Zdravotní pojištění a odvod pojistného bez ohledu na výši příjmu

Vydáno: 13 minut čtení

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vždy důsledně vyhodnotit, zda příjem zúčtovaný zaměstnanci podléhá povinnosti odvodu pojistného, či nikoli. Nesprávný postup zapříčiní v tomto směru vznik dluhu na pojistném včetně souvisejícího penále na straně jedné, anebo naopak přeplatek na pojistném na straně druhé. Aby byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění z příjmu zúčtovaného zaměstnanci, musí být naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je upraveno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Zdravotní pojištění a odvod pojistného bez ohledu na výši příjmu
Ing.
Antonín
Daněk
Podle citovaného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Tedy platí, že pokud se příjem zdaňuje podle § 6 ZDP, odvádí se (mimo výjimek) pojistné na zdravotní pojištění – a naopak. Výjimky, tj. plnění nepodléhající odvodu pojistného, jsou vyjmenovány v dalším textu.
Dotaz ze strany zaměstnavatele zněl, zda je správné, že speciálně u externích zaměstnanců – členů statutárních orgánů nastavuje program odvod zdravotního pojištění bez ohledu na výši příjmu.
Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme nejprve
eli

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené

Související články

Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ u dohod o provedení práce
Minimální vyměřovací základ a souběhy příjmů ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2024
Zdravotní pojištění - neobvyklé situace a poměrná část minima
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Dopady dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance do zdravotního pojištění
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
Sčítání příjmů a minimální vyměřovací základ zaměstnance ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Náhrada nákladů za home office - odvody
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Zdravotní pojištění OSVČ a péče o děti
Souběh DPČ a výkonu funkce člena statutárního orgánu
hrubá mzda a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let nedosahující minimální mzdy
Odvody pojištění u občana Slovenska
Vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění - poživatel invalidního důchodu
Odchodné - zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmů
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let věku
Limit 300 hodin u dohody o provedení práce
Minimální vyměřovací základ zdravotní pojištění
Minimální zdravotní pojištění
Neomluvená absence a krácení dovolené
Neplacené volno

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb
262/2006 Sb., zákoník práce