Dvojí zvýšení plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, představují více než polovinu populace České republiky. Pro tyto pojištěnce má registrace ve „státní kategorii“ v příslušném kalendářním měsíci zásadní význam především z toho hlediska, že řeší jejich pojistný vztah, kdy pro tento účel není rozhodující, zda evidence v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část.

Pokud je pojištěnec zařazen u zdravotní pojišťovny v některé ze skupin osob, za které je plátcem pojistného stát, pouze po část kalendářního měsíce nebo dokonce i jen jeden den v tomto měsíci, nemusí se v tomto měsíci otázkou řešení svého pojistného vztahu zabývat. Na základě této skutečnosti nebude mít zdravotní pojišťovna vůči pojištěnci za takový měsíc žádné další požadavky, neboť za kalendářní dny pojištěním nepokryté se v takové situaci žádné pojistné nedoplácí.

Osoby, za něž je plátcem pojistného stát

V ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou taxativně vyjmenovány osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. Mezi tyto osoby patří například poživatelé důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemci rodičovského příspěvku, nezaopatřené děti, uchazeči o zaměstnání a další. Specifickou skupinu představují například osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku – ovšem u těchto osob platí pojistné stát pouze za podmínky, že nemají příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Je také pravdou, že platby od státu dlouhodobě představují důležitou součást příjmové stránky zdravotních pojišťoven.

Novela zákona č. 592/1992 Sb.

Důsledky pandemie se nepochybně projeví ve výrazném snížení příjmů systému, což bude každopádně způsobeno odpuštěním plateb pojistného (záloh na pojistné) osobám samostatně výdělečně činným do výše pojistného vypočítaného z minimálního vyměřovacího základu za období měsíců březen až srpen 2020. Současně se sníží objem pojistného vybraného od jednotlivých skupin plátců a zároveň dojde k navýšení výdajů v důsledku řízení procesu onemocnění Covid-19, přičemž celková výše výdajů bude záviset na době trvání opatření v sektoru zdravotnictví.

V reakci na současnou situaci byl přijat zákon č. 231/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela mění ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., a zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, následovně:

  • od 1. června 2020 na částku 11 607 Kč,
  • od 1. ledna 2021 na částku 13 088 Kč.

Toto opatření znamená, že ve srovnání s právní úpravou platnou do konce května, se od 1. 6. 2020 zvyšuje platba za „státní pojištěnce“ o 500 Kč, tj. na 1 567 Kč. K dalšímu zvýšení této platby dojde k 1. lednu 2021. K tomuto datu se zvýší platba státu o dalších 200 Kč, tedy na částku 1 767 Kč.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele, resp. pojištěnce

Osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění specifickou kategorii, přičemž z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností je rozhodující, zda jsou tyto osoby zaměstnány, či nikoliv. Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, zaměstnáni, plní veškeré povinnosti vůči zdravotní pojišťovně zaměstnavatel. Osobu jako zaměstnance přihlašuje (odhlašuje) u zdravotní pojišťovny a dále za zaměstnance sděluje skutečnosti rozhodné pro zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, ovšem za předpokladu, že zaměstnanec zaměstnavateli takovou skutečnost sdělí. V opačném případě, tedy pokud pojištěnec zaměstnavateli informaci o zařazení do „státní kategorie“ nepodá (anebo není zaměstnán), musí splnit tuto zákonnou povinnost sám.

Zaměstnanci osobami, za které platí pojistné stát

V souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem se u těchto osob jako zaměstnanců vychází především z těchto zásad:

  • pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že registrace v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc,
  • na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance nemají vliv případné další okolnosti (trvání zaměstnání pouze po část kalendářního měsíce, nemoc, neplacené volno, souběžné jiné zaměstnání nebo podnikatelská činnost apod.),
  • nastane-li některá ze skutečností, uvedených v § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. (pojištěnci je například přiznán nebo odejmut některý z důchodů), snižuje se minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. To znamená, že poměrná část minima musí být dodržena za ty kalendářní dny, ve kterých osoba nebyla evidována u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“,
  • neexistuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu (s výjimkou splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. – viz dále),
  • vyměřovací základ může být i v nulové hodnotě.

OSVČ – „státní pojištěnci“

Stejně jako u zaměstnanců je podstatnou výhodou OSVČ skutečnost, že nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, což mj. znamená, že:

  • nemusejí platit alespoň minimální zálohy (s odpuštěním záloh až do minimální výše za období březen–srpen 2020),
  • při ročním zúčtování je vyměřovacím základem sazba 50 % příjmů po odpočtu výdajů.

Pokud tedy například podnikající poživatel některého z důchodů podá v průběhu roku 2020 Přehled za rok 2019 třeba v měsíci květnu 2020 (Přehled lze podat až do 3. 8. 2020) a vykáže za rok 2019 záporný výsledek své podnikatelské činnosti, pak:

  • za rok 2019 nebude doplácet žádné pojistné (navíc může mít nárok na vrácení přeplatku na zaplacených zálohách),
  • od měsíce podání Přehledu (tj. od května) nebude platit žádné zálohy.

Vyměřovací základ pro platbu státem

Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za „státní pojištěnce“ představuje současně částku odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Od 1. června 2020 se tak částka odpočtu zvyšuje na 11 607 Kč.

V souvislosti s uplatňováním odpočtu je zapotřebí respektovat následující:

  • nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
  • u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod.

Z výše uvedeného mj. vyplývá, že odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů.

Pokud poživatel invalidního důchodu současně pracuje u dvou (případně více) zaměstnavatelů, kdy každý z těchto zaměstnavatelů zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, může poživatel důchodu uplatnit odpočet u každého zaměstnavatele. Od 1. ledna 2021 se částka odpočtu zvýší na 13 088 Kč.

Závěr

Jak je výše uvedeno, z novely č. 231/2020 Sb. vyplývá výrazné navýšení plateb pojistného za „státní pojištěnce“. Budeme-li však problematiku naplňování příjmové stránky systému posuzovat i z prostého pohledu výše částek, které jednotlivé skupiny plátců hradí, pak lze také konstatovat, že osoby, za které platí pojistné stát, zůstávají (i přes přijaté změny) nadále skupinou pojištěnců, za které je do systému fakticky odváděno nejnižší pojistné.

Od ledna 2020 činí platba za „státní pojištěnce“ měsíčně 1 067 Kč, od 1. 6. 2020 pak výše zmíněných 1 567 Kč. Naproti tomu osoby bez zdanitelných příjmů platí v roce 2020 měsíčně 1 971 Kč (což je jako 13,5 % z minimální mzdy zároveň i nejnižší platba zaměstnavatele za zaměstnance v případě, kdy pro zaměstnanou osobu platí minimální vyměřovací základ a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc). Výše záloh měsíčně placených osobami samostatně výdělečně činnými činí v roce 2020 nejméně 2 352 Kč za předpokladu, že podnikatelská činnost je jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů pojištěnce. Tyto zálohové platby OSVČ (jakož i celkové roční pojistné) však mohou být i několikanásobně vyšší, což se odvíjí od výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím roce. Mimoto, počínaje rozhodným obdobím kalendářního roku 2013 již ve zdravotním pojištění neplatí pro zaměstnavatele (zaměstnance) ani pro OSVČ maximální vyměřovací základ. K řešené tematice ještě připomínám, že zákonem č. 134/2020 Sb. jsou OSVČ za období březen–srpen 2020 odpuštěny zálohy až do minimální výše.

Je-li pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny v daném kalendářním měsíci v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, po část měsíce nebo třeba i jen jeden den, nemůže být v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

Související články