Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2021

Vydáno: 12 minut čtení

Dne 1. ledna 2021 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 487/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Základní sazba minimální mzdy se zvyšuje z 14 600 Kč na 15 200 Kč za měsíc. Hodinová sazba minimální mzdy se zvyšuje z 87,30 Kč na 90,50 Kč při 40 hodinách týdně.

1. Nejnižší úrovně zaručené mzdy

Podle § 111 zákoníku práce je minimální mzda nejnižší úrovní zaručené mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce. Nejnižší úrovně zaručené mzdy v hodinovém vyjádření jsou stanoveny pro týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 ho-din za týden.

Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Jde-li o zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 zákoníku práce, při zařazování zaměstnanců do platových tříd se postupuje podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a nařízení vlády č 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě.

V tabulce jsou uvedeny hodnoty nejnižších úrovní zaručené mzdy platné do 31. 12. 2020 a od 1. 1. 2021.

Skupina prací Nejnižší úroveň zaručené mzdy do 31. 12. 2020 v Kč za hodinu Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2021 v Kč za hodinu Nejnižší úroveň zaručené mzdy do 31. 12. 2020 v Kč za měsíc Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2021 v Kč za měsíc
1. 87,30 90,50 14 600 15 200
2. 96,30 99,90 16 100 16 800
3. 106,40 110,30 17 800 18 500
4. 117,40 121,80 19 600 20 500
5. 129,70 134,40 21 700 22 600
6. 143,20 148,40 24 000 24 900
7. 158,10 163,90 26 500 27 500
8. 174,60 181,00 29 200 30 400

2. Minimální mzda a doplatek do minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy

Do minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy se v souladu s § 111 odst. 1 zákoníku práce nezahrnuje mzda za práci přesčas včetně příplatku za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a neděli a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a odměna za pracovní pohotovost.

Ostatní mzdové náležitosti se do minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy započítávají. V podnikatelské sféře se jedná o prémie, cílové odměny, mimořádné odměny, fakultativní příplatkové mzdy a další mzdové formy podle rozhodnutí zaměstnavatele. V rozpočtové sféře se jedná o osobní příplatek, příplatek za vedení, za zastupování, příplatek za rozdělenou směnu, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka, zvláštní příplatek, mimořádné odměny a jubilejní odměny. Pokud mzda/plat včetně dalších mzdových/platových náležitostí nedosahuje minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do minimální mzdy. Stejný postup pro započtení/nezapočtení jednotlivých složek mzdy/platu platí i pro nejnižší úrovně zaručené mzdy.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec má pevnou část mzdy ve výši 14 000 Kč uvedenou ve mzdovém výměru. Na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele je mu přiznávána pravidelná měsíční odměna v závislosti na dosaženém obratu. Jeho práce je zařazena do 1. úrovně zaručené mzdy. V měsících leden až květen 2021 činí jeho měsíční mzda bez práce přesčas celkem 19 000 Kč a více. V měsíci červnu 2021 celková měsíční mzda poklesla na 15 000 Kč, ačkoliv odpracoval všechny své plánované směny. Odměna za dosažený obrat činila totiž jen 1 000 Kč. Zaměstnavatel je povinen v měsíci červnu 2021 poskytnout doplatek do minimální mzdy ve výši 200 Kč (14 000 + 1 000 + 200 = 15 200 Kč).

Příklad č. 2:

Zaměstnanec vykonávající funkci pomocného dělníka má v lednu 2021 mzdu ve výši 18 000 Kč. Z toho mzda za práci přesčas včetně příplatku za přesčas činí 1 250 Kč, příplatek za práci v sobotu a neděli 700 Kč, příplatek za práci v noci činil 850 Kč. Jaký doplatek musí zaměstnavatel poskytnout?

18 000 – 1 250 – 700 – 850 = 15 200 Kč

Zaměstnavatel není povinen poskytnout doplatek do minimální mzdy, protože její výše bylo dosaženo.

