Placení pojistného, resp. záloh na pojistné osobami samostatně výdělečně činnými je jednou ze základních povinností těchto subjektů ve zdravotním pojištění. Výše měsíčně placené zálohy je v zásadní míře ovlivněna skutečností, zda je samostatná výdělečná činnost v rozhodném období kalendářního roku buď jediným, nebo při souběhu zaměstnání s podnikáním hlavním, resp. vedlejším zdrojem příjmů. Pokud je pro pojištěnce samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů, je jeho povinností platit zálohy na pojistné od ledna 2021 (nebo od kalendářního měsíce, ve kterém v roce 2021 zahájí svoji podnikatelskou činnost) nejméně v částce 2 393 Kč – v situaci, kdy pro OSVČ platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.
Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností
Při souběhu výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti je rozhodující, která činnost bude u pojištěnce v daném kalendářním roce (resp. měsíci) hlavním zdrojem jeho příjmů. Pro účely placení pojistného nelze v takových případech sčítat pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, tedy buď musí být:
- v zaměstnání odváděno zaměstnavatelem pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance, nebo
- v rámci samostatné výdělečné činnosti musí být placeny alespoň minimální zálohy, tedy v roce 2021 nejméně v již zmíněné částce 2 393 Kč
v situaci, kdy pro pojištěnce platí povinnost dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum.
Pokud při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností nedosahují příjmy v zaměstnání minimální mzdy, musí zaměstnanec vystavit zaměstnavateli čestné prohlášení, že ve své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ – v tomto případě pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu. Jestliže tato podmínka splněna není, provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. V měsících březen až srpen 2020 OSVČ zálohy neplatily (byly odpuštěny, resp. se považují až do výše minimální zálohy za zaplacené). Ani za této situace zaměstnavatel při příjmu nižším než minimální mzda dopočet neprováděl.
Minimální záloha OSVČ v roce 2021
Podle nařízení vlády č. 381/2020 Sb. ze dne 21. 9. 2020 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2019 hodnotu 34 766 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0194. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2021 ve výši 35 441 Kč.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2021 je určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 35 441 Kč, tj. 17 720,50 Kč.
Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2021 se vypočte jako 13,5 % z částky 17 720,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2021 z dosavadních 2 352 Kč na 2 393 Kč, tj. o 41 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy za měsíc leden 2021 ve výši 2 393 Kč (jakož i každé jiné zálohy za tento měsíc) je 8. únor 2021.
Výše zálohy v průběhu roku 2021
V návaznosti na výše uvedené platí podnikatelé v průběhu roku 2021 zálohy na pojistné odpovídající jejich konkrétní situaci.
OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné
OSVČ neplatí v roce 2021 zálohy na pojistné v případech, kdy:
- je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,
- se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je současně plátcem pojistného i stát,
- pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, a podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2020 jí v roce 2021 nevznikla – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za rok 2020 byla ve ztrátě,
- pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v roce 2021 je průběžně ve ztrátě).
Zálohy na pojistné se také neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit. Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.
OSVČ nemusí dodržet minimální vyměřovací základ
Zálohy v rozpětí 1 Kč až 2 392 Kč (avšak i vyšší) mohou platit v roce 2021 od měsíce podání Přehledu za rok 2020 ty OSVČ, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ (viz § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů – například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného i stát).
Starobní důchodce vykonával podnikatelskou činnost po celý rok 2020 s příjmy 408 614 Kč a výdaji 260 212 Kč, zálohy neplatil. Výši pojistného za rok 2020 a výši měsíční zálohy na rok 2021 vypočteme následovně:
P = 0,135 x 0,5 x (408 614 – 260 212) = 10 018 Kč,
kde
P = pojistné za rok 2020,
0,135 = sazba pojistného,
0,5 = 50 % příjmů po odpočtu výdajů (vyměřovací základ).
Doplatek pojistného za rok 2020 ve výši 10 018 Kč je v roce 2021 splatný do osmi dnů po dni, ve kterém bude, resp. měl být, podán Přehled za rok 2020.
Z = 10 018 : 12 = 835 Kč,
kde
Z = výše měsíční zálohy pro rok 2021, poprvé splatná od měsíce podání Přehledu za rok 2020 (až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém bude, případně měl být, podán Přehled v roce 2022),
12 = počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2020.
