Změny v dávkách nemocenského pojištění od ledna 2022

Vydáno: 11 minut čtení

Dne 18. 8. 2021 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 330/2021, Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony Tímto zákonem se mění některé podmínky nároku a upravuje se nárok u vybraných dávek nemocenského pojištění. Tyto změny se týkají otcovské, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného. Jedná se o úpravy, které odrážejí společenské potřeby, současně některé částečně naplňují požadavky evropské směrnice o slaďování soukromého a pracovního života a v neposlední řadě vycházejí z vyhodnocení naplnění účelu dávek.

Změny u otcovské představují prodloužení podpůrčí doby a v definovaných situacích i prodloužení období, kdy je možné dávku čerpat. U ošetřovného dochází ke zmírnění podmínek, a to tak, že se již nebude vyžadovat soužití ve společné domácnosti u blízkých příbuzných. U dlouhodobého ošetřovného dochází ke zkrácení, respektive v definovaných případech zrušení podmínky bezprostředně předcházející hospitalizace a současně se umožňuje požádat o vystavení rozhodnutí o potřebě ošetřování nejen v den propuštění ošetřované osoby z nemocnice, ale tato možnost bude prodloužena na 8 kalendářních dnů.

Změny u dávky otcovské poporodní péče (otcovská)

Od 1. 1. 2021 se prodlužuje podpůrčí doba (doba poskytování dávky) z jednoho týdne na dva týdny. Na základě přechodného ustanovení lze čerpat dva týdny otcovské, i pokud dne 1. 1. 2022 ještě neuplynulo 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Druhý týden je možné v určitém případě čerpat i v situaci, že celý první týden byl vyčerpán v prosinci 2021.

Příklad č. 1:

Dítě se narodilo dne 5. 1. 2022. Otec žádá o otcovskou od 17. 1. 2022. Otcovskou může čerpat v délce dva týdny, tj. od 17. 1. 2022 do 30. 1. 2022. Dva týdny musí otec čerpat v celku. Podpůrčí doba u otcovské se nepřerušuje. Pokud bude některý z těchto dnů pracovat, tak mu dávka za tento den nebude vyplacena a doba dvou týdnů se o dny výkonu práce neprodlužuje.

Příklad č. 2:

Dítě se narodilo dne 20. 12. 2021. V prosinci 2021 otec dítěte otcovskou nečerpal. O otcovskou požádal od pondělí 3. 1. 2022. Otec může čerpat dávku dva týdny, i když se dítě narodilo v prosinci 2021.

Příklad č. 3:

Dítě se narodilo dne 6. 12. 2021. Otec čerpal otcovskou od pondělí 13. 12. 2021 do neděle 19. 12. 2021. Od 10. 1. 2022 do 16. 1. 2022 otec požádal o druhý týden otcovské. Nárok na výplatu dávky vznikne, protože otec požádal o druhý týden otcovské v období prvních 6 týdnů života dítěte a dne 1. 1. 2022 (den nabytí účinnosti zákona) ještě nebylo dítěti 6 týdnů.

Prodlužuje se období, v němž může být otcovská poskytována, v případě, kdy bylo dítě hospitalizováno v období prvních 6 týdnů života. Podle dosavadní právní úpravy má pojištěnec nárok na otcovskou v období prvních 6 týdnů ode dne narození dítěte, bez ohledu na to, zda je, či není dítě v tomto období hospitalizováno. Ukázalo se však, že otcovská svůj účel v období hospitalizace dítěte zcela neplní, protože otec se nemůže plnohodnotně spolupodílet na péči o novorozené dítě. V některých případech pak může být omezena i možnost fyzického kontaktu dítěte s otcem – např. při umístění nedonošeného dítěte v inkubátoru. Od 1. 1. 2022 v případě, kdy je dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo jeho matky, může otec nastoupit na otcovskou i později než do uplynutí 6. týdne ode dne porodu. Otec má i v případě hospitalizace „k dispozici" časový úsek 6 týdnů v době, kdy dítě není hospitalizováno, a v němž by mohl na otcovskou nastoupit. Období prvních 6 týdnů od porodu se tedy prodlužuje o dobu hospitalizace připadající do tohoto období. Bude na rozhodnutí otce, zda nastoupí na otcovskou v době hospitalizace dítěte s tím, že preferuje možnost navázat s dítětem kontakt v raném období jeho života v nemocnici, nebo zda dá přednost nástupu na otcovskou až po propuštění dítěte z hospitalizace s tím, že naváže kontakt s dítětem v domácím prostředí.

Důvod k hospitalizaci nemusí být vždy jen na straně dítěte, ale může být i na straně matky dítěte, neboť v případě zdravotních komplikací po porodu bývá zpravidla spolu s matkou hospitalizováno i dítě. Za den hospitalizace se považuje i den přijetí do zdravotnického zařízení a den propuštění. Dny hospitalizace dítěte ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte potvrdí nemocnice, kde je dítě hospitalizováno.

Příklad č. 4:

Dítě se narodilo dne 5. 1. 2022. Ze zdravotních důvodů je propuštěno z nemocnice až dne 28. 2. 2022. Otec může začít čerpat otcovskou v délce dva týdny v období 6 týdnů od propuštění dítěte z nemocnice, neboť dítě bylo po celé období 6 týdnů ode dne narození hospitalizováno ze zdravotních důvodů.

Příklad č. 5:

Dítě se narodilo dne 5. 1. 2022. Dne 10. 1. 2022 je dítě propuštěno z nemocnice domů. Ode dne 14. 1. 2022 do 20. 1. 2022 je dítě ze zdravotních důvodů hospitalizováno. Otec může začít čerpat otcovskou v délce dva týdny od středy 5. 1. 2022 do úterý 22. 2. 2022, protože období 6 týdnů ode dne narození dítěte, které končí v úterý 15. 2. 2022, se prodlouží o dny hospitalizace, tj. o 7 dnů.

Změny u ošetřovného

Rozšiřuje se okruh osob, u nichž se nevyžaduje soužití ošetřující osoby (zaměstnance) a ošetřované osoby v domácnosti, a to o tzv. blízké příbuzné. Podle dosavadní právní úpravy může zaměstnanec s nárokem na ošetřovné ošetřovat pouze jiného člena domácnosti, s výjimkou ošetřování nebo péče o dítě do 10 let věku jeho rodičem. Podmínka žití v domácnosti se tedy pro nárok na ošetřovné nesleduje jen v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem.

Nově od 1. 1. 2022 bude mít nárok na ošetřovné také zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování jiné fyzické osoby nebo z důvodu péče o dítě mladší 10 let. Podmínkou nároku na ošetřovné je tedy buď existence příbuzenského vztahu mezi zaměstnancem a ošetřovanou osobou, nebo žití zaměstnance a ošetřované osoby v domácnosti. Jedná se o případy ošetřování nebo péči o příbuzného v linii přímé podle občanského zákoníku a o sourozence pojištěnce nebo o ošetřování manžela (manželky) pojištěnce, registrovaného partnera (registrované partnerky) pojištěnce a rodičů manžela (manželky) či registrovaného partnera (registrované partnerky) pojištěnce.

Přechodné ustanovení upravuje situace, kdy potřeba ošetřování nebo péče vznikla před nabytím účinnosti nové právní úpravy, ale nárok na ošetřovné nevznikl podle původní právní úpravy jen proto, že zaměstnanec nespadal do okruhu osob s nárokem na ošetřovné. V takovém případě vzniká nárok na ošetřovné ode dne nabytí účinnosti, pokud v tento den potřeba ošetřování nebo péče ještě trvá, a ošetřovné se bude poskytovat do konce zbytku podpůrčí doby.

Okruh osob, které může od 1. 1. 2022 zaměstnanec ošetřovat či o ně pečovat, s nárokem na ošetřovné:

  • manžel, manželka,
  • registrovaný partner, registrovaná partnerka,
  • příbuzný v linii přímé (např. otec, matka, babička, děda, syn, dcera, vnuk, vnučka),
  • sourozenec,
  • rodiče manžela či manželky,
  • rodiče registrovaného partnera či registrované partnerky.
Příklad č. 6:

Potřeba ošetřování dítěte vznikla 29. 12. 2021. Babička (zaměstnankyně) nemá nárok na ošetřovné od 29. do 31. 12. 2021, protože nesplňuje podmínku žití v domácnosti s ošetřovanou osobou. Potřeba péče trvá nadále, a tak od 1. 1. 2022 (den účinnosti novely) bude babička mít na ošetřovné nárok až do vyčerpání podpůrčí doby, tj. v délce 6 dnů. Podpůrčí doba u ošetřovného činí 9 kalendářních dnů.

Změny u dlouhodobého ošetřovného

Doba pobytu v zařízení lůžkové péče jako podmínka nároku na dávku byla zkrácena ze 7 na 4 kalendářní dny. Podle současné právní úpravy je jednou z podmínek nároku na dlouhodobé ošetřovné hospitalizace ošetřované osoby v délce aspoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích (včetně dne přijetí a propuštění osoby z hospitalizace). Podle poznatků z praxe je sedmidenní hospitalizace pro nárok na dlouhodobé ošetřovné neúměrně dlouhá, mj. i s ohledem na to, že nové léčebné metody umožňují snižovat potřebnou dobu hospitalizace.

Proto se od 1. 1. 2022 zkracuje doba hospitalizace ošetřované osoby na 4 kalendářní dny po sobě jdoucí (včetně dne přijetí a propuštění z hospitalizace) tak, aby reflektovala změny v oblasti poskytování lůžkové péče a umožnila poskytování dlouhodobé péče v přirozeném prostředí podstatně širšímu okruhu osob, než je tomu nyní.

Na základě přechodného ustanovení je podmínka hospitalizace pro nárok na dávku splněna, pokud 1. 1. 2022 (v den nabytí účinnosti zákona) tato hospitalizace trvala aspoň 4 dny.

V případě péče o osobu umírající byla podmínka hospitalizace pro poskytnutí dlouhodobého ošetřovného zrušena. Nově se od 1. 1. 2022 zavádí, že podmínka hospitalizace není nutná u ošetřovaných osob, které vyžadují celodenní dlouhodobou péči a byl u nich konstatován inkurabilní stav s potřebou poskytování paliativní péče a dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí. Inkurabilní stav je stav, který je nevyléčitelný, vysoce nepříznivý, neustále se zhoršující, s očekávaným úmrtím v krátké době. Vzhledem k tomu, že ošetřovaná osoba nemusí být v takovém stavu vždy hospitalizována (chce prožít konec života doma), bude o potřebě celodenní péče rozhodovat ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb ambulantní péče (primární nebo specializované ambulantní péče), který má v péči tuto ošetřovanou osobu.

Tím se odstraňuje dosavadní znevýhodnění těch ošetřovaných osob, které nebyly pro svůj vážný zdravotní stav hospitalizovány. Půjde zejména o pacienty v terminální fázi onkologické nemoci, se selháváním životně důležitých orgánů (srdce, plic, jater), se spinální svalovou atrofií nebo jiným neurologickým postižením v konečné fázi života.

Nově lze požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče i po skončení hospitalizace. Podle současné právní úpravy rozhoduje ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče o vzniku potřeby dlouhodobé péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, a to na žádost oprávněné osoby. Pokud je žádost o vydání tohoto rozhodnutí podána v následujících dnech po propuštění z hospitalizace, rozhodnutí nemůže být vydáno. K takovým situacím dochází např. v důsledku opomenutí požádat lékaře o vydání tohoto rozhodnutí nebo tehdy, pokud o ošetřovanou osobu nejprve pečuje příbuzný, který není účasten nemocenského pojištění (rozhodnutí nepotřebuje), ale který následně zjistí, že poskytování takové péče je nad jeho síly a v péči ho vystřídá jiný příbuzný, který je účasten nemocenského pojištění, kterému ale následně chybí rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, na základě kterého by mohl požádat o dlouhodobé ošetřovné.

Od 1. 1. 2022 bude možné požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče do 8 dnů ode dne následujícího po dni propuštění ošetřované osoby z hospitalizace. Tímto opatřením se odstraňují neodůvodněně tvrdé dopady na ošetřovanou osobu a její rodinu, kdy nevznikl nárok na dlouhodobé ošetřovné jen proto, že v den propuštění nebylo požádáno o vydání rozhodnutí.

Podle přechodného ustanovení lze novou úpravu využít, pokud propuštění ošetřované osoby z hospitalizace spadá do období 15 dnů přede dnem nabytí účinnosti nové úpravy. Zjištění inkurabilního stavu může lékař potvrdit zpětně, pokud měl lékař pacienta ve své péči již dříve.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dlouhodobé ošetřovné
Ošetřovné
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Nemocenské
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnancem

Související články

Ke změnám nemocenského pojištění od roku 2022
Podpůrčí doba u dávek nemocenského pojištění - 2. část
Ošetřovné - posuzování nároku na dávku a její výplatu v příkladech
Shrnutí nejdůležitějších změn v oblasti nemocenského pojištění účinných v roce 2018
Co vás zajímá - nové dávky nemocenského pojištění
Přehled věcných změn v nemocenském pojištění
Dávky nemocenského pojištění při vzniku sociální události v cizině
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti sociálního pojištění
Ošetřovné
K některým změnám v nemocenském pojištění
Otcovská dovolená a změny spojené s karanténou
Otcovská, karanténa a další změny v návrhu prorodinného balíčku
Dlouhodobé ošetřovné z pohledu pracovního práva
Novinky od 1. ledna 2022 v sociální oblasti
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti nemocenského pojištění
Systém nemocenského pojištění v České republice
Podpora státu při mimořádných opatřeních - nemocenské při karanténě, ošetřovné, sociální výpomoc
Změny v ošetřovném od 1. dubna 2020
Sociální zabezpečení studentů

Související otázky a odpovědi

Započítání dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do průměrného počtu zaměstnanců
Otcovská dovolená a zdravotní pojištění
Otec na mateřské a rodičovské dovolené
Výkon práce při dlouhodobém OČR
Ošetřovné při HPP a současně rodičovské dovolené
Ošetřovné
Nevyplacení náhrady mzdy za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti
Vyplacené peníze tělesně postiženému, které mu nenáležely
Krácení dovolené z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti
Žena na další mateřské dovolené
Nárok na dovolenou při dlouhodobé nemoci
Stanovení podpůrčí doby - covid
Odměna jednateli za výkon funkce
Příjmy na mateřské dovolené
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Splátkový kalendář z OSSZ včetně penále
Slevy na sociálním pojistném v roce 2023 - jednatel
Slevy na sociálním pojistném 2023 - dva zaměstnavatelé
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění
Sleva na pojistném u dlužníka

Související předpisy

187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
89/2012 Sb. občanský zákoník