Změny ve výpočtu srážek ze mzdy od 1. 6. 2019

Do 31. 5. 2019 platilo, že částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce (3 410 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (6 233 Kč).

Znamená to, že při provádění všech srážek ze mzdy v období od 1. 1. 2019 do 31. 5. 2019 se uplatní částka, nad kterou je mzda postižitelná bez omezení, ve výši 9 643 Kč, od 1. 6. 2019 se jedná o částku 19 286 Kč.

Přechodným ustanovením uvedeným v článku II. se stanoví, že v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, ve kterých jsou nebo mají být prováděny srážky ze mzdy, plátce mzdy uplatní nově vypočtenou částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den nabytí účinnosti tohoto nařízení.

Při výpočtu srážek ze mzdy se uplatní výše uvedená změna poprvé ve mzdách za červen, výplatní termín červenec 2019, a to bez ohledu na to, v jaké době byl exekuční titul oprávněným orgánem vydán nebo doručen plátci mzdy. Vždy je rozhodující, zda je příslušná srážka v prvním pořadí (provádí se) nebo až v dalším pořadí.

Připomeňme si celý postup při výpočtu srážek ze mzdy od 1. 1. 2019 do 31. 5. 2019 a od 1. června 2019.

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému, jedná-li se o jediného plátce mzdy.

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena

• ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
• z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

Nařízením vlády č. 320/2018 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvýšila částka na bydlení z částky 5 928 Kč na 6 233 Kč.

Nezabavitelná částka na osobu povinného po celý rok 2019 činí 2/3 ze součtu životního minima pro jednotlivce (3 410 Kč) a normativních nákladů na bydlení pro jednotlivce (6 233 Kč), tj. 9 643: 3 x 2 = 6 428,67 Kč.

Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí po celý rok 2019 1/4 z částky 6 428,67Kč, tj. 1 607,17 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).

Parametrické údaje

Vyživovací povinnost

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 a následující NOZ. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče nahrazující péči rodičů. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů, kteří studují střední školu a vysokou školu v bakalářském nebo magisterském studijním programu (tzv. pojištěnci státu v oblasti zdravotního pojištění).

Započtení nezabavitelné částky na vyživované osoby

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem nebo se jedná o dohodu mezi rodiči uzavřenou před rokem 2014 podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. (ObčZ). V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. Nezabavitelná částka na dítě se započte i v případě, že soud pouze určil výši výživného, které pak rodič uhrazuje dobrovolně. Zaměstnavatel není oprávněn zkoumat, zda rodič výživné skutečně uhrazuje.

Zaokrouhlení nezabavitelné částky

Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného na celou korunu nahoru.

Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.

Plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy

Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1. 1. 2019 do 31. 5. 2019 se porovná s částkou 9 643 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 643 Kč nebo je nižší než tato částka, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny.

Nejvyšší výše třetiny činí v období od 1. 1. 2019 do 31. 5. 2019:

9 643 - 1 = 9 642 Kč, 9 642: 3 = 3 214 Kč.

Od 1. 6. 2019 činí částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první občanského soudního řádu srazí bez omezení, dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy 19 286 Kč.

Nejvyšší výše třetin od 1. 6. 2019:

19 286 - 2 = 19 284 Kč, 19 284: 3 = 6 428 Kč

Určení třetin:

• 1. třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí,
• 2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi,
• 3. třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.

Bez dalšího se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. od 1. 6. 2019 nad částku 19 286 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.