V případech, kdy se jedná o nižší částky, lze tyto zálohy uhradit (po dohodě se zdravotní pojišťovnou) například jednorázově dopředu na celý rok.
Povinnost platit minimální zálohu
Minimální zálohu ve výši 2 393 Kč platí:
- OSVČ, která v roce 2021 zahajuje svoji samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pokud si nezvolí možnost platit zálohy vyšší než minimální,
- OSVČ od měsíce podání Přehledu za rok 2020, kdy na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2020 vyjde výše zálohy maximálně 2 393 Kč, každopádně však již od ledna 2021.
OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celý kalendářní rok 2020, kdy vykázala příjmy 838 751 Kč a výdaje 527 800 Kč, platila minimální zálohy.
Pojistné za rok 2020:
P = 0,135 x 0,5 x (838 751 – 527 800) = 20 990 Kč
OSVČ hradila v roce 2020 (mimo období březen až srpen) měsíčně minimální zálohy 2 352 Kč, pojistné je tudíž za tento rok zaplaceno v souladu se zákonem. Při podání přehledu za rok 2020 se odpuštěné zálohy za březen až srpen 2020 považují za zaplacené až do výše minima 2 352 Kč.
Záloha na rok 2021:
Z = 20 990 : 12 = 1 750 Kč,
kde
12 = počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2020.
Vzhledem k tomu, že se na tuto OSVČ vztahuje povinnost placení měsíčních záloh alespoň v minimální povinné výši, bude platit v roce 2021 (a to již od ledna) měsíční zálohy v částce 2 393 Kč. Takové zálohy by OSVČ platila v roce 2021 i v případě, kdyby byla za rozhodné období kalendářního roku 2020 například ve ztrátě.
Povinnost platit zálohy dle Přehledu
V případě, že na základě odevzdaného Přehledu za rok 2020 vyjde částka zálohy vyšší než minimální, je OSVČ povinna platit tuto částku jako zálohu na zdravotní pojištění.
OSVČ začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost dne 1. 7. 2020. Za červenec a srpen zálohy neplatila, protože to nebylo její povinností (§ 28c odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.), od září pak hradila minimální zálohy 2 352 Kč. Protože se zálohy za červenec a srpen považují za zaplacené ve výši 2 352 Kč, bylo na zálohách zaplaceno celkem 14 112 Kč (2 352 x 6). Za rozhodné období kalendářního roku 2020 vykázala příjmy 1 120 689 Kč a výdaje 713 856 Kč.
Dle výše uvedeného činí pojistné za rok 2020 částku 27 462 Kč [0,135 x 0,5 x (1 120 689 – 713 856)]. Doplatek představuje částku 13 350 Kč (27 462 – 14 112) a měsíční záloha pak 4 577 Kč (27 462 : 6).
V případě povinnosti platit vysoké (vyšší) zálohy může OSVČ v roce 2021 případně požádat zdravotní pojišťovnu o její snížení při splnění podmínek uvedených v § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb.
Ve zdravotním pojištění bez maxima
Maximum platilo ve zdravotním pojištění naposledy za rozhodné období kalendářního roku 2012. Přijetím novely zákona o daních z příjmů a dalších zákonů č. 267/2014 Sb. byla v části jedenácté, novelizující zákon č. 592/1992 Sb., kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění, takže s účinností od 1. 1. 2015 není maximální vyměřovací základ stanoven ani u zaměstnavatelů (zaměstnanců), ani u OSVČ. Tato skutečnost mimo jiné znamená, že OSVČ mohou, resp. musejí, podle výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím roce platit v následujícím roce (od kalendářního měsíce, ve kterém je, resp. měl být, podán Přehled) jakkoli vysoké zálohy a ani celková roční výše pojistného není omezena horní hranicí.
Paušální daň
Lze předpokládat, že legislativním procesem zdárně projde návrh změny zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. a některých dalších zákonů (sněmovní tisk č. 922). V takovém případě bude moci pojištěnec jako OSVČ vstoupit s účinností od 1. ledna 2021 do režimu tzv. paušální daně, kde v rámci jedné platby bude kromě daně a sociálního pojištění uhrazeno i zdravotní pojištění.