Digitalizace s důrazem na virtuální realitu jako součást vzdělávacích procesů v BOZP

Důraz na digitalizaci je skloňován mnoha strategickými dokumenty národní i evropské úrovně. V praxi lze pozorovat čím dál silnější tlak na uspíšení změn v podnikání i ve snahách o přesun některých služeb státní správy do online prostředí. V únoru dokonce Svaz průmyslu a dopravy ČR, člen tripartity zastupující zaměstnavatele, vznesl požadavek, že stát musí zvýšit částku na digitalizaci firem z Národního plánu obnovy¹⁾ s tím, že je zde nedostatečná podpora konkurenceschopnosti a ekonomické odolnosti českých firem. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jde stejným směrem.

Již nyní jsou pro řízení rizik využívány komplexní softwary, bývá prováděna diagnostika a prevence přetížení pohybového aparátu a MSD pomocí digitálních technologií, využíváme chytré osobní ochranné prostředky, exoskeletony, nahrazujeme v rámci robotizace lidský prvek a pomáháme si virtuální realitou tam, kde nám může pomoci bezpečně si zažít nebezpečně činnosti, případně sníží pravděpodobnost chyby ve výrobě nebo dokonce pravděpodobnost pracovního úrazu.

Digitalizace, potažmo virtuální realita, na níž bude primárně dále cílen článek může také pomoci při vzdělávání zaměstnanců, jejich zaškolování, zvýšení uplatnitelnosti zaměstnanců/uchazečů o zaměstnání se zdravotními limity a mnohé další.

Vzdělávání v oblasti BOZP za pomoci virtuální reality

Současná doba a snahy státu nyní cílí zejména na prevenci a prosazování preventivních koncepčních opatření v oblasti BOZP. Jednou z efektivních forem prevence je kvalitní způsob vzdělávání a praktického zaškolování zaměstnanců, které je vybaví dovednostmi k výkonu práce s co nejvyšší mírou efektivity, a to zejména při vysoce rizikových činnostech v těžkém průmyslu, stavebnictví, při výrobě energie apod. Uplynulý pandemický rok prakticky znemožnil nebo zásadně omezil některé druhy vzdělávání, což urychlilo snahy přicházet s novými cestami a řešeními, které poskytnou nástroje k práci se zaměstnanci moderním a inovativním způsobem.

Nedostatečné dovednosti a znalosti způsobují řadu pracovních úrazů, zejména v prvním roce zaměstnání, dle souhrnných ročních zpráv Státního úřadu inspekce práce jsou školení o právních a ostatních předpisech k BOZP pro zaměstnance upravená v § 106 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, většinově prováděná vedoucími zaměstnanci, nebo byly najímáni externí odborně způsobilé osoby v prevenci rizik. Už však nehovoří (a ani nemohou z hlediska své působnosti) o přesném způsobu školení a jeho formě.

Lze mít za to, že v ideálním případě bude školitel mít znalosti o konkrétním úkolu nebo úkolech souvisejících s parametry školení, a využívat materiál, který je srozumitelný školeným. Ve školení pak musí být reflektována veškerá důležitá fakta, právní předpisy a návody na obsluhu používaných strojů či zařízení a interní směrnice a předpisy, jako jsou např. konkrétní provozní předpisy a pracovní postupy pro činnosti, které mají zaměstnanci vykonávat. Parametrů je tolik, že jen opravdu ti nejlepší školitelé nikdy na nic nezapomenou, nebo nevynechají.

Jak tedy eliminovat lidskou chybu? Můžeme si dnes vypomoci prostřednictvím digitalizace. Schopnost identifikovat riziko je něco, co se zaměstnanec naučí nejlépe praxí. Jak ale předejít tomu, aby si zažil špatné bezpečnostní návyky, které jej mohou provázet po dlouhou dobu jeho odbornou praxí. Virtuální realita nabízí příležitost k urychlení zažití si správných procesů tento proces a kultivovat bezpečnost práce u zaměstnavatele prostřednictvím rozšíření zkušeností zaměstnanců v rizikových situacích nebo případně při řešení tzv. skoronehod.

