Nařízení vlády č. 449/2016 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2017 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2017, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy.
Nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, se stanoví postup výpočtu nezabavitelné částky.
Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena
- ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
- z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.
Nařízením vlády č. 449/2016 Sb. se snižuje částka na bydlení ze stávající částky 5 828 Kč na 5 822 Kč.
Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení, tedy 3 410 + 5 822 = 9 232 Kč.
Nejvyšší výše třetin v r. 2017 činí 3 077 Kč (výpočet: 9 232 - 1 = 9 231; 9 231: 3 = 3 077 Kč.).
Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 9 232 Kč, tj. 6 154,67 Kč.
Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí 1/4 z částky 6 154,67 Kč, tj. 1 538,67 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).
Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost je obecně upravena § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.
Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto NV se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda mezi rodiči dítěte o úhradě výživného podle § 2045 NOZ, a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.
Připomeňme, že od roku 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného.
Srážky na základě dohody lze podle ustanovení § 2045 NOZ uzavřít nejvýše do poloviny hrubé mzdy. (Tento limit se však s účinností k 28.2.2017 ruší, viz též Upozornění níže.) Při provádění srážky na základě dohody se musí uplatnit postup dle občanského soudního řádu (viz § 148 odst. 2 zákoníku práce) a poté se ještě výše srážky porovná s polovinou hrubé mzdy. Pokud by bylo možné dle OSŘ zabavit více než polovinu hrubé mzdy, je nutné srážku snížit a provést ji jen do poloviny hrubé mzdy. Z uvedeného vyplývá, že i při provádění srážek na základě dohody o srážce ze mzdy je nutné respektovat nařízení vlády o nezabavitelných částkách.
Upozornění:
V souvislosti se změnou NOZ (zákon č. 460/2016 Sb.), která nabývá účinnosti 28.2.2017, dojde k vypuštění uvedeného limitu a v dané oblasti dojde ke sjednocení stanovisek, pokud se týče dohod o srážkách ze mzdy. Pro nově uzavírané dohody o srážkách ze mzdy bude tak platit jediné kritérium, a to postup dle občanského soudního řádu. Přechodná ustanovení stanoví, že dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby se smluvní strany dohodly tak, že se jejich práva a povinnosti budou řídit novým (změněným) zákonem od nabytí jeho účinnosti. V této souvislosti doporučujeme, aby dohody o srážkách ze mzdy uzavřené v době od 1.1.2014 do 27.2.2017 byly upraveny (formou dodatku či změnou dohody) ve smyslu nové právní úpravy, a došlo tak ke sjednocení postupů při provádění srážek ze mzdy na základě všech uzavřených dohod o srážkách ze mzdy.
Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který je sám, zaokrouhluje se nezabavitelná částka na povinného na celou korunu nahoru, není-li určena číslem celým.
Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke snížení normativních nákladů na bydlení dochází k 1.1.2017, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2017, tedy ve výplatním termínu v únoru 2017.
Změnou ustanovení § 299 občanského soudního řádu (viz zákon č. 164/2015 Sb.) se za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá exekuční srážky. Tuto povinnost je nutné plnit písemně.
Nařízení vlády o nezabavitelných částkách je nutné respektovat i v případě insolvenční srážky, pokud krajský soudce nerozhodl jinak. V souladu se změnou insolvenčního zákona od 1.1.2014 (změna zákona č. 182/2006 Sb. provedena zákonem č. 294/2013 Sb.) není dovoleno, aby od zahájení insolvenčního řízení se prováděla jakákoliv srážka na základě dohody [viz § 109 písm. d) zákona].
Zaměstnanec je ženatý a na základě dohody s dřívější přítelkyní platí výživné na 2 nezaopatřené děti. S novou manželkou se stará o jedno její dítě. V případě exekuční srážky, ale i srážky na základě dohody bude činit nezabavitelná částka 6 154,67 + (3 x 1 538,67) = 10 770,68 Kč, zaokr. 10 771 Kč.
Do nezabavitelné částky se započte výživné na manželku a na jeho 2 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, kdyby výživné určil soud na základě žádosti jednoho z rodičů. Nutno vždy rozlišovat, zdali byla nařízena exekuce na výživné ve prospěch dítěte, nebo soud pouze stanovil výši výživného.
