Zemědělství a lesnictví jedno z nejrizikovějších odvětví

Smrtelné pracovní úrazy v zemědělství a lesnictví a pracovní úrazovost v ČR

V denním tisku se objevují titulky, jako „Muže na Bruntálsku zavalil strom, na místě zemřel“, a dále se následně dovídáme, že se jedná o třiadvacetiletého muže, kterého při práci v lesním terénu zavalil strom. [1]

Každý smrtelný pracovní úraz je obrovskou tragédií pro rodinu a společnost, takže je zapotřebí stále poukazovat na důležitost dodržování požadavků právních předpisů, které zde nejsou jen rozmarem kompetentních orgánů, ale vycházejí právě z poznatků těchto tragických událostí.

Následně jsou popsány dva smrtelné pracovní úrazy a uvedeny některé z požadavků právních předpisů, které se vztahují k uvedeným úrazům, a to právě z důvodu provázanosti nutnosti dodržování právních předpisů, a tragických následků, ke kterým dochází při jejich nedodržování.

Zde je zapotřebí si uvědomit a ocenit rozsah potřebných znalostí, zkušeností a dovedností příslušných vedoucích zaměstnanců a odborně způsobilých osob, kteří by měli v oblasti BOZP působit na pracovištích proaktivně, tj. preventivně předcházet vzniku pracovních úrazů.

Příklad smrtelného pracovního úrazu v zemědělství

Při sklizni jablek úrazem postižený zaměstnanec stál v uličce mezi stromy. Traktorista dal znamení, že bude couvat s plným vlekem a rozjel se. Uvedený zaměstnanec se snažil uskočit z uličky, která byla plná bahna. Nohy mu podklouzly na měkkém povrchu a couvající traktor ho zachytil a strhnul pod kola vleku. Táhnul ho několik metrů.

Kontrolní zjištění:

Zaměstnavatel neorganizoval práci a nestanovil pracovní postupy, aby nebyl zaměstnanec ohrožen dopravou na pracovišti; nezajistil bezpečné couvání dopravního prostředku za pomoci dalšího zaměstnance při nedostatečném rozhledu řidiče traktoru; zaměstnavatel také nezorganizoval práci zaměstnanců v souladu se svým vydaným místním provozním bezpečnostním předpisem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečnost provádění dané práce a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při ní. [2]

Požadavky právních předpisů:

V § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nebyli ohroženi dopravou na pracovištích.

V příloze č. 1 bodě 2 písm. c) k nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec zabezpečil bezpečné otáčení nebo couvání za pomoci dalšího zaměstnance, vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled nebo terén mimo pozemní komunikace.

V § 3 nařízení vlády č. 168/2002 Sb. se uvádí, že zaměstnavatel při provozování dopravy dopravními prostředky organizuje práci zaměstnanců v souladu s tímto nařízením, se zvláštními právními předpisy, návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání dopravních prostředků a místním provozním bezpečnostním předpisem vydaným zaměstnavatelem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních operací s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovní prostředí, na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při pracovních operacích.

[3], [4]

Příklad smrtelného pracovního úrazu v lesnictví

Dva úrazem postižení zaměstnanci se nacházeli v prostoru pod tažným lanem lanového dopravního zařízení, kde je zasáhl kmen, který byl uvázaný na úvazku tažného lana tohoto zařízení. Kmen se vlivem tahu lanového dopravního zařízení vztyčil oddenkem vzhůru, opsal půlkruh a smetl oba tyto zaměstnance ze svahu dolů. Poté došlo k utržení tohoto kmene z úvazku tohoto zařízení a k jeho nekontrolovatelnému pádu ze svahu dolů. Došlo k úmrtí jednoho úrazem postiženého zaměstnance.

Kontrolní zjištění:

V tomhle případě se jednalo o velký počet zjištěných porušení, mezi které patřilo např.: zaměstnavatel neorganizoval práci a nestanovil pracovní postupy, aby nebyli zaměstnanci ohroženi padajícím nebo vymrštěným předmět nebo materiálem; zaměstnavatel soustavně nevyhledával nebezpečné činitele, nezjišťoval jejich příčiny a zdroje, nevyhledal rizika a nepřijal opatření k odstranění jejich působení; zaměstnavatel neseznámil uvedené zaměstnance s používaným zařízením; zaměstnavatel používané zařízení pravidelně neudržoval, nekontroloval a nerevidoval; zaměstnavatel nezajistil, aby se úrazem postižení zaměstnanci před výkonem práce podrobili vstupní lékařské prohlídce; zaměstnavatel nevedl evidenci o přidělených OOPP; zaměstnavatel nevedl evidenci o úrazech v knize úrazů a další. [2]

Požadavky právních předpisů:

V § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb. se uvádí, že zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály.

V § 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zák. práce), se uvádí, že zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění.

V § 103 odst. 1 písm. f) zák. práce se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

V § 103 odst. 2 zák. práce se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.

V § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

V § 32 zák. práce se uvádí, že v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce.

V § 103 odst. 1 písm. a) zák. práce se uvádí, že zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

V § 59 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem pracovního poměru.

Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce.

V § 104 odst. 5 zák. práce se uvádí, že osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.

V § 105 odst. 2 zák. práce se uvádí, že zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

[3], [5], [6]

Pracovní úrazovost v České republice

Tabulka: Časové řady ukazatelů pracovní úrazovosti s pracovní neschopností ve vybraných odvětvích v ČR v letech 2017 až 2019 (ČSÚ)

Nejvyšší počet pracovních úrazů s pracovní neschopností, vztaženo k roku 2019, je v odvětví „Zpracovatelského průmyslu“ (18 299), na druhém místě je odvětví „Velkoobchod a maloobchod; opravy motorových vozidel“ (5 347) a na třetím místě je odvětví „Stavebnictví“ (2 809).

Podíváme-li se však na četnost případů na 100 pojištěnců podle odvětví, vztaženo k roku 2019, pak nejvyšší četnost případů vykazuje odvětví „Zemědělství, lesnictví, rybářství“ (2,25), na druhém místě je odvětví „Zásobování vodou; činnosti související s odpady“ (1,84) a na třetím místě je odvětví „Těžba a dobývání“ (1,59).

Poznatky z kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce

Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v roce 2019 byla směřována i do odvětví zemědělství a lesnictví. Některá zjištění z těchto kontrol jsou uvedena v následující části, přičemž zjištěné poznatky by měly sloužit jako preventivní nástroj pro zlepšení BOZP na pracovišti.

Zemědělství

Při provozování strojů a technických zařízení v zemědělství je stále častěji zjišťováno, že ze strany zaměstnavatelů není řádně zajišťováno jejich bezpečné provozování, kdy obsluha těchto zařízení je při jejich nesprávném či nebezpečném provozování, zejména při provádění oprav a údržby, často ohrožena nejen na zdraví, ale i na životě.

Kontrolami příčin a okolností vzniku pracovních úrazů u těchto zařízení je nejčastěji zjišťováno, že na provozovaných zařízeních např. schází ochranná zařízení, nebo jsou tato ochranná zařízení nefunkční nebo vyřazena z provozu; nejsou k dispozici návody k obsluze, údržbě a opravám zařízení; zaměstnavatelé často neudržují zařízení v řádném technickém stavu a podceňují úlohu provádění kontrol; neodstraňují závady, které jsou uvedeny v revizních zprávách atd.

Součástí kontrol bylo i prověřování kvalifikace a zdravotní způsobilosti u obsluh zařízení a vyhodnocení rizik pro přidělování OOPP pro tyto zaměstnance. Rovněž se ověřovalo, jak samotní zaměstnavatelé provádějí kontroly a zda jejich zaměstnanci, konkrétně obsluhy zařízení, používají při své práci přidělené OOPP.

Kontrola provozní dokumentace zařízení:

• často zjišťováno, že ke starším provozovaným zařízením kontrolované osoby neměly k dispozici průvodní dokumentaci,
• jen v malé míře byla chybějící průvodní dokumentace nahrazena MPBP, které byly často zpracovány formálně, např. z informací získaných na internetu,
• tam, kde bylo používáno novější zařízení, byla většinou k dispozici i originální průvodní dokumentace.

