Studenti - brigádníci a zdravotní pojištění v otázkách a odpovědích

Pracovní smlouva představuje jeden z nejdůležitějších dokumentů ve vztahu k pracovnímu poměru, určuje jeho rámec, jakož i další podmínky sjednané mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem – například zkušební dobu, dobu trvání pracovního poměru apod. Vzhledem k tomu, že jsou takto zaměstnané osobě zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), zakládá tento pracovněprávní vztah vždy účast na zdravotním pojištění s povinností zaměstnavatele přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit pojistné podle zákona.

Na rozdíl od dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr není u pracovní smlouvy pro vznik účasti na zdravotním pojištění stanovena žádná hranice příjmu. To znamená, že pojistné odvádí zaměstnavatel z každé částky zúčtovaného příjmu, tedy i z částky nižší než 4 000 Kč, která je důležitá například u dohody o pracovní činnosti.

Z pracovněprávního hlediska jsou podmínky vzniku pracovního poměru specifikovány zejména v ustanoveních § 33 a následujících zákoníku práce, skončení pracovního poměru je pak zakotveno od § 48 tohoto právního předpisu. Podmínky u dohod o provedení práce naleznete v § 75 a v ustanovení § 76 zákoníku práce jsou definovány podmínky sjednání dohody o pracovní činnosti.

Přínos dohod prozatím spočívá pro zaměstnavatele především v jejich flexibilitě, tedy v možnosti operativně zapojit zaměstnance k výkonu práce podle potřeb zaměstnavatele. Dalšími výhodami jsou jejich snadné navázání a ukončení a relativně nižší nákladovost. Výhody pro zaměstnavatele jsou „vyváženy“ nevýhodami pro zaměstnance. Dohody negarantují takovou pracovněprávní ochranu a stejné podmínky jako při výkonu pracovního poměru, kdy u dohod ze zákona přímo