Pro započtení dítěte do nezabavitelné částky je zaměstnavatel povinen vyžádat si rodný list k ověření, je-li dlužník otcem dítěte. Jedná-li se o dítě, které již ukončilo povinnou školní docházku, je nezbytné potvrzení o studiu, že se dítě předepsaným způsobem připravuje na budoucí povolání. Pokud dítě nestuduje a nepracuje, s největší pravděpodobností je evidováno na úřadu práce (bez podpory v nezaměstnanosti) a v takovém případě postačí doklad od úřadu práce.
Pokud zaměstnavatel nedal předem souhlas s prováděním dohody o úhradě výživného, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhradí-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic.
Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen dohodu o úhradě výživného plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu. Pokud byla dohoda rodičů uzavřena až po 31.12.2013, má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout. Bylo by žádoucí, aby se dřívější právní úprava z § 551 zákona č. 40/1964 Sb. (starý občanský zákoník) přenesla do NOZ.
Postup při výpočtu exekučních srážek ze mzdy
Postup při výpočtu exekučních srážek je upraven ustanoveními § 276 až § 302 zákona č. 99/1966 Sb. Čistá mzda se sníží o nezabavitelnou částku, která se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.
Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1.1.2017 se porovná s částkou 9 232 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 232 Kč nebo je nižší než částka 9 232 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2017:
9 232 - 1 = 9 231, 9 231: 3 = 3 077 Kč.
- třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí,
- třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi,
- třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.
Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 9 232 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.
Čistá mzda činí 25 995 Kč. Zaměstnanec žije s družkou, s níž má 4 děti (jedná se o 4 vyživované osoby, neboť družka není pro účely srážek ze mzdy považována za vyživovanou osobu). Nezabavitelná částka činí:
6 154,67 + (4 x 1 538,67) = 12 309,35 Kč, zaokr. 12 310 Kč.
Je nařízena přednostní exekuce ve výši 150 000 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 15.5.2015. Nepřednostní exekuce ve výši 35 000 Kč byla doručena již v r. 2012, ale doposud z ní nebylo nic sraženo, protože zaměstnanec měl nízké příjmy, z nichž nebylo možné nic srazit.
Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 25 995 - 12 310 = 13 685 Kč
Část mzdy zabavitelná bez omezení: 13 685 - 9 232 = 4 453 Kč
Výše třetin: 9 232 - 1 = 9 231; 9 231: 3 = 3 077 Kč
Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 3 077 Kč, protože má dřívější pořadí nežli přednostní pohledávka. V dalších měsících se bude uhrazovat zbytek.
Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení: 3 077 + 4 453 = 7 530 Kč a uhradí se přednostní pohledávka ve výši 7 530 Kč.
Zaměstnanci se vyplatí: 3 077 (třetí třetina) + 12 310 (nezabavitelná částka) + 1 (snížení na dělitelné číslo výše) = 15 388 Kč
Kontrola: 3 077 + 7 530 + 15 388 = 25 995 Kč
Podle současné právní úpravy je nutné při každé srážce včetně dohody o srážce ze mzdy ponechat dlužníkovi nezabavitelnou částku a třetí třetinu, jsme-li jediným plátcem příjmu. Je-li více plátců, pak oprávněný orgán musí určit, který z plátců mzdy bude nezabavitelnou částku uplatňovat, či v jaké procentní výši bude uplatňovat každý z nich.
Dohody o srážkách ze mzdy jsou srážkami nepřednostními (s výjimkou dohody o úhradě výživného), a je proto nezbytné zaměstnanci ponechat ještě druhou třetinu. Jen v případě dohody o úhradě výživného, je-li zaměstnavatelem dohoda akceptována, se zaměstnanci ponechává nezabavitelná částka a třetí třetina.
Do konce roku 2013 umožňoval zákoník práce, jednalo-li se o dohody o srážce ve prospěch třetí strany, aby dlužník požádal zaměstnavatele o provádění srážky nad rámec občanského soudního řádu. U dohod uzavřených po 31.12.2013 je tento postup zcela vyloučen.
Zaměstnanec žije s přítelkyní. Má několik nepřednostních exekucí, na první exekuci v pořadí (datum doručení 6.4.2012) se provádějí srážky. Ostatní nepřednostní exekuce čekají v pořadí. Zaměstnanec platí výživné na svoje 3 děti dvěma matkám. Obojí výživné je určeno soudně, ne však exekučně, takže je zaměstnanec sám poukazuje pravidelně měsíčně matkám na složenky. První výživné bylo určeno rozsudkem s datem 9.6.2010. Druhé výživné bylo určeno rozsudkem s datem 19.4.2014. Nyní (20.1.2017) zaměstnanec požádal zaměstnavatele o srážení výživného ze své mzdy. Jakým způsobem bude výživné odváděno a jaké bude mít pořadí? Máme použít datum rozsudku, nebo datum nahlášení žádosti zaměstnance zaměstnavateli? Pokud bychom zadali obojí výživné k datu žádosti zaměstnance (20.1.2017), bude se uspokojovat nejprve původní nepřednostní exekuce z 1. třetiny a až poté následně podílem obojí výživné (vzhledem k platu však nebude uspokojeno zcela).