Kontrola vyhodnocení rizik pro práci na těchto zařízeních:

• u většiny kontrolovaných subjektů hodnocení rizik provádí odborně způsobilá osoba a kvalita vyhledávání a hodnocení rizik je v převážné míře závislá od zkušeností hodnotitele,
• některá hodnocení rizik byla značně obsáhlá a v praxi málo použitelná,
• vyhledávání a hodnocení rizik není prováděno soustavně,
• právnické osoby v mnoha případech neprovádí pravidelné aktualizace rizik, takže se stává, že pro nové technologie a pro nová zařízení nejsou rizika zpracována a žádná opatření přijímána,
• podstatně horší situace je u většiny podnikajících fyzických osob, které o povinnosti vyhodnocovat rizika a přijímat opatření na ochranu před jejich působením často nevěděly,
• u nových technologií pro zpracování zemědělských komodit je z velké části oblast rizik obsažena již v průvodní dokumentaci, která je dodána výrobcem tohoto zařízení,
• problém nastává v případě, kdy je potřebné zpracovat místně provozní bezpečnostní předpis (MPBP) v souladu s ustanoveními přílohy č. 4 a č. 5 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. týkající se provozu zařízení pro plynulou dopravu nákladů a používání stabilních skladovacích zařízení sypkých hmot,
• v těchto případech se často zapomíná na rizika plynoucí z pracovních postupů, provádění údržby, prohlídek a oprav,
• kontrolami rovněž zjišťováno, že v dokumentacích předkládaných ke kontrole nebyla důsledně podchycena všechna používaná zařízení, technologie a pracovní postupy,
• dokumentace byla často zpracována obecně a mnohdy zahrnovala zařízení, která se na pracovištích kontrolovaného subjektu vůbec nevyskytovala.

Kontrola kvalifikace a zdravotní způsobilosti obsluhy zařízení nebo příslušné profese:

• ve většině případů zjištěno, že dokumentace o seznámení zaměstnanců s návody k obsluze zařízení byly kontrolovanými osobami předloženy,
• v zemědělství jsou nyní často používána zařízení, která jsou poměrně složitá jak konstrukčně, tak i z pohledu jejich obsluhy a je nutné, aby zaměstnavatelé zajistili pro obsluhu těchto zařízení řádné praktické zaučení,
• byly zjištěny i případy, kdy kontrolované osoby nebyly schopny prokázat řádné zaučení a seznámení svých zaměstnanců s obsluhou těchto zařízení,
• porušení u kontrolovaných osob byla zjištěna zejména v nevedení dokumentace o seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními, která se týkala práce a pracoviště,
• dále v nevedení dokumentace o seznámení zaměstnanců s vnitřními předpisy a návody k obsluze, event. s MPBP používaných zařízení,
• nedostatky v kvalifikaci k obsluze zařízení, kde se vyžaduje zvláštní kvalifikace, nebyly ve většině případů kontrolami zjištěny,
• při kontrole zdravotní způsobilosti zaměstnanců v některých případech bylo zjištěno, že zaměstnanci nemají ověření zdravotní způsobilosti pro všechny pracovní činnosti, které u zaměstnavatele vykonávají,
• jedná se např. o zaměstnance obsluhující posklizňové linky, kteří provádějí obsluhu několika zařízení, která jsou nedílnou součástí provozu na posklizňových linkách,
• rovněž byly zjištěny nedostatky převážně u provádění periodických prohlídek, kdy došlo k opomenutí zaměstnavatele zajistit prohlídku ve stanoveném termínu.

Kontrola vyhodnocení rizik pro přidělování OOPP pro obsluhy zařízení:

• zjišťována různá úroveň hodnocení rizik pro přidělování OOPP a kontrol jejich používání a udržování v použivatelném stavu,
• např. bylo v některých případech zjištěno, že nebylo vůbec provedeno vyhodnocení rizik pro poskytování OOPP nebo vlastní seznam pro poskytování OOPP nebyl zpracován nebo vlastní seznam pro poskytování OOPP neodpovídal vyhodnocení rizik pro jejich přidělování,
• zpracované vlastní seznamy pro poskytování OOPP nestanovovaly, jaký druh OOPP má být konkrétně vydán,
• např. při stanovení rizika poranění nohou bylo určeno, že má být vydána zaměstnavatelem obuv, ale jaký druh obuvi a proti jakému riziku již v seznamu nebylo stanoveno,
• rovněž bylo např. zjištěno, že v dokumentaci o vyhledání rizik pro potřebu přidělování OOPP nebylo uvedeno, které pracovní činnosti pro danou pracovní pozici (např. obsluha posklizňové linky) byly hodnoceny,
• z tohoto zjištění pak vyvstává další a závažnější problém, že zaměstnavatelé nestanovují způsob, dobu a podmínky používání OOPP,
• u některých zemědělských subjektů nedostatky ohledně kontroly používání přidělených OOPP a jejich udržování v použitelném stavu nebyly zjištěny, ale vyskytly se i případy, kdy zaměstnavatelé v mnoha případech nebyli schopni prokázat, že provádějí kontrolu používání přidělených OOPP a jejich funkčnosti,
• v oblasti údržby OOPP je situace v zemědělství různorodá,
• ve většině případů jsou zaměstnancům poskytovány prací prostředky,
• většina kontrolovaných osob má zpracované směrnice pro poskytování OOPP s vyhodnocenými riziky a OOPP jsou poskytovány a používány, což je namátkově kontrolováno.

Kontrola stavu zařízení:

• nejvíce nedostatků bylo zjišťováno zejména v této oblasti, a to jak u podnikajících fyzických osob, tak i u právnických osob,
• lze to spatřovat ve velkém množství zařízení, která se využívají pouze sezónně a malou kvalifikací obsluhy,
• rovněž zjištěno, že zaměstnanci často odstraňují nebo vyřazují z provozu ochranná zařízení pro ulehčení své práce,
• v některých případech ochranné zařízení bylo poškozeno, a tedy neplnilo svoji funkci,
• zařízení nebylo vybaveno ochranným zařízením (ve většině případů šlo o kardanové hřídele spojující traktor s agregovaným zařízením),
• dále bylo při kontrole zjištěno scházející ochranné zařízení nebo zabezpečovací prvky např. u ventilátorů pro přívod dosoušecího vzduchu u skladu sena (pohyblivé části nebyly vybaveny ochranným zařízením),
• u lahví na plyn u soupravy na svařování a řezání plamenem (nebyly zabezpečeny proti převrhnutí),
• u zásobníku sypkých hmot (nebyl vybaven ochranou před nebezpečnými účinky statické elektřiny),
• v některých případech byly zjištěny nedostatky v zajištění zařízení proti zneužití (nebylo zabezpečeno proti spuštění nepovolanými osobami, stejně tak jako motorový vozík a hlavní vypínač jeřábu v opravárenské dílně).

Kontrola, zda zaměstnavatelé zajišťují provádění pravidelných revizí, kontrol a údržby zařízení:

• v zemědělství se pracuje s velkým množstvím zařízení, mnohá z nich se používají nepravidelně,
• průběžné kontroly, které se na zařízeních mají provádět, byly na lepší úrovni u zařízení pro zpracování zemědělských komodit než u zařízení používaných v opravárenství,
• revize zařízení byly z větší části řádně doloženy a jen v ojedinělých případech nebyly provedeny v požadovaných lhůtách,
• kontrolami bylo dále zjištěno, že revize elektroinstalace objektů a zařízení používaných v opravárenství a na ostatních pracovištích se ve většině případů provádějí,
• stav odstraňování závad z revizí elektroinstalace objektů a zařízení se zlepšil, ale také bylo zjištěno, že některé subjekty nebyly schopny doložit skutečnost, že závady byly odstraněny,
• někteří zaměstnavatelé nemají přehled o jednotlivých druzích kontrol, revizí, revizních zkoušek atd. jak u zařízení, tak u VTZ, která provozují,
• zjištěný stav vyplývá z nesplnění požadavku ust. § 3 odst. 4) písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., kdy kontrolované osoby nemají zpracovány harmonogramy kontrol, zkoušek a revizí včetně jejich rozsahu pro provozovaná zřízení, včetně VTZ.

Kontrola používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které bylo určeno, v souladu s provozní dokumentací:

• nebyla zajištěna závažnější porušení,
• ve většině případů se zařízení používala k účelům a za podmínek, pro které jsou určena a v souladu s provozní dokumentací,
• skutečnost, že některé kontrolované osoby neměly k dispozici návod výrobce k používání zařízení, se odrazil i v nerespektování jeho požadavků na podmínky používání zařízení k účelům, které výrobce stanovil.

Kontrola používání přidělených OOPP u zaměstnanců, kteří obsluhovali kontrolovaná zařízení:

• v době kontroly nebyla ve většině případů zjištěna žádná porušení,
• pouze v ojedinělých případech bylo zjištěno, že poskytnuté OOPP nechrání zaměstnance před vyskytujícím se rizikem (například šlo o poskytnutí nevhodných rukavic zaměstnancům, kteří prováděli stříhání vinné révy, nebo poskytnutí nevhodných rukavic pro manipulaci s postřikovými přípravky).

Kontrolami bylo zjištěno, že jako nejproblematičtější se jeví oblast týkající se vybavení provozovaných zařízení ochrannými zařízeními a přístup zaměstnavatelů k vyhodnocování rizik.

Lesnictví

Činnosti související s těžbou a následným zpracováním dříví patří k pracovním činnostem s vysokým potenciálem k ohrožení života a zdraví zaměstnanců. Většina prací v lesním hospodářství probíhá téměř po celý rok ve vnějším prostředí za měnících se podmínek (zejména klimatických a podmínek daného pracoviště) a tyto práce jsou fyzicky namáhavé.

Kontrolní činnost inspekce práce potvrzuje skutečnost, že nejrizikovější oblastí lesního hospodářství zůstává se značným náskokem těžba dříví a druhou nejrizikovější oblastí lesního hospodářství je soustřeďování dříví, přičemž společným jmenovatelem většiny pracovních úrazů v lesnictví je ztráta ostražitosti.

Mnoho pracovních úrazů se stane z důvodu podcenění vzniklé situace a špatně odhadnutého rizika. Mezi hlavní příčiny pracovních úrazů patří především nedodržování stanovených pracovních postupů, nerespektování ohroženého prostoru, provádění zakázaných činností při jednotlivých pracovních činnostech a také nepoužívání předepsaných OOPP a pracovních pomůcek.

Poskytování a používání OOPP, pomůcek a přípravků pro práci:

• přidělování OOPP není prováděno podle vypracovaného seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, ale mnohdy jen dle vlastního uvážení nebo momentální potřeby,
• v některých případech se na kartách vydaných OOPP nevyskytovala specifikace konkrétního OOPP, zápis byl proveden pouze slovem „boty“ nikoli např. pracovní obuv proti pořezání,
• při kontrolách pracovníků v těžbě dříví bylo zjištěno, že tito pracovníci nejsou vybaveni kmenovým spínačem (kmenový spínač musí být použit při kácení stromů vychýlených mimo těžiště, napružených nebo zmrzlých),
• častým nedostatkem bylo také, zejména u OSVČ, používání ochranné dřevorubecké přilby s prošlou užitnou dobou,
• kontrolu používání přidělených OOPP kontrolované osoby většinou prováděly, ale zápisy o těchto kontrolách doložily jen sporadicky.

Na těžbu dříví jsou mnohdy najímáni i zahraniční pracovníci, kteří nerozumí česky. Povědomí těchto pracovníků o povinnosti dodržovat BOZP, zejména pak používání OOPP a pracovních pomůcek, je často minimální.

Dokumentace se vztahem k vyhledání rizik na pracovišti:

• kontrolovaná osoba neměla provedené vyhodnocení rizik pro kácení stromů vychýlených mimo těžiště, napružených nebo zmrzlých,
• ve většině případů však mají kontrolované právnické osoby dokumentaci s vyhledanými riziky na pracovišti při těžbě a zpracování dříví v pořádku, stejně jako předání pracoviště,
• naproti tomu u fyzických podnikajících osob jsou v této oblasti značné rezervy a dané úkony jsou u fyzických podnikajících osob a také u vzájemně kooperujících OSVČ zanedbávány,
• kontrolovaní dřevorubci, včetně OSVČ, byli dobře informováni o rizicích spojených s vykonávanou činností a většinou měli doklad o předání nebo převzetí pracoviště přímo u sebe.

Kontrolu obsahu provozní a průvodní dokumentace strojů a technických zařízení:

• provozní a průvodní dokumentace strojů a technických zařízení jsou u právnických podnikajících osob u nových strojů a technických zařízení většinou uchovávány,
• fyzické podnikající osoby a OSVČ provozní a průvodní dokumentace strojů a technických zařízení často „neřeší“, ale většinou je uchovávají,
• průvodní dokumentace starších „překoupených“ strojů a technických zařízení jsou k dispozici méně často a MPBP, který by nahradil originální dokumentaci, nebývá vždy zpracován,
• lze se také setkat s nedostatečně vypracovaným MPBP, který neobsahuje zakázané činnosti na stroji, pravidelnou údržbu stroje nebo potřebné OOPP nutné pro práci na stroji,
• znepokojujícím zjištěním je, že ani odborně způsobilé osoby (OZO), které si podnikatelské subjekty najímají, často neposkytují potřebné informace vztahující se k provozu a údržbě strojů a zařízení a k vytváření MPBP místo průvodních dokumentací,
• kontrolované osoby při kontrolách následně nepředkládají požadované dokumentace a nemají ani povědomí o povinnosti vytvořit MPBP týkající se obsluhy i údržby, které by měly nahrazovat chybějící průvodní dokumentace a návody.

Bezpečné provozování technických zařízení, strojů a nářadí, včetně stavu bezpečnostních prvků:

• při kontrole bylo sledováno, zda jsou stroje, zařízení a nářadí udržovány ve stavu neohrožujícím bezpečnost a zdraví zaměstnanců a jsou-li bezpečnostní prvky kontrolovaných strojů bez závad a plní svou funkci,
• největší pozornost byla zaměřena zejména na stav bezpečnostních prvků na používaných řetězových pilách a vybavení používaných strojů v těžbě a zpracování dříví,
• mezi nejčastěji zjišťovaná porušení na používaných řetězových pilách patří chybějící příp. nadměrně opotřebený, a tedy nefunkční, zachycovač roztrženého řetězu, dále nefunkční brzda řetězu a nefunkční pojistka plynové páky,
• v několika případech bylo zjištěno i nadměrné opotřebení pilového řetězu.

Mechanizační prostředky používané pro těžbu a zpracování dříví jsou běžně vybaveny ochranným rámem kabiny. V rámci kontrol nebyly zjištěny stroje bez ochranného rámu kabiny, pouze v několika případech bylo zjištěno poškození ochranného rámu kabiny. Šlo o poškození ochranného rámu v zadní části kabiny stroje, většinou od přetrženého lana při soustřeďování dříví.

Provádění předepsaných kontrol, revizí a údržby strojů a technických zařízení:

• provedenými kontrolami bylo zjišťováno, zda jsou stroje a technická zařízení, používaná při těžbě a zpracování dříví, provozovány s platnými předepsanými kontrolami a potřebnými revizemi,
• u novějších strojů, sloužících k těžbě nebo soustřeďování dříví, se obecně dá říci, že provozovatelé těchto strojů termíny předepsaných kontrol a revizí dodržují,
• problémem jsou většinou stroje starší, kdy jejich majitelé vynakládají svoje finanční prostředky primárně na zajištění provozuschopnosti těchto strojů,
• problémy se vyskytují jak v pravidelných kontrolách ručního nářadí, tak i dalších strojních zařízení,
• pokud si obsluhy např. údržbu provádí samy, tak zpravidla chybí písemné doklady o jejich provedení,
• u provozovaných motorových pil se nejčastěji objevuje nedostatek spočívající v chybějící evidenci o výsledcích revizí, kontrol a oprav používané motorové pily.

Dodržování stanovených pracovních postupů pro práci:

