Po změnách provedených tzv. flexibilizační novelou, zákonem č. 120/2025 Sb. , se zkušební doba prodlužuje o pracovní dny. Podle důvodové zprávy tím nedošlo k žádné věcné změně. Personalisté však před novelou při prodlužování zkušební doby postupovali různě. Zejména v případě dlouhodobějších překážek obvykle volili jednodušší a intuitivnější řešení v podobě prodloužení zkušební doby o kalendářní období odpovídající trvání překážky. Nakolik v důsledku přijaté novely zákoníku práce došlo ke změně, je právě otázkou, kterou se ve svém článku zabýváme. Vyjdeme z nastínění soukromoprávních východisek počítání času. Následně se zaměříme na příklady, které mohou při prodloužení zkušební doby nastat a které poukazují na některé nedokonalosti a nedomyšlenosti nové právní úpravy.
Několik úvah a příkladů k prodlužování zkušební doby o pracovní dny
Petr
Machálek
Lektor na Katedře finančního práva a národního hospodářství Právnické fakulty Masarykovy univerzity, advokát
Jaroslav
Stránský
Externí spolupracovník Katedry finančního práva a národního hospodářství Právnické fakulty Masarykovy univerzity, vedoucí Právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů
Soukromoprávní východiska počítání času
Právní skutečnost je jev, či okolnost, na který právní norma váže právní následky (vznik, změnu nebo zánik práv a povinností). Mezi právní skutečnosti patří vedle lidských jednání (právních jednání či protiprávních úkonů) také různé právní události, jako např. čas. Čas v soukromém právu může vystupovat ve dvou základních formách, a to jako konkrétní okamžik – datum, anebo jako časový úsek (interval). Časový úsek může být určen dvěma způsoby, a to jako lhůta a doba. Jejich rozlišení je pro právo velmi důležité.
Lhůta
je časový úsek, v němž musí být uskutečněno určité právní jednání nebo procesní úkon k zachování nějakého práva. Zmeškání stanovené lhůty má zpravidla negativní následky pro oprávněný subjekt. Rozlišujeme „hmotněprávní lhůty“ (lhůta pro učinění právního jednání) – k zachování lhůty je potřeba, aby před uplynutím projev vůle došel do sféry adresáta (např. § 570 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - dále jen „OZ“) a „procesněprávní lhůty“ (lhůta pro učinění procesního úkonu) – k zachování postačuje, aby byl posledního dne lhůty úkon učiněn u soudu nebo aby bylo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen OSŘ).|
Poznámka:
Obecně platí, že právní jednání vůči nepřítomné osobě působí od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde (§ 570 OZ), v pracovním právu se doručování mnoha písemností řídí zvláštní úpravou. Procesní lhůty zajišťují plynulost a efektivitu soudního či správního procesu. |
Jestliže oprávněný subjekt nevykoná své právo včas, může dojít k omezujícím následkům. Marným uplynutím lhůty (hmotněprávní či procesní) může zpravidla nastat prekluze (zánik práva), anebo promlčení (oslabení práva – subjekt sice neztrácí nárok, ale druhá strana může vznést námitku promlčení a tím soudní vymáhání zmařit).
|
Poznámka:
Příkladem je § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“ nebo „zákoník práce“), podle nějž musí zaměstnanec i zaměstnavatel uplatnit neplatnost rozvázání pracovního poměru u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit sporným rozvázáním. Pokud tuto lhůtu zmeškají, jejich právo se prekluduje (zaniká) a platí, že pracovněprávní vztah skončil uplynutím této doby. Právní jistota je tím zajištěna pro obě strany – zaměstnanec ví, dokdy se musí bránit, a zaměstnavatel má po uplynutí lhůty jistotu, že už nemůže být platnost rozvázání zpochybněna. |
Doba
je časový úsek, jehož uplynutím nastává právní následek bez ohledu na to, co se stalo v jeho průběhu, tj. není výslovně vázána na výkon určitého práva (úkonu). Obecným následkem uplynutí doby je změna právního stavu, mění se (skončí) určitý stav, nastává nový právní následek, ale bez automatického zániku práva nevykonáním.|
Poznámka:
Například po uplynutí ochranné doby může zaměstnavatel opět dát zaměstnanci výpověď (odpadá ochrana), uplynutím záruční doby končí přednostní práva z vad, uplynutím doby trvání smlouvy za |