Zaměstnavatelé a neukončování "státních kategorií" ve zdravotním pojištění

Vydáno: 9 minut čtení

Za každou osobu řádně evidovanou v informačním systému zdravotní pojišťovny, za kterou je plátcem pojistného stát, obdrží tato prostřednictvím státního rozpočtu pravidelnou měsíční platbu. Je proto důležité, aby zaměstnavatelé důsledně plnili svou oznamovací povinnost i u této kategorie pojištěnců.

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je plnění oznamovací povinnosti, což spočívá především v:

  • přihlašování a odhlašování zaměstnanců (tj. oznámení zahájení a ukončení zaměstnání zakládajícího účast na zdravotním pojištění - tedy s povinností placení pojistného zaměstnavatelem),
  • oznamování skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby, za které stát pojistné platí - přehled všech těchto osob naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Oznámení vzniku povinnosti státu platit pojistné za zaměstnanou osobu je důležité především z toho důvodu, že za každou takovou osobu, řádně evidovanou v informačním systému zdravotní pojišťovny, obdrží tato prostřednictvím státního rozpočtu pravidelnou měsíční platbu, v roce 2018 ve výši 969 Kč za každou jednotlivou osobu, v letech 2019 a 2020 se bude tato platba dále zvyšovat. Pokud však zdravotní pojišťovna tuto důležitou informaci neobdrží, přichází o platby od státu nenávratně, neboť je nemůže nárokovat zpětně. Z tohoto důvodu pak může uložit sankci subjektu, který tuto nežádoucí situaci zavinil.

Povinnost a možné sankce

Skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně tehdy, jsou-li mu známy, tzn. zaměstnanec mu je oznámil. Naproti tomu je zaměstnanec povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně tuto skutečnost neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, i když mu zaměstnanec danou skutečnost řádně sdělil, nebo pokud mu takovou skutečnost neoznámil. Z uvedeného také vyplývá, že pokud není pojištěnec zaměstnán, je jeho povinností oznamovat tyto změny osobně.

Pro splnění oznamovací povinnosti platí ve zdravotním pojištění obecně osmidenní lhůta (s výjimkou oznámení změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, kde je tato lhůta třicetidenní). Za její nedodržení může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 10 000 Kč pojištěnci a až 200 000 Kč zaměstnavateli.

Podívejme se nyní blíže i na některé situace, ve kterých zaměstnavatel oznamuje pouze skončení zaměstnání, nikoli však ukončení „státní kategorie“, protože tato dále trvá. Oznámení o ukončení povinnosti státu platit pojistné posléze splní buď jiný zaměstnavatel, nebo sám pojištěnec. Zaměstnavatel vždy oznamuje reálnou skutečnost, tedy když u zaměstnance nějaká kategorie začíná nebo končí.

Mateřská a rodičovská dovolená

V případě, že žena ukončí mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou nebo pobírání rodičovského příspěvku a zůstane nadále zaměstnancem, oznámí zaměstnavatel pouze kódem „U“ ukončení povinnosti státu platit pojistné. Podmínkou pro použití tohoto postupu je skutečnost, že na skončení jedné „státní kategorie“ plynule nenaváže další „státní kategorie“.

Jestliže však například na skončení mateřské dovolené bezprostředně navazuje výplata rodičovského příspěvku nebo rodičovská dovolená (obě tyto kategorie mohou běžet současně), nemusí zaměstnavatel v této fázi oznámení provádět. Oznámí kódem „U“ až ukončení buď pobírání rodičovského příspěvku, nebo ukončení rodičovské dovolené podle toho, která kategorie při daném souběhu skončí později, neboť v obou případech je za osobu plátcem pojistného stát.

Jestliže skončí pracovněprávní vztah a zaměstnaná osoba současně pobírá rodičovský příspěvek, pak zaměstnavatel použije pouze kód „O“ k datu skončení zaměstnání.

Jelikož jsou v souvislosti s mateřstvím a rodičovstvím předmětem oznamovací povinnosti kategorie osob, za které platí pojistné stát, nepoužívá zaměstnavatel kód „P“, neboť osoba byla jako zaměstnanec přihlášena již dříve a zaměstnání stále trvá (resp. nebylo ukončeno).

Poživatelé důchodu

Za poživatele důchodu platí pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu přiznání a pobírání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah, jednak nemusejí přispívat žádnými platbami do tohoto systému. Jinak je tomu však v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. Jestliže vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí:

  • zaměstnavatel za zaměstnanou osobu,
  • poživatel důchodu jako OSVČ - samoplátce,

v obou případech se zvýhodněním, že jak pro zaměstnance (a zaměstnavatele), tak pro OSVČ neplatí z hlediska placení pojistného povinné minimum.

Podotýkám, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží.

