. a 10.
6. 120,10 130,90 20 000 21 900 11. a 12.
7 132,60 144,50 22 100 24 180 13. a 14.
8 146,40 159,60 24 400 26 700 15. a 16.

Jde-li o zaměstnance, kteří jsou dle zákoníku práce odměňováni platem, zahrnuje 8 skupin prací pro nejnižší úroveň zaručené mzdy práce zařazené do 16 platových tříd dle nařízení vlády č. 341/2017 Sb.,a to tak, že pod každou skupinu prací spadají 2 platové třídy z celkového počtu 16 platových tříd.

Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin a příklady prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek obdobně jako u minimální mzdy (viz výše).

Zaměstnanec má právo na doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy ve skupině, ve které jsou zařazeny práce stejné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti jako ty, které tento zaměstnanec vykonává.

Poměřování skutečné mzdy zaměstnance s nejnižší úrovní zaručené mzdy a případné doplatky se provádí obdobně jako u minimální mzdy. Zjednodušeně se dá říci, že nejnižší úroveň zaručené mzdy je minimální mzda v dané skupině prací. Platí pro zaměstnance odměňované mzdou u zaměstnavatele, kde není odměňování upraveno kolektivní smlouvou, a pro zaměstnance odměňované platem.

Společná pravidla pro minimální a zaručenou mzdu

Minimální a zaručená mzda ve vztahu k pracovní době

Pro odměňování zaměstnanců hodinovou mzdou platí,že výše minimální mzdy za hodinu a nejnižší hodinové úrovně zaručené mzdy jsou uvedeny pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby se výše této mzdy úměrně upraví. To znamená, minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) za hodinu se zvýší úměrně k jiné stanovené týdenní pracovní době. Tím je zajištěno při různé délce stanovené týdenní pracovní doby právo zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši měsíční minimální mzdy (nejnižší úrovně zaručené mzdy). Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby se odvodí ze základních sazeb podle vzorce:

minimální mzda (nejnižší úroveň zaručené mzdy) x 40: stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnavatele

Při stanovené týdenní pracovní době 38,75 hodiny to bude: 79,80 x 40: 38,75 = 82,40 Kč

Při stanovené týdenní pracovní době 37,5 hodiny to bude: 79,80 x 40: 37,5 = 85,20 Kč

Poznámka:

Stanovenou týdenní pracovní dobou se rozumí pracovní doba stanovená u zaměstnavatele na „plný pracovní úvazek“.

Pro odměňování zaměstnanců měsíční mzdou nebo platem platí:Mzda zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou, který má sjednaný kratšípracovní úvazek“, se poměřuje s minimální a nejnižší úrovní zaručené mzdy úměrné sjednanému úvazku.

Mzda zaměstnance, který neodpracoval v měsíci všechny pracovní směny(např. pro nemoc a jiné překážky v práci, dovolenou apod.), se poměřuje s minimální mzdou a nejnižší úrovní zaručené mzdy odpovídající odpracované době.

Upozornění: Doplatek do minimální mzdy nebo nejnižší úrovně zaručené mzdy je zaměstnavatel povinen poskytnout i při zaviněné nižší výkonnosti zaměstnance, popřípadě i při neplnění pracovních povinností.

Odpovědi na nejčastější dotazy z praxe

Otázka č. 1

Zaměstnanec odpracuje část měsíce, další část čerpá dovolenou. Pokud jeho mzda (plat) za část měsíce a náhrada mzdy za dovolenou nedosáhne zaručené mzdy, musí se poskytnout doplatek?

Odpověď

Zaručená mzda je nejnižší úrovní mzdy nebo platu za práci. V daném měsíci se tedy bude poměřovat poměrná část mzdy (platu) za odpracovanou dobu s poměrnou částí nejnižší úrovně zaručené mzdy za odpracovanou dobu. V případě, že by tato mzda (plat) byla nižší, poskytne se doplatek.

Náhrada mzdy za dovolenou vyplacená ve výši průměrného výdělku za počet neodpracovaných hodin z důvodu dovolené se bude poměřovat s poměrnou části minimální mzdy za dobu čerpání dovolené. Pokud je průměrný výdělek nižší než minimální mzda, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající minimální mzdě. (V praxi se to občas stává v prvním kalendářním čtvrtletí roku.)

Otázka č. 2

Pokud nemáme kolektivní smlouvu, musíme mít ve vnitřním mzdovém předpisu stanoveno přesně 8 tříd podle skupin pro nejnižší úrovně zaručené mzdy, nebo můžeme mít jiný počet?

Odpověď

Počet tříd pro mzdové zařazení zaměstnanců ve vnitřním mzdovém předpisu zaměstnavatele nemusí být totožný s počtem skupin prací pro nejnižší úrovně zaručené mzdy v nařízení vlády. Důležité je, aby práce jednotlivých zaměstnanců hodnocená podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti byla zaplacena alespoň ve výši nejnižší zaručené mzdy dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Otázka č. 3

Vztahuje se nejnižší úroveň zaručené mzdy i na mzdu zaměstnance (celkovou), když máme mzdy sjednávány v pracovní smlouvě? Náš zaměstnavatel tvrdí, že při smluvní mzdě musí dodržovat jen minimální mzdu.

Odpověď

Pokud je mzda sjednaná mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v pracovní smlouvě, rovněž se na mzdu zaměstnanců vztahují nejnižší úrovně zaručené mzdy. Tvrzení některých zaměstnavatelů, že musí dodržovat jen úroveň minimální mzdy a při každoročním zvyšování zaručené mzdy doplácet případně jen do minimální mzdy, pokud jí zaměstnanec nedosáhl, je v rozporu se zákoníkem práce. Zaměstnanci mají právo na nejnižší úroveň zaručené mzdy ve skupině prací, pod kterou jejich práce spadá, přímo ze zákoníku práce (§ 112 zákona 262/2006 Sb.) a nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Pokud jejich mzda nedosáhne této úrovně, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.

Otázka č. 4

Absolventka střední školy bez praxe nastupuje od 1. 1. 2019 do pracovního poměru na pozici mzdové účetní. Jsme příspěvková organizace.Začínající mzdovou účetní zařadíme dle katalogu prací do platové třídy 8, platového stupně 1. Dle platových tabulek v příloze k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. jí bude náležet platový tarif 16 230 Kč. Nejnižší úroveň zaručené mzdy  pro 8. platovou třídu dle nařízení vlády 567/2006 Sb. ve 4. skupině prací je ve výši 17 970 Kč.

  1. Máme jí stanovit platovým výměrem tuto částku nejnižší úrovně zaručené mzdy?
  2. Nebo jí musíme každý měsíc dorovnávat k tarifu podle tabulek do nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 8. platovou třídu, 4. skupinu prací, to je 1 740 Kč?
  3. Mohli bychom jí už při nástupu přiznat v této výši osobní příplatek?

Odpověď

  1. Platový tarif stanovujete dle příslušné přílohy k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. K 1. 1. 2019 je to částka 16 230 Kč, kterou uvedete v platovém výměru.
  2. Do nejnižší úrovně zaručené mzdy dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. vaší zaměstnankyni budete měsíčně poskytovat doplatek, to je od 1. 1. 2019 částku 1 740 Kč.
  3. Osobní příplatek nelze začínající zaměstnankyni přiznat z důvodu dorovnání do nejnižší úrovně zaručené mzdy, pro ten stanoví zákoník práce ve svém § 131 přesná kritéria.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Zaručená mzda
Minimální mzda
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Splatnost a výplata mzdy
Stanovení úroku z prodlení při výplatě mzdy
Výpočet průměrného výdělku
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Výpočet pravděpodobného výdělku
Mzda za práci přesčas
Příplatek za noční práci
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Souběh příplatků
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Výše náhrady mzdy při DPN a její snížení

Související články

Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády od 1. 1. 2021
Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády od 1. 1. 2020
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Minimální mzda od 1. 1. 2019
Minimální mzda a zdravotní pojištění po 1. lednu 2018
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2022
Kontrola nejnižší úrovně zaručené mzdy
Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a nařízení vlády od 1. 1. 2018
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2017
Zvýšení minimální mzdy v souvislostech
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2021
Minimální mzda od 1. 1. 2020
Problémy s dodržením nejnižší úrovně minimální a zaručené mzdy
Minimální mzda, nejnižší úrovně zaručené mzdy a úprava platových poměrů od 1. ledna 2023
Změny minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy od 1. ledna 2024
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Daňové aktuality
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 1. část
Zdravotní pojištění od 1. ledna 2020
Příjem zaměstnance nižší než minimální mzda ve zdravotním pojištění
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021

Související otázky a odpovědi

Maximální hodinová mzda
Minimální a zaručený hodinový výdělek
Zaručená mzda - poměr základní a pohyblivé složky
Dohoda - minimální mzda nebo nejnižší zaručená mzda
Dohoda o provedení práce
Naturální mzda a nejnižší úroveň zaručené mzdy
Brigádník
Zaručená mzda u pomocného dělníka ve výrobě
Minimální mzda u dohody o provedení práce
Zaručená mzda
Úrovně zaručené mzdy
Zaručená mzda, víc druhů činnosti zaměstnance
Dovolená při dlouhodobé pracovní neschopnosti / Zvýšení minimální mzdy a plat obchodního zástupce
Minimální mzda u dohody o provedení práce v r. 2020
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Zaručená mzda a Antivirus A+
Zaručená mzda
Vykonávání práce v hlavním pracovním poměru při čerpání rodičovské dovolené a zaručená mzda
Zaručená mzda
Mzda zaměstnance vyslaného do Německa

Související předpisy

567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
262/2006 Sb., zákoník práce
341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
273/2018 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů