Podpůrčí doba u dávek nemocenského pojištění - 2. část

Otcovská

Podpůrčí doba činí u otcovské maximálně 1 týden (7 kalendářních dnů) a začíná dnem nástupu na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Běh podpůrčí doby se nepřerušuje, a to ani v těch případech, kdy otec nemůže o dítě z objektivních důvodů pečovat (např. je hospitalizován v nemocnici a fakticky nepečoval o dítě ani po část dne). Výplata dávky za dny, kdy otec o dítě nepečoval ani po část dne, nenáleží. Pokud však dítě v průběhu pobírání otcovské zemře, v takovém případě se dávka, na kterou již vznikl nárok, bez dalšího doplatí.

Pokud je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do zařízení. Obdobně se postupuje v případě, kdy dítě bylo svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, protože o něj přestali rodiče pečovat. Toto předčasné skončení podpůrčí doby pro otcovskou vyplývá z účelu dávky.

Pokud v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí otcovská, vznikne nárok na další otcovskou z téhož nemocenského pojištění, nevyplácí se další otcovská po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí otcovskou. Podpůrčí doba u další otcovské se ale stanoví ode dne nástupu na tuto otcovskou.

Dotazy

Dítě se narodilo dne 4. 2. 2021. Otec dítěte nastoupil na otcovskou 9. 2. 2021 v den propuštění dítěte a matky z nemocnice. Ve středu dne 10. 2. 2021 rodiče předali zdravé dítě do zařízení poskytujícího nepřetržitou péči (do kojeneckého ústavu). Jak bude otci dítěte vyplacena otcovská?

Otcovská se otci vyplatí pouze za období od 8. 2. 2021 do 10. 2. 2021. Otcovskou není možné poskytovat v době, kdy rodiče přestali o dítě pečovat, a dítě bylo z tohoto důvodu umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči (např. kojenecký ústav) nebo bylo svěřeno do péče nahrazující péči rodičů. Předčasné skončení podpůrčí doby pro otcovskou vyplývá z účelu dávky.

Je možné čerpat otcovskou až po šestinedělí? Dcera se nám narodila předčasně, tudíž byla cca 3 měsíce v nemocnici.

Otcovská náleží jen tehdy, nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Z tohoto ustanovení není žádná výjimka. V případech, kdy je dítě hospitalizováno, může otec i tak čerpat otcovskou, dítě v nemocnici navštěvovat a trávit první dny jeho života v nemocnici s ním, případně i s matkou. Pokud by chtěl otec na otcovskou nastoupit až poté, co období 6 týdnů ode dne narození dítěte uplyne, nárok na dávku mu již nevznikne.

Nastoupil jsem otcovskou dne 29. 3. 2021 a 31. 3. 2021 mi skončil pracovní poměr. Budu mít nárok na výplatu dávky po celých 7 dní?

Ano, nárok na dávku trvá po celou podpůrčí dobu i v případě skončení pracovního poměru v jejím průběhu.

Ošetřovné

Podpůrčí doba u ošetřovného, tj. doba, po kterou se vyplácí dávka ošetřovné, začíná prvním kalendářním dnem vzniku potřeby ošetřování. Má-li zaměstnanec v tomto dni odpracovanou celou směnu, začíná podpůrčí doba následujícím dnem. Ošetřovné náleží i za část neodpracované pracovní doby, v důsledku vzniku potřeby ošetřování (péče). Stejně tak náleží i za část neodpracované pracovní doby v posledním dni potřeby ošetřování (péče), případně v tom dni, ve kterém byl ošetřovaný přijat do nemocnice anebo z ní byl propuštěn.

Běh podpůrčí doby se u ošetřovného staví po dobu pobytu ošetřované osoby u poskytovatele lůžkové péče (nemocnice). Ošetřovné nenáleží za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanec neošetřoval člena domácnosti ani v jednom pracovním dni. V průběhu ošetřování se mohou členové domácnosti jednou vystřídat při téže potřebě ošetřování s nárokem na ošetřovné. Podpůrčí doba se v takovém případě počítá od vzniku potřeby ošetřování.

Podpůrčí doba činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Pokud jde o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Za osamělého zaměstnance se pro účely ošetřovného považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství.

Pokud ošetřující dětský lékař rozhodne o potřebě ošetřování dítěte z důvodu různých případů ošetřování (diagnóz) vícekrát za měsíc, činí podpůrčí doba (placené dny ošetřovného) u každého případu nejdéle 9, respektive 16 kalendářních dnů. Není žádným způsobem omezen počet případů, kdy je možné čerpat ošetřovné. V případě, že se doba potřeby ošetřování u více dětí v rodině překrývá, vyplácí se ošetřovné zaměstnanci jen jednou a přednost má nárok na ošetřovné na dříve uplatněný případ.

Zákon nepřipouští možnost, že by na sebe doba potřebného ošetřování bezprostředně navazovala, tj. že by onemocnění následovala hned za sebou. Pokud k tomu dojde, je doba ošetřování považována za jeden případ péče a jednu souvislou sociální událost. Ošetřovné je tedy vypláceno jen za daný počet dnů, tj. maximálně 9 kalendářních dnů (resp. 16). Pokud na sebe dny ošetřování bezprostředně navazují, jedná se z hlediska nemocenského pojištění o nepřetržitou potřebu ošetřování, i pokud se v průběhu potřeby ošetřování změnila diagnóza u ošetřované osoby.

Krizové ošetřovné

Podle zákona č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má nárok na ošetřovné zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o:

• dítě mladší 10 let, které nemůže z důvodu nařízeného mimořádného opatření docházet do školy, mateřské školy či obdobného zařízení (dětská skupina, školička, lesní školka apod.),
• nezaopatřené dítě (nejdéle do 26. let věku) které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii,
• osobu závislou na péči jiné osoby při uzavření denního, týdenního stacionáře a obdobného zařízení, jehož služby využívá, a to bez věkového omezení u této osoby,
• děti a osoby uvedené v předchozích bodech pro nařízenou karanténu.

Tzv. krizové ošetřovné snižuje nepříznivé finanční dopady na rodiče pečující o děti z důvodu uzavření škol nebo dalších dětských zařízení a zařízení určených pro zdravotně znevýhodněné osoby.

Podpůrčí doba u krizového ošetřovného, vypláceného po dobu mimořádného opatření, nejdéle však také do června 2021, trvá po celou dobu, po kterou jsou uzavřeny školy či zařízení nebo po kterou trvá karanténa. Podpůrčí doba však v tomto případě končí předčasně skončením zaměstnání a ošetřovné po jeho skončení nelze již vyplácet.

Dotazy

Máme dvě děti, pětileté a sedmileté. Pětileté dítě onemocnělo 28. července, potřeba ošetřování trvala 9 dnů, tj. do 5. srpna. Sedmileté dítě onemocnělo 1. srpna, potřeba ošetřování trvala 12 dnů, tj. do 12. srpna. Jak dlouho můžeme pobírat ošetřovné?

Pokud bude ošetřovat obě děti jeden z vás, náleží ošetřovné na pětileté dítě od 28. července do 5. srpna a ošetřovné na sedmileté dítě od 6. srpna do 9. srpna. V případě, že se doba potřeby ošetřování u dětí v rodině překrývá, vyplácí se ošetřovné zaměstnanci jen jednou a přednost má nárok na ošetřovné na dříve uplatněný případ.

Je také možné, abyste ošetřovali děti oba, každý jedno dítě. Například tak, že nárok na ošetřovné na pětileté dítě by u svého zaměstnavatele uplatnila matka a nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování sedmiletého dítěte by uplatnil u svého zaměstnavatele otec. Pak by měla matka nárok na ošetřovné na pětileté dítě od 28. července do 5. srpna. Otec by měl nárok na ošetřovné na sedmileté dítě od 1. srpna do 9. srpna (po dobu 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování).

Syn byl nemocný od 1. dubna do 11. dubna. Ošetřovné jsem pobírala 9 kalendářních dnů. Opět onemocněl dne 20. dubna. Mohu pobírat ošetřovné, když už jsem 9 dnů v dubnu vyčerpala?

Ano, máte opět nárok na ošetřovné. Pokud ošetřující dětský lékař rozhodne o potřebě ošetřování dítěte z důvodu různých případů ošetřování vícekrát za měsíc, činí podpůrčí doba (placené dny ošetřovného) u každého případu nejdéle 9 kalendářních dnů.

Mohu ošetřovat dítě déle než 9 dní, když bude stále nemocné?

Je to možné, ale výplata ošetřovného (finanční dávky) bude náležet pouze po dobu Vámi zmíněných 9 kalendářních dnů. Pokud jste osamělý rodič a vychováváte dítě do 16 let věku, které neukončilo povinnou školní docházku, pak je podpůrčí doba (doba výplaty dávky) delší, a to až 16 dnů.

Dlouhodobé ošetřovné

Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče. Podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny, v nichž pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči a v nichž zároveň tato potřeba péče trvala. Tzn. že za den, kdy pojištěnec péči vůbec neposkytoval, přestože potřeba dlouhodobé péče trvala, dlouhodobé ošetřovné nenáleží a ani se tato doba nijak nenahrazuje, a to ani v případech, kdy je ošetřovaná osoba znovu na nějakou dobu hospitalizována.

Dotazy:

Mám pracovní dobu rozvrženu na pondělí až pátek. Převzal jsem péči o svého dlouhodobě nemocného otce od soboty 1. září do neděle 2. září. Budu mít nárok na dávku?

Za dny pracovního klidu sobotu 1. září a neděli 2. září nemáte nárok na dlouhodobé ošetřovné, protože v tomto kalendářním týdnu jste neměl nárok na výplatu dávky ani za jeden pracovní den.

Je nějak nově řešeno dlouhodobé ošetřovné? Naše zaměstnankyně by potřebovala zůstat doma a pečovat o matku ve věku 86 let. Podmínkou pro získání dávky je potvrzení „lůžkového pracoviště" o minimálně 7denní hospitalizaci. V současné době ale není možné a ani žádoucí maminku umístit do nemocnice jen proto, aby měla potvrzení, protože jsou lůžka obsazena covidovými pacienty. Lze tuto podmínku v současné situaci nějak nahradit? Např. potvrzením od ošetřujícího lékaře, že péči potřebuje?

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je hospitalizace nemocného pro náhlé zhoršení zdravotního stavu a fakt, že hospitalizace trvala alespoň 7 kalendářních dnů, a dále potvrzení předpokladu, že zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu dalších alespoň 30 kalendářních dnů. O potřebě dlouhodobé péče rozhoduje výhradně nemocniční ošetřující lékař v den propuštění pacienta z nemocnice, nikoli ošetřující praktický lékař. Podmínku hospitalizace nelze prominout ani v době epidemie a nelze ji nahradit žádným jiným potvrzením.

Zaměstnankyně však může požádat o „krátkodobé" ošetřovné, pokud žije s matkou ve společné domácnosti. Podpůrčí doba činí nejdéle 9 kalendářních dnů. Skutečnost, že dávka se vyplácí 9 kalendářních dnů, však neznamená, že by se pečující osoba nemohla o nemocného člena domácnosti starat i po uplynutí této doby. Pokud potřeba péče podle ošetřujícího lékaře bude trvat i další dny, nevydá lékař rozhodnutí o ukončení ošetřování (péče), pouze vydá tiskopis Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče) a nadále trvá překážka v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatel je povinen zaměstnance z práce omluvit. Další dny je možné pečovat o člena domácnosti bez nároku na ušlý plat či mzdu a dávku ošetřovného.

Je možné z důvodu epidemie čerpat dlouhodobé ošetřovné déle než 90 kalendářních dnů?

Dlouhodobé ošetřovné lze čerpat nejdéle po dobu 90 kalendářních dnů od vydání rozhodnutí, jsou-li splněny potřebné podmínky. Ošetřující osobou mohou být příbuzní ošetřované osoby (u nich se nevyžaduje společná domácnost) a rovněž i některé další osoby, pokud mají s ošetřovanou osobou shodné trvalé bydliště. Ošetřující osoba musí požádat zaměstnavatele o souhlas s uvolněním ze zaměstnání. Tento souhlas může zaměstnavatel odmítnout, pouze pokud by tomu bránily vážné provozní důvody, které zaměstnanci sdělí.

Pokud by se však z hlediska medicinského jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, doporučujeme podat žádost o poskytování příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách. Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiného člověka, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Osoba závislá pak prostřednictvím příspěvku na péči uhrazuje náklady za služby, případně jej může poskytnout osobě, která péči zajišťuje v domácím prostředí. O příspěvek lze požádat na pobočce pracoviště Úřadu práce ČR.