Vyměřovací základ zaměstnance se ve zdravotním pojištění stanovuje ve vazbě na zúčtování plnění zdaňovaného podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Přihlašování a odhlašování zaměstnanců je ve zdravotním pojištění řešeno v § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Jediná (odvozená či nepřímá) návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění tedy spočívá ve výši částek zakládajících účast na nemocenském pojištění, kdy podmínkou pro vznik zaměstnání je ve zdravotním pojištění v právních podmínkách roku 2021 dosažení příjmu například u dohody o pracovní činnosti alespoň 3 500 Kč a u dohody o provedení práce příjem převyšující 10 000 Kč. Pro účel vzniku účasti zaměstnance na zdravotním pojištění se sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele.
I. Osoby účastné nemocenského pojištění jako zaměstnanci
Problematiku nemocenského pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“). Systém nemocenského pojištění je založen zejména na těchto základních principech:
- Jedná se o systém veřejnoprávní, kdy je nemocenské pojištění prováděno státními orgány – prostřednictvím správ sociálního zabezpečení. Dávky nemocenského pojištění mají charakter státem poskytovaného plnění a jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Naproti tomu pojistné na nemocenské pojištění je jako součást pojistného na sociální zabezpečení příjmem státního rozpočtu.
- Systém nemocenského pojištění je určen pro ekonomicky aktivní občany, tedy pro zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné.
- Protože účast na nemocenském pojištění vzniká zaměstnancům při splnění dále stanovených podmínek, jedná se o systém povinný, bez ohledu na vůli pojištěné osoby. To znamená, že zaměstnanec, kterému účast na nemocenském pojištěné vznikne, se této účasti nemůže dobrovolně vzdát.
Účelem systému nemocenského pojištění je alespoň částečně nahradit ztrátu příjmu (výdělku), kterou pojištěnec utrpí z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, ošetřování člena domácnosti, při čerpání tzv. otcovské nebo dlouhodobého ošetřovného.
Ze systému nemocenského pojištění se poskytují dávky kryjící tyto sociální události:
- Nemocenské – dávkou nemocenského pojištění však není náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti či karanténě poskytovaná z prostředků zaměstnavatele po dobu prvních dvou týdnů;
- Ošetřovné, dávka při ošetřování člena rodiny z důvodu jeho zhoršeného zdravotního stavu nebo při potřebě péče o nemocné dítě do 10 let věku anebo o zdravé dítě do 10 let věku v zákonem stanovených případech. Pozn. red.: aktuální podrobné informace k čerpání ošetřovného jsou čtenářům dostupné na portálu Práce a mzda v článcích Ing. Květoslavy Cimlerové a Mgr. Šárky Chotěborské (pro všechny typy předplatného);
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, kompenzující pokles výdělku v souvislosti s převedením na jinou práci z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení.
- Peněžitá pomoc v mateřství. Jedná se o poslední fázi těhotenství a první fázi mateřství; Avšak rodičovský příspěvek, poskytovaný až do 4 let věku dítěte, není dávkou nemocenského pojištění, ale dávkou státní sociální podpory;
- Dávka otcovské poporodní péče (tzv. otcovská);
- Dlouhodobé ošetřovné.
Všechny dávky nemocenského pojištění jsou hrazeny ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného) a vyplácejí je okresní správy sociálního zabezpečení. Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny. Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.
Zaměstnanci a účast na nemocenském pojištění
Účast na nemocenském pojištění je základním vztahem v nemocenském pojištění. Z této účasti se odvozují všechna další oprávnění a povinnosti, a to jak povinnosti samotného zaměstnance (například právo obdržet dávku nemocenského pojištění či povinnost oznámit zaměstnavateli stanovené údaje), tak i zaměstnavatele (například oznámit nástup zaměstnance do zaměstnání ve stanovené lhůtě), a rovněž povinnosti dalších subjektů, například ošetřujícího lékaře.
Zaměstnání je pro účely ZNP definováno jako činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, ze které mu plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny. Rozhodným kritériem se tedy stává výkon činnosti zdaňované jako závislá činnost.
Ustanovení § 5 ZNP stanoví, že pojištění jsou (za podmínek stanovených ZNP) účastny vyjmenované kategorie zaměstnanců v době zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny. Doba zaměstnání je definována jako období od počátku výkonu činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele do konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonávána.
Podmínky účasti na nemocenském pojištění – § 6 odst. 1 až 3 a § 7 ZNP
1) místo výkonu zaměstnání: obecně platí, že zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění pouze tehdy, pokud vykonává činnost na území České republiky. Za výkon zaměstnání na území ČR se považuje i přechodný výkon práce mimo území ČR, je-li místo výkonu práce trvale v České republice.
Zaměstnanci jsou také účastni nemocenského pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie.
2) podmínka minimálního příjmu: účast na nemocenském pojištění zakládá pouze zaměstnání, v němž sjednaná částka započitatelného příjmu činí za kalendářní měsíc aspoň částku tzv. rozhodného příjmu, který je pro rok 2021 určen hodnotou 3 500 Kč (potvrzeno též sdělením MPSV č. 436/2020 Sb.). Není-li tato podmínka splněna, tj. pokud je sjednaná částka započitatelného příjmu nižší než rozhodný příjem nebo příjem nebyl sjednán vůbec (zaměstnání malého rozsahu), je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu.
Započitatelný příjem zúčtovaný po skončení doby zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely nemocenského pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž toto zaměstnání skončilo.
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce
Výše uvedené podmínky platné pro účast na nemocenském pojištění se týkají všech zaměstnanců, s výjimkou zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (viz § 7a ZNP). Z hlediska místa výkonu zaměstnání platí výše uvedené podmínky, doba trvání zaměstnání se nesleduje.
Zaměstnanci jsou z dohody o provedení práce účastni nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč.
Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění i tehdy, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci 10 000 Kč.
Institut ochranné lhůty v nemocenském pojištění
Nemocenské pojištění vychází z důležitého principu, podle kterého mohou nárok na dávky z tohoto pojištění uplatnit pouze osoby pojištěné, tedy účastné nemocenského pojištění. Jinak také řečeno, před vznikem nemocenského pojištění a po jeho zániku již nárok na dávky uplatnit nelze. Z této zásady registrujeme jedinou výjimku, kterou je právě ochranná lhůta jako jeden z prvků sociálněochranného charakteru.
Uveďme si nejprve nejdůležitější zásady, vztahující se k ochranné lhůtě:
- ochranná lhůta se neuplatňuje u všech dávek nemocenského pojištění, ale platí jen pro základní dávky tohoto pojištění, tedy pro nemocenské a pro peněžitou pomoc v mateřství;
- institut ochranné lhůty se vztahuje pouze k pojištěné činnosti s tím, že její běh plyne samostatně z každé takové pojištěné činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Ochranná lhůta však neplyne například z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, ze zaměstnání malého rozsahu či ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce;
- nemocenské náleží, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od dne zániku nemocenského pojištění;
- běh ochranné lhůty však nikdy nemůže být delší, než kolik činila délka zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Pokud pojištěné zaměstnání trvalo kratší dobu než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta pouze tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo nemocenské pojištění (pojištěné zaměstnání);
- rozhodujícím dnem pro počátek ochranné lhůty je den, který bezprostředně následuje po skončení pojištěné činnosti (zaměstnání).
Pokud jde o skončení ochranné lhůty, pak logicky vzato, je nejčastějším případem jejího zániku okamžik (den) jejího uplynutí.
Pojem ochranné lhůty, jak ji známe u nás, není ve světě běžný. Naopak, s výjimkou Rakouska a Slovenska se v oblasti nemocenského pojištění jedná o institut zcela výjimečný. Mimoto žádná mezinárodní smlouva vztahující se k nemocenskému pojištění problematiku ochranné lhůty neupravuje.
II. Zaměstnanci z pohledu zdravotního pojištění
Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci (mimo zákonných výjimek – § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů) zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP, a rovněž v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá. Ve vazbě na účast zaměstnance na zdravotním pojištění u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou v roce 2021 rozhodnými částkami „započitatelného příjmu“ hodnoty 3 500 Kč, resp. 10 000 Kč, jak je dále uvedeno.
Dlouhodobým záměrem zákonodárce je, s ohledem na potřebu zajištění potřebných zdrojů pro systém veřejného zdravotního pojištění, vyčlenit (poměrně úzce omezený) okruh osob, které ve zdravotním pojištění jako zaměstnanci již uvedeny nejsou. V těchto případech zaměstnavatelé ze zúčtovaného příjmu pojistné na zdravotní pojištění neodvádějí. V právních podmínkách roku 2021 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažují osoby uvedené níže.
Osoba s příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny
Jedná se o příjmy uvedené v ustanovení § 3 odst. 4, § 4, § 4a a zejména pak v § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP. Příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance můžeme v podstatě rozdělit do dvou skupin.
1) Příjmy, které nejsou předmětem daně: Podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou například náhrady cestovních výdajů, poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné v příslušných ustanoveních zákoníku práce (například v části sedmé hlavě třetí). Do vyměřovacího základu zaměstnance se ve zdravotním pojištění zahrnuje pouze ta část cestovních náhrad, která je předmětem daně. Obdobný postup platí i v případě hodnoty osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů, poskytovaných podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrne ani náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, poskytovaných zaměstnanci podle zákoníku práce.
