Změny v pojistném na sociální zabezpečení a v nemocenském pojištění od 1. února 2018, 1. část

Vydáno: 11 minut čtení

V roce 2018 nabývá účinnosti řada schválených změn v nemocenském pojištění a v pojistném na sociální zabezpečení. V předchozích číslech časopisu jsme se detailně věnovali nové dávce nemocenského pojištění, tzv. otcovské. Nyní se budeme věnovat ostatním změnám, které nabývají účinnosti od 1. 2. 2018 a jsou obsaženy v zákoně č. 148/2017 Sb., kterým se zavádí otcovská a zvyšuje se sazba pro výpočet nemocenského u dobrovolných členů integrovaného záchranného systému.

Další změny nalezneme v zákoně č. 259/2017 Sb., v tzv. technické novele. Tento změnový zákon obsahuje především změny týkající se odvodu pojistného u osob samostatně výdělečně činných a zavedení elektronické neschopenky, jejichž účinnost ovšem nastane až od 1. 1. 2019 (těmto změnám se aktuálně věnovat nebudeme), a dále také řadu technických změn v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a dále rovněž v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Změny v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen ZPOJ) od 1. února 2018

Přeplatky - změny v § 17 ZPOJ

Do odst. 1 je doplněna poslední věta, podle které se umožňuje vracet pojistné zaměstnavateli, u jehož zaměstnance byla dodatečně určena příslušnost k právním předpisům jiného státu EU podle přímo použitého předpisu Evropské unie.

Podle nové úpravy nebude platit promlčecí doba 5 let právě v takovýchto případech. OSSZ vrátí přeplatky i za období delší než 5 let vždy v plné výši, pokud zaměstnavatel doloží, že za doby, které se překrývají při placení pojistného, doplatil pojistné podle právních předpisů jiného příslušného státu Evropské unie.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec pracoval souběžně 10 let pro zaměstnavatele v ČR a pro jiného zaměstnavatele na Slovensku. Tento zaměstnanec však nesplnil vůči zaměstnavateli v ČR oznamovací povinnost o souběžném výkonu činností na území více členských států EU u různých zaměstnavatelů. Z toho důvodu každý ze zaměstnavatelů hradil pojistné ve státě, kde sídlí. Příslušnost k právním předpisům určitého státu je však zahraničními institucemi určována i 10 let zpětně, a to právě z důvodu, že zaměstnanec nesplnil vůči zaměstnavateli oznamovací povinnost o souběžném výkonu činností na území více členských států EU u různých zaměstnavatelů. Jestliže ve státě, který byl určen jako příslušný pro provádění pojištění, tj. byl určen stát, v němž je zaměstnanec zpětně pojištěn, platí promlčecí lhůta pro vymáhání nedoplatků na pojistném například 10 let (jedná se např. právě o Slovensko), potom OSSZ vracela zaměstnavateli pojistné jen za 5 let podle českého zákona o pojistném, avšak zaměstnavatel z ČR musel do ciziny uhradit pojistné za 10 let. Tato situace dopadala negativně na zaměstnavatele, a to i když zaměstnavatel plnění oznamovací povinnosti svého zaměstnance nemohl ovlivnit. Podle nové úpravy se bude vracet přeplatek pojistného tuzemskému zaměstnavateli, který pojistné odvedl v ČR, ačkoliv byl podle koordinačních předpisů povinen odvádět pojistné cizímu nositeli pojištění, i za dobu delší, než je pět let, pokud se doby placení pojistného vzájemně kryjí a zaměstnavatel prokáže, že pojistné cizozemskému nositeli pojištění pojistné uhradil.

Do § 17 se vkládají dva nové odstavce (odst. 5 a odst. 6). Podle odstavce 5 přeplatky do 100 Kč budou OSSZ vracet jen výjimečně.

Podle odstavce 6 při vrácení přeplatku na pojistném v hotovosti prostřednictvím pošty hradí nově náklady za doručení příjemce přeplatku, pokud příjemce přeplatku o tento způsob vrácení přeplatku požádal.

V obou případech se jedná o naplnění zásady hospodárnosti, protože je neekonomické a zpravidla i pro příjemce nevýznamné vracení takového přeplatku. Krom toho je obdobná úprava obsažena i v § 155 odst. 2 daňového řádu a také v ustanovení § 123a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podle něhož se dluh na pojistném odepíše k tíži orgánu sociálního zabezpečení, pokud nepřesáhne částku 100 Kč. Pokud jde o stanovení povinnosti uhradit náklady na vrácení přeplatku v hotovosti, navrhuje se obdobný postup, jako je při hotovostní výplatě dávek nemocenského pojištění a důchodového pojištění (§ 110 odst. 8 zákona o nemocenském pojištění a § 64 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění), kdy se rovněž preferuje bezhotovostní způsob výplaty.

