Ke změnám v sociálním pojištění u dohod o provedení práce

Vydáno: 15 minut čtení

V oblasti sociálního pojištění u dohod o provedení práce dochází v současné době ke změnám, které nejsou zcela přehledné, neboť úprava, která měla na základě tzv. konsolidačního balíčku původně platit od 1. 7. 2024, byla ještě před nabytím účinnosti částečně zrušena a s účinností od 1. 1. 2025 byla přijata úprava nová. Některé úpravy podle konsolidačního balíčku, zejména oznamovací povinnost, však zůstaly zachovány, avšak s některými změnami.

Ke změnám v sociálním pojištění u dohod o provedení práce
JUDr.
Jan
Přib
Změny právních předpisů
Na základě
zákona č. 349/2023 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, měly od 1. 7. 2024 nastat též změny v sociálním pojištění u dohod o provedení práce, tj. měla platit nová pravidla účasti zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění (měly zejména platit různé hranice dosaženého příjmu pro účast na nemocenském pojištění v závislosti na tom, zda dohody byly konány jen u jednoho zaměstnavatele, kdy měla platit hranice příjmů z dohody nebo dohod ve výši 25 % průměrné mzdy, nebo u více zaměstnavatelů, kdy měla platit hranice příjmů z dohod ve výši 40 % průměrné mzdy) a dále měla platit nová pravidla ohledně stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění, pro sdělování údajů o vyměřovacích základech a pojistném u těchto zaměstnanců na předepsaných tiskopisech, pro odvod pojistného přímo zaměstnanci v některých případech a pro oznamovací povinnost ohledně dohod.
Vzhledem k tomu, že proti této úpravě podle zákona č. 349/2023 Sb. byla namítána její složitost, administrativní náročnost a obtížná realizovatelnost v praxi, bylo ještě před nabytím její účinnosti přikročeno k její modifikaci, a to
zákonem č. 163/2024 Sb
., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (v Poslanecké sněmovně byly k návrhu novely zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech připojeny mj. ještě novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a zákona č. 349/2023 Sb.). Tato
modifikace
původní úpravy podle zákona č. 349/2023 Sb. je přitom jak věcná, tak časová.
Oznamovací povinnost zaměstnavatelů o dohodách o provedení práce od 1. 7. 2024
Od 1. 7. 2024
mají zaměstnavatelé
novou povinnost ohledně dohod o provedení práce
. Tato nová povinnost je zakotvena v § 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „ZPSZ“), a týká se
všech dohod
o provedení práce, tj. bez ohledu na to, zda dohoda o provedení práce zakládá účast na nemocenském pojištění nebo tuto účast nezakládá. Tato nová povinnost se týká i těch dohod o provedení práce, které byly uzavřeny před 1. 7. 2024, pokud dohoda trvá i po 30. 6. 2024. Do ZPSZ byl nový § 9a vložen zákonem č. 349/2023 Sb., přičemž jeho znění bylo modifikováno zákonem č. 163/2024 Sb. s účinností od 1. 7. 2024.
Podle § 9a ZPSZ je zaměstnavatel povinen do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení na
předepsaném tiskopisu
stanovené údaje o těchto zaměstnancích. Tímto novým tiskopisem je „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“ (dále jen „Výkaz“).
Údaji uváděnými na tomto tiskopisu jsou:
*
jméno a příjmení,
*
rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno,
*
název (kód) zdravotní pojišťovny zaměstnance,
*
datum nástupu zaměstnance do zaměstnání,
*
datum skončení zaměstnání,
*
výše příjmů, které zaměstnavatel zaměstnanci za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval; u příjmů, které zaměstnavatel zaměstnanci zúčtoval po skončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce, se uvádí též kalendářní měsíc, ve kterém toto zaměstnání skončilo. Příjmy se zde rozumějí příjmy započitatelné do vyměřovacího základu zaměstnance podle § 5 ZPSZ.
Zaměstnavatel plní tuto povinnost ohledně dohod o provedení práce stejným způsobem, jakým se plní povinnost předkládat přehled podle § 9 ZPSZ, tj. zasláním Výkazu v
elektronické podobě
na elektronickou adresu určenou orgánem sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení.
Zaměstnavatel tento nový tiskopis nepředkládá po 30. 6. 2024 v případě, že zaměstnání na základě dohody o provedení práce skončilo před 1. 7. 2024, avšak příjem z této dohody o provedení práce byl zaměstnanci zúčtován až po 30. 6. 2024 (pro tento případ není v zákoně č. 349/2023 Sb. ani v zákoně č. 163/2024 Sb. žádné přechodné ustanovení).
V návaznosti na zavedení uvedené nové oznamovací povinnosti ohledně dohod o provedení práce v ZPSZ dochází též
ke změně ohledně oznamování dne nástupu zaměstnance
do zaměstnání a dne skončení zaměstnání se zaměstnancem podle § 94 zákona o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Povinnost oznamovat územní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání a den skončení zaměstnání podle tohoto ustanovení ZNP se od 1. 7. 2024 již nevztahuje na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. Orgán sociálního zabezpečení se o dni nástupu do zaměstnání a dni skončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce dozví z předložení nového tiskopisu předkládaného na základě § 9a ZPSZ.
Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, je povinen
vést o těchto zaměstnancích ve své evidenci
údaje jako o ostatních zaměstnancích. Rozsah těchto údajů je vymezen v § 95 odst. 1 ZNP. Tato evidenční povinnost se týká všech dohod o provedení práce, a to bez ohledu na to, zda dohoda o provedení práce zakládá nebo nezakládá účast na nemocenském pojištění.
V registrech pojištěnců, které vedou orgány nemocenského pojištění podle § 95 ZNP, se vedou také údaje o zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, i když tito zaměstnanci nejsou účastni nemocenského pojištění, a to ve stejném rozsahu (vymezeném v § 95 odst. 3 ZNP), jako se vedou údaje o ostatních zaměstnancích.
Registrační povinnost zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce od 1. 7. 2024
Ohledně zaměstnávání zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce vzniká od 1. 7. 2024
registrační povinnost podle § 93 ZNP
též těm zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají
pouze
zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, která nezakládá účast na nemocenském pojištění.
Podle přechodného ustanovení (čl. LXXIII bod 2) zákona č. 349/2023 Sb. je zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení (tj. před 1. 7. 2024), povinen, trvá-li toto zaměstnání na základě dohody o provedení práce i ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení (tj. v den 1. 7. 2024), přihlásit se do registru zaměstnavatelů podle § 93 ZNP nejpozději do 30 dnů od tohoto dne, pokud již není do registru zaměstnavatelů přihlášen. Tento zaměstnavatel, který zaměstnává jen zaměstnance činné na základě takové dohody o provedení práce, která nezakládá účast na nemocenském pojištění, je tedy povinen se přihlásit na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů do 31. 7. 2024.
Pravidla účasti zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění v roce 2024 a od roku 2025
Účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce v roce 2024
Podle úpravy obsažené v zákoně č. 349/2024 Sb. měly nastat od 1. 7. 2024 zásadní změny v pravidlech účasti zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce měli být účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci po dobu trvání dohod o provedení práce, jestliže úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů ze všech dohod o provedení práce vykonávaných v jednom kalendářním měsíci činil za tento měsíc aspoň rozhodnou částku. Rozhodná částka
 
