Od 1. 2. 2018 vešly v platnost změny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Kromě upřesnění doby vzniku a zániku nemocenského pojištění (viz 1. část) došlo i k dalším důležitým změnám tohoto předpisu.
V první části jsme se věnovali výkladu změn v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a částečně změnám v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen ZNP). V tomto článku se seznámíme s dalšími změnami v oblasti nemocenského pojištění.
Další změny v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, od 1. února 2018
Ochranná lhůta - změna v § 15 ZNP
Nově se stanovuje, že ochranná lhůta neplyne z výkonu vojenské činné služby vojáka v záloze a z výkonu činnosti související s brannou povinností, jestliže je v souvislosti s touto činností poskytována podle zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu.
Nově zavedené dávky (otcovská a dlouhodobé ošetřovné) se z titulu ochranné lhůty neposkytují.
Nárok na dávky u zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání na dohodu o provedení práce - nový § 15a ZNP
U zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání sjednaného na dohodu o provedení práce nově náleží nemocenské a PPM i v případech, kdy vznikne dočasná pracovní neschopnost v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, pokud byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo ze zaměstnání na dohodu o provedení práce aspoň ve 3 kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost. U zaměstnanců, kteří nemohli splnit tuto podmínku účasti na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci například jen proto, že dočasná pracovní neschopnost vznikla již na počátku měsíce, avšak před vznikem této sociální události po řadu měsíců splňovali podmínku účasti na nemocenském pojištění, byla dosavadní úprava v těchto případech považována za příliš tvrdou. Proto došlo ke „změkčení" podmínek nároku na dávky a po splnění určité čekací doby dosáhnou na dávku i tito pojištěnci.
Zaměstnankyně pracuje na základě uzavřené dohody o provedení práce od 1. 3. 2018. Každý měsíc jí bylo zúčtováno 15 000 Kč. Dne 2. 7. 2018 byla uznána dočasně práce neschopnou. Pracovní neschopnost trvala do 3. 8. 2018. Nárok na nemocenské i na náhradu mzdy zaměstnankyni vznikne, i když v měsíci červenci, ve kterém byla uznána práce neschopnou, jí nevznikla účast na nemocenském pojištění, protože účast na nemocenském pojištění trvala alespoň ve třech kalendářních měsících před vznikem dočasné pracovní neschopnosti.
Pravděpodobný příjem - změny v § 18 a v § 19 ZNP
Dochází ke změně při stanovení pravděpodobného příjmu běžných zaměstnání, tzn. kromě zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání na dohodu o provedení práce, u kterých zůstává způsob stanovení pravděpodobného příjmu zachován. U běžných zaměstnání bylo podle původní úpravy rozhodným obdobím období předchozího kalendářního roku, pokud v rozhodném období stanoveném podle obecných ustanovení nebyl započitatelný příjem nebo aspoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělil vyměřovací základ. Nově se období 7 kalendářních dnů prodlužuje na období 30 započitatelných kalendářních dnů. Takto se postupuje v případech, kdy sociální událost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, a dále v období, kdy není v rozhodném období aspoň 30 započitatelných dnů.
Nemá-li tedy nově zaměstnanec v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, vychází se při výpočtu dávek z pravděpodobného příjmu.
Současně platí, že pokud zaměstnání, které nemá trvat a ani netrvalo 30 kalendářních dnů a přitom přechází z jednoho měsíce do druhého měsíce, považuje se za pravděpodobný příjem částka, které by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za celou dobu trvání tohoto zaměstnání.
Zaměstnání na pracovní poměr bylo sjednáno od 2. 4. 2018 do 20. 4. 2018. Sjednaná mzda činila 18 000 Kč za celé období. Od 16. 4. 2018 byl zaměstnanec uznán práce neschopným. Pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž vznikla účast na pojištění (v němž zaměstnanec nastoupil do práce). Protože není v rozhodném období 30 kalendářních dnů, je nutné stanovit pravděpodobný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl z tohoto zaměstnání v kalendářním měsíci, tj. 18 000 Kč. Denní vyměřovací základ činí 1/30 tohoto příjmu (600 Kč).
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 1. 3. 2018 na pracovní poměr na dobu neurčitou se sjednaným měsíčním příjmem 30 000 Kč. Dne 30. 3. 2018 byl uznán dočasně práce neschopným. Pracovní neschopnost vznikla v měsíci, v němž vznikla účast na pojištění, a nejedná se o zaměstnání malého rozsahu. Proto je třeba při výpočtu nemocenského vycházet z pravděpodobného příjmu. Denní vyměřovací základ se stanoví jako 1/30 příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl, tj. 30 000: 30. Denní vyměřovací základ tedy činí 1 000 Kč.
Sazba pro výši nemocenského - změny v § 29 a § 109 ZNP
Již s účinností od 1. 1. 2018 došlo ke změně výše nemocenského, a to v závislosti na délce dočasné pracovní neschopnosti. Došlo k diferenciaci jednotné sazby 60 %, která náležela po celou dobu výplaty nemocenského, a to následovně: výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu po redukci od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Od 1. 2. 2018 se navíc mění výše nemocenského u dobrovolných členů integrovaného záchranného systému (např. u dobrovolných hasičů). Od tohoto data jim náleží nemocenské ve výši 100 % redukovaného denního vyměřovacího základu, pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa vznikla v důsledku zásahu (tj. v důsledku provádění záchranných a likvidačních prací), k němuž byla jednotka nebo složka integrovaného záchranného systému povolána. Tuto skutečnost, tj. aktivní účast pojištěnce při plnění povinností člena záchranného systému, pojištěnci potvrdí operační středisko integrovaného záchranného systému.
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla před účinností uvedeného předpisu, přepočte OSSZ výši nemocenského po nabytí účinnosti předpisu u běžného nemocenského bez žádosti, u členů integrovaného systému po předložení příslušného potvrzení střediska integrovaného systému.
Zaměstnanec je v dočasné pracovní neschopnosti od 12. 10. 2017. Tato dočasná pracovní neschopnost trvá i po 1. 1. 2018. Od 1. 1. 2018 začne OSSZ zaměstnanci vyplácet nemocenské v denní výši 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu do skončení této pracovní neschopnosti namísto nemocenského v denní výši 60 % redukovaného denního základu, které náleželo do 31. 12. 2017.
Režim dočasně práce neschopného pojištěnce - změna v § 56 ZNP
Při stanovení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce se určují případy, kdy se režim nestanoví. Jedná se o takové situace, kdy pojištěnec nebo pojištěnka nejsou skutečně nemocní. Jde o tyto případy, kdy došlo k uznání dočasné pracovní neschopnosti z následujících důvodů:
- doprovod dítěte v nemocnici, tzn. průvodce (např. rodič dítěte), je-li při hospitalizaci osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nutná celodenní přítomnost průvodce, a to buď vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného, nebo k nutnosti zaškolení průvodce nemocného v ošetřování a léčebné rehabilitaci doprovázeného pojištěnce, nebo pokud se jedná o pobyt průvodce pojištěnce do dovršení šestého roku věku,
- pojištěnka, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, protože nesplňuje podmínky nároku; v takovém případě se pojištěnka uznává práce neschopnou 6 týdnů před očekávaným dnem porodu a 6 týdnů po porodu.
To znamená, že tito pojištěnci nemusí sdělovat lékaři adresu v době pracovní neschopnosti a nemusí se zdržovat v době pracovní neschopnosti v jednom místě.
Těhotná pojištěnka nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z důvodu, že nesplnila podmínku účasti na nemocenském pojištění 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem. Proto lékař rozhodl o vzniku dočasné pracovní neschopnosti od 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Přestože je pojištěnka v pracovní neschopnosti, nestanoví se jí léčebný režim, tzn., že se nemusí zdržovat na adrese uvedené na rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.
Ukončení dočasné pracovní neschopnosti při uznání invalidity - změna v § 59 ZNP
Upravují se případy skončení dočasné pracovní neschopnosti do 30 dnů po uznání invalidity, a to tak, aby tato neschopnost končila třicátým dnem nejen v případě prvního uznání invalidity, jak tomu bylo dosud, ale i v případě změny stupně invalidity na vyšší stupeň invalidity.
Oznamovací povinnost zaměstnance - změna v § 64 ZNP
Zaměstnanec měl již dříve povinnost sdělit svému ošetřujícímu lékaři všechna svá zaměstnání a názvy všech svých zaměstnavatelů. Nově musí zaměstnanec sdělit ošetřujícímu lékaři všechna svá zaměstnání nejen v případě, má-li pojištěnec více zaměstnavatelů, ale i v případě, když má více zaměstnání (vykonává více činností) u jednoho zaměstnavatele.
Předkládání potvrzení o pracovní neschopnosti nebo o skončení zaměstnání po skončení zaměstnání - změna v § 109a ZNP
Podle právní úpravy platné do 31. 1. 2018 musel bývalý zaměstnanec předávat tiskopisy, jejichž prostřednictvím žádal o dávku nemocenského pojištění, svému zaměstnavateli, který je poté s dalšími podklady předal příslušné OSSZ. Nově může zaměstnanec, jehož zaměstnání již skončilo, předat tyto tiskopisy rovněž přímo na OSSZ a nemusí je předávat svému bývalému zaměstnavateli. Jestliže tak ovšem učiní, je zaměstnavatel i nadále povinen je předat na OSSZ.
Výplata nemocenského v poloviční výši - změna v § 110a a v § 124 ZNP
Pokud se prokáže, že dočasná pracovní neschopnost vznikla jako bezprostřední následek opilosti nebo v důsledku požití návykových látek, případně v důsledku úmyslného páchání trestného činu, náleží nemocenské i náhrada mzdy v poloviční výši. Pokud existovalo podezření, že dočasná pracovní neschopnost vznikla z výše uvedených důvodů, k výplatě dávky OSSZ přistupovala teprve tehdy, když bylo podezření jednoznačně prokázáno či vyvráceno. Podle toho vyplatila dávku buď v poloviční, nebo plné výši. Mnohdy tak však docházelo k výplatě nemocenského s velkým časovým odstupem až po všech provedených šetřeních. Nově se výplata nemocenského v poloviční výši vyplatí bezodkladně (pokud neexistuje jiná překážka) i v případě podezření, že dočasná pracovní neschopnost nastala z důvodů uvedených v § 31 ZNP a již se nečeká na došetření případu. Pokud se podezření neprokáže, dávka se po prošetření doplatí.
Oznamovací povinnost OSSZ vůči zaměstnavatelům - změna v § 116 ZNP
Zaměstnavatelé mohou nově získat informace od OSSZ o tom, zda byl jeho zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, zda jeho dočasná pracovní neschopnost trvá, anebo zda již byla ukončena (totéž platí i pro karanténu). Tyto informace zaměstnavateli sdělí OSSZ na základě jeho žádosti.
Zástavní právo - změna v § 166 ZNP
Nově OSSZ může rozhodnout o zřízení zástavního práva na majetek dlužníka i v případech dluhu u důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění, neuhrazené regresní náhradě nebo dluhu na pokutě.