Promlčení pojistného - změna v § 18 ZPOJ

Oprávnění vymáhat pojistné je promlčeno po 10 letech od právní moci titulu (například platebního výměru), kterým byl dluh vyměřen. Promlčecí doba neběží po dobu probíhajícího řízení u soudu a nově nepoběží ani po dobu, kdy je prováděna exekuce exekučním správním orgánem na peněžitá plnění.

Den platby - změna v § 19 ZPOJ

Nově bude za den platby v případě provádění exekuce považován den, ve kterém dojde k připsání pojistného na účet soudního exekutora a nikoli až den, kdy exekutor převedl prostředky na účet příslušné OSSZ.

Penále - změny v § 20 odst. 5 ZPOJ

Penále nově neběží a posunuje se začátek neplacení penále již za dobu od zahájení insolvenčního řízení do dne pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu o úpadku plátce, kterým insolvenční řízení končí, s výjimkou případů, kdy soud rozhodl o skončení insolvenčního řízení podle § 142 insolvenčního zákona. Současně se umožňuje, aby se neplacení penále vztahovalo s výhradou podle § 142 insolvenčního zákona rovněž na způsob řešení úpadku oddlužením a dále na pohledávky mimo rámec insolvenčního řízení, jejichž vymáhání je již promlčeno, tzn. za dobu ode dne, od kterého došlo k promlčení pohledávky na pojistném podle § 18 zákona o pojistném.

Splátkový režim pojistného a penále - změna v § 20a ZPOJ

Povolení splátek pojistného a penále upravuje ustanovení § 20a zákona o pojistném. V případě vzniku dluhu na pojistném a penále může dlužník písemně požádat příslušnou OSSZ o povolení splátek. OSSZ může splátky pojistného a penále povolit za zákonem stanovených podmínek a vzhledem k tomu, že se jedná o fakultativní (nezávazné) rozhodnutí, zkoumá u plátce pojistného všechny rozhodné a podstatné skutečnosti, tj. vhodnost a účelnost vydání povolení splátek. Pokud OSSZ povolí placení dlužného pojistného ve splátkách, penále z takového dluhu činí 0,025 % z dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu namísto 0,05 %, jak je tomu v případech, kdy nebylo rozhodnuto o povolení splátkového režimu dlužníka. Pokud OSSZ rozhodla o povolení splácení dlužného pojistného a penále ve splátkách, nově se umožňuje snížit výši splátek, pokud se dodatečně zjistí, že dluh ke dni povolení splátek byl nižší, než je uvedeno v rozhodnutí o povolení splátek. V takovém případě OSSZ změní rozhodnutí o povolení placení pojistného a penále ve splátkách.

Příklad č. 2:

Zaměstnavatel měl povoleno placení dlužného pojistného a penále ve splátkách. OSSZ provedla periodickou kontrolu zaměstnavatele a zjistila, že dluh za období, které bylo zahrnuto do splátkového kalendáře, je v nižší výši. Na základě této skutečnosti OSSZ změní rozhodnutí o povolení placení dluhu na pojistném a penále ve splátkách, tak aby odpovídalo nově zjištěným skutečnostem.

Změny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen ZNP), od 1. února 2018

Vznik a zánik pojištění - změny v § 10 ZNP

Za den nástupu do zaměstnání se považuje den, v němž zaměstnanec začal vykonávat práci pro zaměstnavatele (§ 10 odst. 1 ZNP). V odstavci 2 tohoto ustanovení je uvedena výjimka, kde se stanoví, že za den, ve kterém zaměstnanec začal vykonávat práci, se považuje den přede dnem započetí výkonu práce, za který náležela náhrada mzdy nebo za který se mzda nekrátí. Tato výjimka má zajistit, aby zaměstnanec mohl být účasten nemocenského a tím i důchodového pojištění ode dne, v němž by nastoupil do práce, kdyby na tento den nepřipadla překážka v práci, za kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit ztrátu mzdy. Nově dochází k úpravě v § 10 odst. 3, a to v případě vzniku pojištění u státních zaměstnanců. Došlo k odstranění určité nerovnosti, protože podle dřívější právní úpravy pojištění státního zaměstnance vznikalo až skutečným dnem nástupu a nebylo možné aplikovat odst. 2 § 10 ZNP. Od 1. 2. 2018 lze však odstavec 2 aplikovat i na státní zaměstnance.