Především je nutné si uvědomit, že výživné není stanoveno exekučně. Soud jen určil výši výživného. Proto také zaměstnavatel není povinen tyto závazky zaměstnance provádět.
Zaměstnavatel však musí do nezabavitelné částky započítat dlužníka a 3 jeho děti. Nutno mít ověřeno z rodného listu, že zaměstnanec je otcem dětí. Pokud již ukončily povinnou školní docházku, je nutné mít doloženo potvrzení o studiu. Pokud by zaměstnavatel dobrovolně uzavřel dohodu o srážce ze mzdy dle § 2045 až § 2047 občanského zákoníku, která se týká výživného, jednalo by se o srážku přednostní. Důvodem je to, že se jedná o úhradu výživného.
Postup by byl následující:
Z první třetiny by se uhrazovala nepřednostní srážka ve výši 3 077 Kč, další nepřednostní srážky by byly v pořadí. Ze druhé třetiny a plně zabavitelného zbytku čisté mzdy by se uhrazovalo výživné. V žádném případě není rozhodující, kdy soud rozhodoval o výši výživného. Předpokládejme, že jedné matce se má zasílat 2 000 Kč, druhé matce 3 800 Kč.
Předpokládejme tyto parametry: druhá třetina (3 077) a plně zabavitelný zbytek (1 512) činí dohromady 4 589 Kč; 2 000 + 3 800 = 5 800 Kč; 4 589: 5 800 = 0,7912.
První matce se odešle 0,7912 x 2 000 = 1 582 Kč.
Druhé matce se odešle 0,7912 x 3 800 = 3 007 Kč.
Budou vznikat dluhy na výživném. Zaměstnavatel není oprávněn srážet více, než dovoluje občanský soudní řád, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.
Dále je nutné zvážit, kdo bude platit náklady spojené s převodem výživného prostřednictvím poštovního poukazu. Občanský zákoník stanoví, že náklady spojené s uzavřením první dohody o srážce ze mzdy nese zaměstnavatel, náklady spojené s dalšími dohodami o srážce ze mzdy nese druhá strana. Lze se však dohodnout jinak.
Změny v provádění srážek od 1.9.2015
Zákonem č. 164/2015 Sb. došlo k rozšíření okruhu příjmů, z nichž se exekuční srážky od 1.9.2015 provádějí.
V ustanovení § 299 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), kde je uveden výčet příjmů, z nichž se srážky provádějí, se objevil i příjem z dohody o provedení práce (z DPP). Vzhledem k tomu, že příjem z DPP má pro účely exekučních srážek charakter „mzdy“, nelze již nařizovat exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky dle ustanovení § 312 OSŘ na odměnu z DPP.
Dále se ustanovení § 299 OSŘ rozšířilo o další tituly, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů a příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příplatek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.
Pro plátce mzdy je důležité přechodné ustanovení uvedené v článku II bodu 1 zákona č. 164/2015 Sb., kde je uvedeno, že „se použije občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.“
V praxi to znamená, že usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy vydaná do 31.8.2015 se netýkají příjmů z DPP a není podstatné, kdy bude toto usnesení plátci doručeno.
Pokud byl soudu podán návrh na přikázání jiné peněžité pohledávky dle ustanovení § 312 OSŘ na příjem z DPP nebo již bylo takto soudem rozhodnuto nejpozději do 31.8.2015, právní účinky zůstávají zachovány a plátce musí ve srážce dle § 312 OSŘ pokračovat, tedy zabavovat celý čistý příjem z DPP. Obdobně to platí i v případě exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na příjem z DPP vydané soudním exekutorem do 31.8.2015. V tomto případě se nejedná o srážku ze mzdy, kdy se povinnému ponechává nezabavitelná částka a kdy se zabavuje jen první třetina a plně zabavitelná část čisté mzdy, jedná-li se o nepřednostní exekuci, ale povinnému se zabavuje celý čistý příjem z DPP.
