Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění na přelomu let 2018 a 2019

Vydáno: 11 minut čtení

Od 1. 1. 2019 došlo ke zvýšení minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na částku 13 350 Kč. Formou příkladů si předvedeme postupy zaměstnavatele v přímé návaznosti na právní úpravu zdravotního pojištění na přelomu let 2018/2019. U všech příkladů se jedná o zaměstnance, u kterého musí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného zákonné minimum.

PŘÍKLAD č. 1:

Zaměstnanec pracoval v měsících prosinci 2018 a lednu 2019 na základě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 13 000 Kč.

Za prosinec bylo odvedeno pojistné z částky 13 000 Kč ve výši 1 755 Kč, která je vyšší než minimální vyměřovací základ 12 200 Kč.

Za leden provedl zaměstnavatel dopočet do zvýšeného minima 13 350 Kč takto:

  • z částky příjmu 13 000 Kč činí 13,5 % pojistného 1 755 Kč, jedna třetina (585 Kč) byla sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 170 Kč) uhradil zaměstnavatel,
  • pojistné z rozdílové částky 350 Kč ve výši 48 Kč bylo sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce).

Zaměstnanci bylo sraženo: 585 + 48 = 633 Kč

Zaměstnavatel odvedl: 1 170 Kč

Celkem: 1 803 Kč

Stejně by zaměstnavatel postupoval i v případě, kdyby byla na částku 13 000 Kč uzavřena dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce.

PŘÍKLAD č. 2:

Pracovní poměr zaměstnance pracujícího na zkrácený pracovní úvazek skončil dne 21. ledna 2019. V prosinci dosáhl příjmu 12 000 Kč a v lednu 6 800 Kč.

V obou kalendářních měsících provedl zaměstnavatel dopočet, a to:

V prosinci do minima 12 200 Kč:

platba zaměstnance: 540 + 27 = 567 Kč (1/3 pojistného z příjmu 12 000 Kč + doplatek),

platba zaměstnavatele: 1 080 Kč (2/3 pojistného z příjmu 12 000 Kč),

celkem: 1 647 Kč.

V lednu do poměrné části minima 9 043,54 Kč za 21 kalendářních dnů trvání zaměstnání [(21: 31) x 13 350].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 9 043,54 Kč musel zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 221 Kč (9 043,54 x 0,135). S ohledem na příjem 6 800 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 918 Kč. Jedna třetina (306 Kč) byla sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (612 Kč) pak zaplatil zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musel provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 243,54 Kč, tj. 303 Kč. Při úhradě tohoto doplatku platí podmínky již výše uvedené.

Z celkové částky pojistného 1 221 Kč bylo zaměstnanci sraženo 609 Kč (306 + 303) a zaměstnavatel uhradil 612 Kč.

PŘÍKLAD č. 3:

Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele na základě dvou souběžných pracovněprávních vztahů. Pracovní smlouva (jako "hlavní příjem") byla ukončena k datu 31. 12. 2018, nicméně dohoda o pracovní činnosti se sjednanou částkou příjmu 10 000 Kč pokračuje dále a bude ukončena k datu 30. 4. 2019. Od ledna 2019 se tak jedná o jediný příjem zaměstnance, pro kterého platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.

Vyměřovací základ zaměstnance sestával do konce roku 2018 z příjmů na základě pracovní smlouvy a současně dohody o pracovní činnosti, neboť částka 10 000 povinnost placení pojistného zakládala. Od ledna 2019 je jediným zdrojem příjmů zaměstnance pracovněprávní vztah na základě dohody o pracovní činnosti. Vzhledem k tomu, že pro zaměstnance (a zaměstnavatele) platí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, musí být v měsících leden až duben 2019 zajištěn odvod pojistného z minima 13 350 Kč. Doplatek pojistného ve výši 453 Kč (13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů 3 350 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci.

Ukončení pracovní smlouvy zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, protože účast na zdravotním pojištění z titulu zaměstnání není přerušena. Odhlášení zaměstnance proběhne až ke dni 30. 4. 2019, kdy skončí zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti. Kdyby však příjem za měsíc duben poklesl (například z důvodu nemoci) pod 3 000 Kč, proběhlo by odhlášení k 31. 3. 2019.

