Průvodním jevem změn ve zdravotním pojištění u "státních kategorií" jsou permanentní úpravy (resp. nárůst) důležitých částek, bezprostředně souvisejících s placením pojistného zaměstnavateli. Podívejme se nyní (i včetně několika příkladů) na důležité číselné hodnoty, které mají vliv na placení pojistného zaměstnavateli a také státem.
I když se to nezdá, osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu populace. Proto má každé zvýšení částky vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem pozitivní dopad na příjmovou stránku systému, a naopak klade požadavky na výdajovou stránku státního rozpočtu. Mezi osoby, za které platí pojistné stát, řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání a další. Kompletní výčet všech těchto osob naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Musíme si však uvědomit, že u těchto osob je pojistné placeno pouze státem jen tehdy, pokud tyto osoby nejsou výdělečně činné. Jestliže jsou však zaměstnány nebo podnikají, pak se platí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) za podmínek stanovených zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zvyšování platby pojistného státem
Zákonem č. 297/2017 Sb. se od 1. 1. 2020 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem a zároveň odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance na částku 7 903 Kč.
V reakci na krizi způsobenou epidemií koronaviru, v důsledku reálného propadu v příjmech systému veřejného zdravotního pojištění a objektivně narůstajících požadavků poskytovate