Dochází k úpravě vzniku a zániku pojištění u svědka, kdy se do § 10 ZNP vkládá nové písm. j). Pojištění vzniká dnem, za který náleží náhrada ušlého výdělku z důvodu podání svědecké výpovědi a končí posledním dnem, za který náhrada ještě náleží. Jedná se o svědky v soudním nebo trestním či správním řízení. Obdobně se postupuje v případech osob, které podaly vysvětlení na výzvu policejního nebo správního orgánu a mají nárok na náhradu ušlého výdělku.

Nově pokud na sebe bezprostředně navazují zaměstnání stejného druhu (například dvě dohody o pracovní činnosti anebo dvě zaměstnání na dohodu o provedení práce) u stejného zaměstnavatele, pokud obě mají stejné podmínky pro vznik účasti na pojištění (např. obě jsou zaměstnání malého rozsahu), považují se nově za nepřetržité trvání nemocenského pojištění (zaměstnání). V minulosti bylo možné takto posuzovat pouze navazující pracovní poměry. I v těchto případech potrvá nemocenské pojištění nepřetržitě; důsledkem bude jednak omezení oznamovacích povinností zaměstnavatelů, jednak při výpočtu výše dávek nemocenského pojištění může být do rozhodného období zahrnuta i doba předchozího zaměstnání a výše dávek tak bude více odpovídat skutečně dosahovaným příjmům.

Příklad č. 3:

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. 3. 2018 do 31. 7. 2018. Rozsah pracovní doby byl stanoven maximálně 20 hodin týdně. Druhou dohodu o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele uzavřel od 1. 8. 2018 na dobu neurčitou se sjednanou odměnou 2 000 Kč měsíčně. V říjnu 2018 zaměstnanec obdržel mimořádnou odměnu a zúčtovaná mzda činila 4 000 Kč. V obou případech se jedná o zaměstnání malého rozsahu a současně obě zaměstnání jsou uzavřena na dohodu o pracovní činnosti, tedy stejný druh zaměstnání. Pokud obě taková zaměstnání na sebe bezprostředně navazují, má se za to, že se jedná o jedno zaměstnání trvající od 1. 3. 2018. Zaměstnavatel proto u takového zaměstnance oznámí nástup do zaměstnání nejpozději do 20. 11. 2018 s nástupem od 1. 3. 2018.

Pozn. red.:

V příštím čísle budeme pokračovat zbývajícími změnami v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Ošetřovné
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Určení doby čerpání dovolené zaměstnavatelem
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené

Související články

Změny v pojistném na sociální zabezpečení a v nemocenském pojištění od 1. února 2018 - 2. část
Odpovědnost za přeplatky v důchodovém pojištění
Parametry sociálního pojištění pro rok 2021
Parametry sociálního pojištění pro rok 2022
Sociální pojištění u studentů a čerstvých absolventů škol
Novinky od 1. ledna 2022 v sociální oblasti
Sociální zabezpečení studentů
Novinky od 1. ledna 2018 v sociální oblasti
Co zajímá zaměstnavatele z oblasti sociálního zabezpečení
Novinky od 1. ledna 2023 v sociální oblasti
Nejdůležitější změny v roce 2019 v sociálním pojištění
Parametrické údaje ve mzdové oblasti pro rok 2023
Povinnosti zaměstnavatelů v sociálním pojištění
Parametry sociálního pojištění pro rok 2023
Vyměřovací základ, osobní péče, posuzování zdravotního stavu i náhrada starobního důchodu v aktuální judikatuře NSS
Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti sociálního pojištění
Krizové ošetřovné prakticky
Rozšíření oznamovací povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění
Zvláštní opatření v sociálním pojištění osob samostatně výdělečně činných

Související otázky a odpovědi

Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Souběh DPČ a výkonu funkce člena statutárního orgánu
Rozšířená informační povinnost od 1. 10. 2023
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění u dohody o provedení práce
Přechod na jiný typ zaměstnaneckého poměru
Dohoda o pracovní činnosti a odvod sociálního pojištění
Promíjení pojistného na sociální zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii
Změny v odvodu sociálního a zdravotního pojištění u dohod o provedení práce
Členský příspěvek České lékařské společnosti J. E. Purkyně
Odhláška a přihláška zaměstnance ve výkonu trestu k sociálnímu pojištění
Slevy na sociálním pojistném v roce 2023 - jednatel
Slevy na sociálním pojistném 2023 - dva zaměstnavatelé
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění
Zastupitelé - přihlášení na ČSSZ
Přihláška na OSSZ a ZP
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Neplacené volno a dopad na sociální pojištění
Sleva na pojistném za zaměstnance se zdravotním postižením

Související předpisy

148/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
259/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
280/2009 Sb. daňový řád
582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)