OSVČ a zdravotní pojištění v roce 2020

Jestliže se pojištěnec (což může být například i osoba ze státu Evropské unie, která nemá na území České republiky trvalý pobyt) rozhodne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro něho ve zdravotním pojištění mnohé povinnosti, které musí respektovat. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona.

Základními povinnostmi podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako jediného (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů nebo dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na účet určený zdravotní pojišťovnou. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, lze zálohu zaplatit ještě nejbližší následující pracovní den. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny například ty OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratší poměrnou částí tohoto rozhodného období je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje svoji samostatnou výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je u OSVČ sazba 50 % příjmů po odpočtu výdajů za kalendářní rok s povinností dodržet minimální vyměřovací základ u těch OSVČ, na které se tato povinnost vztahuje. Placením alespoň minimálních záloh (není-li podle výsledků předcházejícího kalendářního roku povinností platit vyšší zálohy) je tato povinnost splněna. U spolupracující osoby se za příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech.

Zvýšení minimální zálohy OSVČ od 1. ledna 2020

Ze statistických údajů zdravotních pojišťoven vyplývá, že většina OSVČ platí minimální zálohy. V roce 2019 činí minimální záloha 2 208 Kč, od 1. 1. 2020 se minimální záloha zvyšuje na 2 352 Kč. Pokud tedy OSVČ hradila v roce 2019 zálohu na pojistné nižší než 2 352 Kč, musí již zálohu na leden 2020 zvýšit na tuto částku. Posledním dnem splatnosti lednové zálohy je 10. únor 2020 (8. února je v sobotu).

Platby OSVČ

Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. Také platí, že jak dlužné pojistné, tak penále jsou zdravotní pojišťovny povinny plošně uplatňovat vůči všem dlužícím subjektům.

Je-li v rozhodném období kalendářního roku samostatná výdělečná činnost pojištěnce jeho jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, musí být –(mimo zákonných výjimek) dodržen minimální vyměřovací základ, což mj. znamená, že OSVČ musí platit v roce 2020 zálohy nejméně v částce 2 352 Kč, jak je výše uvedeno.

Podnikatel a nemoc

Trvá-li nemoc podnikatele pouze po část kalendářního měsíce, nemá v tomto směru žádnou úlevu, a pokud se jedná o jediný (nebo při souběhu se zaměstnáním o hlavní) zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha, jinými slovy musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Odlišně se postupuje v případě, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. OSVČ není povinna platit zálohy za měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně doložit, neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platného pro OSVČ. Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud měla nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ. Jestliže tento celoměsíční nárok na nemocenské není, musí být i v těchto měsících minimum dodrženo.

Přeplatek na pojistném

Přeplatek OSVČ na pojistném za rok 2019, se kterým lze dále nakládat v roce 2020 zpravidla po podání Přehledu, může vzniknout typicky tím způsobem, že OSVČ na základě příznivého vývoje ekonomických výsledků své samostatné výdělečné činnosti za rok 2018 platila v roce 2019 vysoké zálohy na pojistné, avšak v důsledku horších výsledků za tento rok jí vznikla povinnost zaplatit celkové pojistné v nižší částce, než je úhrn záloh zaplacených za rok 2019.

V případě přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem. OSVČ buď může požádat zdravotní pojišťovnu o převedení přeplatku na úhradu záloh na pojistné pro příští období, anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se považuje i předložení Přehledu – zvolená varianta se zaškrtne na podávaném Přehledu. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od jeho zjištění za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.

Snížení zálohy OSVČ

V roce 2020 může zdravotní pojišťovna na základě podané žádosti snížit OSVČ výši měsíčně placené zálohy, a to až do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém OSVČ v roce 2021 podá, resp. měla podat, zdravotní pojišťovně Přehled za kalendářní rok 2020. Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2019 v měsíci dubnu 2020 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2021. Podmínky, za kterých lze snížení zálohy povolit, jsou specifikovány v ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Zjednodušeně řečeno, žádosti OSVČ o snížení zálohy lze v roce 2020 ze strany zdravotní pojišťovny vyhovět tehdy, pokud průměrný měsíční zisk (příjem po odpočtu výdajů) v roce 2020 je alespoň o jednu třetinu nižší než tento průměrný měsíční zisk v roce 2019. Protože musejí být pro daný účel vyhodnoceny v roce 2020 alespoň tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce výkonu samostatné výdělečné činnosti, podává se žádost o snížení měsíčně placené zálohy od 1. 4. 2020.