Ne jeden zaměstnavatel využívá různé interaktivní formy e-learningu (obyčejné e – learningové prezentace se však ukazují jako poměrně neefektivní nástroj). Stále častěji je skloňována možnost využít virtuální reality. Proč v rámci školení rizikových činností nebo naopak monotónních aktivit, kde lze těžko udržet pozornost školených, nevyužít simulované prostředí, nejlépe s možností jeho interakce se školenými. Technologie virtuální reality mohou vytvořit iluzi, simulaci, konkrétního typu pracoviště, dát školenému jasnou představu pracovního prostředí, v němž bude činnost vykonávána, a vtáhnout ho do procesů, které jsou pro bezpečný výkon jeho práce stěžejní.

Například oprava transformátoru může být s nedostatkem zkušeností velmi riziková činnost, proč svým zaměstnancům neumožnit prostřednictvím virtuální reality případné zkušenosti s neúspěchem bez utrpení a možných následků s dopady na jejich bezpečnost a ochranu zdraví. Pokud zde existuje dostupná cesta, jak se vyhnout závažným pracovním úrazům s dopady na život zaměstnanců, které stojí zaměstnavatele nejen prestiž v oblasti péče o zaměstnance, ale též nemalé finanční náklady spojené s pracovním úrazem, proč se vystavovat riziku, když můžu působit prevenčně a ušetřit nemalé částky.

Školeným přes virtuální realitu lze lépe předat význam a dopady pracovního selhání, když skrze zkušenost lépe porozumí pracovním úkolům a souvisejícím rizikům. Skrze zkušenosti z absolvování a zažití si virtuální chyby pak budou proškolení zaměstnanci klást větší důraz na předepsané a školením zažité bezpečnostní postupy. Díky virtuální realitě mohou zapojit školení do procesu více smyslů a naučit se rychlým, a hlavně správným reakcím na nebezpečné situace bez toho, aby skutečně hrozilo ohrožení jejich bezpečnosti nebo zdraví.

Virtuální realita cesta k efektivitě

„Virtuální realita (VR, Virtual Reality) je založena na principu plného oddělení uživatele od okolního světa a jeho plného ponoření se do světa virtuálního. Virtuální realita v oblasti školení o bezpečnosti a ochraně zdraví umožní zaměstnancům vypořádat se s potenciálně život ohrožujícími scénáři, aniž by byli vystaveni jakémukoli nebezpečí.“²⁾

Odborné³⁾ zdroje uvádí řadu výhod využití virtuální reality v praxi školení zaměstnanců, jako jsou vysoká míra interakce, nenáročnost na prostor, opakovatelnost, flexibilita a nízké náklady (proškolíte více zaměstnanců sousledně, nemusíte najímat školitele, místnost, přizpůsobovat směny, a školení si mohou proces kdykoliv zopakovat).

Způsob školení skrze tuto interaktivní a zábavnou formu má za následek zpravidla též zvýšení motivace školených a přiměje je k většímu soustředění na proces učení. Některé výzkumy ukazují, že efektivita školení může být prostřednictvím virtuální reality zvýšena o 17 % až 49 %⁴⁾. Na rozdíl od „klasických školení“ může virtuální realita připravit školené zaměstnance i na méně obvyklé případy rizikových situací, na něž by se v rámci běžných školení nedostalo.

Virtuální realita může být doplňkovou nadstavbou běžných školení, kdy méně riziková témata, činnosti a situace budou řešena klasickou formou a ta riziková, při níž je nutná například rychlá zautomatizovaná reakce, která může zachránit život, případně ochrání ji jiné objekty veřejného zájmu (třetí osoby, životní prostředí, majetek osob atd.).

