Zaměstnavatelé anebo i fyzické osoby platí zdravotním pojišťovnám pojistné, ale také někdy potřebují vystavit potvrzení o tom, že nejsou dlužníky. Doklad o bezdlužnosti vyžadují zadavatelé veřejných zakázek, peněžní ústavy od žadatelů o poskytnutí bankovního úvěru, úřady práce od zaměstnavatelů, kterým hodlají poskytnout finanční příspěvek na zaměstnance apod.
Pokud zdravotní pojišťovna posuzuje žádost plátce o vystavení potvrzení o bezdlužnosti, pak musí důsledně trvat na tom, aby v případech, kdy se jedná o přidělování veřejných zakázek, poskytování dotace či úvěru (ať již ze státních, evropských či jiných zdrojů), měli žadatelé řádně vyrovnány své závazky vůči jednotlivým institucím, a to i v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. V dalším textu se primárně zaměříme na postupy zaměstnavatele v daném kontextu.
Přehledy zaměstnavatele
V předložené žádosti zaměstnavatel jako hromadný plátce pojistného zpravidla specifikuje, k jakému účelu vyžaduje vystavení potvrzení o bezdlužnosti. Pokud zaměstnavatel každý měsíc řádně předává zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává, tiskopis Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, zjistí zdravotní pojišťovna informativně na základě vyúčtování poměrně snadno, zda plátce pojistného odvádí pojistné včas a ve správné výši, či nikoliv. V případě určitých pochybností či nejasností může zdravotní pojišťovna provést u zaměstnavatele kontrolu placení pojistného předložením příslušných dokladů (rekapitulace výplatních listin, mzdové listy apod.). Pouze touto formou kontroly lze totiž věrohodně zjistit, zda zaměstnavatel řádně odvádí pojistné a plní další povinnosti ve zdravotním pojištění.
Podání žádosti
Pokud se zaměstnavatel obrátí na zdravotní pojišťovnu se žádostí o vystavení potvrzení o bezdlužnosti, zpravidla tak učiní buď osobní návštěvou, písemně, nebo elektronickou cestou. Zaměstnavateli jsou buď fyzické, nebo právnické osoby. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení (název firmy), adresu bydliště (sídlo firmy), číslo pojištěnce, resp. plátce, tj. většinou rodné číslo (u firmy IČ), dále pro jaký účel a k jakému datu má být potvrzení o bezdlužnosti vydáno – např. pro účast ve veřejné soutěži, pro úřad práce, pro banku z důvodu poskytnutí úvěru apod. Je také třeba uvést, jakým způsobem má být potvrzení doručeno (osobní vyzvednutí, poštou, do datové schránky), včetně sdělení kontaktních údajů (telefon, e-mail). Samozřejmostí je datum podání žádosti, podpis žadatele a razítko subjektu.
Prvotním podkladem pro stanovisko zdravotní pojišťovny je zpracování vyúčtování, tedy porovnání pohledávek a plateb. Ideálním výstupem pro obě strany jsou u plátce nulové zůstatky na pojistném a na penále, na závadu samozřejmě není ani evidování přeplatku na pojistném nebo penále. V takovém případě pak vesměs není s vystavením potvrzení o bezdlužnosti problém. Jestliže však zdravotní pojišťovna registruje dluh na pojistném nebo na penále, je potvrzení o bezdlužnosti vydáno zpravidla poté, co bude případný nedoplatek pojistného nebo penále zaplacen, tj. připsán na účet zdravotní pojišťovny nebo uhrazen na místě v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny. Pokud zaměstnavatel na vystavení potvrzení „spěchá“, je akceptovatelné i předložení příkazu k úhradě s následným ověřením, že platba na příslušný účet zdravotní pojišťovny dorazila. Jestliže je však zjištěn nedoplatek na pojistném nebo na penále, je plátce vyzván k jeho úhradě. Potvrdit neexistenci dluhu lze pouze tehdy, pokud u zaměstnavatele není evidován dluh nejen na pojistném, ale i na penále, případně na pokutách.
Je pravdou, že zdravotní pojišťovny v rámci výkonu své úřední a kontrolní činnosti doručují i zaměstnavatelům v souladu se zákonem písemnosti, kde jsou vyčísleny či vyměřeny dlužné částky, takže zaměstnavatel by měl být o svých případných dluzích na pojistném a penále průběžně informován. Problém může nastat, pokud si plátce nepřebírá poštu nebo u něj není správně nahlášena adresa, jméno a další kontaktní údaje. O zaslání vyúčtování může kdykoli požádat i samotný zaměstnavatel, protože je především v jeho zájmu, aby měl finanční náležitosti vůči zdravotní pojišťovně řádně vyrovnány.
