Zdá se, že rok 2020 se zapíše do dějin jako rok ve znamení pandemie koronaviru. Během nouzového stavu, který byl vyhlášen v souvislosti s touto pandemií od 12. března do 17. května 2020, i po jeho skončení se objevovala různá opatření a doporučení zaměstnavatelům k ochraně zdraví zaměstnanců a jako prevence vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19. Kromě toho došlo k novelám následujících důležitých právních předpisů, které se významně dotýkají i oblasti BOZP.
Zákoník práce
Zásadní změny v oblasti pracovněprávních vztahů i BOZP nastaly po novele zákoníku práce – zákon č. 285/2020 Sb., který vyšel 26. června 2020 s účinností od 30. července 2020 a 1. ledna 2021. V kostce si nyní řekněme, jaké změny či novinky novela zákoníku práce přináší.
Změny s účinností od 30. července 2020
Nový § 51a souvisí s výpovědí, byla-li dána ze strany zaměstnance z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo z důvodu přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
V § 78 písm. e) se místo třísměnný pracovní režim práce uvádí vícesměnný pracovní režim práce.
Byl zrušen § 93a Další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví.
V § 127 odst. 1 se upřesňuje vymezení rozsahu náhradního volna, na jehož poskytnutí se může zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout místo platu za práci přesčas.
V § 104 se doplnilo, že osobní ochranné pracovní prostředky musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS.
Upřesnil se § 271b týkající se náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a sice v odst. 3 ohledně zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.
U agenturního zaměstnávání se doplňuje § 309a, podle kterého je uživatel povinen v dostatečném předstihu informovat agenturu práce o vyslání k němu přiděleného zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území jiného členského státu Evropské unie.
Podle § 313 se zrušuje povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení dohody o provedení práce s výjimkou těch dohod, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami z odměny z dohody nebo které založily účast na nemocenském pojištění.
V § 319 se objevuje doplnění týkající se vyslání zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky a přidává se nový § 319a ohledně doby vyslání tohoto zaměstnance.
Došlo ke zjednodušení při doručování písemností (§ 334 až 337), mimo jiné je v novém § 335a upraveno doručování zaměstnavatelem prostřednictvím datové schránky v případě písemného souhlasu zaměstnance.
Změny nastaly také v § 338 ohledně přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
Změny s účinností od 1. ledna 2021
Nový § 203a upravuje pracovní volno související s akcí pro děti a mládež s náhradou mzdy nebo platu.
Změny nastanou v oblasti dovolené, která je upravena v § 211 až 223, a nebude se již odvíjet od počtu odpracovaných dní, ale od počtu odpracovaných hodin. Její výpočet bude tedy spravedlivější.
Nový § 271f stanovuje jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance, která přísluší manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči postiženého zaměstnance. Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.
Pozůstalým po zaměstnanci, který utrpěl smrtelný pracovní úraz, přísluší podle § 271 g zákoníku práce náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem, které tvoří výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo; výše této náhrady se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří dále výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým.
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých podle § 271i již není stanovena jako pevná částka a oproti předchozí právní úpravě se neváže u dětí zemřelého na jejich zletilost a u rodičů zemřelého na nutnost jejich žití ve společné domácnosti. Přísluší pozůstalému nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo; je-li náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich polovina této částky. Přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu, avšak za podmínky, že tyto osoby vznik nemajetkové újmy v konkrétním případě prokážou. Pro tyto případy není minimální výše jednorázové náhrady zákonem stanovena.
V případě, kdy poškozený v důsledku zvlášť závažného ublížení na zdraví zemře, soud při určení výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých zohlední již přiznanou výši jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance (§ 271s).
Sdílené pracovní místo upravuje nový § 317a. Zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období.
Podle § 320a stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody hradí příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů i na opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Zákon o ochraně veřejného zdraví
Dne 27. dubna 2020 vyšel zákon č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabývá účinnosti 1. května 2020 až na výjimky uvedené v závěru zákona. Změny byly cíleny na snížení administrativní a ekonomické zátěže podnikatelským subjektům a zefektivnění činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví.
V § 38 se mění odst. 2 a 3, kde se uvádí, že pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie též na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i) tohoto zákona, odst. 2 dále uvádí údaje, které musí obsahovat protokol o odborném hodnocení.
V případě, že se pro tyto rizikové faktory vyskytne u zaměstnavatele nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, je zaměstnavatel povinen do 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro práci, při níž vznikla nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, protokol o měření uvedeného rizikového faktoru.
Přidává se nový § 40a, který se týká agentur práce. Povinnosti podle § 37 až 39 (týkající se kategorizace prací a rizikových prací) plní v případě dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli podle zákona o zaměstnanosti tento uživatel. Předá agentuře práce pro účely zajištění pracovnělékařských služeb agenturou práce informace o kategorii práce dočasně přiděleného zaměstnance a zařazení práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů. Případně mu sdělí mu výsledky hodnocení rizik. Není-li dosud provedeno, pak údaje o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu k práci, k níž má být zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen, a dále míru předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, pokud není práce dosud do kategorie zařazena.
Po skončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele, uživatel předá agentuře práce evidenci rizikových prací podle § 40 a ta je povinna tuto evidenci uchovávat po dobu zde stanovenou.
Byla upravena také terminologie, která byla v rozporu se stávající národní i evropskou právní úpravou a podle toho aktualizován § 44a týkající se nakládání s nebezpečnými chemickými látkami. Odpadla povinnost vydání písemných pravidel o bezpečnosti, ochraně zajišťující zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nimi. Šlo o nadbytečnou aktivitu pro podnikatele a orgán ochrany veřejného zdraví, se kterým musel být text pravidel projednán. Tento postup se nahrazuje bezpečnostními listy jednotlivých chemických látek či chemických směsí, který je upraven přímo použitelnými právními předpisy Evropské unie a v národním předpisu (chemický zákon).
Rovněž § 44b týkající se odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008 byl zaktualizován.
V § 92h v odst. 7 písm. g) a h) byly přidány přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb v odst. 8 ohledně neprovedení pracovnělékařské prohlídky v rozsahu stanoveném vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče nebo jinými právními předpisy. Podle toho bylo upraveno i ustanovení o pokutách za tyto přestupky.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
S výše uvedenými změnami souvisí i změna nařízení vlády č. 361/2007 Sb., jehož novela – nařízení vlády č. 41/2020 Sb. – vyšla 17. února 2020 s účinností 1. března 2020, až na výjimky týkající se hygienických limitů v přílohách, které nabývají účinnosti v termínech stanovených v závěru nařízení. Základním důvodem, proč novelizovat nařízení vlády č. 361/2007 Sb., byla povinnost harmonizovat český právní řád s právem Evropské unie a v tomto a následujícím roce by se mělo opět novelizovat.
Ve spojitosti s úpravou přílohy č. 2 části A bylo nezbytné provést i dílčí úpravu ustanovení § 18 odst. 2. Doplnilo se ustanovení o zřízení kontrolovaného pásma v případě, že se používání nebo výroba chemických látek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) nelze provádět v technologicky uzavřeném systému. Nevyžaduje se u prací, které jsou vykonávány krátkodobě, to je méně než 4 hodiny za směnu a u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků, pokud jsou ropné uhlovodíky používány k pohonu spalovacích motorů.
Do § 25 odst. 9 se promítla změna ze zákona o ochraně veřejného zdraví, a sice že pro rizikové faktory, jimiž jsou fyzická zátěž nebo pracovní poloha, může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce.
Doporučení zaměstnavatelům
Během krizového stavu i po jeho skončení se v souvislosti s pandemií koronaviru vydávala různá opatření a doporučení zaměstnavatelům. Prodloužila se například platnost lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci; bylo vydáno stanovisko k uznávání nemoci covid-19 za nemoc z povolání; doporučilo se využívat nejvyšší možnou měrou práci z domova. Spolu s tím se objevily všemožné rady pro zajištění BOZP při práci z domova nebo doporučení týkající se ochranných prostředků dýchacích cest. Tyto nejsou osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP) a zaměstnavatel nemá zákonnou povinnost jimi zaměstnance vybavovat, ale doporučuje se na ně obdobně jako na OOPP nahlížet. Například umožnit zaměstnancům v pracovní době přestávky na oddech, aby si od nich mohli odpočinout, provést jejich výměnu a osobní hygienu.
POUŽITÁ LITERATURA:
- Leták VÚBP, v. v. i. – Doporučení k ochraně zaměstnanců a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2.