Zdravotní pojištění na přelomu let 2020 a 2021 v příkladech

Vydáno: 19 minut čtení

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je (mimo zákonných výjimek) úhrn příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnavatelé nicméně nesmějí zapomínat na to, že pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.

Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:

  1. s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,
  2. kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
  3. kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
  4. kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2021 nejméně v částce 2 393 Kč),
  5. za které je plátcem pojistného stát,

pokud tyto skutečnosti, případně i na sebe bezprostředně navazující, trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem bez ohledu na další okolnosti, jako jsou například trvání zaměstnání pouze po část daného měsíce, souběžná podnikatelská činnost, případně poskytnuté neplacené volno, nemoc apod.

Na přelomu let 2020 a 2021 se tak mohou zaměstnavatelé dostat do situace, kdy budou řešit stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a související plnění zákonných povinností ve značně specifických případech. Na základě poznatků z praxe si v následujícím textu formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při řešení různorodých situací.

Od 1. ledna 2021 zaměstnavatelé také pracují s novými podmínkami u dohod o pracovní činnosti. Od tohoto data se zvyšuje částka rozhodná pro účast na zdravotním pojištění na 3 500 Kč. U osob pracujících na základě dohody o provedení práce vzniká i nadále účast na zdravotním pojištění tehdy, pokud příjem přesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. V této souvislosti podotýkám, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Nová výše minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance činí od 1. ledna 2021 částku 15 200 Kč.

Změna zdravotní pojišťovny

Den 1. 1. 2021 je standardním termínem pro změnu zdravotní pojišťovny. Z právní úpravy zdravotního pojištění vyplývá povinnost pojištěnce (jako zaměstnance) oznámit zaměstnavateli do osmi dnů případnou změnu zdravotní pojišťovny. V této souvi

Související dokumenty

Související články

Zaměstnavatelé a potvrzení o bezdlužnosti ve zdravotním pojištění
Výše záloh OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
Dohody a zdravotní pojištění po 1. 1. 2021
Společenství vlastníků a zdravotní pojištění
Souběžné činnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění
Výše záloh OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
Dohody a zdravotní pojištění po 1. 1. 2021
Zaměstnavatelé a potvrzení o bezdlužnosti ve zdravotním pojištění
Důležité částky a změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2021
OSVČ a zdravotní pojišťovny v roce 2019
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění na přelomu let 2018 a 2019
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Dopady dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance do zdravotního pojištění
Zaměstnanec bez mzdy a zdravotní pojištění
Zaměstnávání "státních pojištěnců" a zdravotní pojištění
Neplacené volno ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - zaměstnanci a "státní kategorie" po část kalendářního měsíce

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
262/2006 Sb. zákoník práce
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související otázky a odpovědi

Zdravotní pojištění - student vysoké školy
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Odměny členů orgánů právnických osob
Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Účast na zdravotním pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Neplacené volno po část dne
Metodika výpočtu zdravotního pojistného
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Odměna pěstouna a výkon SVČ