Nejsou výjimkou situace, kdy mají pojištěnci souběžně více příjmů buď v jednom zaměstnání, nebo ve více zaměstnáních, případně mohou mít kromě zaměstnání i příjmy z podnikání. V takových případech musejí jak zaměstnavatel, tak případně i pojištěnec vyhodnotit, jak mají z pohledu zdravotního pojištění správně postupovat.
Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost platit pojistné. Osoby individuálně podnikající platí pojistné z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) tehdy, považují-li se ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou podle ustanovení § 5 písm. b) cit. zákona č. 48/1997 Sb.
Primárně je důležité posoudit, zda musí být při placení pojistného dodržen u příslušných plátců a příjmů minimální vyměřovací základ, anebo může být v souladu se zákonem odvedeno pojistné i z příjmu nižšího, než je zákonné minimum. Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností je zapotřebí přihlédnout k tomu, kterou činnost považuje sám pojištěnec za hlavní zdroj svých příjmů. Ve zdravotním pojištění neplatí od roku 2013 maximální vyměřovací základ, proto podléhá odvodu pojistného každá částka dosaženého příjmu zaměstnance. Rovněž OSVČ nemají určenu maximální výši zálohy a ani roční výše pojistného není omezena horní hranicí.
Výše uvedené podmínky platí jak pro zaměstnance a podnikatele s trvalým pobytem na území České republiky, tak i pro osoby ze států Evropské unie, z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království, pojištěné v České republice ve smyslu koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009. Tyto osoby se buď jako zaměstnanci, nebo jako OSVČ stávají účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění, a tudíž pro ně platí česká právní úprava zdravotního pojištění. Osoby z tzv. třetích zemí (tedy mimo státy výše uvedené a mimo osoby ze států podléhajících režimu dvoustranných mezistátních smluv o sociálním zabezpečení) jsou účastny českého systému veřejného zdravotního pojištění pouze tehdy, jsou-li zaměstnanci českého zaměstnavatele v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění.
V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postupy zaměstnavatele a pojištěnce v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů, kdy s výjimkou příkladu č. 17 musí být ve zdravotním pojištění dodržen minimální vyměřovací základ.
Souběžné příjmy v zaměstnání
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele s pravidelným příjmem 21 000 Kč. Současně je zaměstnán u jiného zaměstnavatele taktéž na základě pracovní smlouvy s příjmem 1 800 Kč.
V případě zaměstnání podle pracovní smlouvy platí, že povinnosti placení pojistného podléhají veškeré zúčtované příjmy, zdaňované podle § 6 ZDP, a to bez ohledu na jejich výši. Na rozdíl od některých dalších příkladů tedy nehraje u pracovní smlouvy roli výše zúčtovaného příjmu, pojistné se odvádí vždy.
Při řešení tohoto případu platí následující:
- každý ze zaměstnavatelů je povinen přihlásit osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, za kterého bude odvádět pojistné. Odhlášení proběhne ke dni skončení zaměstnání.
- z vyměřovacího základu 21 000 Kč činí částka pojistného 2 835 Kč. Jednu třetinu (945 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (1 890 Kč) uhradí zaměstnavatel ze svých zdrojů.
- zaměstnavatel s příjmem 1 800 Kč nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ a pojistné odvede sazbou 13,5 % z částky 1 800 Kč. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zaměstnavatel má k dispozici potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Kromě příjmu 26 000 Kč má zaměstnanec zároveň u jiného zaměstnavatele příjem na dohodu o pracovní činnosti ve výši 4 000 Kč.
Ve srovnání s předcházejícím příkladem je zde patrná odlišnost v tom směru, že příjem na dohodu o pracovní činnosti podléhá povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem pouze tehdy, činí-li v roce 2021 alespoň 3 500 Kč, což je v tomto případě splněno. Kdyby nastala situace, že by příjem na dohodu o pracovní činnosti poklesl pod 3 500 Kč, musel by být tento zaměstnanec u zdravotní pojišťovny na příslušný kalendářní měsíc odhlášen. Ve zdravotním pojištění by však této osobě nevznikl problém, protože pojistný vztah je každopádně řešen druhým zaměstnáním. Pojistné se z dohody o pracovní činnosti taktéž odvádí ze skutečné výše příjmu za podmínky vystavení potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele o odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima (viz Příklad č. 1).
Zaměstnanec má příjem na základě pracovní smlouvy 28 000 Kč a zároveň pracuje u téhož zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti, kde si v některých měsících vydělá alespoň 3 500 Kč hrubého, v jiných naopak nikoli.
Vycházejme ze zásady, že pro účely účasti na zdravotním pojištění a placení pojistného se v této situaci každý (míněno typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně. To znamená, že pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti dosáhne alespoň 3 500 Kč, přičítá se tato částka k hrubému příjmu 28 000 Kč a z takto vzniklého vyměřovacího základu odvede zaměstnavatel pojistné. Jestliže je v rozhodném období kalendářního měsíce příjem na dohodu o pracovní činnosti nižší než 3 500 Kč, je vyměřovacím základem pro placení pojistného částka 28 000 Kč. I když příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne v některých měsících částky 3 500 Kč, zůstává zaměstnanec trvale přihlášen z titulu pracovní smlouvy, takže žádné odhlášení neprobíhá.
Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 10 000 Kč a u druhého zaměstnavatele taktéž na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 1 500 Kč.
Při řešení této situace je podstatné, že z příjmu 10 000 Kč se pojistné odvádět bude, naproti tomu částka 1 500 Kč účast na zdravotním pojištění nezakládá. Povinnosti placení pojistného tak podléhá pouze částka hrubého příjmu 10 000 Kč, ovšem s potřebou provedení dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč. Při výpočtu a odvodu pojistného postupuje zaměstnavatel následovně:
- z příjmu 10 000 Kč činí pojistné 1 350 Kč. Zaměstnanci se srazí 450 Kč, zaměstnavatel odvede 900 Kč.
- z rozdílu vyměřovacích základů 5 200 Kč představuje pojistné 702 Kč. Tuto částku strhne zaměstnavatel zaměstnanci a odvede v rámci hromadné platby pojistného. Na zaměstnavatele by povinnost její úhrady přecházela (v plné výši) pouze tehdy, kdyby se jednalo o důvody specifikované v § 207 až § 209 zákoníku práce jako překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Dopočet a doplatek pojistného do povinného minima by se prováděl i tehdy, kdyby byly tyto dohody sjednány u jednoho zaměstnavatele (příjmy by se sčítaly), neboť ani v úhrnu příjmů by minimální vyměřovací základ nebyl dodržen.
Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 3 499 Kč a u druhého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, kdy příjem v žádném z měsíců nepřevýší 10 000 Kč.
Z titulu takových zaměstnání účast na zdravotním pojištění nevznikne, protože u žádné z dohod není dosaženo potřebné částky příjmu. Rovněž není právní opora pro sčítání typově různých dohod u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem zaměstnance nedosáhne částky zakládající povinnost placení pojistného. To znamená, že pokud takový pojištěnec nemá jiné zaměstnání, které by vyřešilo jeho pojistný vztah, není OSVČ a ani nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát, hradí si pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Uklízečka, na kterou se vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima, má souběžně uzavřeny 3 pracovněprávní vztahy (nejedná se o dohody) s následující výší příjmu: 2 600 Kč, 4 200 Kč, 4 400 Kč.
Úhrn příjmů za rozhodné období kalendářního měsíce činí 11 200 Kč. V takovém případě pověří tato osoba zvoleného zaměstnavatele provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč, v našem případě byl pro tento účel určen zaměstnavatel s příjmem 4 400 Kč.
Za příslušný kalendářní měsíc musí mít zaměstnavatel provádějící dopočet pojistného potvrzenu výši příjmu u dalších zaměstnavatelů, z čehož plyne, že v takových (a podobných) případech je nutností součinnost všech dotčených zaměstnavatelů. Z hlediska výpočtu výše pojistného bude uplatněn tento postup:
- zaměstnavatelé, kteří neprovádějí dopočet, vypočítají a odvedou pojistné ze skutečné výše zúčtované hrubé mzdy, tedy úhrnem v částkách 567 Kč (ze 4 200 Kč), resp. 351 Kč (ze 2 600 Kč). Pro účel kontroly ze zdravotní pojišťovny by tito zaměstnavatelé měli mít doklad od zaměstnavatele provádějícího dopočet, že tento zajišťuje odvod pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ.
- zaměstnavatel pověřený pro účel dopočtu a doplatku do minima nejprve vypočte pojistné z dosažené hrubé mzdy 4 400 Kč (594 Kč s úhradou v poměru jedna třetina zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel) a dále vypočte a odvede pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu minimální mzdy a součtu jednotlivých vyměřovacích základů následovně:
Doplatek = 0,135 x [15 200 – (2 600 + 4 200 + 4 400)] = 540 Kč.
Částku 540 Kč uhradí podle zákona prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši zaměstnanec.
Zaměstnanec je současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, jeho hrubý příjem činí 9 500 Kč a 8 000 Kč. Jedná se o pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek.
Ačkoliv příjem nedosahuje ani v jednom zaměstnání minimální mzdy, součet hrubých mezd však minimální vyměřovací základ převyšuje, takže každý ze zaměstnavatelů odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu. Stejně jako v předcházejícím příkladě je nutností spolupráce obou zaměstnavatelů. V tomto případě si zaměstnavatelé navzájem dokladují výši příjmu a žádný z nich pak nemusí provádět dopočet do minima. Takový doklad se předkládá i kontrole ze zdravotní pojišťovny v reakci na dotaz kontrolních pracovníků, proč je odváděno pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima.
Pokud by takový zaměstnanec případně podnikal jako OSVČ, nemusel by v samostatné výdělečné činnosti odvádět pojistné z minima (neplatil by alespoň minimální zálohy), nýbrž z vyměřovacího základu ve výši 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.
Zaměstnanec pracuje v roce 2021 u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy (s příjmem vyšším než minimální mzda) a zároveň na dohodu o provedení práce, kde jeho příjem v žádném z měsíců ledna až srpna nepřevýšil 10 000 Kč. Za září 2021 však je na tuto dohodu zúčtován příjem 11 000 Kč, přičemž je reálný předpoklad, že i v některém z dalších měsíců může tento příjem činit více než 10 000 Kč.
Protože příjem na dohodu o provedení práce nepřevýšil v žádném z kalendářních měsíců ledna až srpna částku 10 000 Kč, neodvádělo se z něj pojistné, resp. tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní smlouvy.
V tomto směru se však situace počínaje odvodem pojistného za měsíc září mění, kdy se k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 11 000 Kč, dosažená na dohodu o provedení práce. V dalších měsících roku se bude připočítávat k příjmu z pracovního poměru (pracovní smlouvy) i příjem na dohodu o provedení práce tehdy, pokud přesáhne 10 000 Kč.
Zaměstnavatel není povinen činit žádné kroky v souvislosti s plněním oznamovací povinosti, protože zaměstnanec je dlouhodobě přihlášen na základě pracovní smlouvy.
Náměstek ředitele akciové společnosti je po celý rok 2021 současně členem představenstva společnosti. Pravidelný měsíční příjem náměstka jako zaměstnance společnosti činí 120 000 Kč, jako členovi představenstva je náměstkovi měsíčně vyplácena odměna 40 000 Kč.
Protože ve zdravotním pojištění neplatí ustanovení o maximálním vyměřovacím základu zaměstnance (a ani osoby samostatně výdělečně činné), odvede zaměstnavatel za každý měsíc pojistné z úhrnu příjmů, tedy z částky 160 000 Kč.
Učitel pracuje ve škole (tedy u jednoho zaměstnavatele) na dva pracovní úvazky a v jednom z nich je mu vykázáno neplacené volno.
Zákon č. 267/2014 Sb. provedl několik změn i v oblasti zdravotního pojištění, kdy významnou novinkou bylo mj. zrušení (resp. změna) § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. včetně souvisejícího § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., řešících v podobě platné do konce roku 2014 tematiku neplaceného volna a neomluvené absence zaměstnance (aktuální text § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb. se dotýká podmínek přepočtu příjmu vypláceného v cizí měně na českou měnu).
V přímé návaznosti na placení pojistného zaměstnavatelem, s přihlédnutím k povinnosti případně dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ, se při způsobu řešení neplaceného volna a neomluvené absence vychází po datu 1. 1. 2015 zejména z ustanovení § 3 odstavců 4, 6, 8, 9 a 10 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2015.
Pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna (nebo neomluvené absence). Jinak také řečeno, neplacené volno, poskytnuté v dalším pracovněprávním vztahu, nemá vliv na placení pojistného. Činí-li příjem (vyměřovací základ) učitele alespoň 15 200 Kč, je zajištěn postup podle zákona.
Zaměstnanec s příjmem 24 000 Kč je v místě svého bydliště současně předsedou Společenství vlastníků bytových jednotek, kde je mu z titulu výkonu této funkce poskytována měsíční odměna ve výši 1 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že se jedná o placenou funkci, vzniká pro zaměstnavatele, tedy pro Společenství vlastníků (SV), povinnost platit z částky 1 000 Kč měsíčně pojistné ve výši 135 Kč. Aby SV mohlo odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu (tedy bez dopočtu a doplatku do zákonného minima 15 200 Kč), musí mít k dispozici potvrzení o skutečnosti, že v jiném zaměstnání je za tuto osobu odváděno pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Zaměstnanec bytového družstva byl na základě výsledků voleb a povolebních jednání zvolen místostarostou uvolněným pro výkon funkce.
Nastává situace, kdy zaměstnanec bude vykonávat veřejnou funkci. V tomto případě bude u bytového družstva uplatněn postup, podle kterého nedojde k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Z tohoto neplaceného volna bytové družstvo pojistné platit nebude (přesněji nemusí dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ), pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo, že příslušný úřad odvádí za tuto osobu pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Zaměstnanec má v červenci 2021 uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě dohody o provedení práce (jedná se tedy o typově stejné dohody). První trvá od 2. 7. do 16. 7. s příjmem 6 300 Kč, druhá trvá od 22. 7. do 31. 7. s příjmem 6 580 Kč.
V rámci rozhodného období kalendářního měsíce se sčítají příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Na straně jedné tak platí, že úhrnem příjmů 12 880 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit zaměstnance. Protože však zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel na straně druhé pomocně vypočítat poměrnou část minima za celkem 25 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, která musí být při odvodu pojistného dodržena, což činí 12 258,06 Kč [(25 : 31) x 15 200]. Jelikož dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc červenec částka 12 880 Kč.
Vyměřovacím základem by byla částka 12 880 Kč i tehdy, kdyby se jednalo o takový příjem u jediné dohody o provedení práce, která by započala 1. 7. a skončila 25. 7.
Kdyby však současně běžely u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc (nebo i rok) dvě dohody o provedení práce s příjmy 6 300 Kč a 6 580 Kč, prováděl by zaměstnavatel v roce 2021 dopočet a doplatek pojistného do minima 15 200 Kč proto, že zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc.
Pojištěnec má sjednány tři dohody o provedení práce u tří různých zaměstnavatelů, přičemž v žádném z těchto zaměstnání není výší příjmu překročena částka 10 000 Kč.
Ve zdravotním pojištění není právní opora pro sčítání takových příjmů, proto v něm nevznikají pro žádného ze zaměstnavatelů povinnosti. Pokud tedy pojištěnec:
- nemá zaměstnání, ze kterého by vyplynula pro zaměstnavatele povinnost odvádět pojistné, nebo
- není z pohledu zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, anebo
- nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát,
bude osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit v roce 2021 měsíční pojistné 2 052 Kč.
Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na tři dohody o provedení práce s těmito příjmy:
- 3 000 Kč + 3 000 Kč + 4 000 Kč. Úhrnem příjmů zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniká, pojištěnec může být třeba osobou bez zdanitelných příjmů.
- 4 000 Kč + 5 000 Kč + 6 000 Kč. Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc provádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč.
Souběh zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti a případné další příjmy
Pojištěnec, který je zaměstnán, se rozhodl současně začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.
Nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti se musí pojištěnec přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ, bez ohledu na to, zda bude v daném souběhu podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z hlediska placení pojistného je rozhodující, zda bude pro tohoto pojištěnce jeho samostatná činnost hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů.
Pokud bude pojištěnec považovat zaměstnání i nadále za hlavní zdroj svých příjmů, nebude jeho povinností platit zálohy na pojistné, a pojistné za rok 2021 doplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém bude, popřípadě měl být OSVČ v roce 2022 podán za rok 2021 formulář Přehled podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.
Bude-li pojištěnec naopak považovat v daném souběhu svoji samostatnou výdělečnou činnost za hlavní zdroj svých příjmů, platí v roce 2021 od měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, zálohy na pojistné alespoň v minimální částce 2 393 Kč. V zaměstnání pak nebude zaměstnavatel muset při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ 15 200 Kč, ale při příjmu nižším než 15 200 Kč bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmů zúčtovaných zaměstnanci. Současně však musí mít zaměstnavatel ve své evidenci založeno čestné prohlášení, ve kterém zaměstnanec potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy. Zaměstnavatel není povinen zkoumat, zda zaměstnanec tyto zálohy ve skutečnosti platí, čestné prohlášení je pro něj rozhodným dokladem pro placení pojistného v zaměstnání. Kdyby zaměstnanec jako OSVČ minimální zálohy neplatil, řešila by tuto situaci zdravotní pojišťovna s pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou.
Skutečnost, zda je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů, oznamuje pojištěnec zdravotní pojišťovně vždy při zahájení podnikání, resp. zaměstnání, a také tehdy, pokud se posléze situace změní. Rovněž potvrzuje v podávaném Přehledu zatržením příslušných měsíců (s uvedením důvodu) skutečnost, že v těchto měsících neplatil pro OSVČ minimální vyměřovací základ. Podotýkám, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.
Starobní důchodce je zaměstnán na zkrácený pracovní úvazek a současně začal podnikat jako OSVČ.
Protože se jedná o osobu, za kterou hradí pojistné současně stát, platí v tomto případě následující podmínky:
- důchodce se musí do osmi dnů po zahájení podnikání přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ;
- vyměřovacím základem pro výpočet výše pojistného je u zaměstnance skutečná výše příjmu (za kalendářní měsíc) a u OSVČ pak 50 % daňového základu v samostatné výdělečné činnosti (za kalendářní rok), tedy bez nutnosti případného dopočtu do zákonného minima v zaměstnání;
- ve mzdové evidenci zaměstnavatele musí být založen doklad o přiznání důchodu. Pokud pojištěnec tento doklad zaměstnavateli nepředložil, bylo jeho povinností oznámit (a doložit) přiznání důchodu zdravotní pojišťovně osobně;
- v samostatné výdělečné činnosti není povinností této osoby hradit zálohy na pojistné tehdy, bude-li při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů;
- osoby, za které platí pojistné stát (tedy i poživatelé důchodu), nejsou povinny platit pojistné v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti.
Pojištěnec je zaměstnán na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem nanejvýš 10 000 Kč. Současně má příjmy z nájmu bytu ve výši 45 000 Kč ročně a ještě vykazuje příjmy podle § 10 ZDP.
Za této situace nemá osoba ve zdravotním pojištění vyřešen svůj pojistný vztah, neboť žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá. Proto pokud není pojištěnec v rámci kalendářního měsíce evidován u zdravotní pojišťovny ani jeden den jako:
- zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. nebo jako
- osoba samostatně výdělečně činná nebo jako
- osoba, za kterou platí pojistné i stát,
stává se na daný měsíc tzv. osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného v roce 2021 ve výši 2 052 Kč měsíčně.
Pojistný vztah by vyřešilo zaměstnání na dohodu o provedení práce v tom kalendářním měsíci, ve kterém by příjem přesáhl 10 000 Kč.
Závěr
V případě souběžných příjmů je často nutností určitá forma spolupráce mezi zaměstnavateli nebo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, pokud má tento současně jiné příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, neboť v každé z činností musí být zajištěn odvod pojistného v souladu se zákonem. Nepatří-li pojištěnec do některé ze zákonných výjimek, musí být dodrženo minimum buď v zaměstnání, nebo v samostatné výdělečné činnosti.
Pokud by se v případě souběžných příjmů jednalo o osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odváděl by zaměstnavatel pojistné vždy ze skutečné výše příjmu bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v rámci příslušného kalendářního měsíce, případnou nemoc, neplacené volno, souběžné jiné zaměstnání či podnikatelskou činnost apod.
Při zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí, že zaměstnavatel plní zákonné povinnosti tehdy, pokud příjem:
- na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 3 500 Kč nebo
- na dohodu o provedení práce převyšuje 10 000 Kč,
případně i s potřebou dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, eventuálně poměrnou část tohoto minima.
Při zaměstnání na základě dohod také platí, že ve zdravotním pojištění se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.