2) Příjmy od daně osvobozené: u těchto příjmů musíme rozlišovat, zda jsou osvobozeny:
- vždy, to znamená bez dalších doplňujících či omezujících podmínek, nebo
- tehdy, jsou-li zaměstnavatelem zaměstnanci poskytnuty z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
Mezi příjmy vždy osvobozené od daně (§ 6 odst. 9 ZDP), které tudíž nepodléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění, patří například tato plnění:
- nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům;
- hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného jinými subjekty;
- hodnota přechodného ubytování maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, nejedná-li se o ubytování při pracovní cestě. Jedná se o nepeněžní plnění poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí zaměstnancova bydliště;
- příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti [ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) ZDP] do výše 50 000 Kč ročně. To znamená, že v případě více zaměstnání v průběhu roku lze tento zákonný (dani a placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhající) nárok uplatnit i u více zaměstnavatelů.
Ve výše uvedeném § 6 odst. 9 ZDP jsou rovněž vyjmenovány příjmy osvobozené za uvedených podmínek. Placení daně (a ani odvodu pojistného na zdravotní pojištění) tak nepodléhá například:
- hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
- nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi ve formě:
- pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,
- použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
- příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
- příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
- hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za podmínek vyjmenovaných v § 6 odst. 9 písm. g) ZDP do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance.
Žák nebo student v praktickém výcviku
Za zaměstnance se nepovažuje ani žák nebo student, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku. Pokud by však byly této osobě zúčtovány jiné příjmy zdaňované podle § 6 ZDP, pojistné by se odvádělo.
Osoba činná na základě dohody o provedení práce (do 10 000 Kč)
Další osobou, která se z hlediska zdravotního pojištění nepovažuje za zaměstnance, je osoba činná na základě dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč. U dohod o provedení práce platí ve zdravotním pojištění následující:
- z pohledu zdravotního pojištění vzniká u dohody o provedení práce zaměstnání tehdy, pokud příjem převýší 10 000 Kč [§ 5 písm. a) bod 3 zákona č. 48/1997 Sb.];
- je-li zaměstnané osobě zúčtován příjem převyšující 10 000 Kč, stává se z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem a zaměstnavatel ji přihlašuje ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána;
- ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o provedení práce (nebo více dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy.
Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohody o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si řešil pojištěnec jiným způsobem.
Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na dohodu o provedení práce, resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy). Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.
V případě dále uvedených osob se vznik zaměstnání odvíjí od průměrné mzdy pro rok 2021 a z ní odvozené nové rozhodné částky 3 500 Kč.
Člen družstva
Za zaměstnance není považován ani člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 500 Kč.
Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti (méně než 3 500 Kč)
Je-li příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti alespoň 3 500 Kč, a přitom nižší než minimální mzda, provádí zaměstnavatel v případě potřeby příslušný dopočet a doplatek pojistného do minima stanoveného zákonem. Pokud však příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v roce 2021 částky 3 500 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance, současně však nemá v příslušném kalendářním měsíci kryté zdravotní pojištění tímto zaměstnáním.
Trvá-li dohoda o pracovní činnosti pouze po část kalendářního měsíce, musí být zaměstnavatelem zajištěn odvod pojistného alespoň z poměrné části zákonného minima za podmínky, že pro zaměstnance (a zaměstnavatele – plátce pojistného) toto minimum platí. I v tomto případě je podmínkou pro tento postup příjem za kalendářní měsíc alespoň 3 500 Kč.
Dobrovolný pracovník pečovatelské služby
Jestliže dobrovolný pracovník pečovatelské služby nedosáhl v kalendářním měsíci započitatelného příjmu 3 500 Kč, stejně jako v předchozích případech ani u něj nevzniká z hlediska zdravotního pojištění zaměstnání.
Splňují-li výše uvedené osoby stanovené podmínky, nepovažují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance a pojistné neplatí ze zúčtovaného příjmu ani zaměstnavatel, ani tyto osoby jako zaměstnanci.
Členové volebních komisí
Za zaměstnance se ve zdravotním pojištění nepovažují ani členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky.
Závěr
Osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance mají tu nezanedbatelnou výhodu, že pokud jsou zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, mají vyřešen svůj pojistný vztah a samy se nemusejí o placení pojistného starat. Tuto důležitou povinnost za ně plní jejich zaměstnavatel, který tyto osoby přihlašuje u zdravotní pojišťovny, čímž jí sděluje, od kterého data se stává plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance.
Pokud zaměstnavatel zaměstnance řádně nepřihlásí, může zaměstnanci vzniknout komplikace, kdy nebude v informačním systému zdravotní pojišťovny evidován v žádné z kategorií zdravotního pojištění, navíc tím zaměstnavatel porušuje zákon, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.