činila:
*
ze všech dohod o provedení práce vykonávaných u téhož zaměstnavatele 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů; v roce 2024 by se jednalo o částku 10 500 Kč,
*
ze všech dohod o provedení práce vykonávaných u různých zaměstnavatelů 40 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů; v roce 2024 by se jednalo o částku 17 500 Kč.
Pokud by byl zaměstnanec v kalendářním měsíci zaměstnán na základě dohody o provedení práce nebo více těchto dohod jen u jednoho zaměstnavatele, měl být tento zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, do něhož mu byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z těchto dohod aspoň ve výši rozhodné částky stanovené jako 25 % průměrné mzdy. Pokud by byl zaměstnanec v kalendářním měsíci zaměstnán na základě dohody o provedení práce u více zaměstnavatelů, měl být tento zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, pokud úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň výše rozhodné částky stanovené jako 40 % průměrné mzdy; v tomto případě měl být zaměstnanec účasten nemocenského pojištění z výkonu každé dohody o provedení práce, a to bez zřetele na výši příjmu zúčtovaného z dohody.
Tato úprava obsažená v zákoně č. 349/2023 Sb., která měla nabýt účinnosti od 1. 7. 2024, však byla zákonem č. 163/2024 Sb.
 
zrušena, takže nenabyla účinnosti, a
v roce 2024 platí beze změny dosavadní úprava účasti na nemocenském pojištění
.
To znamená, že až
do 31. 12. 2024
platí
 
pravidla obsažená v § 7a ZNP, tj. zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten nemocenského pojištění, jestliže mu byl zúčtován příjem z dohody nebo z více dohod
u jednoho zaměstnavatele
v
částce vyšší než 10 000 Kč.
Účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce od roku 2025
Nová pravidla
účasti zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce přinesl zákon č. 163/2024 Sb., avšak tato nová pravidla budou platit až
od 1. 1. 2025
. Od roku 2025 se bude rozlišovat, zda se jedná o dohodu o provedení práce, u níž zaměstnavatel
uplatňuje režim oznámené dohody
, nebo zda se jedná o dohodu o provedení práce, u níž zaměstnavatel
neuplatňuje režim oznámené dohody
. Režim oznámené dohody je upraven v § 7a až § 7c ZNP.
V případě zaměstnance v režimu oznámené dohody
bude zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce účasten nemocenského pojištění v tom kalendářním měsíci, do něhož mu byl zaměstnavatelem zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši rozhodné částky. Rozhodná částka činí
25 % průměrné mzdy
(stanovené podle § 23b odst. 4 ZPSZ), a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Výši rozhodné částky bude vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (vždy v říjnu kalendářního roku pro následující kalendářní rok, a to v návaznosti na stanovení parametrů důchodového pojištění, které stanoví podle zákona o důchodovém pojištění vláda nařízením do konce září). V případě více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele se jedná o úhrn započitatelných příjmů ze všech dohod zúčtovaných do daného kalendářního měsíce.
Režim oznámené dohody uplatňuje zaměstnavatel tak, že před uplatněním tohoto režimu
oznámí České správě sociálního zabezpečení
na předepsaném tiskopisu v elektronické podobě na určenou elektronickou adresu
záměr uplatňovat režim oznámené dohody
. Oznámením záměru uplatňovat režim oznámené dohody se rozumí okamžik doručení tohoto záměru České správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel může záměr uplatňovat režim oznámené dohody použít ve stanoveném časovém období, a to nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož zaměstnavatel hodlá režim oznámené dohody uplatňovat (ne však dříve než v den, kdy zaměstnavatel oznámil datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání), a nejpozději do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který režim oznámené dohody zaměstnavatel hodlá u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce uplatnit.
Zaměstnavatel bude také povinen oznamovat ukončení uplatňování režimu oznámené dohody, a to ve lhůtě do 20 dnů od skončení kalendářního měsíce, ve kterém uplatnil režim oznámené dohody u zaměstnance v režimu oznámené dohody naposledy; toto oznámení se bude provádět na předepsaném tiskopisu v elektronické podobě na určenou elektronickou adresu s uvedením kalendářního měsíce, v němž končí režim oznámené dohody. Režim oznámené dohody skončí vždy nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém skončí dohoda o provedení práce. Uzavřel-li zaměstnavatel se zaměstnancem více dohod o provedení práce, končí režim oznámené dohody nejpozději v tom kalendářním měsíci, v němž skončí poslední z těchto dohod.
Režim oznámené dohody lze v kalendářním měsíci uplatnit u téhož zaměstnance
pouze jedním zaměstnavatelem
