Přiznání důchodu a zdravotní pojištění

Poživatel důchodu - osoba, za kterou platí pojistné stát

Osobami, za které hradí pojistné stát, jsou ve zdravotním pojištění dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poživatelé těchto důchodů z důchodového pojištění:

• starobních (řádných či předčasných),
• invalidních - bez ohledu na stupeň invalidity,
• vdovských,
• vdoveckých.

Sirotčí důchod je přiznáván nezaopatřenému dítěti, což je ve zdravotním pojištění taktéž "státní kategorie". Specifickou skupinu pak představují příjemci předdůchodu za podmínek dále uvedených.

Podotýkám, že za poživatele důchodu se pro účely zákona o veřejném zdravotním pojištění považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží. Stát je tak plátcem pojistného v situaci, když je důchod přiznán a není odejmut.

Přiznání důchodu řeší pojistný vztah

Jak je výše uvedeno, platí za poživatele důchodu pojistné stát. To znamená, že tyto osoby jednak mají z titulu přiznání důchodu vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah (přičemž v daném kalendářním měsíci postačí pobírání důchodu i jen po část tohoto měsíce), jednak nemusejí přispívat žádnými platbami do tohoto systému. Jinak je tomu v případech, kdy jsou poživatelé důchodu zaměstnáni nebo podnikají jako OSVČ. Jestliže tyto osoby vykonávají výdělečnou činnost, pak pojistné platí zaměstnavatel za zaměstnanou osobu a poživatel důchodu jako OSVČ. Takže pokud by byl poživatel důchodu ještě zaměstnancem a osobou samostatně výdělečně činnou, pak by mohla zdravotní pojišťovna obdržet za tuto osobu každý měsíc až tři platby (od státu, od zaměstnavatele a zálohu na pojistné od OSVČ).

Podmínky plnění oznamovací povinnosti

Je-li některý z výše uvedených důchodů přiznán zaměstnanci, pak se standardně postupuje tím způsobem, že zaměstnanec oznámí zaměstnavateli tuto skutečnost a současně předloží Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v dané věci, ze kterého je patrné, od kterého dne je důchod přiznán. Datum přiznání důchodu pak zaměstnavatel uvede pod kódem "D" na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele jako počátek nároku zdravotní pojišťovny na platbu pojistného státem.

Podle zákona přechází na zaměstnance povinnost oznámení této změny ve dvou situacích - když zaměstnavateli tuto skutečnost neoznámí (což bývá častý důvod) a dále tehdy, pokud zjistí, že zaměstnavatel tuto "státní kategorii" zdravotní pojišťovně nesdělil, i když o ní od zaměstnance věděl. Pro zaměstnavatele (i pro pojištěnce) platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta pro oznámení skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit pojistné. Zaměstnavatel se o přiznání důchodu dozví od zaměstnance zpravidla později, pak je zapotřebí oznámit vznik nároku na "státní kategorii" ihned po sdělení zaměstnancem.

S účinností od 1. 1. 2013 jsou "státními pojištěnci" i příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.

Povinnost oznámení vzniku a zániku nároku na platbu pojistného státem z tohoto důvodu mají podle zákona č. 427/2011 Sb. penzijní společnosti a pojišťovny. K individuálnímu oznámení tohoto nároku slouží na formulářích zdravotních pojišťoven "Přihláška a evidenční list pojištěnce" písmeno "M".

Použití dvou kódů současně

Pokud zaměstnavatel přijímá do zaměstnání poživatele důchodu, oznamuje zdravotní pojišťovně na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele jak nástup zaměstnance do zaměstnání (kódem "P"), tak zároveň skutečnost, že za zaměstnance je plátcem pojistného stát (kódem "D"). Z tohoto důvodu doporučuji zaměstnavateli (mzdové účetní či personalistovi) se dotázat zaměstnance při nástupu do zaměstnání, zda pobírá některý z důchodů. Kopii příslušného rozhodnutí si zaměstnavatel vždy založí ve mzdové evidenci zaměstnance. Pokud dojde v průběhu trvání zaměstnání k odejmutí důchodu zaměstnanci, slouží pro zaměstnavatele k tomuto účelu kód "H".

Žadatel o starobní důchod

Zaměstnavatel se informaci o žádosti zaměstnance o starobní důchod dozví zpravidla tehdy, kdy je mu ČSSZ nebo žádajícím zaměstnancem předložen k vyplnění tiskopis Potvrzení zaměstnavatele podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. V tomto tiskopise bývá uvedeno datum výplaty starobního důchodu požadované zaměstnancem. Datum uvedené na tiskopise signalizuje, ke kterému datu je o přiznání výplaty důchodu žádáno, ovšem rozhodující je datum uvedené na důchodovém výměru. Pro účel splnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem je akceptovatelná i možnost získání data z tiskopisu ČSSZ. Pokud by byl následně důchod přiznán k jinému datu, podal by zaměstnavatel opravné hlášení. Například, kdyby zaměstnavatel oznámil přiznání důchodu kódem "D" k datu 17. 10., přičemž by poté zjistil, že důchod byl přiznán až k 28. 10., použil by pro provedení opravy na jednom formuláři kód "H" s datem 17. 10. a současně kód "D" s datem 28. 10.

