Hranice 26 let ve zdravotním pojištění

Vydáno: 9 minut čtení

Stát je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného mj. za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26 let věku, jestliže:

  1. se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb.), nebo
  2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
  3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Proto hraje ve zdravotním pojištění významnou roli hranice věku 26 let, kdy při výdělečné činnosti pojištěnce má tato okolnost významný vliv při placení pojistného zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, jak si předvedeme formou příkladů. Hranice nezaopatřenosti 26 let platí pro zdravotní pojištění i v případě doktorského studia.

Stát platí pojistné po celou dobu studia

Pokud není studium přerušeno, resp. pokud například na ukončení studia na střední škole plynule navazuje studium na vysoké škole, pak je stát plátcem pojistného nepřetržitě. Obdobně při pokračování studia na téže nebo jiné vysoké škole je v tomto případě pro posouzení (respektive nepřerušení) nezaopatřenosti důležité, aby bylo další studium zahájeno v průběhu tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž bylo předcházející studium ukončeno.

Doba přerušení studia na střední nebo vysoké škole není považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání, to znamená, že tato osoba nebude v době přerušení studia nezaopatřeným dítětem a po tuto dobu nebude za ni plátcem pojistného stát.

Pokud dojde u dítěte k přerušení studia na střední nebo vysoké škole z důvodu nemoci nebo pro úraz a dítě nebo jeho zákonný zástupce předloží zdravotní pojišťovně potvrzení ošetřujícího lékaře, že v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat, může být provedeno zařazení mezi nezaopatřené děti, za které platí pojistné stát. Novým potvrzením ošetřujícího lékaře je pak nutno doložit, dokdy nemoc nebo léčení úrazu znemožňovaly studium, a pouze do tohoto data je dítě považováno za nezaopatřené.

Více plateb zdravotní pojišťovně

Za studenta jako „státního pojištěnce“ platí stát od 1. 1. 2017 měsíčně zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn, částku 920 Kč bez ohledu na to, zda je student současně výdělečně činný. Pokud student zároveň pracuje nebo podniká, pak se odvádí pojistné i z této výdělečné činnosti. Prakticky vzato, kdyby byl student zaměstnán a ještě by podnikal, dostávala by zdravotní pojišťovna tři platby – od státu, od zaměstnavatele i od osoby samostatně výdělečně činné.

Když se blíží 26 let

Jak sám student, tak i jeho případný zaměstnavatel by měli být velmi obezřetní, když se přibližuje počátek 26. roku života. Den, kdy student dovrší 26 let, je posledním dnem ve „státní kategorii“. Kdyby student dovršil 26 let kupříkladu dne 1. října, byl by ve zdravotním pojištění ještě dne 1. 10. osobou, za kterou platí pojistné stát, a tudíž by mu u zdravotní pojišťovny nevznikl v tomto měsíci problém. Nicméně pokud by nadále studoval, musel by si řešit svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny. Od měsíce listopadu by si platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů (v roce 2017 měsíčně v částce 1 485 Kč) v situaci, kdyby pojistné nebylo placeno:

  • zaměstnavatelem nebo
  • studentem jako osobou samostatně výdělečně činnou anebo
  • státem z jiného důvodu.

Zaměstnavatelé a kód „F“

Prostřednictvím kódu „F“ oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti, typicky třeba v období tzv. posledních prázdnin při ukončení studia na střední škole, anebo také v situaci, když student-zaměstnanec dovrší 26 let věku. Kód „F“ nepoužije zaměstnavatel tehdy, když student končí brigádu nebo zaměstnání, přičemž pokračuje ve studiu, což je drtivá většina případů – kódem „F“ by se v takovém případě bezdůvodně ukončila nezaopatřenost osoby jako studenta.

Podívejme se nyní blíže formou příkladů na výkon výdělečné činnosti studenta právě v období, kdy dosáhne věku 26 let. V dané souvislosti je zapotřebí doplnit, že jak pro zaměstnaného studenta (a jeho zaměstnavatele), tak pro podnikajícího studenta neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí:

  • ze skutečně dosaženého příjmu v zaměstnání,
  • sazbou 13,5 % z 50 % skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů v samostatné výdělečné činnosti.

Student – zaměstnanec

Dovršení věku 26 let má v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem význam tehdy, je-li příjem nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), vždy s přihlédnutím ke skutečnosti, kolik kalendářních dnů ještě trvala v daném měsíci registrace studenta ve „státní kategorii“. Ve všech třech příkladech budeme vycházet z okolnosti, že dnem dovršení 26 let věku studenta – zaměstnance či podnikatele je 10. červenec 2017.

Příklad č. 1:

Student pracuje u zaměstnavatele od 1. 2. 2017 na dohodu o pracovní činnosti s pravidelným příjmem 5 000 Kč.

Vyměřovací základ bude činit:

  1. v únoru až červnu 5 000 Kč;
  2. v červenci 7 451,61 Kč, což se vypočte jako [(21 : 31) x x 11 000], tedy s ohledem na počet kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec již nebyl osobou, za kterou platí pojistné stát. To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 7 451,61 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 006 Kč (7 451,61 x 0,135). S ohledem na příjem 5 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 675 Kč. Jedna třetina (225 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (450 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 451,61 Kč, tj. 331 Kč. Z celkové částky pojistného 1 006 Kč zaplatí standardně zaměstnanec 556 Kč (225 + 331) a zaměstnavatel 450 Kč;
  3. v srpnu a v dalších měsících roku 2017 pak 11 000 Kč, tedy s dopočtem do této hodnoty minimálního vyměřovacího základu ve smyslu bodu 2.
Příklad č. 2:

Student pracuje u zaměstnavatele taktéž od 1. 2. 2017 na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy s příjmem 8 000 Kč.

Vyměřovací základ bude činit:

  1. v únoru až červnu 8 000 Kč;
  2. v červenci taktéž 8 000 Kč, neboť touto výší příjmu je překročena poměrná část minimálního vyměřovacího základu, vypočtená v Příkladě č. 1;
  3. v srpnu a v dalších měsících 11 000 Kč, tedy s provedením příslušného dopočtu.

Z výše uvedeného také vyplývá, že pokud je v roce 2017 příjem osoby v měsíci dovršení věku 26 let vyšší než 11 000 Kč, pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu a dovršení 26 let u studenta nemá z tohoto pohledu význam. Každopádně však zaměstnavatel oznamuje kódem „F“ ukončení nezaopatřenosti – viz výše.

Student – osoba samostatně výdělečně činná

Zvýhodnění podnikajících osob, za které platí pojistné stát (tedy i studentů), spočívá především v tom, že:

  • v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti není povinností placení záloh,
  • pro tyto osoby neplatí povinné minimum.

Ovšem dovršením 26 let věku se tato situace mění.

Příklad č. 3:

Student začal podnikat v roce 2016, od dubna 2017 platí podle výsledků dosažených v roce 2016 měsíční zálohy 1 219 Kč.

Vzhledem k tomu, že dnem 10. 7. 2017 dovršil 26 let věku, bude placení záloh probíhat takto:

  1. za měsíce duben až červen v částce 1 219 Kč;
  2. protože v měsíci červenci již nezaopatřenost trvá pouze po část tohoto měsíce, musí být při odvodu pojistného dodržen po zbylých šest měsíců roku 2017 minimální vyměřovací základ, což mj. znamená, že již za červenec musí být zaplacena minimální záloha 1 906 Kč (nejpozději do 8. 8. již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny). Tato záloha bude placena až do prosince 2017, od ledna 2018 se výše minimální zálohy pravděpodobně (jako obvykle) zvýší.

Při ročním zúčtování formou Přehledu za rozhodné období kalendářního roku 2017 bude muset být dodržen minimální vyměřovací základ 84 696 Kč (14 116 x 6).

Závěr

Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku s potřebou doložení potvrzení o studiu. V případě déletrvajícího pracovněprávního vztahu je zapotřebí doklad o studiu průběžně obnovovat.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Sjednání kratší pracovní doby
Ošetřovné
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Délka pracovní doby (obecně)
Nařízení práce přesčas

Související články

Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Studenti a zdravotní pojištění
Studentské brigády a zdravotní pojištění
Specifické situace studentů v souvislostech zdravotního pojištění
Výdělečná činnost studentů a zdravotní pojištění
Studenti a doktorandi jako "státní kategorie" zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - zaměstnanci a "státní kategorie" po část kalendářního měsíce
"Státní kategorie" zdravotního pojištění v číslech a souvislostech
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Dvojí zvýšení plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Zaměstnávání studentů a zdravotní pojištění
Odstupné, ochranná lhůta a ukončení činnosti zaměstnavatele v souvislostech zdravotního pojištění
Studenti starší 26 let a jejich výdělečná činnost ve zdravotním pojištění
Studentské brigády a zdravotní pojištění
Zaměstnávání "státních pojištěnců" a zdravotní pojištění
Platby státu a odpočty od 1. 1.2020 ve zdravotním pojištění
Studenti a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Zaměstnání při studiu a zdravotní pojištění
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce

Související otázky a odpovědi

OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
Zdravotní pojištění u občana EU a zároveň studenta
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Zdanění mzdy u DPP u cizinců
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Den nástupu do práce a přihlášení k zdravotnímu a sociálnímu pojištění
Zaměstnání občana EU s místem výkonu práce mimo ČR
Paušální daň
Odchodné - strážník městské policie
Zdravotní pojištění po ukončení PP
SVJ a odměna členům výboru
Zdravotní pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění

Související předpisy

117/1995 Sb. o státní sociální podpoře