Nejčastější nedostatky
Mezi nejčastější nedostatky při podávání žádostí o vystavení potvrzení o bezdlužnosti patří především prodlevy při placení pojistného (neplacení pojistného dle zákona, a to i po delší časové období, opožděné úhrady, placení pojistného pod nesprávným variabilním symbolem apod.). V souvislosti s neplacením pojistného vzniká současně i penále, jehož aktuální sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. To znamená, že například při jednodenním prodlení s platbou částky pojistného 100 000 Kč činí penále 50 Kč.
Postup v případě dluhů zaměstnavatele
Při podávání žádosti o vystavení potvrzení o bezdlužnosti je pro zaměstnavatele optimální stav, kdy nemá u zdravotní pojišťovny žádný dluh na pojistném nebo na příslušenství, případně je v (malém) přeplatku na pojistném eventuálně na penále. Jestli naopak dluží, pak je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále, pokuty a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho placení ve splátkách.
V případě existence dluhů vůči zdravotní pojišťovně postačí některé instituci sdělení, že dlužné pojistné je spláceno ve splátkách, přičemž jsou běžné platby pojistného řádně placeny, nebo na vyměřené penále je podána žádost o jeho prominutí a o této žádosti nebylo dosud rozhodnuto. Pokud je však kategoricky požadována aktuální neexistence dluhů, pak musí zaměstnavatel urychleně doplatit případné splátky a evidované penále. Následně může požádat o prominutí vyměřeného penále. Bude-li vyměřené penále na základě podané žádosti o odstranění tvrdosti v plné výši nebo částečně prominuto, pak bude příslušná (tj. prominutá) výše penále zaměstnavateli buď standardně vrácena, nebo může být s jeho souhlasem použita na úhradu pojistného v dalším období.
Přeplatek na penále
K takové situaci může dojít právě například v důsledku skutečnosti, kdy zaměstnavatel požádá o vystavení potvrzení o bezdlužnosti, zdravotní pojišťovna vyúčtuje ke konkrétnímu datu dlužné pojistné a penále a plátce obojí ve svém vlastním zájmu neprodleně uhradí. Následnou kontrolou je pak vyměřeno penále v nižší částce, případně není vyměřeno žádné penále. V této souvislosti je zapotřebí podotknout, že při řešení přeplatku na penále postupuje zdravotní pojišťovna stejně jako u vracení přeplatku na pojistném. Vhodným řešením je (po vzájemné dohodě mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou) převedení přeplaceného penále na úhradu pojistného, jak je výše uvedeno.
Veřejné zakázky
Podle § 74 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, není způsobilým dodavatel, který mj. má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. Pokud plátce takový splatný závazek vůči zdravotní pojišťovně má, pak musí být v jeho vlastním zájmu dluh urychleně doplatit. Je-li evidovaný závazek řádně vyrovnán, pak může zdravotní pojišťovna vystavit doklad o bezdlužnosti subjektu ve veřejném zdravotním pojištění. Obdobně je podmínkou způsobilosti dodavatele neexistence splatného daňového nedoplatku nebo nedoplatku na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Vždy důsledně postupovat podle zákona
Zaměstnavatel pravidelně odvádí každý měsíc pojistné za sebe i za své zaměstnance, kdy platba pojistného za příslušný kalendářní měsíc musí být připsána na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li tento poslední den na sobotu, neděli nebo svátek, lze platbu pojistného uhradit bez penále ještě nejbližší pracovní den. Pokud plátce pojistného v bližším nebo i vzdálenějším časovém horizontu předpokládá, že bude požadovat vystavení potvrzení o bezdlužnosti, pak by měl především ve svém vlastním zájmu platit pojistné na zdravotní pojištění včas a ve správné výši všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává.
Promlčecí doba
Od data 1. 12. 2011 platí ve zdravotním pojištění desetiletá promlčecí doba, předtím byla tato promlčecí doba pětiletá. Pokud zdravotní pojišťovna nechá uplynout promlčecí dobu pro uplatnění své pohledávky, tedy neučiní potřebný krok k jejímu vyměření a následnému vymáhání, pak tento její nárok zaniká. Stejná doba platí i pro promlčení nároku na vrácení přeplatku pojistného.
Ochrana osobních údajů
Všechny údaje jsou zdravotními pojišťovnami zpracovávány za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění v souladu s právním řádem České republiky. Jejich zpracování a ochrana se řídí nařízením EU o ochraně osobních údajů a souvisejícími právními předpisy.
Kromě zaměstnavatele může o vystavení potvrzení o bezdlužnosti žádat i pojištěnec jako fyzická osoba a podnikající fyzická osoba – osoba samostatně výdělečně činná.