OSVČ, za které platí pojistné stát

Osoby samostatně výdělečně činné, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, mají v českém podnikatelském spektru poměrně široké zastoupení. Jedná se například o podnikající poživatele důchodů, studenty, nebo osoby na rodičovské dovolené a další skupiny pojištěnců. Na základě vlastních zkušeností mohu konstatovat, že právě tyto osoby se hůře orientují v různorodé spleti právních norem, proto dochází v takových případech k problémům či nejasnostem, což má přímý dopad jak na tyto samostatně výdělečně činné osoby, tak na jejich zdravotní pojišťovny.

V návaznosti na platnou právní úpravu si musí tyto podnikající osoby uvědomit zejména následující skutečnosti (povinnosti):

• řádné a včasné plnění oznamovací povinnosti, tj. oznamování zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti vždy v osmidenní lhůtě, jakož i oznamování skutečností rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za pojištěnce pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení pobírání peněžité pomoci v mateřství, ukončení pobírání rodičovského příspěvku aj.), pokud toto neučinil případný zaměstnavatel;
• placení záloh na pojistné ve druhém kalendářním roce a v dalších letech samostatné výdělečné činnosti, pokud tato povinnost pro podnikající osobu vyplyne. Ze zákona není povinností platit u osob, za které současně hradí pojistné stát, zálohy na pojistné v prvním kalendářním roce jejich samostatné výdělečné činnosti;
• každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní rok (případně zdravotním pojišťovnám, pokud podnikatel změní v průběhu roku zdravotní pojišťovnu, což je standardně k datu 1. 7.);
• s účinností od 1. 8. 2004 již nemají tyto osoby nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, jejich vyměřovacím základem je sazba 50 % příjmů po odpočtu výdajů bez povinnosti odvodu pojistného (záloh na pojistné) z minimálního vyměřovacího základu.

Zařazením do kategorie osob, za které platí pojistné stát, mají tito pojištěnci vyřešen svůj pojistný vztah, takže se na ně za této situace nevztahuje povinnost platit pojistné, pokud ovšem nejsou výdělečně činní.

Osoba spolupracující s OSVČ

Ve smyslu ustanovení § 13 ZDP lze příjmy z podnikatelské činnosti rozdělovat na spolupracující osobu, kterou se rozumí:

• spolupracující manžel,
• spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti,
• člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

Na spolupracující osobu (manžela – manželku) lze převést maximálně 50 % příjmů a výdajů. Při spolupráci po celé zdaňovací období připouští právní úprava převedení maximálně částky 540 000 Kč příjmů přesahujících výdaje nebo 45 000 Kč za každý (i započatý) měsíc této spolupráce. Z této skutečnosti vychází i ustanovení § 5 písm. b) bodu 8 zákona č. 48/1997 Sb., kdy se ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou považují spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů na ně lze rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Rozhodne-li se pojištěnec pro spolupráci ve smyslu výše uvedeného, musí ve zdravotním pojištění splnit zejména následující:

• přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná. Osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění může svoji zákonnou povinnost obecně splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
• platit zálohy na pojistné za předpokladu, že je samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem příjmů této spolupracující osoby. Minimální výše zálohy činí v roce 2020 částku 2 352 Kč. OSVČ zahajující samostatnou výdělečnou činnost (tedy i spolupracující) si může v kalendářním roce, ve kterém svoji podnikatelskou činnost zahajuje, stanovit i zálohu vyšší než minimální. Od placení záloh je zákonem osvobozena OSVČ v případě, kdy je při souběhu se zaměstnáním její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. Pojistné vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2020 se doplatí zdravotní pojišťovně do osmi dnů po podání Přehledu za tento rok, tj. v roce 2021. Stejně tak je od těchto plateb osvobozena v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti za situace, kdy je za ni plátcem pojistného i stát. I v tomto případě je však možné si zálohy platit.
• podat v následujícím roce zdravotní pojišťovně Přehled v termínech daných právní úpravou zdravotního pojištění.

Autorské honoráře

Pokud má pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku příjmy z příspěvků do časopisů, novin, rozhlasu nebo televize, považuje se z tohoto pohledu ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou (s výjimkou dále uvedenou), a to se všemi právy a povinnostmi, které z této skutečnosti vyplývají.

Příjmy zdaňované u zdroje

V tomto případě je z daňového hlediska uplatněn postup podle § 36 odst. 2 písm. p) a § 7 odst. 6 ZDP, kdy zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v případě, že výše honoráře nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Z těchto příjmů se pojistné platilo do konce roku 2008, s účinností od 1. 1. 2009 již příjmy této povahy povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají.

Co se týká autorských honorářů, platí stejné podmínky i při zúčtování roku 2019.

Vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou

Pokud OSVČ platí zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši, pak nemusí mít obavu, když obdrží od zdravotní pojišťovny vyúčtování pohledávek a plateb pojistného, což standardně bývá po podání Přehledu. Jestliže však OSVČ platí zálohy na pojistné opožděně, nebo je dokonce neplatí vůbec, pak je jasné, že se z tohoto důvodu stává středem pozornosti zdravotní pojišťovny, která se ve svém vlastním zájmu primárně věnuje právě dlužícím subjektům. Tlak na OSVČ jako samoplátce vychází mj. i z povinnosti plošně nárokovat jak dlužné pojistné, tak penále, k čemuž sloužila do 30. 11. 2011 pětiletá promlčecí doba. Tato se od 1. 12. 2011 prodloužila na deset let, čímž se pro zdravotní pojišťovny výrazně rozšířil prostor pro legitimní „ošetření“ jejích pohledávek.

Prvním upozorněním OSVČ na problém s placením pojistného může být právě zaslané vyúčtování nebo také i telefonické upozornění, zpráva formou sms nebo na e-mailovou adresu apod., což můžeme současně chápat i jako cílenou výstrahu či varování se záměrem, aby byly evidované pohledávky uhrazeny dobrovolně. Jakmile se OSVČ dostane do situace, kdy dluží, pak doporučuji nečekat na příslušné kroky zdravotní pojišťovny (které ostatně na sebe určitě nedají dlouho čekat), ale v rámci svých možností přijmout odpovídající opatření. Tento „konstruktivní“ přístup je pro zdravotní pojišťovnu signálem, že podnikatel hodlá svoji problémovou situaci řešit. V této souvislosti bych však chtěl upozornit, že na rozdíl od možnosti prominutí penále nebo jeho části v rámci institutu odstranění tvrdosti není zdravotní pojišťovna oprávněna posunout OSVČ (ani jinému plátci) termín úhrady některé platby pojistného nebo dokonce nějakou platbu odpustit, neboť splatnost stanovených pohledávek je právní úpravou jednoznačně určena.

Pokud OSVČ uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měla by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři. Zaplacení dlužné částky pojistného má totiž dvě výhody – dnem úhrady dluhu přestává běžet penále a zároveň je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti (prominutí) ve věci dlužného penále, pokud si OSVČ tuto žádost podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti u dlužného pojistného.

Ukončení samostatné výdělečné činnosti

Rozhodne-li se OSVČ ukončit svoji samostatnou výdělečnou činnost, oznamuje tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna, případně lze toto rozhodnutí učinit i vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář, podaného u příslušného Obecního živnostenského úřadu. Tato skutečnost, tedy ukončení samostatné výdělečné činnosti, má pro OSVČ především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné, je-li to její povinností, jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud dojde k situaci, že OSVČ ukončí svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc ještě zaplatí (je povinna zaplatit) stanovenou zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah vyřešen po dobu celého tohoto kalendářního měsíce. Odhlášením z podnikání je kategorie OSVČ tímto ukončena, což vyžaduje zajištění pojistného vztahu pro další období, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:

• zaměstnání [s příjmy ze závislé činnosti podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.],
• registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát dle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.,
• placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů ve výši 13,5 % minimální mzdy,
• odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění například z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009) nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.

Rozhodne-li se OSVČ pouze přerušit svoji samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její zákonnou povinností.