Parametry sociálního pojištění pro rok 2017

Vydáno: 23 minut čtení

Pro oblast sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu; hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok.

Hodnoty těchto parametrů stanoví od roku 2017 nařízení vlády, přičemž tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale též pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

I. Stanovení nových parametrů pro rok 2017

Nové parametry důchodového pojištění pro rok 2017 stanovilo nařízení vlády č. 325/2016 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017. Od roku 2017 došlo přitom ke změně druhu právního předpisu, kterým jsou základní parametry důchodového pojištění stanovovány, neboť dříve tyto parametry byly vyhlašovány vyhláškou MPSV.

Podle nařízení vlády č. 325/2016 Sb. činí

  • výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015 částku 27 156 Kč,
  • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015 hodnotu 1,0396.

Na základě tohoto nařízení lze stanovit i další důležitý prvek, který má význam pro důchodové pojištění a též pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tj. hodnotu tzv. průměrné mzdy. Podle § 15 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění a § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se za průměrnou mzdu považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2017 průměrná mzda činí 28 232 Kč.

Na základě nařízení vlády č. 325/2016 Sb. lze stanovit též redukční hranice pro účely nemocenského pojištění; tyto hranice jsou uvedeny ve sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 343/2016 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2017.

II. Důchodové pojištění

Nové parametry, tj. všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient, mají v důchodovém pojištění význam pro

  • vyměřování důchodů,
  • účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění.

Vyměřování důchodů

Procentní výměry starobních a invalidních důchodů se vypočítávají z výpočtového základu příslušným procentním poměrem, který je závislý na získané době pojištění (za každý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod náleží 1,5 % výpočtového základu). Stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu prostřednictvím dvou redukčních hranic upravuje § 15 zákona o důchodovém pojištění.

Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se podle § 16 zákona o důchodovém pojištění stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Pro důchody přiznávané v roce 2017 bude rozhodným obdobím období 1986 až 2016. Roční vyměřovací základ se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce pro pojistné na důchodové pojištění za příslušný kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (výsledek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru). Účelem tohoto koeficientu je aktualizovat hodnoty vyměřovacích základů v jednotlivých letech rozhodného období. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu (jedná se tedy o všeobecný vyměřovací základ za rok 2015), vynásobeného přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto základu, a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ (pro výpočet tohoto koeficientu zákon o důchodovém pojištění určuje, že se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa). Na základě nařízení vlády č. 325/2016 Sb. lze pak stanovit konkrétní koeficienty pro stanovení ročních vyměřovacích základů v roce 2017.

Pro stanovení ročních vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období platí při přiznávání důchodů v roce 2017 tyto koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu pro úpravu úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období (viz tabulka ve druhém sloupci).

Příklad č. 1:

Pojištěnec dovršil důchodový věk 25. července 2017 a požádal o přiznání starobního důchodu již ode dne dovršení důchodového věku, tj. od 25. července 2017. Jeho osobní vyměřovací základ se bude vypočítávat z ročních vyměřovacích základů zjištěných za rozhodné období 1986 až 2016 a upravených prostřednictvím příslušných koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Činí-li například úhrn výdělků pojištěnce za rok 1986 (tj. za první rok rozhodného období) 40 132 Kč, vynásobí se tento úhrn koeficientem 9,5248 a roční vyměřovací základ za rok 1986 bude činit 382 250 Kč. Takto se bude postupovat za další kalendářní roky rozhodného období, tj. úhrn výdělků za rok 1987 se vynásobí koeficientem 9,3296 atd.

Rok rozhodného období Koeficient nárůstu VVZ
1986 9,5248
1987 9,3296
1988 9,1216
1989 8,9058
1990 8,5914
1991 7,4450
1992 6,0791
1993 4,8533
1994 4,0939
1995 3,4546
1996 2,9177
1997 2,6394
1998 2,4144
1999 2,2308
2000 2,0928
2001 1,9284
2002 1,7969
2003 1,6835
2004 1,5788
2005 1,5010
2006 1,4080
2007 1,3114
2008 1,2127
2009 1,1719
2010 1,1511
2011 1,1251
2012 1,0899
2013 1,0899
2014 1,0711
2015 1,0396
2016 1,0000

Po určení osobního vyměřovacího základu lze pak z něho stanovit výpočtový základ. Výpočtový základ se v případě důchodů vyměřovaných ode dne, který spadá do roku 2017, stanoví tak, že z osobního vyměřovacího základu pojištěnce

  • do částky první redukční hranice se počítá 100 %,
  • z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %, a
  • k částce nad druhou redukční hranici se již nepřihlíží. Výši redukčních hranic platných pro rok 2017 stanovilo rovněž nařízení vlády č. 325/2016 Sb. (pravidla výpočtu výše těchto hranic jsou přitom stanoveny v § 15 odst. 3 a 4 zákona o důchodovém pojištění), a to takto:
  • první redukční hranice činí 12 423 Kč,
  • druhá redukční hranice činí 112 928 Kč.
Příklad č. 2:

Osobní vyměřovací základ byl vypočten v částce 43 749 Kč. V roce 2017 se výpočtový základ z tohoto osobního vyměřovacího základu zjistí tak, že do částky 12 423 Kč se bude započítávat 100 % a z částky nad 12 423 Kč do částky 43 749 Kč se bude započítávat 26 % (výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru). Výpočtem vychází výpočtový základ ve výši 20 568 Kč; procentní výměra důchodu se bude tedy stanovovat příslušnou procentní sazbou v závislosti na délce doby pojištění z částky 20 568 Kč.

Pro srovnání se uvádí, že výpočtový základ se v případě důchodů vyměřovaných ode dne, který spadá do roku 2016, stanoví stejným způsobem redukce s tím, že první redukční hranice činila 11 883 Kč a druhá redukční hranice činila 108 024 Kč.

Z nově stanovených redukčních hranic též vyplývá, že maximální výpočtový základ v roce 2017 činí 38 555 Kč.

Stanovení všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu má dále význam pro výpočet takzvaného zachovaného osobního vyměřovacího základu, který je upraven v § 19 zákona o důchodovém pojištění. Podle tohoto ustanovení starobní a invalidní důchod pojištěnce, který pobíral některý z těchto důchodů nebo plný invalidní důchod, částečný invalidní důchod či důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený s použitím platných redukčních hranic z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl vyměřen dřívější důchod (pokud byl dřívější důchod vyměřen z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996, vychází se z tohoto průměrného měsíčního výdělku, avšak neredukovaného), vynásobeného koeficientem.

Tento koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ (redukovaný průměrný měsíční výdělek) při přiznání dřívějšího důchodu. Při vyměřování důchodů ode dne spadajícího do roku 2017 se použije v čitateli uvedeného zlomku hodnoty všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, tj. 27 156 Kč, a hodnoty přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, tj. 1,0396; v čitateli uvedeného zlomku bude tedy 28 231,377 Kč.

Pro účely stanovení koeficientu podle § 19 zákona o důchodovém pojištění se uvádí následující přehled všeobecných vyměřovacích základů (VVZ) od roku 1980:

1980 2 656 Kč
1981 2 699 Kč
1982 2 765 Kč
1983 2 822 Kč
1984 2 875 Kč
1985 2 920 Kč
1986 2 964 Kč
1987 3 026 Kč
1988 3 095 Kč
1989 3 170 Kč
1990 3 286 Kč
1991 3 792 Kč
1992 4 644 Kč
1993 5 817 Kč
1994 6 896 Kč
1995 8 172 Kč
1996 9 676 Kč
1997 10 696 Kč
1998 11 693 Kč
1999 12 655 Kč
2000 13 490 Kč
2001 14 640 Kč
2002 15 711 Kč
2003 16 769 Kč
2004 17 882 Kč
2005 18 809 Kč
2006 20 050 Kč
2007 21 527 Kč
2008 23 280 Kč
2009 24 091 Kč
2010 24 526 Kč
2011 25 093 Kč
2012 25 903 Kč
2013 25 903 Kč
2014 26 357 Kč
2015 27 156 Kč
Příklad č. 3:

Pojištěnec odchází do starobního důchodu od 1. května 2017; v letech 1983 až 1992 pobíral částečný invalidní důchod. Starobní důchod se bude vyměřovat z výpočtového základu zjištěného buď z osobního vyměřovacího základu vypočteného z ročních vyměřovacích základů za rozhodné období (tj. za období 1986 až 2016), nebo z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl v roce 1983 vyměřen částečný invalidní důchod, avšak neredukovaného a vynásobeného koeficientem stanoveným podle § 19 zákona o důchodovém pojištění. Byl-li částečný invalidní důchod vyměřen v roce 1983, pak posledním rokem rozhodného období byl rok 1982 (všeobecný vyměřovací základ za tento rok činí 2 765 Kč). Koeficient tedy činí podíl částky 28 231,377 a částky 2 765, tj. 10,2103. Neredukovaný průměrný měsíční výdělek použitý při výpočtu částečného invalidního důchodu v roce 1983 se vynásobí koeficientem 10,2103 a z tohoto výsledku se prostřednictvím redukčních hranic platných v roce 2017 stanoví výpočtový základ, který se porovná s výpočtovým základem zjištěným z osobního vyměřovacího základu vypočteného z ročních vyměřovacích základů zjištěných z období 1986 až 2016.

Nařízení vlády č. 325/2016 Sb. stanovilo též novou výši základní výměry důchodů pro rok 2017, a to ve výši 2 550 Kč měsíčně. Na tuto novou výši základní výměry se upraví při zvýšení důchodů v lednu 2017 též základní výměra vyplácených důchodů, tj. důchodů přiznaných před rokem 2017.

Účast OSVČ na důchodovém pojištění v roce 2017

Účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém pojištění závisí na charakteru samostatné výdělečné činnosti, tj. zda se jedná o vedlejší, nebo hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Určení účasti na důchodovém pojištění je důležité též proto, že pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je povinna platit ta osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění.

Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pro rok 2017 je rozhodnou částkou částka 67 756 Kč.

Bude-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2017 a dosáhne příjmu z této činnosti aspoň ve výši 67 756 Kč, bude za rok 2017 povinně účastna důchodového pojištění a zaplatí též pojistné na důchodové pojištění; příjmem ze samostatné výdělečné činnosti se rozumí daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pro rok 2016 byla rozhodnou částkou částka 64 813 Kč (z této částky se bude vycházet při podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016, který se bude podávat v roce 2017).

Po dobu výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je osoba samostatně výdělečně činná vždy účastna důchodového pojištění, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu (účast proto vzniká i tehdy, je-li vykázána ztráta nebo malý příjem, který nedosahuje ani rozhodné částky).

III. Nemocenské pojištění

V oblasti nemocenského pojištění mají nové parametry vliv na stanovení redukčních hranic, jejichž prostřednictvím se provádí omezení denního vyměřovacího základu; tyto redukční hranice se pro každý kalendářní rok mění. Další proměnný prvek v oblasti nemocenského pojištění, tj. výše tzv. rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, zůstává pro rok 2017 na stejné úrovni jako v roce 2016, tedy na hodnotě 2 500 Kč za kalendářní měsíc, neboť ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění nenastaly podmínky pro zvýšení této hodnoty.

Nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a ošetřovné se vyměřují z denního vyměřovacího základu příslušnou procentní sazbou; u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se tento základ používá pro stanovení výše této dávky. Denní vyměřovací základ zjištěný podle zákona o nemocenském pojištění podléhá redukci, a to prostřednictvím tří redukčních hranic. Denní vyměřovací základ se upraví v roce 2017 tak, že do částky první redukční hranice se v případě výpočtu nemocenského a ošetřovného počítá 90 % a v případě výpočtu peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (u všech dávek) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Částky denního vyměřovacího základu se v jednotlivých pásmech zaokrouhlují na dvě platná desetinná místa a na celé koruny směrem nahoru se zaokrouhluje celkový výsledek.

Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných v důchodovém pojištění (Ministerstvo práce a sociálních věcí pak vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů nové hodnoty redukčních hranic; pro rok 2017 se jedná o sdělení č. 343/2016 Sb.). Od 1. ledna 2017

  • první redukční hranice činí 942 Kč,
  • druhá redukční hranice činí 1 412 Kč,
  • třetí redukční hranice činí 2 824 Kč.

Maximální denní vyměřovací základ v roce 2017 pro výpočet nemocenského tedy může činit 1 554 Kč a pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 1 648 Kč; tohoto maximálního denního vyměřovacího základu lze dosáhnout při měsíční mzdě (brutto) cca 85 900 Kč a vyšší. V roce 2017 může tedy za kalendářní den činit nemocenské nejvýše 933 Kč a peněžitá pomoc v mateřství nejvýše 1 154 Kč.

Redukční hranice mají vliv též na úpravu průměrného výdělku podle § 192 odst. 2 zákoníku práce, tj. pro účely stanovení výše náhrady mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Pro účely stanovení této náhrady se průměrný výdělek nezohledňuje plně, nýbrž se upravuje stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění s tím, že pro účely této úpravy se používají redukční hranice platné v nemocenském pojištění vynásobené koeficientem 0,175 a zaokrouhlené na haléře směrem nahoru. Výpočtem vycházejí tyto upravené redukční hranice pro stanovení tohoto průměrného výdělku v roce 2017:

  • první redukční hranice činí 164,85 Kč
  • druhá redukční hranice činí 247,10 Kč
  • třetí redukční hranice činí 494,20 Kč.

IV. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

V oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti mají nové parametry vliv na stanovení

  • maximálního vyměřovacího základu zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných,
  • minimálního vyměřovacího základu a minimálního měsíčního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných,
  • pravděpodobné výše pojistného.

V oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se při stanovení těchto základů a pravděpodobné výše pojistného vychází rovněž z tzv. průměrné mzdy, která pro rok 2017 činí 28 232 Kč.

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ činí částku ve výši 48násobku průměrné mzdy, tj. v roce 2017 částku 1 355 136 Kč. Tato částka platí pro zaměstnance i pro osoby samostatně výdělečně činné. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ, je kalendářní rok. V roce 2016 maximální vyměřovací základ činil částku 1 296 288 Kč.

Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ (to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele). Je-li zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném, který zaměstnanci vrátí okresní správa sociálního zabezpečení na základě jeho písemné žádosti. Tato písemná žádost musí být doložena potvrzením zaměstnavatele, v němž se uvádí úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje v kalendářním roce maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž jeho zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné (k příjmům zaměstnance dosaženým v kalendářním roce u jiného zaměstnavatele se v případě zaměstnavatele nepřihlíží).

Vyměřovací základy u osoby samostatně výdělečně činné

Výše vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok si osoba samostatně výdělečně činná určuje sama. Zvolená částka však nesmí být nižší než zákonem stanovené minimum a vyšší než zákonem stanovené maximum. Minimální vyměřovací základ je pro osobu samostatně výdělečně činnou stanoven jednak procentní sazbou, jednak absolutní pevnou částkou. Minimální vyměřovací základ nesmí činit méně než 50 % daňového základu (procentní minimum); daňovým základem se pro účely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů, tj. z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, po úpravě podle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů (za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, považuje rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou; do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně).

Absolutní minimální vyměřovací základ v pevné částce pro stanovení pojistného na důchodové pojištění za kalendářní rok je upraven zvlášť pro výkon hlavní a zvlášť pro výkon vedlejší samostatné činnosti. Vychází se z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, z něhož se platí zálohy na pojistné, stanoveného pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost (v roce 2017 ve výši 25 % průměrné mzdy, tj. 7 058 Kč) a pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (v roce 2017 ve výši 10 % průměrné mzdy, tj. 2 824 Kč), který se vynásobí počtem měsíců výkonu příslušné samostatné výdělečné činnosti.

Minimální vyměřovací základ za rok 2017 bude při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2017 činit 84 696 Kč a pojistné za tento rok stanovené z tohoto základu (při sazbě 29,2 %) bude tedy činit 24 732 Kč; při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2017 bude tento základ činit 33 888 Kč a pojistné za rok 2017 stanovené z tohoto základu bude tedy činit 9 896 Kč. Od podání přehledu za rok 2016 bude minimální záloha na pojistné za kalendářní měsíc u osoby samostatně výdělečně s hlavní samostatnou výdělečnou činností činit 2 061 Kč a u osoby samostatně výdělečně činné s vedlejší samostatnou výdělečnou činností 825 Kč.

Pravděpodobná výše pojistného na sociální zabezpečení

Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanovený přehled o vyměřovacím základu nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat podle § 15 odst. 1 a 2 tohoto zákona stanovený přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může okresní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn. Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná okresní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří.

Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku průměrné mzdy (tato částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru); u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. To znamená, že při stanovení pravděpodobné výše pojistného v roce 2017 je uvedeným fiktivním příjmem částka 42 348 Kč. Plátci pojistného (zaměstnavatelé i osoby samostatně výdělečně činné) jsou pak povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného stanoveného vzhledem k tomuto fiktivnímu příjmu.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Dovolená po mateřské dovolené
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ

Související články

Parametry sociálního pojištění pro rok 2019
Nárůst průměrné mzdy a jeho dopady pro zaměstnavatele a pojištěnce v oblasti důchodového pojištění
Co zajímá zaměstnavatele z oblasti sociálního zabezpečení
Nejdůležitější změny v roce 2019 v sociálním pojištění
Parametry sociálního pojištění pro rok 2019
Novinky od 1. ledna 2023 v sociální oblasti
Parametry sociálního pojištění pro rok 2022
Parametry sociálního pojištění pro rok 2021
Parametrické údaje ve mzdové oblasti pro rok 2023
Sociální zabezpečení studentů
Novinky od 1. ledna 2022 v sociální oblasti
Novinky od 1. ledna 2018 v sociální oblasti
Daňové aktuality
Prominutí pojistného na sociální pojištění
Daňové aktuality
Sleva na pojistném na sociální pojištění pro zaměstnavatele
Novinky od 1. ledna 2021 v sociální oblasti
Novinky od 1. ledna 2020 v sociální oblasti
Sociální pojištění u studentů a čerstvých absolventů škol
Aktuální otázky placení pojistného na sociální zabezpečení
Nejdůležitější změny v roce 2019 v sociálním pojištění
Povinnosti zaměstnavatelů v sociálním pojištění
Nárůst průměrné mzdy a jeho dopady pro zaměstnavatele a pojištěnce v oblasti důchodového pojištění

Související otázky a odpovědi

Rozšířená informační povinnost od 1. 10. 2023
Sleva na pojistném za zaměstnance se zdravotním postižením
Prominuté minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění v důsledku opatření proti koronaviru a přehledy za rok 2020
Student a zároveň OSVČ - povinnost platit důchodové pojištění
Odměny členů orgánů právnických osob
Obnovení živnosti a placení záloh na zdravotní a sociální pojištění v nouzovém stavu
Hasiči - zvýšený odvod pojistného a odpracovaná doba (směny)
Student a daňové přiznání
Student-OSVČ a sirotčí důchod
Student a zdravotní a sociální pojištění
Přehled OSVČ
Pojistné
Příkazní smlouva
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Přihlašování zaměstnanců na DPP na správu sociálního zabezpečení
Členský příspěvek České lékařské společnosti J. E. Purkyně
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Sleva na pojistném u zaměstnavatele na chráněném trhu práce
Neodvedené soc. pojištění za zaměstnavatele

Související předpisy

325/2016 Sb. o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
343/2016 Sb. , kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2017
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
262/2006 Sb., zákoník práce
586/1992 Sb. o daních z příjmů