V případě, že byl podán návrh na provedení exekuce soudnímu exekutorovi do 31.8.2015, ale soudní exekutor ještě do tohoto data nerozhodl (rozhodne tudíž po tomto datu), bude se exekuce na mzdu vztahovat i na příjem z DPP. Opačně, byl-li vydán exekuční příkaz na srážku ze mzdy do 31.8.2015, nezahrne se případný příjem z DPP, pokud soudní exekutor posléze neprovede usnesením změnu v exekučním příkazu. I v tomto případě není rozhodující, kdy bude exekuční příkaz plátci doručen.
V souvislosti s výše uvedenou změnou připomínáme i stále trvající povinnost stanovenou v § 294 OSŘ. „Ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil nově do práce, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudu, který výkon nařídil.“
Od 1.9.2015 vznikla tudíž i zaměstnavateli, který zaměstnává zaměstnance jen v rámci DPP, povinnost zjistit, zdali byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a pokud byl, je povinen oznámit soudu, že povinný k němu nastoupil do práce, bez zbytečného odkladu. V případě, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, a jde-li současně o jediného plátce, který zaměstnává zaměstnance na základě DPP, je povinen zadržet příslušnou část čisté mzdy a deponovat. Po doručení exekuce deponovanou částku odeslat, pokud byl exekuční titul vydán po 31.8.2015 a současně již nabyl právní moci. Byl-li vydán před 1.9.2015, deponovanou částku bylo nutné vrátit zaměstnanci, protože před 1.9.2015 nebyl příjem z DPP mzdou, a proto nepodléhal exekuci na mzdu.
Jde-li o souběžné plátce, musí zaměstnavatel vyčkat na doručení exekuce, z níž bude patrné, kdo a případně jakou část nezabavitelné částky bude uplatňovat každý z nich.
Dochází-li ke změně plátce mzdy, doručí soud, respektive soudní exekutor usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy následujícímu plátci na základě plátcovy oznamovací povinnosti, že k němu povinný nastoupil do práce, nebo na základě svého zjištění. Tuto skutečnost (změna plátce mzdy) je nutné v souvislosti s uvedenou změnou vnímat tak, že jde „jen“ o pokračování ve srážkách ze mzdy u jiného plátce, a právní důsledky předchozího usnesení soudu, respektive exekučního příkazu vydaného do 31.8.2015 zůstávají nedotčeny, ačkoliv bylo vydáno novému plátci usnesení až po 31.8.2015, pokud soudní exekutor neprovede usnesením změnu v exekučním příkazu.
Usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy bylo vydáno 25.6.2015 a prvnímu plátci bude doručeno 15.1.2017, protože v mezidobí dlužník nepracoval. U zaměstnavatele má dlužník jak příjem z pracovního poměru, tak i z DPP. Exekuční srážka se provede jen z příjmu z pracovního poměru.
Soudní exekutor vydal exekuci dle ustanovení § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky na příjem z DPP 11.7.2015 a plátci bude doručena 20.1.2017. Zaměstnanec má příjem pouze z DPP. Celou čistou mzdu, která plyne z odměny z DPP, musí zaměstnavatel srazit.
Usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy bylo vydáno 15.12.2015 a plátci bude doručeno 10.11.2017. Dlužník má jediného plátce, u něhož má příjem z dohody o pracovní činnosti a příjem z DPP. Exekuce se provede z čisté mzdy, která zahrnuje jak příjem z dohody o pracovní činnosti, tak příjem z DPP.
Soudní exekutor vydal exekuci na mzdu 15.12.2015, která bude doručena plátci 18.12.2017. Zaměstnanec pracuje jen na DPP. Plátce provede exekuci z příjmu z DPP, přičemž uplatní nezabavitelnou částku a srazí při nepřednostní exekuci první třetinu. Při nízkých odměnách z DPP se patrně nic nesrazí, protože nezabavitelná částka bude zpravidla vyšší než čistá mzda. Zaměstnavatel je povinen sdělit orgánu, který exekuci nařídil, proč není možné srážet.
Zaměstnanec, který má exekuční srážky, nastoupí do nového zaměstnání na základě DPP 6.9.2017. Plátce splní ohlašovací povinnost bez odkladu. Protože je jediným plátcem, musí ze mzdy za září provést srážku ze mzdy a deponovat. Po doručení exekuce např. dne 28.10.2017 zjistí, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkou ze mzdy bylo vydáno soudním exekutorem poprvé 25.7.2015, a proto deponovanou částku vrátí zaměstnanci.
Přeplatek z ročního zúčtování zálohy daně
Daňový bonus je zapotřebí odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování záloh, který je považován za jiný příjem povinného (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 241/2013-B-50), a je tedy nutné s přeplatkem z RZ nakládat jako se mzdou, neboť soud dospěl k závěru, že kladný rozdíl poskytnutých záloh na daň z příjmu a skutečné částky daně z příjmu lze srážet v rámci exekuce, a tedy i v rámci oddlužení.
Prosím o ujasnění problematiky vrácení přeplatku daně a daňového bonusu z ročního zúčtování v případě exekučních srážek a insolvence.
Dle judikátu Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 241/2013-B-50) platí:
- Je-li dána exekuce na mzdu, pak přeplatek plynoucí z ročního zúčtování zálohy v rámci ročního zúčtování daně se stává součástí čisté mzdy a srážka ve vztahu k exekuci, která se provádí, bude příslušně vyšší. Pokud zaměstnanci v rámci ročního zúčtování daně vyplyne ještě nedoplatek daňového bonusu, pak v rámci exekuce na mzdu nelze daňový bonus započítat do čisté mzdy a daňový bonus musí být zaměstnanci vyplacen.
- Soudní exekutor má však právo vydat exekuci dle ustanovení § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky na daňový bonus. V takovém případě se celý daňový bonus srazí na tuto exekuci. Není rozhodující, jedná-li se o daňový bonus v rámci měsíčního zúčtování mzdy nebo v rámci ročního zúčtování daně.
- Bylo-li již vydáno rozhodnutí o oddlužení schválením splátkového kalendáře postupem dle OSŘ, pak přeplatek plynoucí z ročního zúčtování zálohy v rámci ročního zúčtování daně se stává součástí čisté mzdy a insolvenční srážka bude patřičně vyšší.
- Pokud zaměstnanci v rámci ročního zúčtování daně vyplyne ještě nedoplatek daňového bonusu, pak v rámci insolvenční srážky nelze daňový bonus započítat do čisté mzdy a daňový bonus musí být zaměstnanci vyplacen. Sám dlužník je povinen tento mimořádný příjem odevzdat do insolvenční podstaty. Ani zde není rozhodující, jde-li o daňový bonus měsíční či plynoucí z ročního zúčtování daně. V případě, že krajský soudce vydá pro plátce sdělení či nařízení, kde mu uloží, aby daňový bonus dlužníkovi srazil, je plátce povinen takto postupovat. Upozorňuji, že mnohdy takto postupují i insolvenční správci, kteří, bohužel, takovou pravomoc nemají. Je rozumné, aby je plátce vhodným způsobem na tuto skutečnost upozornil a jejich instrukcemi se neřídil, dokud nebude doručen příslušný dokument od krajského soudce. V zájmu zjednodušení administrativy může sám plátce žádat krajského soudce, aby formou sdělení plátci mzdy tento postup nařídil.
Daňový bonus a exekuce na mzdu
Daňový bonus nelze dle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č.j. 3 VSOL 852/2011 ze dne 11.5.2012 započítávat do čisté mzdy povinného pro účely srážek ze mzdy povinného. Avšak s ohledem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18.3.2013 č.j.1 VSPH 241/2013 jej lze postihnout jako jinou peněžitou pohledávku ve smyslu ustanovení § 312 a násl. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 52 exekučního řádu.
Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí judikoval, že daňový bonus není dávkou určenou k výživě dítěte, ale je pouze nástrojem daňové optimalizace. Jelikož daňový bonus je příjmem povinného a zároveň se nejedná o plnění, které by bylo uvedeno v § 299 OSŘ a jež by bylo vyloučeno z exekučního postihu, je daňový bonus postihován jako jiná peněžitá pohledávka povinného za jeho zaměstnavatelem. Daňový bonus se ve prospěch takové exekuce srazí celý.
Vzhledem ke skutečnosti, že na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce, srazí se daňový bonus na základě exekučního příkazu k provedení exekuce dle § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky celý. Na exekuční příkaz dle § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahuje pořadí, které získaly jednotlivé pohledávky při srážkách ze mzdy dle ustanovení § 276 až § 302 OSŘ. Bude-li tedy plátci mzdy doručena exekuce dle § 312 OSŘ na daňový bonus, bude srážka daňového bonusu provedena podle tohoto exekučního příkazu neprodleně. Obdobný závěr vyplývá z judikátu Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23.7.2015 č.j. 282/2015-A-16.
Závěr
Daňový bonus nelze postihnout exekucí na mzdu. Lze jej však vymoci exekucí dle ustanovení § 312 OSŘ – přikázáním jiné peněžité pohledávky.