Virtuální realita dává čas na rozmyšlenou v simulaci reálného prostředí. Když si zaměstnanec osvojí správné návyky chování v rámci simulace, automaticky je bude aplikovat při svých každodenních činnostech, a zaměstnavatel velmi efektivně naplní své zákonné povinnosti zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Skrze prevenci a dobrou přípravu zaměstnanců na reálný výkon práce vytvoří bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou volbou školících metod při respektování opatření přijímaných na daném pracovišti k předcházení rizikům.

Je však nezbytné zmínit, že i virtuální realita má své nevýhody. U uživatelů byla v některých případech zdokumentována nevolnost, která může nastat, když existuje konflikt mezi vestibulárním systémem a mechanismy vnímání těla. Další vedlejší účinky virtuální reality mohou být závratě, dezorientace, bolesti hlavy, a únava očí. Také bylo zdokumentováno, že zvýšení efektivity školení prostřednictvím virtuální reality je nižší u starších zaměstnanců⁵⁾. Také je třeba dbát na kvalitu zpracování virtuální reality, aby převažovaly výhody nad nevýhodami.

Zkušenosti v praxi

Virtuální realita je nástroj, který v české republice nyní zažívá velký vzestup v mnoha oblastech. „Virtuální realita je umělé prostředí vytvořené speciálním softwarem. Uživateli je prezentována takovým způsobem, že ji vnímá jako reálné prostředí. Člověk přirozeně vnímá realitu prostřednictvím receptorů, což nám umožňuje orientaci v prostředí. Z tohoto důvodu se virtuální realita primárně zaměřuje na dva velmi důležité smysly, a to zrak a sluch. Pokročilejší systémy ovlivňují i další „senzory“ lidského těla, jako například smysl pro rovnováhu, čímž nám připadá, že je toto prostředí skutečné.“⁶⁾

Jak se například ukazuje, zkušenosti získané používáním virtuální reality při výcviku složek integrovaného záchranného systému (a to nejen v České republice) cílí právě na nezbytnost zažití si správných reakcí v krizových situacích při výkonu vysoce rizikových činností. Mezi zástupce integrovaného záchranného systému patří samozřejmě i mnoho zaměstnanců (ať záchranářů, podnikových hasičů nebo dobrovolní hasiči ve smyslu jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany podle zákona č. 230/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů).

Právě zde, v tomto vysoce rizikovém prostředí se virtuální realita při výcviku již lokálně používá vedle výcvikových trenažerů, polygonů a praktických cvičení zásahových technik. Například v rámci dotazníkového šetření mezi zástupci odborné veřejnosti a praxe v této oblasti bylo v jednom slovenském výzkumu ověřeno, že až 86, 1 % respondentů by uvítalo, aby byla virtuální realita (simulační technologie) zařazena mezi běžnou součást přípravy, výcviku a vzdělávání hasičů a záchranářů.⁷⁾

Stejně tak jsou představovány projekty virtuální reality, které cílí na bezpečnost v dopravě, kdy by mělo docházet k tréninku „řidičů městské hromadné dopravy v Plzni, kdy jsou právě řidiči v rámci tréninku ve virtuální realitě vystavováni krizovým situacím“⁸⁾. Podle dostupných informací mají být řidiči připravovány na stresové situace tak, aby si zautomatizovali potřebné správné reakce např. při vběhnutí chodce do vozovky nebo při nezbytnosti reagovat na agresivního pasažéra.

Stejně tak je již dnes využívána virtuální realita při tréninku některých činností zdravotnického personálu⁹⁾. Jedná se tedy o velmi inovativní způsob vzdělávání zaměstnanců, který má velký potenciál zefektivnit získávání i prohlubování kvalifikace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

A co na to Ministerstvo práce a sociálních věcí?

Nezbytnost pokroku a modernizace BOZP upozornily na oblast virtuální reality též resort Ministerstva práce a sociálních věcí, které má bezpečnost práce v gesci. V rámci inovační činnosti oblasti BOZP pověřilo ministerstvo Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., k vývoji pilotního školení BOZP ve virtuální realitě, které je zaměřené na v této době velmi důležitou problematiku – osobní ochranné prostředky ve zdravotnických zařízeních, zejména použitelné pro covidové pracoviště.