PŘÍKLAD č. 4:

Žena na rodičovské dovolené pracovala v měsíci prosinci u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 2 499 Kč a v měsíci lednu u jiného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s příjmem 10 000 Kč.

Protože ani jedno zaměstnání nezaložilo výší příjmu účast na zdravotním pojištění, neřeší žádný ze zaměstnavatelů problematiku placení pojistného ani plnění oznamovací povinnosti. Zaměstnané ženě na rodičovské dovolené nevzniká v žádném z měsíců ve zdravotním pojištění problém, protože pojistný vztah je průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

PŘÍKLAD č. 5:

Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou dne 2. ledna 2019. Je povinna doplatit zdravotní pojištění z minimální mzdy za státní svátek 1. 1., když fakticky neměla v lednu žádný příjem?

Ano. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění platí, že se minimální vyměřovací základ snižuje podle počtu kalendářních dnů na poměrnou část i tehdy, pokud registrace ve státní kategorii netrvá po celý kalendářní měsíc [§ 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění]. Jelikož nebyl za den 1. 1. zúčtován žádný příjem, musí být za leden odvedeno pojistné z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za tento jeden kalendářní den, což představuje platbu ve výši 59 Kč [(1: 31) x 13 350 x 0,135]. Tuto částku pojistného hradí v plné výši zaměstnankyně prostřednictvím zaměstnavatele.

PŘÍKLAD č. 6:

Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od úterý 4. 12. 2018 (za jeden den výkonu práce v prosinci, 3. 12., měl příjem 1 380 Kč) a do práce opět nastoupil dne 4. 1. 2019.

V obou kalendářních měsících musí zaměstnavatel přihlédnout k povinnosti zajistit odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., což bylo v měsíci prosinci částkou příjmu 1 380 Kč zajištěno. Poměrná část minima za tři kalendářní dny mimo období dočasné pracovní neschopnosti, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 1 180,64 Kč [(3: 31) x 12 200].

V měsíci lednu 2019 musela být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu 12 058,06 Kč za celkem 28 kalendářních dnů trvání výkonu práce v tomto měsíci [(28: 31) x 13 350].

PŘÍKLAD č. 7:

Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2018. Souběžně se zaměstnáním podnikal, takže od ledna 2019 se stala jeho samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2017 vznikla této osobě povinnost platit od ledna 2019 zálohy ve výši 2 688 Kč, Přehled za rok 2018 bude podán v červenci. Ke dni 16. 5. 2019 bude této osobě přiznán starobní důchod.

Při tomto souběhu byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, proto nebylo jeho povinností platit do konce roku 2018 zálohy jako OSVČ. Od ledna 2019 však již zálohy v částce 2 688 Kč musejí být placeny. Přiznání důchodu nemá vliv na výši zálohy (jelikož tato je vyšší než minimální), nicméně při zúčtování roku 2019 nebude muset být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ v měsících červen až prosinec 2019.

PŘÍKLAD č. 8:

Zaměstnavatel vyhověl zaměstnanci a na jeho žádost mu poskytnul od 1. 12. 2018 neplacené volno na dobu tří kalendářních měsíců, tedy do konce února. Zaměstnanec je současně osobou samostatně výdělečně činnou a platí si minimální zálohy.

Při splnění této zákonné podmínky, tedy placení záloh na pojistné jako OSVČ alespoň v minimální povinné výši (což zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením), se v zaměstnání v měsících prosinec až únor z titulu poskytnutého neplaceného volna žádné pojistné neplatí, přesněji, zaměstnavatel nemusí dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ s odkazem na ustanovení § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.

PŘÍKLAD č. 9:

Zaměstnanec ukončil zaměstnání k datu 31. 12. 2017. Firma měla v úmyslu vyplatit zaměstnanci odměnu 5 000 Kč tak, aby ji měl k dispozici ještě před vánočními svátky 2018. Osoba nepobírá žádný důchod. Odvedlo by se z takto zúčtované odměny pojistné na zdravotní pojištění?

Pokud osoba nepobírá žádný důchod, pak se pojistné z takové odměny vždy odvede. Jinak by se však postupovalo tehdy, kdyby osoba v měsíci poskytnutí odměny pobírala starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. V takovém případě by se pojistné neodvedlo tehdy, pokud by se jednalo o plnění, které bylo poskytnuto poživateli některého z těchto dvou druhů důchodů po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Jinými slovy, pokud by byla odměna zúčtována do listopadu a vyplacena v prosinci, nebyla by naplněna dikce osvobození od platby pojistného dle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. Avšak při zúčtování odměny do prosince 2018 a vyplacením v lednu 2019 by se pojistné na zdravotní pojištění již neplatilo, neboť tento příjem byl poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně poskytnut po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

PŘÍKLAD č. 10:

Pojištěnec ukončil k 31. 12. 2018 podnikání. Od ledna 2019 pronajímá sklad za 35 000 Kč měsíčně. Platí se z příjmů z nájmu zdravotní pojištění?

Pokud pojištěnec ukončil podnikání k datu 31. 12. 2018, měl oznámit zdravotní pojišťovně do osmi dnů ukončení samostatné výdělečné činnosti, ještě za měsíc prosinec zaplatit příslušnou zálohu a v roce 2019 podá jako OSVČ zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2018.

Z příjmů z nájmu nemovitosti se neplatí pojistné tehdy, pokud tato nemovitost není zapsána v obchodním majetku. To současně znamená, že si dotyčná osoba musí od ledna 2019 řešit svůj pojistný vztah. Pokud není zaměstnána nebo nemá nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, měla se přihlásit u zdravotní pojišťovny nejpozději do dne 9. 1. 2019 jako osoba bez zdanitelných příjmů a od ledna platit měsíční pojistné 1 803 Kč.

PŘÍKLAD č. 11:

Dohoda o provedení práce skončila k datu 31. 12. 2018. V měsíci listopadu byl zaměstnanci zúčtován příjem 19 000 Kč a v měsíci prosinci kvůli nemoci pouze 9 740 Kč. Od 1. 3. 2019 je tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem činí 15 000 Kč.

Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nepřevýšil za měsíc prosinec 10 000 Kč, odhlásil zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojšťovny k datu 30. 11. 2018. Další oznámení (přihlášení) provede zaměstnavatel až k 1. 3. 2019.

Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce prosince do měsíce února nemá ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah zaměstnáním na dohodu o provedení práce. Z tohoto důvodu měl být od kteréhokoli dne měsíce prosince registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec v jiném zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo mohl začít podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh. Dalšími možnostmi jsou registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát (například jako uchazeč o zaměstnání), případně i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění. K tomuto kroku se může pojištěnec odhodlat třeba tehdy, pokud se rozhodne začít vykonávat výdělečnou činnost ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Nebyla-li využita ani jedna z těchto alternativ, měl se pojištěnec přihlásit od 1. 12. 2018 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů. Za prosinec měl zaplatit pojistné 1 647 Kč a za leden a únor pak 1 803 Kč za každý z obou měsíců, čímž má za toto období ošetřen svůj pojistný vztah.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Zaměstnavatel dlužníkem ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Odstupné, ochranná lhůta a ukončení činnosti zaměstnavatele v souvislostech zdravotního pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Desatero povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění v roce 2022
Zdravotní pojištění - plátci pojistného a návrat "k normálu"
Zdravotní pojištění - specifické situace při placení pojistného zaměstnavatelem v příkladech
Zaměstnavatelé a potvrzení o bezdlužnosti ve zdravotním pojištění
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Zaměstnanci a příjmy zdravotní pojišťovny
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2022
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Kdy zaměstnavatelé neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Přechod práv ve zdravotním pojištění
Postavení fyzických osob a závislá práce v kontextu zdravotního pojištění
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Státní svátek a zdravotní pojištění

Související otázky a odpovědi

Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Kontrola zdravotní pojišťovny a ČSSZ
Odvody za zaměstnance, který má trvalý pracovní poměr v EU u českého zaměstnavatele
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Zálohy na zdravotní pojištění - konec rodičovského příspěvku
DPČ - přihláška a odhláška ZP a SP
Přehled OSSZ a ZP
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Zdravotní pojištění invalidního zaměstnance
Platba sociálního a zdravotního pojištění

Související předpisy

262/2006 Sb., zákoník práce
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Související vzory

Vzor: Zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnavatelem