OSVČ zaměstnavatelem ve zdravotním pojištění

Vydáno: 10 minut čtení

Pokud bude OSVČ zaměstnávat zaměstnance, musí si uvědomit, že bude plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění jednak jako podnikatel - fyzická osoba, jednak jako zaměstnavatel. Vycházím ze situace, kdy OSVČ podnikala již před rokem 2017 a v letošním roce se stala zaměstnavatelem.

Zahájení činnosti

Rozhodne-li se OSVČ zaměstnávat zaměstnance, je povinna sdělit v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce zaměstnává, obchodní název, právní formu, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Jelikož je zaměstnavatelem fyzická osoba, doplňuje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Pro tento účel vyplní zaměstnavatel u zdravotní pojišťovny formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“. Bude-li OSVČ zaměstnávat pojištěnce více zdravotních pojišťoven, plní všechny povinnosti vůči každé z nich.

Další zákonné povinnosti

V praxi stále zaznamenávám mnoho případů, kdy zaměstnavatelé zapomínají oznamovat v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, změnu údajů uvedených v předcházejícím odstavci. Mimoto jsou rovněž zaměstnavatelé povinni oznamovat ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Nezbytností je taktéž vedení průkazné evidence o uskutečněných platbách pojistného. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel - hromadný plátce povinen doložit zejména skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného. V případě porušení stanovených povinností je zdravotní pojišťovna oprávněna uložit nesvědomitému plátci pojistného pokutu, a to až do výše 50 000 Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení některé z povinností.

Oznamovací povinnost

Další povinnosti zaměstnavatele jsou spojeny s přihlašováním a odhlašováním jeho zaměstnanců včetně oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. V tomto případě se vyplňuje formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, kdy za použití příslušných kódů dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí potřebné změnové informace o jejích pojištěncích. Ve smyslu zákona je zaměstnavatel povinen sdělit nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti následující:

  1. oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení,
  2. oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavatele o této skutečnosti informoval,
  3. oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik (zánik) povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může výše postihu činit až dvojnásobek uložené pokuty.

Placení pojistného OSVČ

V situaci, kdy je OSVČ zaměstnavatelem, bude její samostatná výdělečná činnost zpravidla hlavním (resp. jediným) zdrojem příjmů. V takovém případě platí následující:

  • OSVČ je povinna platit pravidelné měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši,
  • vzhledem k tomu, že OSVČ zahájila svoji samostatnou činnost v roce 2016, případně v letech předcházejících, platí od měsíce podání Přehledu v roce 2017 zálohy na pojistné na základě výsledků své podnikatelské činnosti dosažených v roce 2016, od ledna 2017 však nejméně v částce 1 906 Kč.

Jestliže by OSVČ zahájila samostatnou činnost v roce 2017, platí od měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, minimální zálohy 1 906 Kč, pokud si nestanoví zálohu vyšší.

Kdyby byla OSVČ současně zaměstnána a její podnikatelská činnost by byla vedlejším zdrojem příjmů, pak v tomto případě není povinností OSVČ platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2017 doplatí jednorázově v roce 2018 do 8 dnů po dni, ve kterém podá (měla podat) Přehled za rok 2017.

Placení pojistného zaměstnavatelem

Základní povinností zaměstnavatele je odvádění pojistného ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které jsou jeho zaměstnanci pojištěni.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu, vždy zaokrouhleno na celé koruny směrem nahoru. Pojistné za příslušný kalendářní měsíc je splatné nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny.

Poznámka:

V souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unii bych chtěl upozornit, že pokud bude OSVČ zaměstnávat občany ze země Evropské unie (např. Slováky), musí vycházet mj. z principu jednoho pojištění, což znamená, že v daném okamžiku podléhá (až na možné výjimky) občan ze země EU, případně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, právním předpisům jako celku jednoho státu. Není tedy přípustné, aby byl tento občan například pojištěn důchodově a nemocensky v jedné zemi a zdravotně v jiné zemi.

Přehledy zaměstnavatele

Zaměstnavatelé jsou povinni zasílat požadované Přehledy od července 1998, což je z historického hlediska odlišnost například od správy sociálního zabezpečení, kde byly tyto Přehledy vyžadovány již dříve. Je neoddiskutovatelné, že tyto Přehledy představují pro každou zdravotní pojišťovnu zdroj důležitých dat, na jehož základě lze informativně celkem snadno mj. analyzovat platební morálku zaměstnavatele.

Formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen Přehled) podává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze tento Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nebližší následující pracovní den.

Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, kterým nebyl v příslušném měsíci, za které se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.). Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů, zakládajících účast na zdravotním pojištění, započítává se takový zaměstnanec do Přehledu pouze jedenkrát, neboť zákon hovoří o počtu zaměstnanců, nikoli o počtu pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatelé jsou povinni podávat Přehledy všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou jejich zaměstnanci pojištěni.

Na základě Přehledu podaného zaměstnavatelem nezjistí zdravotní pojišťovny výši hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (s výjimkou případu, kdy je zaměstnán pouze jeden zaměstnanec), mohou však snadno porovnat údaje týkající se počtu zaměstnanců, uváděné zaměstnavatelem, s evidencí ve svém informačním systému. Proto některé zdravotní pojišťovny v případě zjištění rozporu upozorňují zaměstnavatele na potřebu dořešení takového stavu. Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu v některém ze tří výše uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, výše pojistného, počet zaměstnanců) podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.

Jak správně platit pojistné?

V souvislosti s placením pojistného bych chtěl zdůraznit jednu velmi důležitou zásadu, kterou by se měli ve svém vlastním zájmu podnikatelé důsledně řídit. Jedná se o způsob placení pojistného, kdy jak OSVČ, tak zaměstnavatelé musí poukazovat pojistné (zálohy na pojistné):

  • na správný účet,
  • pod správným variabilním symbolem,
  • včas,
  • ve správné výši.

Placení pojistného buď na nesprávný účet, nebo pod chybným variabilním symbolem způsobuje zbytečné komplikace jak plátcům pojistného, tak zaměstnancům zdravotních pojišťoven (viz následující odstavec). Neplacení pojistného, jeho odvádění opožděně či v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, zapříčiňuje vznik dlužného pojistného a současně i penále, jehož aktuální výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Nesprávně směrované platby

V praxi jsem již mnohokrát řešil situace, kdy fyzická osoba zaplatila pojistné, resp. zálohy na pojistné na nesprávný účet. Z hlediska identifikace jednotlivých úhrad musí každá skupina plátců poukazovat platby na příslušné účty, určené pro daný účel zdravotní pojišťovnou. Pokud například zaměstnavatel provede úhradu pojistného za své zaměstnance na účet určený pro samoplátce (OSVČ), jeví se v důsledku této skutečnosti u zaměstnavatele dluh na pojistném, zatímco u OSVČ je naopak pojistné přeplaceno. V takovém případě musí plátce požádat zdravotní pojišťovnu o přesměrování nesprávně zaplacené úhrady, čímž je posléze dosaženo relevantního stavu.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2017
OSVČ a roční zúčtování ve zdravotním pojištění
Postupy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2018
Nová výše záloh OSVČ po podání Přehledu za rok 2017 v příkladech
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Jak na vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou
Kdy OSVČ není povinna platit v roce 2017 zálohy na pojistné zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Když OSVČ nepodá ve zdravotním pojištění Přehled za rok 2015
Předávání informací mezi institucemi a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění zaměstnavatele a související právní úprava v roce 2017
Plátci pojistného a rozhodné období ve zdravotním pojištění
Podnikání a zaměstnávání ve zdravotním pojištění v roce 2016
Výše záloh OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
Studenti starší 26 let a jejich výdělečná činnost ve zdravotním pojištění
Studentské brigády a zdravotní pojištění
Samoplátci a nemoc ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Kdy zaměstnavatelé neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

OSVČ a přehled ZP za rok 2021 v prodlouženém termínu
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Zdravotní pojištění OSVČ - přechod z daňové evidence na vedení účetnictví
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Paušální daň
Smrt OSVČ - zaměstnavatele
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Autorský honorář a pojištění
Prominuté minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění v důsledku opatření proti koronaviru a přehledy za rok 2020
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
OSVČ - karanténa
Přerušení a znovuobnovení podnikání a Přehled na SP a ZP
OSVČ - starobní důchodce
Přehledy OSSZ a ZP při úmrtí podnikatele
Zdravotní pojištění - OSVČ důchodce

Související předpisy

236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
586/1992 Sb. o daních z příjmů