Při provádění srážek z mezd se postupuje podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (OSŘ), a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách).
V oblasti srážek ze mzdy došlo v letošním roce již ke třem změnám parametrů ovlivňujících jejich výši. S ohledem na časté dotazy uvádím v článku rovněž postup zaměstnavatele při zaměstnání pracovníka se srážkami ze mzdy a při ukončení pracovního poměru pracovníka se srážkami ze mzdy.
Zvýšení normativních nákladů na bydlení (od 1. ledna 2020)
Jako každý rok i letos se od 1. ledna změnila vlivem pravidelné valorizace normativních nákladů na bydlení (nařízení vlády č. 349/2019 Sb.) základní nezabavitelná částka na osobu dlužníka i na vyživované osoby (manželka, nezaopatřené děti) a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.
Zvýšení životního minima (od 1. dubna 2020)
Od 1. 4. 2020 se po 8 letech zvýšilo životní minimum z 3 410 Kč na 3 860 Kč (nařízení vlády č. 61/2020 Sb.), tím došlo k dalšímu zvýšení základní nezabavitelné částky na osobu dlužníka i na vyživované osoby a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.
Změna způsobu výpočtu nezabavitelných částek (od 1. července 2020)
Změnila se konstrukce výpočtu nezabavitelných částek, a to jak na povinného dlužníka, tak na jím vyživované osoby. Nezabavitelná částka na osobu povinného (dlužníka) se zvyšuje na 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení (tj. 75 %), dosud šlo pouze o 2/3 (66,7 %). Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu se zvyšuje na 1/3 nezabavitelné částky na povinného (33,3 %), dosud šlo pouze o 1/4 (25 %).
Ke změně účinné od 1. 7. 2020 došlo nařízením vlády č. 62/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).
Zatímco v minulých letech se parametry pro srážky ze mzdy měnily vždy jen k 1. lednu vlivem valorizace normativních nákladů na bydlení, v letech 2019 a 2020 se tyto parametry změnily již pětkrát. Smyslem těchto změn (kromě pravidelných valorizací a zvýšení životního minima) je především snížení srážek ze mzdy, což by mělo přimět dlužníky, kteří jsou v exekuci nebo v insolvenci, k tomu, aby pracovali, hledali si lépe placenou práci, a tím pádem i více spláceli. Nicméně věřitelé tyto změny nesou poněkud nelibě.
Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce
| 1–3/2020 | od 4/2020 | |
| Životní minimum | 3 410 Kč | 3 860 Kč |
| Normativní náklady na bydlení | 6 502 Kč |
6 502 Kč |
| Celkem | 9 912 Kč | 10 362 Kč |
Nezabavitelné částky
A) Základní nezabavitelná částka
| 1–3/2020 | 4–6/2020 | od 7/2020 | |
| na osobu povinného |
6 608,00 Kč (2/3 z 9 912 Kč) |
6 908,00 Kč (2/3 z 10 362 Kč) |
7 771,50 Kč (3/4 z 10 362 Kč) |
|
na další vyživované osoby |
1 652,00 Kč (1/4 z 6 608 Kč) |
1 727,00 Kč (1/4 z 6 908 Kč) |
2 590,50 Kč (1/3 z 7 771,50 Kč) |
B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení – 20 724 Kč
(po odečtení základní nezabavitelné částky)
- jde o dvojnásobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce (tj. 2 x 10 362 Kč),
- tato částka se k 1. 7. 2020 nemění, je platná již od 1. 4. 2020,
- od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 to byla částka 19 824 Kč.
Maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy: 6 908 Kč (20 724 Kč : 3)
Maximální výše dvou třetin zbytku čisté mzdy: 13 816 Kč (2 × 6 908 Kč)
- tyto částky se k 1. 7. 2020 nemění, jsou platné již od 1. 4. 2020,
- od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy činila 6 608 Kč, dvou třetin pak 13 216 Kč.
V případě insolvence jde první i druhá třetina na splátku pohledávek (obdobně jako u přednostní pohledávky), třetí třetina připadá vždy dlužníkovi.
Nezabavitelná částka na povinného se tak od 1. 7. 2020 zvýšila o 863,50 Kč a nezabavitelná částka na další vyživované osoby rovněž o 863,50 Kč. Od 1. 7. 2020 (od zúčtování mzdy za červenec 2020, tj. v průběhu srpna 2020) lze tedy při shodné čisté mzdě srážet o dost méně než v 1. pololetí roku 2020.
Ženatý zaměstnanec s 2 dětmi má čistou mzdu 33 623 Kč. V jaké výši je možné provést srážku na přednostní pohledávku exekučního charakteru?
Základní nezabavitelná částka:
- na osobu povinného 7 771,50 Kč
- na manželku a 2 děti 7 771,50 Kč (3 × 2 590,50 Kč)
Celkem: 15 543 Kč
Tato základní nezabavitelná částka nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z jeho měsíční mzdy.
- Odečet základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného: 33 623 Kč – 15 543 Kč = 18 080 Kč
- Bez omezení je možné srazit část zbytku čisté mzdy převyšující 20 724 Kč (po odečtu základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného). Zbytek čisté mzdy (18 080 Kč) této částky nedosahuje, bez omezení tedy není možné srazit nic.
Na přednostní pohledávku lze dále využít dvě třetiny z 18 078 Kč (18 080 Kč zaokrouhleno dolů na částku dělitelnou třemi):
- jedna třetina z 18 078 Kč = 6 026 Kč (18 080 Kč : 3)
- dvě třetiny z 18 078 Kč = 12 052 Kč (2 × 6 026 Kč)
K uspokojení přednostní pohledávky lze tedy srazit následující částky:
- částku zbytku mzdy přesahující 20 724 Kč: 0 Kč
- dvě třetiny z částky 18 078 Kč: 12 052 Kč
Maximální srážka ze mzdy celkem: 12 052 Kč
Nezabavitelnou (nepostižitelnou) část mzdy v uvedeném případě tvoří:
- základní nezabavitelná částka 15 543 Kč
- třetí třetina zbytku čisté mzdy 6 026 Kč
- drobná částka vzniklá zaokrouhlením 2 Kč
Nezabavitelná část mzdy celkem: 21 571 Kč
Kontrola:
12 052 Kč (srážka ze mzdy) + 21 571 Kč (nezabavitelná část mzdy) = 33 623 Kč (čistá mzda)
Srážky v letech 2018 a 2020 u zaměstnance s čistou mzdou 33 623 Kč a 3 vyživovanými osobami:
|
Období |
Srážka |
Vyplacená částka |
|
rok 2018 |
19 614 Kč |
14 009 Kč |
|
leden až květen 2019 |
19 157 Kč |
14 466 Kč |
|
červen až prosinec 2019 |
15 942 Kč |
17 681 Kč |
|
leden až březen 2020 |
15 451 Kč |
18 172 Kč |
|
duben až červen 2020 |
14 626 Kč |
18 997 Kč |
|
od července 2020 |
12 052 Kč |
21 571 Kč |
Od července 2020 lze srazit o 2 574 Kč méně než v červnu 2020, o 3 399 Kč méně než v březnu 2020 a o 3 890 Kč méně než v prosinci 2019. Z těchto částek jsou patrné poměrně velké změny v oblasti srážek z mezd ve prospěch dlužníků.
Svobodný bezdětný zaměstnanec má čistou mzdu 15 850 Kč. V jaké výši je možné provést srážku na nepřednostní pohledávku (exekuční příkaz doručený dne 5. 2. 2018 – nesplácený úvěr) a přednostní pohledávku (exekuční příkaz doručený dne 28. 8. 2018 – pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění)?
Základní nezabavitelná částka:
- na osobu povinného 7 771,50 Kč
- na další osoby 0 Kč
Celkem po zaokrouhlení: 7 772 Kč
Tato základní nezabavitelná částka nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z jeho měsíční mzdy.
- Odečet základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného: 15 850 Kč – 7 772 Kč = 8 078 Kč
- Částka, kterou je možné z čisté mzdy srazit bez omezení: 0 Kč, zbytek čisté mzdy nedosahuje 20 724 Kč
Na nepřednostní pohledávku lze využít první třetinu z 8 076 Kč (8 078 Kč zaokrouhleno dolů na částku dělitelnou třemi), rozhodující je přitom časové pořadí podle dne doručení nařízení výkonu rozhodnutí. Na přednostní pohledávku lze využít druhou třetinu z 8 076 Kč.
- první třetina z 8 076 Kč = 2 692 Kč využije se na nepřednostní pohledávku
- druhá třetina z 8 076 Kč = 2 692 Kč využije se na přednostní pohledávku
K uspokojení pohledávek lze tedy srazit následující částky:
- částku zbytku mzdy přesahující 20 724 Kč: 0 Kč
- dvě třetiny z částky 8 076 Kč: 5 384 Kč
Maximální srážka ze mzdy celkem: 5 384 Kč
Nezabavitelnou (nepostižitelnou) část mzdy v uvedeném případě tvoří:
- základní nezabavitelná částka 7 772 Kč
- třetí třetina zbytku čisté mzdy 2 692 Kč
- drobná částka vzniklá zaokrouhlením 2 Kč
Nezabavitelná část mzdy celkem: 10 466 Kč
Kontrola:
5 384 Kč (srážka ze mzdy) + 10 466 Kč (nezabavitelná část mzdy) = 15 850 Kč (čistá mzda)
Změna plátce mzdy
Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy (zaměstnavatel), vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného (dlužníka) u nového plátce mzdy. Zůstává zachováno i pořadí, které získala pohledávka oprávněného u předchozích zaměstnavatelů.