Z pohledu zaměstnavatele jsou ve zdravotním pojištění řešeny důchody starobní, invalidní (ve všech třech stupních), vdovské a vdovecké. Přiznání některého z těchto důchodů oznamuje zdravotní pojišťovně:

  • zaměstnavatel, a to buď současně s kódem „P“ při nástupu zaměstnance do zaměstnání, nebo sděluje přiznání důchodu v době trvání zaměstnání (jsou-li mu tyto informace známy),
  • pojištěnec (v ostatních případech podle zákona, viz výše).

Končí-li zaměstnání, přičemž zaměstnanec je poživatelem některého z důchodů, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze skončení zaměstnání.

Uchazeči o zaměstnání

S účinností od 1. 10. 2004 je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát - uchazeč o zaměstnání. Podmínkou pro naplnění tohoto ustanovení je skutečnost, že zúčtovaný příjem zaměstnané osoby (za podmínek uvedených v § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) není vyšší než polovina minimální mzdy. Je-li takový zaměstnanec registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.

V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel sděluje na Hromadném oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem „P“) skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této „státní kategorie“ se pak používá kód „J“. Jestliže zaměstnanec skončí zaměstnání a zároveň je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, použije zaměstnavatel k příslušnému datu současně kódy „O“ a „J“.

Když zaměstnanec skončí zaměstnání (resp. zanikne mu z titulu tohoto zaměstnání účast na zdravotním pojištění) a nadále je evidován jako uchazeč o zaměstnání, pak zaměstnavatel pouze oznámí zdravotní pojišťovně kódem „O“ ukončení zaměstnání. Takto by postupoval třeba v případě, kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti poklesl pod 2 500 Kč.

Ukončení studentské brigády

Pokud student například končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech nepoužívá kód „F“, kterým by de facto ukončil evidenci pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, například v souvislosti s tzv. posledními prázdninami. Kdyby student úspěšně maturoval v květnu, v dalším studiu by již nepokračoval a následně by nastoupil do zaměstnání od 1. července, použil by zaměstnavatel kód „P“ k datu 1. 7., ukončení zaopatřenosti k 30. 6. by měl primárně oznámit sám pojištěnec. Kód „F“ s datem 30. 6. může použít i zaměstnavatel, není to však jeho povinností, neboť osoba ještě není zaměstnancem.

V případě nástupu zaměstnance do zaměstnání v měsíci červenci kdykoli po datu 1. 7. by byl zdravotní pojišťovně kromě kódu „P“ oznámen kód „F“ k 31. 7., protože zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc červenec - tento postup platí v situaci, kdy není zaměstnání během prázdninových měsíců ukončeno.

Absence kódu na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele

Je pravdou, že pro některé skutečnosti neexistuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele příslušný kód, kdy se ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb. jedná o:

  • osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni závislosti II, III a IV,
  • osoby mladší 10 let ve stupni závislosti I, které jsou závislé na péči jiné osoby,
  • osoby pečující o tyto osoby.

Pokud by zaměstnanec končil zaměstnání a nadále by splňoval tyto podmínky péče, pak zaměstnavatel oznámí standardním způsobem ukončení zaměstnání a pojištěnec má nadále řešený svůj pojistný vztah touto „státní kategorií“, takže se například nemusí registrovat u zdravotní pojišťovny jako uchazeč o zaměstnání.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Novela zákona o zaměstnanosti a zdravotní pojištění
Výdělečná činnost studentů a zdravotní pojištění
Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Specifické situace studentů v souvislostech zdravotního pojištění
Mateřská a rodičovská dovolená ve zdravotním pojištění
Výpověď z organizačních důvodů u zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené
Zdravotní pojištění - kdy se neplatí pojistné z důvodu neplaceného volna
Sociální zabezpečení studentů
Přiznání důchodu a zdravotní pojištění
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Musí občan platit pojistné, i když nemá příjem?
Výdělečná činnost studentů a zdravotní pojištění
Novela zákona o zaměstnanosti a zdravotní pojištění
Zaměstnání při studiu a zdravotní pojištění
Uchazeči o zaměstnání a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - když zaměstnáte starobního důchodce
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené z pohledu zdravotního pojištění
Změny v čerpání rodičovského příspěvku v kontextu zdravotního pojištění
Pracovní činnost mladistvých a zdravotní pojištění
Poměrná část minima ve specifických situacích
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2017

Související otázky a odpovědi

Zálohy na zdravotní pojištění - konec rodičovského příspěvku
Zdravotní pojištění u občana EU a zároveň studenta
Otec na mateřské a rodičovské dovolené
Odpočet na studenta VŠ
Zdravotní pojištění - zaměstnání malého rozsahu starobního důchodce
Autorský honorář a placení ZP a SP
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Sociální výpomoc
Povinnost zaměstnavatele při ukončení pracovního poměru po rodičovské dovolené
Student a daňové přiznání
Student a zdravotní a sociální pojištění
Dohoda o pracovní činnosti u jednatele s. r. o.
Vyúčtování příjmů bývalému zaměstnanci po skončení pracovního poměru
Zdravotní pojištění a návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let