. Má-li záměr uplatňovat režim oznámené dohody u téhož zaměstnance více zaměstnavatelů, může režim oznámené dohody uplatňovat jen ten zaměstnavatel, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr
jako první
. Česká správa sociálního zabezpečení sděluje zaměstnavateli na žádost v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda je evidován záměr uplatňovat režim oznámené dohody u jednotlivého zaměstnance. Zjistí-li Česká správa sociálního zabezpečení, že již dříve záměr uplatňovat režim oznámené dohody u téhož zaměstnance uplatnil jako první jiný zaměstnavatel, elektronicky informuje o této skutečnosti neprodleně zaměstnavatele, který oznámil záměr uplatňovat režim oznámené dohody u zaměstnance jako další v pořadí.
Česká správa sociálního zabezpečení vede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr uplatňovat režim oznámené dohody jako první, evidenci zaměstnavatelů, kteří uplatňují režim oznámené dohody, a evidenci zaměstnanců v režimu oznámené dohody.
Postup při uplatňování režimu oznámené dohody je obdobný, jako když zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném za zaměstnance podle § 7a a násl ZPSZ.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se platí pouze z toho započitatelného příjmu z dohody o provedení práce u zaměstnance v režimu oznámené dohody, který v kalendářním měsíci založil účast tohoto zaměstnance na nemocenském pojištění.
Pokud se
nebude jednat o zaměstnance v režimu oznámené dohody,
budou platit
obecná pravidla účasti na nemocenském pojištění
. To znamená, že u tohoto zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce se bude uplatňovat pro účast na nemocenském pojištění hranice rozhodného příjmu platná pro zaměstnance v pracovním poměru a ostatní zaměstnance (v roce 2024 je rozhodným příjmem částka 4 000 Kč; pro rok 2025 může případně dojít ke zvýšení rozhodného příjmu na částku 4 500 Kč, pokud budou splněny podmínky stanovené v § 6 odst. 2 ZNP) a také pravidla pro zaměstnání malého rozsahu podle § 7 ZNP.
Pokud bude zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce u
více zaměstnavatelů
zároveň, bude se u tohoto zaměstnance uplatňovat režim oznámené dohody jen u jednoho zaměstnavatele s vyšší hranicí příjmu pro účast na nemocenském pojištění a u ostatních zaměstnavatelů se bude uplatňovat obecný režim účasti na nemocenském pojištění s obecnou (nižší) hranicí příjmu pro účast na nemocenském pojištění.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
*
zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
*
zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
*
zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
*
zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Přehledy a nová výše záloh OSVČ v roce 2022
Vybrané pracovněprávní vztahy a zdravotní pojištění v roce 2022 v příkladech
Dohody ve zdravotním pojištění - příklady
Zaměstnávání studentů a zdravotní pojištění
Zvláštní opatření v sociálním pojištění osob samostatně výdělečně činných
Prominutí pojistného na sociální pojištění
K odložení placení pojistného na sociální pojištění a dalším změnám v sociálním pojištění podle zákona č. 255/2020 Sb.
Neplacené volno v souvislostech zdravotního pojištění
Parametry sociálního pojištění pro rok 2021
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Daňové aktuality
Parametry sociálního pojištění pro rok 2022
OECD: Nejvyšší pojistné se platí ve Francii
Parametry sociálního pojištění pro rok 2020
Daňové aktuality
Jak vysoké je povinné pojistné v zemích OECD
Parametry sociálního pojištění pro rok 2017
Sociální pojištění u studentů a čerstvých absolventů škol
Sociální pojištění zaměstnanců v Evropské unii a některých dalších zemích Evropy

Související otázky a odpovědi

DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Limit 300 hodin u dohody o provedení práce
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Odměna jednatele za výkon funkce
Odměny členů orgánů právnických osob
Přehled OSVČ - plná moc
Členský příspěvek České lékařské společnosti J. E. Purkyně
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Dva hlavní pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Odhláška a přihláška zaměstnance ve výkonu trestu k sociálnímu pojištění
Souběh DPČ a výkonu funkce člena statutárního orgánu
Odměna likvidátora
Zdanění příjmu divadelního inspicienta (pomocník režiséra)
Pojistné zahraničního zaměstnance
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Slevy na sociálním pojistném v roce 2023 - jednatel
Slevy na sociálním pojistném 2023 - dva zaměstnavatelé

Související předpisy

589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
240/2013 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech
349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů
163/2024 Sb. , kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony