Nařízením vlády č. 580/2020 Sb. dochází s účinností od 1. 1. 2021 ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena
- ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí od 1. 4. 2020 částku 3 860 Kč,
- z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.
Nařízením vlády č. 580/2020 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2021 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se mění § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zvyšuje se částka na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel na 6 637 Kč.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení:
2 x (3 860 + 6 637) = 20 994 Kč.
Nejvyšší výše třetin činí 6 998 Kč. (Výpočet: 20 994: 3 = 6 998 Kč).
Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 3/4 ze součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce: (3 860 + 6 637) x 3/4 = 7 872,75 Kč.
Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/3 z částky 7 872,75 Kč, tj. 2 624,25 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak tomu je u studentů - pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto nařízení se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (exekuce na mzdu z titulu výživného). Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ, a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. Zaměstnavatel není oprávněn zkoumat, zda zaměstnanec dohodnuté nebo úředně stanovené výživné hradí. Je však povinen takové dítě započítat do nezabavitelné částky, pokud zaměstnanec předložil relevantní doklady, kterými jsou rodný list dítěte, a u dětí po ukončení povinné školní docházky též validní potvrzení o studiu.
Součet dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru v případě, kdy výsledek není celé číslo. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru, není-li určena číslem celým.
V souladu s § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2021, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2021, tedy ve výplatním termínu v únoru 2021.
Změnou občanského soudního řádu v ustanovení § 299 (viz zákon č. 164/2015 Sb.) se za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá exekuční srážky.
výpočet nezabavitelné částky
Zaměstnanec je osamělý a na základě dohody s družkou, s níž nežije, platí výživné na 3 děti. S novou přítelkyní, s níž žije ve společné domácnosti, se stará o její dítě. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka 7 872,75 + + (3 x 2 624,25) = 15 745,50 Kč, zaokr. 15 746 Kč.
Do nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka na jeho 3 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, že by výživné určil soud. Nutno vždy rozlišovat, zda byla nařízena exekuce na mzdu z titulu výživného ve prospěch dítěte, nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.
Protože zaměstnavatel nedal předem souhlas s uzavřením dohody o výživném ani dohodu sám se zaměstnancem neuzavřel, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhradí-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic.
Od 1. 1. 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného.
Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen takovou dohodu o úhradě výživného plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu. (Viz § 551 zákona č. 40/1964 Sb., starý občanský zákoník, a přechodná a závěrečná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník.)
Od roku 2014 má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout, pokud byla dohoda rodičů o úhradě výživného uzavřena až po 31. 12. 2013.
Postup při výpočtu srážek ze mzdy
Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.
Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1. 1. 2021 se porovná s částkou 20 994 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 20 994 Kč nebo je nižší než tato výše, sníží se zbytek čisté mzdy na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2021:
20 994: 3 = 6 998 Kč.
1. třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí,
2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi,
3. třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.
Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku 20 994 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.
výpočet srážky ze mzdy
Čistá mzda činí 29 995 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 1 dítě (s manželkou se jedná o 2 vyživované osoby). Nezabavitelná částka činí:
7 872,75 + (2 x 2 624,25) = 13 121,25 Kč, zaokr. 13 122 Kč.
Je nařízena přednostní exekuce ve výši 100 550 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 15. 3. 2021. Nepřednostní exekuce ve výši 98 000 Kč byla doručena již v r. 2020, ale doposud nebyla zcela uhrazena.
Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 29 995 - 13 122 = 16 873 Kč
Část mzdy zabavitelná bez omezení nevzniká.
Výše třetin: 16 873 - 1 = 16 872, 16 872: 3 = 5 624 Kč
Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 5 624 Kč, protože má dřívější pořadí než přednostní pohledávka. V dalších měsících se uhradí zbytek.
Ze druhé třetiny se uhradí přednostní exekuce ve výši 5 624 Kč.
Zaměstnanci se vyplatí 5 624 (třetí třetina) + 13 122 (nezabavitelná částka) + 1 Kč = 18 747 Kč.
Kontrola: 5 624 + 5 624 + 18 747 = 29 995 Kč
Při každé srážce včetně dohody o srážce ze mzdy je nutné zaměstnanci ponechat nezabavitelnou částku a třetí třetinu, jde-li o jediného plátce příjmu. Dohody o srážkách ze mzdy jsou srážkami nepřednostními s výjimkou dohody o výživném, a je proto nezbytné zaměstnanci v případě srážek na základě dohody o srážce ze mzdy ponechat i druhou třetinu. Pouze v případě dohody o výživném se zaměstnanci ponechává nezabavitelná částka a třetí třetina.
dohoda o srážce ze mzdy na výživné
Zaměstnavatel akceptoval předloženou dohodu o srážce ze mzdy uzavřenou mezi zaměstnancem a jeho bývalou družkou o úhradě výživného na dítě ve výši 6 000 Kč. Zaměstnanec je ženatý a jeho nezabavitelná částka činí 7 872,75 + (2 624,25 x 2) = 13 122 Kč po zaokrouhlení nahoru. V nezabavitelné částce je započtena manželka a jeho dítě s bývalou družkou. Zaměstnanec nemá žádné jiné srážky a v daném měsíci činí jeho čistá mzda 28 817 Kč.
Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku 28 817 - 13 122 = 15 695 Kč.
Výpočet třetin 15 695 - 2 = 15 693, 15 693: 3 = 5 231 Kč.
Pro úhradu výživného se použije druhá třetina (5 231 Kč) a část první třetiny (6 000 - 5 231 = 769 Kč). Výživné se uhradí v plné výši.
Zaměstnanci se ponechá nezabavitelná částka (13 122 Kč), třetí třetina (5 231 Kč), zbytek z první třetiny (5 231 - 769 = 4 462 Kč) a 2 Kč ze zaokrouhlení.
Celkem mu zůstane 22 817 Kč.
Kontrola: 6 000 + 22 817 = 28 817 Kč.
srážka ze mzdy při nepřednostní exekuci a dohoda o srážce na výživné
Zaměstnavatel souhlasil s prováděním srážky na základě dohody rodičů o úhradě výživného. Rozvedení rodiče se dohodli, že výživné na jejich 2 děti bude činit 7 600 Kč. V době, kdy byla dohoda zaměstnavateli předložena, měl zaměstnanec již jednu nepřednostní exekuční srážku, která má první pořadí. V daném měsíci činila jeho mzda snížená o nezabavitelnou částku 21 500 Kč.
Plně zabavitelný zbytek čisté mzdy: 21 500 - 20 994 = 506 Kč
Výpočet třetin: 20 994: 3 = 6 998 Kč.
Z první třetiny bude uhrazována exekuce nepřednostního charakteru, která má dřívější pořadí, a to ve výši 6 998 Kč.
Ke druhé třetině se připočte plně zabavitelný zbytek 6 998 + 506 = 7 504 Kč a v této výši se uhradí výživné.
Vznikne dluh na výživném ve výši 7 600 - 7 504 = 96 Kč, který se uhradí v budoucnu, pokud se mzda zaměstnance zvýší.
V případě, že by zaměstnanec žádal o provedení srážky výživného v plném rozsahu, tedy ve výši 7 600 Kč, nesmí mu zaměstnavatel vyhovět, neboť při provádění všech srážek ze mzdy je nutné dodržet závazný postup daný občanským soudním řádem.
Do konce roku 2013 umožňoval zákoník práce, jednalo-li se o dohody o srážce ve prospěch třetí strany, aby dlužník požádal zaměstnavatele o provádění srážky nad rámec zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. U dohod uzavřených po 31. 12. 2013 je tento postup zcela vyloučen.
Podle nařízení vlády o nezabavitelných částkách je nutné postupovat i v případě insolvenční srážky, neboť § 398 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, stanoví, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci majetek náležející do majetkové podstaty ke zpeněžení postupem obdobným podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a dále do doby podání zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.