• zjistit, zdali jsou při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru dodržovány stanovené pracovní postupy, zejména při těžbě a při zpracování dříví, je během kontroly poměrně složité,
• je to dáno především tím, že v přítomnosti inspektora inspekce práce je velmi často programově zastavena každá práce, která zastavena být může a nedodržování pracovních postupů před kontrolujícím inspektorem předvede jen značně omezený počet jedinců,
• posoudit, jak dřevorubec dodržuje zásady bezpečné práce lze mnohdy jen dle stavu pracoviště po provedení těžby případně po provedeném soustřeďování dříví, nebo až na základě pracovních úrazů,
• na pracovišti takto mohou být zjištěny např. neodstraněné zavěšené stromy, stopy po odstraňování zavěšených stromů nedovoleným způsobem – špalkováním, pařezy bez ponechaného nedořezu nebo s mělkým směrovým zářezem apod.,
• všechna tato porušení bývají na pracovišti dobře viditelné a lze podle nich celkem snadno posoudit úroveň daného pracovníka,
• u všech kontrolovaných právnických osob bylo zjišťováno, zda mají vypracované bezpečné pracovní postupy pro těžbu a zpracování dříví v písemné formě,
• naproti tomu u fyzických podnikajících osob a OSVČ bylo kontrolováno zejména to, jestli mají doklad o předání nebo převzetí pracoviště včetně upozornění na možná rizika na daném pracovišti (s ohledem na místní podmínky a charakter terénu),
• velmi častým porušením bylo nezpracování pracovních postupů pro těžbu a zpracování dříví v písemné formě,
• v několika případech byly tyto pracovní postupy sice zpracovány, ale nebyly aktualizovány podle požadavků nařízení vlády č. 339/2017 Sb.,
• dalším zjištěním bylo, že dřevorubci, zejména pak OSVČ, pracují při těžbě dříví osamoceně.

Skladování a nakládání s chemickými látkami (pohonné hmoty a mazadla):

• v oblasti skladování a nakládání s chemickými látkami byla při kontrolách věnována patřičná pozornost tomu, zdali jsou tyto látky skladovány v bezpečných obalech, na kterých je vyznačen jejich obsah a bezpečnostní značení,
• provedenými kontrolami bylo zjištěno, že skladování těchto látek, především pak pohonných hmot a olejů, je často v neoznačených PET lahvích, které nejsou pro tento účel určeny,
• zde je však obtížné prokázání konkrétního majitele neoznačené PET lahve, pokud pracuje několik OSVČ nebo více podnikatelů na jednom pracovišti,
• poměrně častým nedostatkem při používání chemických látek v lesním hospodářství byla absence bezpečnostních listů, které obsahují nejdůležitější informace k dané látce (tyto informace z bezpečnostních listů musí být přístupné všem zaměstnancům, kteří s nebezpečnými látkami pracují).

Bezpečné skladování a manipulace s dřívím:

• převážně v lese se na odvozních místech setkáváme se skládkami kulatiny, které nejsou zajištěny proti samovolnému rozvalení zajišťovacími klíny,
• v souvislosti s probíhající intenzivní těžbou kůrovcového dříví je často zjišťovaným nedostatkem nebezpečné skladování kůrovcového dříví v hráních podél veřejně přístupných lesních cest,
• dále pak skladování kmenů mezi stojícími stromy, skladování překřížených kmenů na skládkách apod.

[7]

Závěr

V zemědělství a lesnictví jsou pracovní podmínky a pracovní prostředí velmi proměnlivé, čímž může docházet i ke změnám rizik souvisejících s prací. Z tohoto důvodu je zapotřebí se v oblasti BOZP tomuto sektoru podrobně věnovat. Rovněž statistiky pracovních úrazů vypovídají o tom, že se sice jedná o malé odvětví, ale vzhledem k rizikovosti poměrně důležité. Uvedené smrtelné pracovní úrazy a zjištění z kontrol inspekce práce by měly být využity k zlepšení BOZP na pracovištích.

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] Muže na Bruntálsku zavalil strom, na místě zemřel, 18.01.2020, Dostupné na: https://www.novinky.cz/krimi/clanek/muze-na-bruntalsku-zavalil-strom-na-miste-zemrel-40310355#utm_content=ribbonnews&utm_term=smrteln%C3%BD%20%C3%BAraz&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz.

[2] Zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2019, SÚIP, Dostupné na: http://www.suip.cz/_files/suip-cabff4ad23b98d09f0e5eb8f426040f7/suip_zprava-o-pracovni-urazovosti-v-cr-za-rok-2019.pdf.

[7] Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí za rok 2019, SÚIP, Dostupné na: http://www.suip.cz/_files/suip-ff57ab22e75b0e506741d3b6dace9e9c/suip_rocni-souhrnna-zprava-o-vysledcich-kontrolnich-akci-za-rok-2019.pdf.