Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Musí se jednat o zúčtovaný příjem, který svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost platit pojistné. Osoby individuálně podnikající platí pojistné z příjmů ze samostatné činnosti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v kontextu s ustanovením § 5 písm. b) cit. zákona č. 48/1997 Sb., kde jsou vyjmenovány osoby, které se ve zdravotním pojištění považují za OSVČ.
V následujících příkladech si v právních podmínkách roku 2020 předvedeme postup zaměstnavatele v situacích, kdy se bude jednat o souběžné příjmy.
Souběh zaměstnání na základě pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti.
Příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti zakládá účast na zdravotním pojištění za předpokladu, že za rozhodné období kalendářního měsíce činí v roce 2020 alespoň 3 000 Kč. V této souvislosti platí, že pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele současně na základě pracovní smlouvy a na dohodu o pracovní činnosti, odvádí se pojistné z obou příjmů tehdy, zakládá-li každý z těchto příjmů účast na zdravotním pojištění neboli každý z těchto (typově odlišných) pracovněprávních vztahů se posuzuje samostatně. To znamená, že u pracovního poměru se pojistné odvádí z jakékoli částky příjmu, tedy i nižší než 3 000 Kč. Při souběhu s pracovní smlouvou se připočte pouze takový příjem z dohody o pracovní činnosti, který v daném kalendářním měsíci činí alespoň 3 000 Kč.
Je-li při souběhu dvou či více zaměstnání odváděno v „hlavním“ zaměstnání pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), potvrdí „hlavní“ zaměstnavatel dalšímu zaměstnavateli, resp. zaměstnavatelům tuto skutečnost a tito zaměstnavatelé pak nemusejí při placení pojistného respektovat zákonné minimum a odvádějí pojistné ze skutečné výše příjmu.
Pokud zaměstnanec patří mezi osoby, na které se nevztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů), je vyměřovacím základem dosažený příjem.
Hrubý příjem zaměstnance činil v kalendářním měsíci 22 000 Kč. Současně tento zaměstnanec pracoval v témže měsíci u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde si vydělal 7 500 Kč.
Z příjmu 22 000 Kč bude pojistné odvedeno ve výši 13,5 %, tj. v úhrnné částce 2 970 Kč. Hrubý příjem v dalším zaměstnání sice nedosahuje minimální mzdy, ovšem s ohledem na skutečnost, že v „hlavním“ zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nevztahuje se v tomto případě na plátce zaměstnávajícího pracovníka s příjmem nižším než minimální mzda povinnost odvést pojistné v minimální zákonné výši, ale vyměřovacím základem je skutečný příjem 7 500 Kč. Z tohoto příjmu pak zaměstnanec zaplatí 338 Kč a zaměstnavatel odvede 675 Kč. Celý odvod pojistného bude u tohoto zaměstnavatele činit 1 013 Kč. Pro účely kontroly zdravotní pojišťovnou je v tomto případě ze strany zaměstnavatele zapotřebí přiložit doklad o skutečnosti, že u jiného („hlavního“) zaměstnavatele je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Řešení pojistného vztahu v návaznosti na dohodu o provedení práce
Osoby pracující na dohodu o provedení práce se považují ve zdravotním pojištění za zaměstnance pouze tehdy, je-li jim zúčtován příjem převyšující 10 000 Kč. Pokud tato podmínka splněna není, pak zaměstnavatelé neplní vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti, to znamená, že nepřihlašují tuto osobu u zdravotní pojišťovny a ze zúčtovaného příjmu neodvádějí pojistné.
Na druhou stranu však osoba pracující pouze na dohodu o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč nemá v příslušném kalendářním měsíci vyřešen ve zdravotním pojištění takovým zaměstnáním svůj pojistný vztah. V souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění pak musí být v daném kalendářním měsíci evidována u své zdravotní pojišťovny v některé z těchto kategorií:
- zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. nebo
- osoba samostatně výdělečně činná nebo
- osoba, za kterou je plátcem pojistného stát,
kdy postačí registrace v některé z těchto skupin i po část kalendářního měsíce, třeba i na jeden den. Není-li využita žádná z těchto tří kategorií, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností platit v roce 2020 měsíční pojistné ve výši 1 971 Kč.
Doplňuji, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Pojištěnec je zaměstnán na dohodu o provedení práce s příjmy v rozpětí 8 000 Kč – 9 000 Kč, současně má příjmy z nájmu ve výši 35 000 Kč ročně, kdy nemovitost není zapsána v obchodním majetku, a rovněž příjmy podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. (tzv. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů). Nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát.
