Výkon funkce a zdravotní pojištění

Ve vazbě na účast na zdravotním pojištění jsou v roce 2020 u vybraných skupin zaměstnanců rozhodnými částkami „započitatelného příjmu“ hodnoty 3 000 Kč, resp. 10 000 Kč. Tyto se bezprostředně dotýkají osob vyjmenovaných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 až 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy se jedná především a osoby pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Členové statutárních orgánů

Za zaměstnance je z pohledu zdravotního pojištění považována třeba i osoba jako člen statutárního orgánu. Odměny členů statutárních orgánů (například členů představenstva a dozorčí rady) jako příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, podléhají i v roce 2020 povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění. Dnem nástupu do funkce přihlašuje zaměstnavatel tyto osoby u zdravotní pojišťovny k placení pojistného jako zaměstnance (pokud mají nebo budou mít příjmy) a odvádí pojistné v souladu se zákonem. Pokud se taková osoba stala členem statutárního orgánu například od 1. 4. 2020 s tím, že první odměna za výkon funkce bude zúčtována až do měsíce prosince 2020, přihlašuje zaměstnavatel tohoto zaměstnance již k datu 1. 4. 2020. Od měsíce dubna (až do listopadu) jej započítává do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem pouze tehdy, když minimum nemusí být dodrženo. Do měsíce prosince 2020 je zaměstnanci zúčtována odměna. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce [blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) zákona č. 48/1997 Sb.].

Za dané situace vycházíme z podmínky, že musí být ve zdravotním pojištění respektován v měsících duben až listopad 2020 minimální vyměřovací základ. Aby zaměstnavatel nemusel platit za tyto měsíce žádné pojistné, musí mít doloženo, že:

• jiný zaměstnavatel odvádí za tuto osobu pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance nebo
• je tato osoba současně OSVČ a platí zálohy na pojistné nejméně v částce 2 352 Kč (dokládá se čestným prohlášením zaměstnance), přičemž tato podmínka je splněna i v měsících březen až srpen 2020, za které je záloha až do výše minimální zálohy odpuštěna, resp. se neplatí, nebo
• tato osoba má například nárok na zařazení do „státní kategorie“, tj. patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.

Pokud není splněna žádná z těchto možností, resp. podmínek, provádí se dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

S výjimkou uvedenou v dalším bodě platí, že povinnosti placení pojistného podléhá každá částka odměny za výkon funkce, případně i s povinností dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ.

Výjimka u členů družstva - vazba na výši příjmu 3 000 Kč

U odměn za výkon funkce registrujeme ve zdravotním pojištění (co se týká výše odměny) v podstatě jedinou výjimku či specifickou situaci. Nedosahuje-li zúčtovaný hrubý příjem částky započitatelného příjmu 3 000 Kč, neplatí se pojistné u člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován. V tomto případě osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, takže zaměstnavatel žádné povinnosti vůči zdravotní pojišťovně neplní a svůj pojistný vztah, tedy pojištění u zdravotní pojišťovny, si dotyčná osoba sama řeší jiným zákonným způsobem.

Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto např. z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 3 000 Kč a vyšší. Kdyby však měl tento funkcionář ještě příjem, který zakládá povinnost placení pojistného (pracovní smlouva, dohody), odvádělo by se pojistné z úhrnu příjmů, tedy i z odměny za výkon funkce nižší než 3 000 Kč, případně i s dopočtem a doplatkem pojistného do zákonného minima.

Občan jiného členského státu jako člen statutárního orgánu

V souvislosti s účastí těchto osob v systémech sociálního zabezpečení, tedy i zdravotního pojištění, je rozhodující, zda občan ze státu Evropské unie, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo z Velké Británie a Severního Irska (dále jen členský stát), kterého má zaměstnavatel v úmyslu ustanovit jako člena statutárního orgánu, a tudíž z pohledu českého systému veřejného zdravotního pojištění jako zaměstnance, mu předloží, nebo nepředloží zahraniční formulář A1. Tento doklad je rozhodující pro určení příslušnosti této osoby k pojištění. Předloží-li tato osoba českému zaměstnavateli tento formulář, potvrzuje tím, že podléhá všem systémům sociálního zabezpečení státu, který formulář vystavil. Naopak, pokud tento formulář předložen není, nebo se jedná o osobu ze států, na které se režim nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nevztahuje (tedy mimo členské státy), je tato osoba účastna zdravotního pojištění v ČR, to znamená, že podléhá z titulu zaměstnání právním podmínkám našeho systému veřejného zdravotního pojištění.

Jelikož odměny členů statutárních orgánů podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v České republice, musí zaměstnavatel u osob z členského státu jednoznačně vědět, zda je toto zaměstnání v ČR jediným zaměstnáním této osoby - pokud je tomu tak, pak se pojistné odvádí ve prospěch příslušné (zaměstnancem zvolené) české zdravotní pojišťovny. Při souběhu zaměstnání v členském státě a v České republice a při současném předložení zahraničního formuláře A1 je třeba zjistit, zda plnění této povahy podléhá povinnosti placení pojistného v zemi pojištění. Pokud by se podle právní úpravy příslušného členského státu v oblasti zdravotního pojištění pojistné z těchto odměn odvádělo, poukazoval by zaměstnavatel příslušnou výši pojistného na účet zdravotní pojišťovny (instituce provádějící zdravotní pojištění), u které je tato osoba ve své zemi pojištěna.

Výkon funkce osobou ze „třetí“ země

U člena statutárního orgánu českého zaměstnavatele z tzv. třetí země platí, že na rozdíl od podmínek platných podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009:

• se pojistné platí zásadně české zdravotní pojišťovně,
• nejsou s těmito zaměstnanými osobami pojištěni jejich nezaopatření rodinní příslušníci,
• ukončením zaměstnání neboli skončením výkonu funkce končí i účast těchto osob v českém systému veřejného zdravotního pojištění, což znamená, že takové osobě nevznikají po skončení zaměstnání žádné další nároky (na dávky mají případně nárok osoby z členského státu například při onemocnění v ochranné lhůtě nebo při pobírání české podpory v nezaměstnanosti).

Příjmy funkcionářů, uvolněných i neuvolněných, jsou příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., které ve zdravotním pojištění podléhají povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem.

Odměny uvolněných funkcionářů

Je-li uvolněnému funkcionáři vyplácena odměna při skončení funkčního období (náležející podle zákonů č. 128/2000 Sb., 129/2000 Sb. a 131/2000 Sb., všechny ve znění pozdějších předpisů), je tato osoba považována za zaměstnance ještě v těch kalendářních měsících, za které je odměna zúčtována, neboť tento příjem je zdaňován podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. Protože je tato odměna osvobozena od placení pojistného na zdravotní pojištění [§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.], povinnost placení pojistného nevzniká - za dané situace však musí být ve zdravotním pojištění respektován minimální vyměřovací základ ve smyslu výše uvedeném.

Neuvolnění funkcionáři, členové spolků či zájmových sdružení apod.

Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění zaměstnanci za podmínky, že jim plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. Může se jednat například o odměny členů statutárních orgánů právnických osob (členové výboru společenství vlastníků) nebo odměny mající charakter funkčních požitků z titulu výkonu funkce v orgánech obcí, spolcích a zájmových sdruženích apod., což je specifikováno v § 6 odst. 1 písm. c) bodě 1, resp. v § 6 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb.

Povinnosti placení pojistného podléhají v takových případech i velmi nízké zúčtované příjmy, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., tedy i příjmy nižší než 3 000 Kč. Návaznost na minimální vyměřovací základ samozřejmě platí i v tomto případě.

Je-li zakotveno například ve stanovách, případně pokud si členové příslušného subjektu na schůzi, shromáždění apod. odsouhlasí, že jejich členové nebudou za výkon funkce pobírat žádnou odměnu (nebo jedná-li se o tzv. čestné funkce), tj. tyto osoby prokazatelně nebudou mít příjem ze závislé činnosti z titulu výkonu svěřené funkce, nevznikají této organizaci ve zdravotním pojištění žádné povinnosti.

Výkon veřejné funkce

Pokud je zaměstnanec uvolněn pro výkon veřejné funkce, nedochází k rozvázání pracovního poměru u jeho zaměstnavatele, nýbrž je této osobě z uvedeného důvodu poskytnuto neplacené volno. Pojistné se z takto poskytnutého neplaceného volna neodvádí, resp. zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ tehdy, pokud bude mít k dispozici potvrzení o skutečnosti, že za tohoto zaměstnance je příslušnou organizací (úřadem) odváděno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Na Přehledu o platbě pojistného je zaměstnavatelem, který neplacené volno poskytuje, vykazována tato osoba jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem.

Při přihlašování a odhlašování těchto funkcionářů jako zaměstnanců vychází příslušný subjekt, u kterého budou tyto osoby funkci vykonávat, z ustanovení § 8 odst. 2 písm. f) a písm. i) zákona č. 48/1997 Sb. U osob dlouhodobě uvolněných pro výkon funkce se za den nástupu do zaměstnání považuje den, od kterého náleží odměna za výkon funkce, a za den skončení zaměstnání se považuje den, od něhož již tato odměna nenáleží. U osob do funkce zvolených či jmenovaných, jejichž jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr (neuvolnění funkcionáři), je rozhodující den nástupu do funkce a den skončení výkonu funkce.

Zaměstnavatelé přihlašují zaměstnance (funkcionáře) u zdravotní pojišťovny, kdy pro tento účel musí:

• vyplnit Přihlášku zaměstnavatele - plátce pojistného (pokud již nejsou u zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatelé přihlášeni - například tehdy, když se jedná o prvního zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny) a přihlásit v osmidenní lhůtě příslušné zaměstnance,
• nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce předat zdravotní pojišťovně Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele za uplynulý kalendářní měsíc,
• platit pojistné včas, tj. ve stejné lhůtě jako v předcházející odrážce, již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny, a ve správné výši (13,5 % z vyměřovacího základu, případně i s ohledem na zákonné minimum).

Vazba na minimální vyměřovací základ

Jestliže výkon funkce trvá nejméně jeden celý kalendářní měsíc a zúčtovaný příjem funkcionáře bude nižší než aktuální výše minimální mzdy 14 600 Kč, přičemž se na takovou osobu (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) bude vztahovat ustanovení o povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima, musí mít tento zaměstnavatel doloženy skutečnosti výše popisované, a pojistné pak bude odvádět z dosaženého příjmu, tedy z částky i nižší než 14 600 Kč. V opačném případě provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, platného pro zaměstnance.

Závěr

Osoby považované z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance (tedy i osoby vykonávající funkci) mají tu nezanedbatelnou výhodu, že když jsou v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, mají vyřešen svůj pojistný vztah a samy se nemusejí o placení pojistného starat. Tuto důležitou povinnost za ně plní jejich zaměstnavatel, který tyto osoby přihlašuje u zdravotní pojišťovny, čímž jí sděluje, od kterého data se stává plátcem pojistného za tuto osobu jako zaměstnance. Pokud zaměstnavatel zaměstnance řádně nepřihlásí, může jednak vzniknout komplikace zaměstnanci, kdy (de facto neoprávněně) nebude evidován v žádné z kategorií zdravotního pojištění, jednak zaměstnavatel tímto porušuje zákon, za což mu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.