Zcela běžně dochází u zaměstnavatelů k situacím, kdy zaměstnanec z určitého důvodu a po různě dlouhou dobu nepracuje. Takovou nepřítomností může být třeba dohodnuté neplacené volno, neomluvená absence nebo také nemoc zaměstnance. Rozhodným obdobím pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Na základě konkrétních dotazů z praxe se v právních podmínkách roku 2023 podíváme na postupy zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v případech, kdy zaměstnanec nevykonává pracovní činnost po celý kalendářní měsíc nebo po jeho část.
Zdravotní pojištění a nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání v dotazech a odpovědích
Ing.
Antonín
Daněk
Otázka č. 1
Zaměstnanci bylo po celý měsíc srpen poskytnuto po dohodě neplacené volno a současně mu byly do tohoto měsíce zúčtovány prémie ve výši 12 000 Kč. Jaké bude pojistné?
Odpověď
Protože zaměstnání trvalo celý kalendářní měsíc, musí vyměřovací základ zaměstnance činit 17 300 Kč, což v tomto případě znamená provedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu.
Ze skutečně dosaženého příjmu 12 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 1 620 Kč. Jednu třetinu (540 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 080 Kč) zaměstnavatel. Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 5 300 Kč ve výši 716 Kč – uhradí zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 2 336 Kč je zaměstnanci sraženo 1 256 Kč (540 + 716), zaměstnavatel hradí 1 080 Kč.
Otázka č. 2
Zaměstnanec má hlavní pracovní poměr, jeho příjem přesahuje částku minimální mzdy. V dalším pracovním poměru u téže organizace požádal o neplacené volno. Bude z tohoto dal