Vliv počasí z pohledu ergonomie na aktivitu a zdraví člověka

Vydáno: 34 minut čtení

Mezi ergonomicky posuzované prostředí, které pozitivně nebo negativně ovlivňuje člověka, patří také počasí. Článek zohledňuje vliv meteorologických faktorů, postihujících meteorosenzibilitu, a to v důsledcích na aktivitu, pohodu a zdraví člověka. Článek je obohacen řadou užitečných tabulek.

Již od počátků lidské civilizace je člověk a lidská společnost, a nejen ona, ale veškeré živé organismy, ovlivňován meteorologickými vlivy, jež jsou součástí zemské atmosféry, ve které se odehrává veškeré dění na Zemi a bez níž by nebylo života. Počasí nás obklopuje tak moc, že už je často ani pořádně nevnímáme, pokud nás neovlivní svými rozmary. Vertikální členění atmosféry uvádí tabulka 1.

Tabulka 1. Vertikální členění atmosféry

Název výšky

Přibližná výška (km)

Významné jevy

Exosféra

nad 500–700

Meteorologické družice s polární drahou.

Termosféra

80–500

Výrazný vertikální růst teploty.

Mezosféra

50–80

Noční svítící oblaky u její horní hranice.

Stratosféra

10–50

Součástí je ozonosféra. Vysoká koncentrace ozonu.

Troposféra

0–10

Prakticky všechny děje počasí.

Počasím rozumíme stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a času. Počasí se vyjadřuje souborem okamžitých nebo krátkodobě proměnných meteorologických stavů vyjádřené ve formě teploty vzduchu, tlaku vzduchu, vlhkosti vzduchu, oblačností, atmosférických srážek s možností bouřek, směru a rychlosti větru, slunečním svitem apod. Pro počasí je charakteristická velká časová a prostorová proměnlivost.

Naproti tomu klima (podnebí) označuje se dlouhodobějším („zprůměrovaným“) režimem počasí typický pro určitou oblast nebo místo. Věda, která se zabývá studiem atmosféry se nazývá meteorologie.

Zaměříme-li se z pohledu počasí na jeho vliv na zdravotní stav člověka nelze přehlédnout jak změny meteorologických faktorů více či méně ovlivňují život člověka. Účinkem počasí na lidský organismus se zabývá vědní obor bioklimatologie.

1. Člověk a jeho vnímání počasí

Počasí hraje jednu významnou roli v životě nás každého. Je jisté, že každý člověk vnímá počasí a jeho změnu odlišně. Například jinak reagují lidé žijící na venkově či ve městech. Zaleží také na pohlaví, věku, rase a na mnoha dalších faktorech. Hovoříme zde proto o tzv. vnímavosti na počasí neboli meteorosenzibilitě.

Meteorosenzibilitou se rozumí schopnost organismu reagovat na stav a změny atmosférického prostředí. Přičemž existuje několik stupňů vnímavosti. Někteří jedinci jsou zcela necitliví. Když pomineme tuto skupinu jedinců, tak se tyto změny v nižším stupni citlivost na počasí projevují ve formě únavy, malátnosti, nechutenství, deprese, neklidného spánku a ve vyšším stupni pak převážně lokálními projevy, jako tzv. bolest z počasí. Nejzávažnějším projevem vnímavosti na počasí je meteorotropní choroba.

Meteorotropní choroba je patologický děj organismu, na jehož vzniku nebo průběhu se podílejí meteorologické faktory. Jde například o nemoci alergické, revmatické, nádorového bujení pokožky a plic, zejména nemoci dýchacích cest a srdečně cévní choroby.

Meteorologické jevy většinou onemocnění přímo nevyvolávají, ale přispívají k zesílení projevů chorob a mohou zhoršit jejich průběh.

Lidské tělo, které je nedílnou součástí přírody, přirozeně reaguje na všechny děje, které se dějí v troposféře. Organismus v mladém věku, kdy je plný síly, se snadno s těmito přírodními vlivy vyrovná. Ve vyšším věku přibývá chorob a imunita se snižuje. Organismus se nestačí s prudkými výkyvy počasí vyrovnat a reaguje zhoršením zdravotního stavu. Nejcitlivějšími jsou kardiaci, lidé, kteří prodělali vážnější úraz, astmatici, revmatici a další oslabení jedinci. V seniorském věku počet meteorosenzitivních prudce roste. Bolesti kloubů, zad, migrény, závratě, únava, potíže s dýcháním, deprese, nespavost, nervozita, ale i srdeční potíže jsou nejčastější projevy meteorosenzibility.

Vliv počasí se navíc ještě může zvýraznit, působí-li i jiné faktory (znečišťující prostředí aj.) či zátěže (nervové vypětí, stres) nebo vlivem momentálního (zdravotního) stavu jedince. Proto na počasí reagují více nemocní a staří lidé s již nedostatečně pružnými adaptačními mechanismy. Zátěž počasí na člověka může vyvolat bouřlivější reakci lidského organismu vedoucí až i k úmrtí. Dále se ještě epidemiologickými studiemi zjistilo, že lidí více citlivých na počasí přibývá. Příčinou může být zchoulostivění člověka vlivem moderního způsobu života. Z odborných výsledků výzkumu bylo zjištěno, že citlivě na počasí reaguje 40–60 % lidí. Například dny, které vnímáme jako parné či dusné, dny mrazivé, výrazného poklesu tlaku, náhlé změny teploty, ty pak mohou vyvolat zjevné zdravotní problémy u každého člověka.

Nejlepší způsob, jak snížit citlivost na počasí, je posilovat termoregulační schopnosti a obranyschopnost organizmu, a to:

  • pravidelným pohybem na čerstvém vzduchu;
  • otužováním;
  • stravováním;
  • oblékáním a péčí o pleť
  • vyhýbáním se dlouhodobému stresu a dopřáváním si oddechu dostatečným odpočinkem.

2. Meteorotropní choroby

Definice meteorotropní choroby byla již zmíněna. Jde o nemoci, jejichž vznik nebo průběh je spjat s komplexem meteorologických faktorů, k nimž patří

Související dokumenty

Související články

Význam a užití barev pro úpravu pracovního prostředí
Hodnocení osvětlení vnitřních pracovních prostorů
Skladba výživy pro zachování zdraví a výkonnosti pracujícího člověka
Proces normalizace a užití ergonomických norem v praxi
Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému
Hodnocení osvětlení vnitřních pracovních prostorů
Metody hodnocení ruční manipulace s břemeny z hlediska možných zdravotních rizik
Pachové látky v ovzduší hodnocené normativně a jejich vliv na pocity a zdraví člověka
Přístup k měření a hodnocení lokálních svalových skupin při zátěži posuzované v hygienických limitech a projevech na zdraví
Skladba výživy pro zachování zdraví a výkonnosti pracujícího člověka
K problematice vlivu mikroklimatických podmínek na člověka v pracovním procesu, 3. část - Ergonomické normy
Digitální technologie, stres a muskuloskeletální poruchy
Poznatky o kosterně svalovém ústrojí a jejich promítnutí do pracovních procesů člověka
Možné přístupy k řešení práce formou home office
Poznatky ergonomie uplatňované v technické praxi
Bezpečné používání žebříků na pracovištích
Problematika monotonie v pracovním procesu
Poznatky z teorie informace aplikované v uživatelské praxi
Všeobecné poznatky o dolní končetině užitečné pro zachování její aktivní činnosti
Patří ergonomie do problematiky BOZP?
K problematice vlivu mikroklimatických podmínek na člověka v pracovním procesu, 1. a 2. část
Bezpečné pracoviště, realita nebo fikce

Související otázky a odpovědi

Pes na pracovišti
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Skupina prací z hlediska BOZP a pro zaručenou mzdu - obsluha váhy
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Platnost slovenských revizí
Externí vedoucí pracovník
Povinné školení řidičů
Ohrožení nemocí z povolání
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Dopravně psychologické vyšetření a pracovní doba
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Hasicí přístroj v budově
Praktická výuka u těhotných studentek
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Smluvní pokuta za porušení BOZP
OSVČ a bezpečnost práce
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)

Související předpisy

361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
68/2010 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
93/2012 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb.