Zdravotní pojištění a odvod pojistného bez ohledu na výši příjmu

Vydáno: 13 minut čtení

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vždy důsledně vyhodnotit, zda příjem zúčtovaný zaměstnanci podléhá povinnosti odvodu pojistného, či nikoli. Nesprávný postup zapříčiní v tomto směru vznik dluhu na pojistném včetně souvisejícího penále na straně jedné, anebo naopak přeplatek na pojistném na straně druhé. Aby byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění z příjmu zúčtovaného zaměstnanci, musí být naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je upraveno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Zdravotní pojištění a odvod pojistného bez ohledu na výši příjmu
Ing.
Antonín
Daněk
Podle citovaného ustanovení je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Tedy platí, že pokud se příjem zdaňuje podle § 6 ZDP, odvádí se (mimo výjimek) pojistné na zdravotní pojištění – a naopak. Výjimky, tj. plnění nepodléhající odvodu pojistného, jsou vyjmenovány v dalším textu.
Dotaz ze strany zaměstnavatele zněl, zda je správné, že speciálně u externích zaměstnanců – členů statutárních orgánů nastavuje program odvod zdravotního pojištění bez ohledu na výši příjmu.
Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme nejprve
eli

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Snížení základu daně: úvěr
Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru

Související články

Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Minimální vyměřovací základ a souběhy příjmů ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2024
Minimální vyměřovací základ zdravotního pojištění pro zaměstnavatele a zaměstnance v roce 2025: pravidla, povinnosti a výjimky
Odměna jednatele s. r. o. a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Dohody o provedení práce a zdravotní pojištění po 1. 7. 2024
Zdravotní pojištění - neobvyklé situace a poměrná část minima
Kdy pro OSVČ neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ a zúčtování roku 2024
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ u dohod o provedení práce
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Zdravotní pojištění
Povinnost doplatku do minimálního vyměřovacího základu při práci na dohodu o provedení práce a účasti na pojištění
Dopočet do minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění z minima
Zdravotní pojištění po návratu z rodičovské dovolené
Neplacené volno
Neomluvená absence a krácení dovolené
Minimální zdravotní pojištění
Ukončení studia na SŠ, DPP a DPČ
Minimální vyměřovací základ ZP u studenta
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Náhrada nákladů za home office - odvody
Zdravotní pojištění OSVČ a péče o děti
Souběh DPČ a výkonu funkce člena statutárního orgánu
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let nedosahující minimální mzdy

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb
262/2006 Sb., zákoník práce