Příklad č. 3:

Od počátku roku 2021 do 31. 5. vykonával zaměstnanec činnost zařazenou do 1. nejnižší úrovně zaručené mzdy. Od 1. 6. 2021 je zařazen do 2. nejnižší úrovně zaručené mzdy. V měsíci červnu čerpá dovolenou v rozsahu 10 směn. Směny má rozvrženy rovnoměrně v délce 8 hodin, stanovená týdenní pracovní doba je v rozsahu 40 hodin týdně. Za 80 hodin dovolené obdrží náhradu mzdy ve výši 7 622 Kč, za výkon práce obdrží mzdu ve výši 9 164 Kč, celkem 16 786 Kč. Je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do nejnižší úrovně zaručené mzdy?

Nikoliv. Za výkon práce obdržel poměrnou část nejnižší úrovně zaručené mzdy ve druhém stupni v souladu s právní úpravou 16 800 : 176 x 96 = 9 164 Kč po zaokrouhlení. Náhrada mzdy v souvislosti s čerpáním dovolené je odvozena z průměrného hodinového výdělku zjištěného k 1. 4. 2021, který činil 95,275 Kč a byl vyšší než nejnižší úroveň zaručené mzdy v prvním stupni, kam byl zaměstnanec v té době zařazen. Doplatek se týká mzdy, nikoliv náhrady mzdy.

3. Průměrný hodinový výdělek, minimální mzda a nejnižší úroveň zaručené mzdy

V souladu s ustanovením § 357 zákoníku práce nesmí být průměrný hodinový výdělek nižší než hodinová minimální mzda nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit. V případě, že k takové skutečnosti dojde, musí zaměstnavatel průměrný výdělek zvýšit na úroveň odpovídající minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.

Příklad č. 4:

Zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu jako frézař specialista. Jeho činnost je zařazena do 3. nejnižší úrovně zaručené mzdy. Týdenní pracovní doba činí 37,5hodin týdně. Je odměňován formou hodinové mzdy. Do 31. 12. 2020 činila jeho hodinová mzda 115 Kč. Jeho průměrný hodinový výdělek zjištěný ze 4. čtvrtletí 2020 dosáhl výše 116,50 Kč za hodinu.

Od 1. 1. 2021 musí zaměstnavatel zvýšit jeho hodinovou mzdu na částku alespoň 110,30 x 40 : 37,5 = 117,65 Kč/hod., neboť nejnižší úroveň zaručené mzdy ve 3. stupni činí 110,30 Kč při stanovené pracovní době v rozsahu 40 hodin týdně.

Současně musí od 1. 1. 2021 zvýšit jeho průměrný hodinový výdělek na 117,65 Kč/hod.

4. Odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a minimální mzda

Podle ustanovení § 111 odst. 3 písm. c) a § 77 odst. 2 písm. h) zákoníku práce nesmí být odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nižší než minimální mzda.

Příklad č. 5:

Zaměstnanec vykonává jednoduché administrativní úkony v rámci dohody o provedení práce od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2021. Sjednaná odměna v roce 2020 činila 90 Kč za hodinu. Od 1. 1. 2021 musí být zvýšena alespoň na 90,50 Kč za hodinu.

5. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a minimální mzda

Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Podle ustanovení § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. činí příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy. S ohledem na zvýšení minimální mzdy na 90,50 Kč při 40 hodinách týdně se zvyšuje i příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí minimálně na 9,05 Kč/hod. za každý ztěžující vliv, jedná-li se o 40hodinovou týdenní pracovní dobu. Při jiné stanovené týdenní pracovní době je nutné příplatek zvýšit.

V případě zaokrouhlování příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostření je možné provést zaokrouhlení vždy nahoru. Např. při zaokrouhlení na desetihaléře je výše příplatku 9,10 Kč, ovšem i zde platí vazba na stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin v týdnu.

Příklad č. 6:

Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a pracuje ve dvousměnném provozu s týdenní pracovní dobou 38,75 hod. Práci vykonává ve ztíženém pracovním prostředí s jedním zatěžujícím vlivem. V daném měsíci odpracoval 90 hodin. Zaměstnavatel poskytuje příplatky pouze v minimální výši. Jaká bude výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí?

Nejprve je nutné vypočítat hodinovou minimální mzdu pro stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 38,75 hodin týdně: 90,50 x 40 : 38,75 = 93,42 Kč.

Příplatek činí alespoň 10 % hodinové minimální mzdy: 9,34 Kč/hod.

Za 90 hodin činí příplatek: 90 x 9,34 = 840,60 Kč.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec pracuje ve třísměnném provozu s rozsahem týdenní pracovní doby 37,5 hodiny. V provozu jsou dva ztěžující vlivy – hlučnost a práce s kancerogenními látkami. V rámci poloviny pracovní doby je zaměstnanec vystaven účinkům ztěžujících vlivů. Zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytovat příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí alespoň ve výši:

Minimální hodinová mzda: 90,50 x 40 : 37,5 = 96,53 Kč /hod.

10 % : 9,65 Kč/hod.

Za 2 ztěžující vlivy: 9,65 x 2 = 19,30 Kč/hod.

V daném měsíci zaměstnanec odpracoval plánovaný harmonogram směn v rozsahu 168 hodin. Příplatek činí alespoň 168 : 2 x 19,30 = 1 621,20 Kč, po zaokrouhlení 1 621 Kč.

6. Minimální mzda a osvobození pravidelně poskytovaného důchodu do limitu

V souladu s § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP"), se od daně osvobozuje pravidelně vyplácený důchod nebo penze za zdaňovací období nejvýše do 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku. Do stanoveného limitu se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů. Limit pro osvobození činí v r. 2021 36 x 15 200 = 547 200 Kč.

7. Minimální mzda a daňový bonus

Podle ustanovení § 35c odst. 4 ZDP může poplatník uplatnit roční daňový bonus (minimálně 100 Kč), pokud ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 a § 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy.

V souladu s ustanovením § 35d odst. 4 ZDP lze vyplatit měsíční daňový bonus, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, a zdanitelný příjem dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy.

Zvýšení minimální mzdy na 15 200 Kč od roku 2021 ovlivní výši měsíčního zdanitelného příjmu pro uplatnění daňového bonusu. Nově bude nutné dosáhnout zdanitelného měsíčního příjmu alespoň ve výši 7 600 Kč a pro uplatnění ročního daňového bonusu alespoň ve výši 91 200 Kč. V rámci ročního zúčtování musí roční daňový bonus činit alespoň 100 Kč.

V návrhu změn zákona o daních z příjmů od roku 2021 poslanci schválili zrušení limitu výše daňového bonusu na vyživované dítě, který dosud (rok 2020) činí 60 300 Kč ročně, měsíčně 5 025 Kč. Pokud zákon nabyde účinnosti od 1. 1. 2021, nebude omezena výše měsíčního ani ročního daňového bonusu.

8. Minimální mzda a pojistné na zdravotní pojištění

Minimální vyměřovací základ

Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda, tedy od 1. 1. 2021 se jedná o částku 15 200 Kč, minimální pojistné činí 2 052 Kč. Pokud zaměstnanec není pojištěncem státu nebo nepodniká v rámci hlavní činnosti nebo nemá jiného zaměstnavatele, kde dosahuje alespoň minimální mzdy, musí zaměstnavatel (bez souhlasu zaměstnance) srazit tzv. doplatek do minima.

Příklad č. 8:

Zaměstnankyně má sjednanou kratší pracovní dobu, není pojištěncem státu a její příjem činí 7 000 Kč. Zaměstnavatel odvede pojistné takto:

7 000 x 13,5 % = 945 Kč, 945 : 3 = 315 Kč – zaplatí zaměstnanec

315 x 2 = 630 Kč – zaplatí zaměstnavatel ze svých nákladů

Doplatek do minima: (15 200 – 7 000) x 13,5 % = 1 107 Kč

Zaměstnanci se srazí celkem 315 + 1 107= 1 422 Kč

Kontrola: 1 422 + 630 = 2 052 Kč

Zdravotní pojišťovně bude odvedeno pojistné ve výši 2 052 Kč.

Osoba bez zdanitelných příjmů

Osoba, která nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání a není pojištěncem státu, musí platit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Minimální mzda od 1. 1. 2021 činí 15 200 Kč. Minimální pojistné od 1. 1. 2021 činí 15 200 x 13,5 % = 2 052 Kč. Pojistné za leden 2021 je splatné do 10. 2. 2021.

9. Minimální mzda a nekolidující příjem uchazeče o zaměstnání

V souladu s ustanovením § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohodu o pracovní činnosti), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřekročí 1/2 minimální mzdy, tedy příjem může činit nejvýše 7 600 Kč za měsíc. Zákon č. 206/2017 Sb., který nabyl účinnosti 29. 7. 2017, a jímž se změnil zákon o zaměstnanosti, již neumožňuje, aby uchazeč o zaměstnání vykonával práci na základě dohody o provedení práce.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Minimální mzda
Zaručená mzda
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Práce přesčas při výpočtu průměrného výdělku
Výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku
Výpočet průměrného výdělku
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Splatnost a výplata mzdy
Určení rozhodného období při výpočtu průměrného výdělku
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek
Výpočet pravděpodobného výdělku
Výpočet průměrného výdělku u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Příplatek za práci v sobotu a v neděli
Souběh příplatků
Započítání odměn při výpočtu průměrného výdělku
Mzda za práci přesčas
Výše náhrady mzdy při DPN a její snížení
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při DPN
Příplatek za noční práci

Související články

Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády od 1. 1. 2021
Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády od 1. 1. 2020
Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a prováděcích nařízení vlády od 1. 1. 2019
Kontrola nejnižší úrovně zaručené mzdy
Minimální mzda od 1. 1. 2020
Problémy s dodržením nejnižší úrovně minimální a zaručené mzdy
Minimální mzda od 1. 1. 2019
Minimální mzda, nejnižší úrovně zaručené mzdy a úprava platových poměrů od 1. ledna 2023
Minimální a zaručená mzda dle zákoníku práce a nařízení vlády od 1. 1. 2018
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 1. část
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2017
Zvýšení minimální mzdy v souvislostech
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2022
Odměňování zaměstnance a nejnižší úroveň zaručené mzdy
Minimální mzda od 1. 1. 2018
Změny minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy od 1. ledna 2024
Možnosti nastavení spravedlivého odměňování v kontextu zrušení zaručené mzdy v soukromé sféře
Daňové aktuality
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda

Související otázky a odpovědi

Dohoda - minimální mzda nebo nejnižší zaručená mzda
Minimální a zaručený hodinový výdělek
Hodinový průměrný výdělek nižší než minimální mzda a změny od roku 2025
Zaručená mzda - poměr základní a pohyblivé složky
Úrovně zaručené mzdy
Zaručená mzda
Vykonávání práce v hlavním pracovním poměru při čerpání rodičovské dovolené a zaručená mzda
Zaručená mzda
Maximální hodinová mzda
Zaručená mzda a minimální mzda
Brigádník
Dohoda o provedení práce
Naturální mzda a nejnižší úroveň zaručené mzdy
Zaručená mzda u pomocného dělníka ve výrobě
Minimální mzda u dohody o provedení práce
Zaručená mzda, víc druhů činnosti zaměstnance
Dovolená při dlouhodobé pracovní neschopnosti / Zvýšení minimální mzdy a plat obchodního zástupce
Minimální mzda u dohody o provedení práce v r. 2020
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Zaručená mzda a Antivirus A+

Související předpisy

487/2020 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
262/2006 Sb., zákoník práce
341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných službách a správě
586/1992 Sb. o daních z příjmů
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
206/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony