Co zajímá zaměstnavatele z oblasti sociálního zabezpečení

Vydáno: 12 minut čtení

Vzhledem k blížícím se volbám bude jistě dobré si připomenout, jaké je postavení členů volebních komisí, zejména z hlediska nemocenského pojištění, a jaké povinnosti mohou vzniknout v oblasti sociálního zabezpečení. Dalším tématem je vliv části odpracované pracovní doby v době dočasné pracovní neschopnosti nebo při ošetřování člena rodiny ve vztahu k započitatelnému příjmu a k výši nemocenského.

1. Činnost členů volebních komisí v roce 2017 - účast na nemocenském pojištění a placení pojistného na sociální zabezpečení

Členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí a jejich zapisovatelé (dále jen „členové volební komise“) jsou z pohledu zákona o nemocenském pojištění považováni za zaměstnance [§ 5 písm. a) bod 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů]. Zaměstnání členů volebních komisí je považováno za zaměstnání malého rozsahu, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání nečiní alespoň 2 500 Kč měsíčně (§ 7 citovaného zákona o nemocenském pojištění).

Výše zvláštní odměny

Výši zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty a výši paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise stanovuje Ministerstvo vnitra vyhláškou v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí.

V prováděcích vyhláškách jednotlivých volebních zákonů je výše zvláštní odměny shodně upravena tak, že za výkon funkce v okrskové volební komisi náleží:

  • členovi volební komise zvláštní odměna ve výši 1 300 Kč,
  • zapisovateli volební komise zvláštní odměna ve výši 1 500 Kč a
  • předsedovi volební komise zvláštní odměna ve výši 1 600 Kč.

Konají-li se volby v souběhu s jinými volbami, zvyšuje se odměna za výkon funkce o 400 Kč; v případě konání dalšího kola prezidentských nebo senátních voleb se zvyšuje odměna o dalších 200 Kč.

Příklad č. 1

Pokud se konají volby do zastupitelstev obcí v souběhu s volbami do Senátu a volby do Senátu budou dvoukolové, bude členovi okrskové volební komise, který není předsedou ani zapisovatelem a zúčastní se všech zasedání okrskové volební komise, náležet zvláštní odměna ve výši 1 900 Kč (1 300 Kč + 400 Kč + 200 Kč). Zapisovateli by pak náležela odměna ve výši 2 100 Kč (1 500 Kč + 400 Kč + 200 Kč) a předsedovi okrskové volební komise ve výši 2 200 Kč (1 600 Kč + 400 Kč + 200 Kč).

Odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce se posuzuje podle zákona o daních z příjmů jako příjem ze závislé činnosti. Při zdanění odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise (funkčního požitku) tedy není možné postupovat jako u příjmu z činnosti vykonávané na základě uzavřené dohody o provedení, tzn., že není možné srážet z této odměny u poplatníka bez podepsaného prohlášení daň podle zvláštní sazby.

Upozornění:

Od roku 2018 dojde na základě novely zákona o daních z příjmů ke změně v ustanovení § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, která se dotkne i poplatníků pobírajících odměnu za výkon funkce člena okrskové volební komise. Novela zákona o daních z příjmů byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 170/2017.

Účast na nemocenském pojištění

Ze zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících (po dobu trvání takového zaměstnání), v nichž činil zúčtovaný příjem alespoň 2 500 Kč. Trvalo-li v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu (nemusí se překrývat), sčítají se příjmy ze všech zaměstnání malého rozsahu, a pokud úhrn příjmů činí alespoň 2 500 Kč, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění ze všech těchto zaměstnání. Jestliže po skončení zaměstnání malého rozsahu byl příjem z tohoto zaměstnání zúčtován do kalendářního měsíce, v němž již zaměstnání netrvalo, považuje se tento příjem pro posouzení účasti na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do posledního měsíce, v němž zaměstnání malého rozsahu skončilo. Pro posuzování účasti na nemocenském pojištění se nepřihlíží k tomu, v kterém měsíci byl příjem vyplacen. Jestliže zvláštní odměna byla vykázána účetně jako výdaj (náklad) do měsíce října 2017 a vyplacena byla v listopadu 2017, jde o příjem zúčtovaný do měsíce října 2017.

Člen volební komise, který nevykonává pro obec ještě další zaměstnání malého rozsahu, není z činnosti člena volební komise účasten nemocenského pojištění, protože zvláštní odměna nedosahuje částky 2 500 Kč. Ze zvláštní odměny člena volební komise se proto neplatí pojistné na sociální pojištění, obec neoznamuje okresní správě sociálního zabezpečení jeho nástup do zaměstnání.

Pokud však člen volební komise vykonává pro obec další zaměstnání, které je také považováno za zaměstnání malého rozsahu, je třeba k posouzení účasti na nemocenském pojištění zjistit úhrn zúčtovaných příjmů ze všech zaměstnání malého rozsahu vykonávaných pro tuto obec. Pokud úhrn dosahuje v konkrétním kalendářním měsíci částky aspoň 2 500 Kč, je zaměstnanec ze všech zaměstnání trvajících v takovém kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění, a proto ze všech příjmů započitatelných do vyměřovacího základu musí obec odvést pojistné na sociální pojištění. V takovém případě je obec povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nástup člena volební komise (zaměstnance) do zaměstnání a odvést pojistné na sociální zabezpečení.

U zaměstnání malého rozsahu má zaměstnavatel povinnost podat Oznámení o nástupu do zaměstnání do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění. Oznámení o skončení zaměstnání u zaměstnání malého rozsahu se podává až po skončení doby zaměstnání, nikoli po skončení účasti na pojištění. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu, má zaměstnavatel povinnost podat Oznámení o nástupu do zaměstnání u všech těchto zaměstnání. V tiskopisu se do kolonky „datum nástupu do zaměstnání“ uvádí datum skutečného nástupu do zaměstnání, nikoli datum vzniku účasti na pojištění. Oznámení o skončení zaměstnání podá až po skončení doby zaměstnání. V tiskopisu se do kolonky „datum skončení zaměstnání“ uvádí den skončení doby zaměstnání, nikoli datum skončení účasti na pojištění. U člena volební komise je dnem nástupu do zaměstnání první den voleb a dnem skončení zaměstnání je poslední den voleb.

Příklad č. 2

Člen volební komise je poživatelem starobního důchodu a není jinak výdělečně činný. Z titulu činnosti člena volební komise není účasten nemocenského pojištění a ze zvláštní odměny obec pojistné na sociální zabezpečení neplatí.

Příklad č. 3

Člen volební komise je zaměstnancem České pošty. Zaměstnavatelem je uvolněn pro výkon této činnosti. Z titulu činnosti člena volební komise není účasten nemocenského pojištění a ze zvláštní odměny obec pojistné na sociální zabezpečení neplatí. Není tedy třeba zjišťovat žádné údaje týkající se zaměstnání u České pošty.

Příklad č. 4

Člen volební komise je členem zastupitelstva obce. Z titulu činnosti člena volební komise není účasten nemocenského pojištění a ze zvláštní odměny obec pojistné na sociální zabezpečení neplatí. Jedná se o dvě různá zaměstnání a účast na nemocenském pojištění se posuzuje v každém samostatně.

Příklad č. 5

Člen volební komise má s obcí uzavřen pracovní poměr, mzda činí 20 000 Kč měsíčně. Z titulu činnosti člena volební komise není účasten nemocenského pojištění a ze zvláštní odměny obec pojistné na sociální zabezpečení neplatí. Pracovní poměr není považován za zaměstnání malého rozsahu, protože sjednaný měsíční příjem činí alespoň 2 500 Kč měsíčně, jedná se tedy z pohledu nemocenského pojištění o dvě odlišná zaměstnání.

Příklad č. 6

Člen volební komise pracuje pro obec na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti. Do října 2017 mu bude z této dohody zúčtována odměna 2 300 Kč a zvláštní odměna za činnost člena volební komise bude činit 1 300 Kč. Rozsah pracovní doby je stanoven u dohody o pracovní činnosti tak, že nepřekročí 20 hodin týdně. Toto zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, protože není sjednán příjem ve výši alespoň 2 500 Kč měsíčně. Příjmy ze dvou zaměstnání malého rozsahu, tj. z dohody o pracovní činnosti a z činnosti člena volební komise se sčítají, v úhrnu činí 3 600 Kč. Protože úhrn příjmů činí alespoň 2 500 Kč, je tento člen volební komise účasten nemocenského pojištění z obou zaměstnání (činností).

Obec je povinna podat Oznámení o nástupu do zaměstnání u obou těchto zaměstnání do 20. listopadu 2017 (to platí pouze v případě, že u této dohody o pracovní činnosti dosud nevznikla účast na pojištění). Přičemž u člena volební komise uvede nástup do zaměstnání a skončení zaměstnání tak, že dnem nástupu do zaměstnání je první den voleb a skončením zaměstnání je poslední den voleb. V případě dohody o pracovní činnosti uvede do kolonky „datum nástupu do zaměstnání“ datum skutečného nástupu do zaměstnání, nikoli datum vzniku účasti na pojištění. Oznámení o skončení zaměstnání pak obec podá až po skončení doby zaměstnání.

2. Nárok na nemocenské a další dávky za část dne

Jedním z často dotazovaných témat je řešení situace, kdy zaměstnanec část prvního nebo posledního dne, v němž trvá sociální událost, pracuje. Podle ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, mj. platí, že má-li zaměstnanec za kalendářní den, v němž vznikl nárok na dávku nebo v němž nárok na dávku zanikl, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu dávka za kalendářní den v poměrné výši, která se určí jako poměrný díl připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží započitatelný příjem.

Jestliže tedy v den, v němž vznikl zaměstnanci nárok na dávku, má tento zaměstnanec nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu za takový den dávka v poměrné výši za tu část pracovní doby, za kterou mu již započitatelný příjem nenáleží, protože již nepracoval, ale uplatnil nárok na dávku z důvodu vzniku sociální události. Dny, za které náleží dávky nemocenského pojištění, byť jen za část dne, se započítávají do podpůrčí doby.

Toto pravidlo platí pro nemocenské obdobně u dne, kdy vznikla dočasná pracovní neschopnost, která se považuje za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnosti, a zaměstnanec v tomto dni odpracoval část směny. U ošetřovného se obdobně postupuje ve dnech, kdy zaměstnanec vykonával práci po část směny z důvodu přijetí nebo propuštění ošetřované osoby do zdravotnického zařízení lůžkové péče (nemocnice).

Příklad č. 7

Zaměstnankyně pracuje pět dnů v týdnu na osmihodinové směny. Její dítě onemocnělo dne 3. 9. a potřeba péče trvala od tohoto data do 11. 9., tj. po dobu 9 kalendářních dnů. Matka, která dítě ošetřovala, však 3. 9. ráno ještě odpracovala 2 hodiny a teprve poté byla upozorněna učitelkou mateřské školy, že její dítě má horečku. Matka odešla ze zaměstnání pro dítě do školky, šla s ním k lékaři a ten rozhodl o potřebě ošetřování ode dne 3. 9. Matce náleží ošetřovné od 3. 9. po dobu 9 kalendářních dnů. Za den 3. 9. náleží ošetřovné pouze za poměrnou část směny, kterou nedopracovala, tj. za 6 hodin.

Příklad č. 8

Zaměstnankyně opět pracuje pět dnů v týdnu na osmihodinové směny. Dítě onemocnělo dne 3. 9. a potřeba péče trvala od tohoto data do 16. 9., tj. po dobu 14 kalendářních dnů. Dne 6. 9. dopoledne bylo dítě v důsledku zhoršení zdravotního stavu přijato do nemocnice. Matka dítěte, která dítě ošetřovala, začala znovu pracovat od 6. 9. a odpracovala 6 hodin. Dítě bylo z nemocnice propuštěno dne 11. 9. odpoledne. Ošetřovné náleží matce do 15. 9., kdy uplyne podpůrčí doba 9 kalendářních dnů. Za den 6. 9. a 11. 9. náleží matce dítěte za část dne započitatelný příjem, za část dne ošetřovné. Za dny, kdy matka pracovala (a náleží jí příjem ze zaměstnání) a dítě bylo v nemocnici, ošetřovné rovněž nenáleží. Po dobu hospitalizace dítěte v nemocnici se však běh podpůrčí doby staví.

Příklad č. 9

Zaměstnanec pracuje denně na osmihodinové směny. Byl dočasně práce neschopen od 15. 8. do 10. 9. Dne 11. 9. nastoupil do práce a odpracoval 6 hodin. Poté se mu stal pracovní úraz a byl uznán dočasně práce neschopným od 11. 9. do 31. 10. Protože obě pracovní neschopnosti na sebe navazují, považuje se druhá dočasná pracovní neschopnost za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnosti, i když zaměstnanec po část dne odpracoval 6 hodin. Za den 11. 9. tj. za 28. den trvání dočasné pracovní neschopnosti náleží mzda za 6 odpracovaných hodin a současně nemocenské v poměrné výši, tj. za 2 hodiny neproplacené práce. Náhrada mzdy v tomto případě nenáleží.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Nemocenské
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Ošetřovné
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Dlouhodobé ošetřovné
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Dávka otcovské poporodní péče
Rozhodný příjem v roce 2019 v praktických příkladech
Novinky od 1. ledna 2019 v sociální oblasti
Změny v pojistném na sociální zabezpečení a v nemocenském pojištění od 1. února 2018 - 2. část
Novinky od 1. ledna 2018 v sociální oblasti
Co vás zajímá - co zajímá zaměstnavatele a zaměstnance z oblasti sociálního pojištění
Parametry sociálního pojištění pro rok 2022
Vyměřovací základ, osobní péče, posuzování zdravotního stavu i náhrada starobního důchodu v aktuální judikatuře NSS
Parametry sociálního pojištění pro rok 2021
Změny v pojistném na sociální zabezpečení a v nemocenském pojištění od 1. února 2018, 1. část
Sociální pojištění u studentů a čerstvých absolventů škol
Sociální zabezpečení studentů
Co zajímá zaměstnavatele z oblasti sociálního zabezpečení
Povinnosti zaměstnavatelů v sociálním pojištění
Novinky od 1. ledna 2022 v sociální oblasti
Parametry sociálního pojištění pro rok 2023
Parametrické údaje ve mzdové oblasti pro rok 2023
Novinky od 1. ledna 2023 v sociální oblasti
Parametry sociálního pojištění pro rok 2024
Náhradní doby důchodového pojištění
Dávky nemocenského pojištění při vzniku sociální události v cizině
Podpůrčí doba v systému nemocenského pojištění

Související otázky a odpovědi

Vyplacené peníze tělesně postiženému, které mu nenáležely
Vyplnění ELDP
Promíjení pojistného na sociální zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii
Výše podpory v nezaměstnanosti, poslední zaměstnání dohoda o provedení práce
Neplacené volno po část dne
Přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění u dohody o provedení práce
Zaměstnání invalidního důchodce třetího stupně
Přechod na jiný typ zaměstnaneckého poměru
Dohoda o pracovní činnosti a odvod sociálního pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Neplacené volno a dopad na sociální pojištění
Rozšířená informační povinnost od 1. 10. 2023
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zálohy u licenčních poplatků
OSVČ - vedlejší činnost a zálohy na sociální pojištění v nouzovém stavu kvůli koronaviru
Obnovení živnosti a placení záloh na zdravotní a sociální pojištění v nouzovém stavu
ELDP za rok 2019
Vyplnění evidenčního listu
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Přehled na SP - OSVČ za rok 2020

Související předpisy

187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
586/1992 Sb. o daních z příjmů