Postup při zjišťování, zda má zaměstnanec srážky ze mzdy, je upraven v § 293 až § 296 OSŘ. Je zde upraveno, jak má zaměstnavatel postupovat při nástupu zaměstnance se srážkami ze mzdy do zaměstnání, při ukončení zaměstnávání zaměstnance se srážkami ze mzdy, jeho oznamovací povinnosti atd.
Získání zápočtového listu
Zjištění, zda má nový zaměstnanec z dřívějška nějaké srážky ze mzdy, je jednou ze základních povinností nového zaměstnavatele při nástupu zaměstnance do zaměstnání. Je třeba po novém zaměstnanci požadovat potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) od posledního zaměstnavatele, které by informace o srážkách ze mzdy mělo obsahovat.
Toto potvrzení o zaměstnání je povinen vydat zaměstnavatel zaměstnanci, který u něho přestal pracovat. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 294 odst. 1 OSŘ a z ustanovení § 313 odst. 1 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, podle kterého při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) a uvést v něm mimo jiné, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.
Obdobné potvrzení je povinen vydat dlužníkovi i plátce jiných příjmů (ÚP – podpora v nezaměstnanosti, OSSZ – nemocenské, důchody, PPM atd.), z nichž byly prováděny srážky, jestliže bylo jejich provádění ukončeno, ačkoliv pohledávka není uspokojena.
V praxi samozřejmě může dojít k tomu, že zápočtový list není k dispozici, např. v případech, kdy zaměstnanec před nástupem do nového zaměstnání nebyl zaměstnán (dlouhodobě nezaměstnaný, OSVČ, student apod.), či zmíněné zaměstnání je souběžnou prací. Pak je třeba získat od nového zaměstnance informace o příp. srážkách ze mzdy prostřednictvím vstupního dotazníku atd. Případně si nechat od zaměstnance podepsat prohlášení, že proti němu nebyl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.
Oznamovací povinnost vůči soudu o nástupu zaměstnance
Zjistí-li zaměstnavatel, že nový zaměstnanec má nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, musí informaci o jeho nástupu do zaměstnání oznámit bez odkladu soudu (soudnímu exekutorovi), který výkon nařídil. Tzn. zaměstnavatel se „přihlašuje“ jako nový plátce mzdy příslušnému orgánu, který srážky nařídil.
Doručení usnesení od soudu
Soud by pak měl zaměstnavateli doručit usnesení, ve kterém ho vyrozumí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem výkonu rozhodnutí, zejména s výší dosud provedených srážek, uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí, vyzve ho, aby ve srážkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní ho na všechny povinnosti při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
Srážky ze mzdy
Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy již dnem, kdy se od povinného (dlužníka), od dosavadního plátce mzdy (zaměstnavatele) nebo doručením usnesení dozví, že byl soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a pro jaké pohledávky (zpravidla ze zápočtového listu).
Rovněž samotný dlužník (povinný) má za povinnost:
- oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, že přestal pracovat u dosavadního zaměstnavatele,
- do jednoho týdne pak musí rovněž oznámit soudu, že nastoupil práci u jiného zaměstnavatele.
Vydání zápočtového listu
Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vydat potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list), kde uvede informace o všech aktuálních srážkách ze mzdy (viz výše).
Oznamovací povinnost vůči soudu o odchodu zaměstnance
Zaměstnavatel musí oznámit soudu (soudnímu exekutorovi) do jednoho týdne, že u něho přestal povinný (dlužník) pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.
Závěr
Nesplní-li zaměstnavatel své povinnosti, může věřitel požadovat, aby mu zaměstnavatel vyplatil částky, na které by měl právo, kdyby zaměstnavatel uvedené povinnosti splnil. Za nesplnění povinností může navíc soud zaměstnavateli uložit i pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.
Zaměstnavatel by tedy měl aktivně zjišťovat, zda má nový zaměstnanec nějaké srážky ze mzdy. Je povinen od něj vyžadovat zápočtový list, ale v případě chybějícího zápočtového listu či nějakých nejasností se ho dotazovat na existenci případných srážek ze mzdy.