Poživatelé důchodu evidovaní u zdravotní pojišťovny

Výhodou zaměstnaného poživatele důchodu je skutečnost, že v případě příjmu nižšího než minimální mzda se neprovádí dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné se vždy odvádí ze skutečně dosaženého příjmu dle § 3 odst. 8 písm. e) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Přitom není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc nebo jen jeho část, a ani se nepřihlíží k případným dnům poskytnutého neplaceného volna nebo k vykázané neomluvené absenci. Tento postup platí za podmínky, že registrace zaměstnance v kategorii osob, za které platí pojistné stát, trvá po celý kalendářní měsíc.

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu

Ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. uvádí situaci, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů, ve kterých zaměstnanec nebyl osobou, za kterou platí pojistné stát.

Nepřítomnost poživatele důchodu v zaměstnání

Zaměstnavatel neodvede žádné pojistné tehdy, pokud po celý kalendářní měsíc trvá u poživatele důchodu:

• nemoc,
• neplacené volno,
• neomluvená absence.

Kdyby byla do takového měsíce zúčtována zaměstnanci odměna, byla by vyměřovacím základem výše této odměny, tedy částka nižší než minimální mzda, protože pro poživatele důchodu neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu.

U pracovní smlouvy zaměstnavatel vždy započítává takovou osobu do celkového počtu zaměstnanců na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, měsíčně předkládaného zdravotní pojišťovně. Pokud však v případě sjednané dohody poklesne příjem zaměstnance pod částku zakládající povinnost placení pojistného (tedy u dohody o pracovní činnosti nedosáhne 3 000 Kč nebo u dohody o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč), pak musí být osoba jako zaměstnanec na takový kalendářní měsíc odhlášena.

Poživatel důchodu jako OSVČ

V prvním kalendářním roce výkonu podnikatelské činnosti není povinností poživatele důchodu platit zálohy na pojistné a pojistné se doplácí jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu za předcházející kalendářní rok. Nicméně, pokud tato osoba začne podnikat třeba v roce 2020 a v Přehledu podaném za tento rok vykáže kladný hospodářský výsledek své činnosti (zisk), bude v roce 2021 již zálohy platit, poprvé za měsíc, ve kterém tento Přehled podá. Tyto zálohy však mohou být i nižší než minimum platné pro ty OSVČ, které musejí minimální vyměřovací základ dodržet.

Pokud je OSVČ v kalendářním roce poživatelem důchodu po celé období trvání výkonu samostatné výdělečné činnosti, neplatí pro ni minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je za příslušný rok sazba 50 % příjmů ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů.

Poživatel důchodu ze Slovenska

Poživatel slovenského důchodu, kterému byl přiznán důchod, a u kterého byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. 1. 1993 u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území společného státu, je také v českém veřejném zdravotním pojištění považován za osobu hrazenou státem. To ovšem platí až v případě, že se z titulu výkonu výdělečné činnosti stane pojištěncem účastným českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, a odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za "státní pojištěnce" současně představuje i výši odpočtu od příjmu zaměstnance za podmínek daných ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Nárok na uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. U tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod. Nárok na odpočet nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.

V reakci na kritický propad v příjmech systému veřejného zdravotního pojištění v důsledku pandemie koronaviru byl přijat zákon č. 231/2020 Sb. Tato novela změnila ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., což znamená, že vyměřovací základ pro platbu pojistného státem činí:

• od 1. června 2020 částku 11 607 Kč,
• od 1. ledna 2021 částku 13 088 Kč.

Toto opatření mj. znamená, že ve srovnání s právní úpravou platnou do konce května se od 1. 6. 2020 výrazně zvýšila platba za "státní pojištěnce" o 500 Kč, a to na 1 567 Kč. K dalšímu zvýšení této platby dojde k 1. lednu 2021 o dalších 200 Kč na částku 1 767 Kč.

Z uvedeného tak vyplývá, že pokud zaměstnavatel i zaměstnanec splňují podmínky dané ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., pak zaměstnavatel jako plátce pojistného neodvede žádné pojistné při příjmu poživatele invalidního důchodu:

• maximálně 11 607 Kč za měsíce červen-prosinec 2020,
• maximálně 13 088 Kč od ledna 2021.

Závažné pochybení zaměstnavatele

Setkal jsem se v praxi s následující situací. Mzdová účetní před více než dvěma roky obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu zaměstnanci, nicméně zaměstnanec nadále pokračoval v práci. Dotyčná účetní se domnívala, že má oznámit vznik nároku na "státní kategorii" až tehdy, když zaměstnanec skončí zaměstnání a fakticky odejde do starobního důchodu. Jedná se samozřejmě o zásadní omyl, informace o datu přiznání starobního důchodu měla být podána ihned poté, co účetní rozhodnutí obdržela.

Sankce zdravotní pojišťovny

Zdravotní pojišťovna je ze zákona povinna uplatňovat vůči každému plátci (tedy vyměřovat a v případě nezaplacení i vymáhat) dlužné pojistné a penále. Naproti tomu pokutu za porušení oznamovací povinnosti (až 200 000 Kč) uložit zaměstnavateli může, ale také nemusí - ze strany zdravotní pojišťovny vždy bude záležet na posouzení závažnosti provinění, jakož i na výši reálné finanční újmy, která jí takto vznikla. Na benevolenci zdravotní pojišťovny v žádném případě nespoléhejte, neboť opožděným oznámením takové skutečnosti přichází tato instituce nenávratně o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu, jejíž výše je v předcházejícím textu uvedena.