Za této situace nemá osoba vyřešen svůj pojistný vztah, neboť žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá. To znamená, že si pojištěnec (neevidovaný u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“) platí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Souběh v případě člena statutárního orgánu
Zaměstnanec je členem statutárního orgánu s pravidelným měsíčním příjmem 6 000 Kč (zaměstnavatel A). Současně pracuje na dohodu o pracovní činnosti s různě vysokými příjmy (zaměstnavatel B). V úhrnu příjmů není minimální vyměřovací základ dodržen. Dopočtem a doplatkem pojistného do minimálního vyměřovacího základu pověřil zaměstnanec zaměstnavatele, u kterého má příjem z titulu výkonu funkce ve statutárním orgánu, tedy zaměstnavatele A.
Pro účel dopočtu musí zaměstnavatel B vždy dokladovat zaměstnavateli A výši příjmu v příslušném kalendářním měsíci tak, aby tento mohl řádně provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Může se stát, že v některých měsících nedosáhne příjem zaměstnance u zaměstnavatele B alespoň 3 000 Kč – taková částka nebude podléhat placení pojistného na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel A potvrdí zaměstnavateli B, že zajišťuje odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Na základě této skutečnosti pak zaměstnavatel B odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, případně neodvádí žádné pojistné (z příjmu nižšího než 3 000 Kč, případně nulového), kdy zaměstnavatel B na daný měsíc rovněž odhlašuje osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny.
Poznámka: Pokud by bylo za rozhodné období kalendářního měsíce dosaženo v úhrnu příjmů částky alespoň 14 600 Kč, odvádí každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu a zaměstnavatelé si výši příjmů navzájem potvrdí.
Zaměstnávání osob, za které hradí pojistné stát
Osoby, za které platí pojistné stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání apod. Pokud jsou tyto osoby zaměstnány, odvádí za ně zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti zdůrazňuji, že pokud zaměstnavatel takovou osobu zaměstnává, oznamuje zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, jsou-li mu známy. Nárok na odpočet od dosaženého příjmu je možný pouze v případě, kdy jsou splněny u zaměstnavatele i u zaměstnance podmínky stanovené v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. – musí se jednat o zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců a nárok na odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to i v případě, kdy pobírání některého z těchto důchodů netrvá po celý kalendářní měsíc.
Specifickou skupinu „státních pojištěnců“ představují zejména osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Aby za tyto osoby platil pojistné stát, nesmějí mít žádné příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, takže v případě zaměstnání dojde k takové situaci například při nemoci nebo neplaceném volnu, kdy tyto skutečnosti trvají nejméně jeden celý kalendářní měsíc.
Osoba samostatně výdělečně činná (žena jako příjemce rodičovského příspěvku, za kterou platí pojistné stát) začala podnikat v dubnu 2020 jako spolupracující osoba a současně je zaměstnána na základě pracovní smlouvy s hrubým měsíčním příjmem 8 000 Kč. Hlavním zdrojem příjmů je v daném souběhu zaměstnání.
V zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
I když se v rámci podnikání jedná o spolupráci, vztahují se na zaměstnanou ženu podmínky platné pro OSVČ. V rámci samostatné výdělečné činnosti není tato osoba povinna platit zálohy na pojistné a při zúčtování roku 2020 nemusí být za období podnikání dodržen minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ. Pokud nadále nebude v daném souběhu její samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů (což takto oznámí zdravotní pojišťovně), nebude povinna platit zálohy ani v dalších letech a pojistné za příslušný kalendářní rok bude uhrazeno jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu za takový rok.
Obdobný postup platí i pro ostatní osoby, za které je plátcem pojistného stát, například pro poživatele důchodů, studenty a další.
Zaměstnanec je uchazečem o zaměstnání
Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti je (od 1. 10. 2004) u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:
- výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
- výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.
V rámci tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce.
Pojistné se odvádí ze skutečně zúčtovaného příjmu (v roce 2020 tedy maximálně z částky 7 300 Kč) bez dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Pokud příjmy takové osoby přesáhnou stanovenou hranici, to znamená, že evidence na úřadu práce je skončena, pohlíží se na ni jako na ostatní zaměstnance, tedy zejména včetně povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (případně z jeho poměrné části).
Rodičovská dovolená
Žena ukončí rodičovskou dovolenou nebo pobírání rodičovského příspěvku, zaměstnavatel pro ni momentálně nemá práci a do té doby, než po dohodě začne pracovat, je jí poskytnuto neplacené volno.
Zaměstnankyně se ocitla v situaci, kdy za ni přestal být plátcem pojistného stát. Obecně platí, že po dobu vykazovaného neplaceného volna musí zaměstnavatel přihlédnout k nutnosti dodržení minimálního vyměřovacího základu, případně jeho poměrné části. Zcela zákonným způsobem se však lze této povinnosti vyhnout. Bude-li zaměstnankyně splňovat podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, vystaví zaměstnavateli v tomto duchu čestné prohlášení, a ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, takže za období neplaceného volna se pojistné platit nebude.
Pokud tato zaměstnaná osoba nebude mít po uvedené období neplaceného volna žádné příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, bude za ni nadále plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. Tento nárok na platbu pojistného státem vymezí zaměstnavatel prostřednictvím kódů „L“ (po skončení rodičovské dovolené nebo po skončení pobírání rodičovského příspěvku) a „T“ (před nástupem do práce). Zaměstnavatel nepoužívá při návratu osoby do zaměstnání kód „P“, neboť zaměstnankyně již byla takto přihlášena dříve.
Členství ve volební komisi
Souběh kategorie osoby bez zdanitelných příjmů a členství v okrskové volební komisi nebyl možný v období od 1. 1. 2008 do 30. 11. 2011, protože po toto období byli členové okrskových volebních komisí považováni ve zdravotním pojištění za zaměstnance z titulu příjmů zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. Avšak od 1. prosince 2011 platí, že člen okrskové volební komise může být při všech volbách, které se u nás konají, současně osobou bez zdanitelných příjmů. Od tohoto data se členové okrskových volebních komisí (jako výjimky) nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodu 7. zákona č. 48/1997 Sb.
K řešené problematice dodávám, že pojištěnec může být registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů tehdy, pokud v rámci příslušného kalendářního měsíce není (ani jeden den) zaměstnancem nebo OSVČ anebo osobou, za kterou platí pojistné stát.
Souběh osoby bez zdanitelných příjmů a jednodenního zaměstnání na dohodu o provedení práce
Pojištěnec si jako osoba bez zdanitelných příjmů platí v roce 2020 pojistné v částce 1 971 Kč měsíčně. Na den 26. 10. 2020 uzavřel se zaměstnavatelem jednodenní dohodu o provedení práce s příjmem 14 000 Kč.
I když zaměstnání trvalo v měsíci říjnu jen jeden kalendářní den, nemůže být pojištěnec v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů, takže se musí z této kategorie k datu 30. 9. 2020 odhlásit. Kdyby si za měsíc říjen zaplatil pojistné v částce 1 971 Kč, vznikl by mu u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném. Na základě žádosti bude tato částka pojistného vrácena, alternativně lze přeplatek použít na úhradu pojistného osobou bez zdanitelných příjmů v některém z dalších měsíců, bude-li osoba v této kategorii nadále registrována. Placení pojistného 1 971 Kč měsíčně v období leden–září 2020 (a dále pak od listopadu) je v pořádku.
Souběh zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti
Je-li zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, odvádí zaměstnavatel pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), což je v roce 2020 částka 14 600 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. V samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec platit pojistné ze zákonného minima, nýbrž ze skutečně dosažených výsledků své podnikatelské činnosti (sazbou 13,5 % z 50 % dosažených příjmů po odpočtu výdajů za rozhodné období kalendářního roku) a současně není povinen platit měsíční zálohy. Pojistné pak doplatí jednorázově do osmi dnů po dni, ve kterém podal, popřípadě byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok.
Pokud by naopak byla hlavním zdrojem příjmů samostatná výdělečná činnost, platí taková osoba v roce 2020 měsíční zálohy na pojistné nejméně v částce 2 352 Kč a v zaměstnání se při příjmu nižším než 14 600 Kč odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (zaměstnanec vystaví zaměstnavateli čestné prohlášení, že si jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy). Tento postup platí i v měsících březen až srpen 2020, za které se zálohy neplatily, resp. jsou zákonem až do výše minimální zálohy odpuštěny. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu nelze ve zdravotním pojištění v rámci kalendářního měsíce sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti.
Zaměstnanec společnosti s ručením omezeným začal dne 15. června 2020 vykonávat jako vedlejší činnost drobné údržbářské práce (tzv. hodinový manžel). Řádně oznámil zdravotní pojišťovně zahájení této své činnosti, zálohy neplatil. Za rok 2020 vykáže příjmy 98 660 Kč a výdaje 51 580 Kč.
Výši pojistného za rok 2020 vypočteme následovně:
Pojistné = 0,135 x 0,5 x (98 660 – 51 580) = 3 178 Kč
Doplatek pojistného 3 178 Kč bude uhrazen v roce 2021 do osmi dnů po podání Přehledu.
Pokud je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce dlouhodobě (tedy i několik let), nemusí zálohy po celé toto období platit. Pojistné se pak standardně doplácí jednorázovou úhradou v zákonem stanovené lhůtě, tedy do 8 dnů ode dne, ve kterém byl podán, případně měl být podán, Přehled za předcházející kalendářní rok.