Existují různé typy virtuální reality, Ministerstvo práce a sociálních věcí zvolilo při zadávání svého pilotního školení cestu jednoduchosti a co nejmenší nákladovosti pro zaměstnavatele s co nejvyšší mírou efektivity sdělovaných informací pro školené. Preferuje tedy ono známé pořekadlo „s co nejnižšími náklady (tedy pro zaměstnavatele), co nejvíc muziky (pro zaměstnavatele i zaměstnance)“.

Jedná se o mobilní aplikaci v prostředí virtuální reality simulující reálné prostředí, k jejímuž použití postačí pouze helma + ovladače (např. typu Oculus Quest nebo parametry podobné vybavení) s cenou cca od 10 do 15 tisíc korun (které samozřejmě, pokud zde bude používána ona aplikace souvisí se školením BOZP, a lze mít za to, že by bylo možné uvažovat o jejich daňové uznatelnosti právě jako položka za BOZP).

Pro představení školení je možné prohlédnout si celý průběh i tzv. ve 2D, což je vhodné zejména pro ty uživatele, kteří mají obavy z nových technologií a chtějí si proces nejdříve „osahat“. Interaktivní webová aplikace BOZP s prvky e-learningu, 3D animace a s možností interaktivního závěrečného testu. Zatím se předpokládá, že obsah bude šířen přes webové stránky VUBP, v.v.i.

V rámci samotného virtuálního školení se předpokládá využití virtuální reality v maximálním rozsahu, který dané vybavení umožňuje s rozsahem 360° a možností plné interakce uživatele. Byl zadán specifický scénář ze zdravotnického prostředí s důrazem na správnou praxi používání osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen „OOPP“) s důrazem na zamezení možné nákazy covid-19.

Obsahem je nejen náležitý a přesný průběh procesu oblékání a svlékání OOPP, ale též zdůraznění všech rozhodujících zásad jejich použití a upozornění na nejčastější pochybení, které mohou ve svém důsledku vést až k nákaze touto infekční nemocí. Není opomenuta ani stránka likvidace vzniklého odpadu, tedy nakládání s infekčními OOPP, chemickými látkami a biologickými činiteli, které jsou s tématem spojené. Navíc školení má jak vzdělávací, kdy lze podstoupit i test znalostí a dovedností ve věci, tak tréninkový režim, kdy je školený prováděn procesem s nápovědou.

Téma bylo zvoleno ve snaze ulehčit zdravotnickým zařízením při zaškolování nového personálu, který ne vždy disponuje aktuálními informacemi z oblasti BOZP (např. dobrovolníci z jiných zdravotnických pracovišť). Školení je pojato velice intuitivně, lze jej opakovat kdykoliv, kdy bude mít zaměstnanec pocit, že si potřebuje osvěžit znalosti, nebo v případě, že zaměstnavatel shledá v jeho postupech nejistotu nebo drobná či větší pochybení. Předpokládá se, že se na pilotní školení v budoucnu naváže. Byly by poskytovány uživatelů zdarma a resort by dohlížel nad jejich aktuálností.

Již nyní je připravován scénář k dalšímu školení v oblasti BOZP ve spolupráci s Ing. Jiřím Horeckým, Ph.D., MBA, prezidentem Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, který by měl pomáhat v zařízeních sociálních služeb proškolovat tamější personál.

Jak motivovat zaměstnavatele k zavedení virtuální reality do procesu vzdělávání zaměstnanců

Dnešní pandemická doba nás v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví učí, že s tím, co známe a s tím, co dosud používáme, si do budoucna nevystačíme. Statistiky Státního úřadu inspekce práce jsou neúprosné. Za rok 2020 je evidováno 104 smrtelných pracovních úrazů Nejvíce smrtelných PÚ v roce 2020 se stalo zaměstnancům v rozmezí věku 50 až 60 let včetně, a to celkem ve 35 případech. Tedy zkušení zaměstnanci, kteří často podcenili jim známá rizika. Celkem 22 případů smrti nastalo v souvislosti s dopravní nehodou. V průmyslu zahynulo 20 lidí a na staveništích 14. Opakovaně ve svých ročních zprávách Státní úřad inspekce uvádí, že zaměstnavatelé podceňují školení a nepracují řádně s riziky. Následek takového chování je v krajním případě smrt zaměstnance.

Podíváme-li se na statistiky smrtelné úrazovosti až k roku 2014, můžeme mít za to, že se situace zaměstnavatelů za posledních 8 let nijak zásadně nezměnila, pracovní úrazovost v zásadě dlouhodobě stagnuje. Doba se však změnila technologicky, máme dnes jiné možnosti než před osmi lety, a pokud si firma chce udržet konkurenceschopnost, měla by modernizovat a investovat do svého vývoje a inovací. Kvalitní BOZP se vyplatí. Rozhodně více než vynakládat prostředky na jednotlivé pracovní úrazy, které mohou jít až do statisícových položek.

Dnes je též důležité PR společnosti. Dobrá firma chce být vnímána jako subjekt starající se o své zaměstnance, subjekt, který si váží kvality lidí a odborníků a vytváří jim k práci ty nejlepší pracovní podmínky, eliminuje nedostatky, s nimiž se zaměstnanci potýká, když na oplátku očekává vysoký standard profesionality, a ty nejlepší možné výsledky svých zaměstnanců.

Tlak na inovace a udržení vysokých standardů je enormní. Virtuální realita může některým oblastem významně pomoci. Školení BOZP prováděné virtuální realitou nemusí být prováděno na pracovišti. Zaměstnanec jej může absolvovat z domova, jen si od zaměstnavatele zapůjčí vybavení. Pokud je školení dobře nastaveno, zaměstnavatel bude vědět, zda a jak zaměstnanec absolvoval a jestli například není potřeba mu něco lépe vysvětlit nebo jej požádat, aby si školení prošel vícekrát.

POUŽITÁ LITERATURA:

• Hůrka, P. a kol. Zákoník práce: komentář. 6. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2020. ISBN 978-80-7598-910-9.
• NORRIS, Michael W.; SPICER, Kristen; BYRD, Traci. Virtual reality: the new pathways for effective safety training. Professional Safety. 2019, roč. 64, č. 6, s. 36 až 39.
• Chao, C., Wu, S., Yau, Y., et al. (2017). Effects of three-dimensional virtual reality and traditional training methods on mental workload and training performance. Human Factors and Ergonomics in Manufac turing and Service Industries, 27(4), s. 187 až 196.
• FANFAROVÁ, Adelaida. Vzdelávanie a výcvik hasičov s využitím simulačných technológií a virtuálnej reality. Bezpečná práca. 2018, roč. 49, č. 1, s. 19 až 22 a 27 až 30.
• MORRISON, Kyle W. The safety game: utilizing video game technology in training could improve safety. Safety and Health. 2009, roč. 179, č. 3, s. 43 až 45.
• Technologie videoher může být v současné době využita pro školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Simulace nabízí řadu školicích možností v bezpečnějším prostředí. Školení pomocí videoher může být tím nejlepším způsobem, jak učit mladé pracovníky. Odborníci očekávají v blízké budoucnosti větší využití videoher a virtuální reality pro školení pracovníků.
• Osvaldová, M. Virtuální realita nabízí nové možnosti pro městskou i železniční dopravu. Plzen.cz. Ze dne 27. 8. 2020. Navštíveno dne 27. 3. 2021. Dostupné na: https://www.plzen.cz/virtualni-realita-nabizi-nove-moznosti-pro-mestskou-i-zeleznicni-dopravu/.
• Osvaldová, M. Virtuální realita pomáhá zdravotníkům ve Fakultní nemocnici. Plzen.cz. Ze dne 12. 9. 2020. Navštíveno dne 27. 3. 2021. Dostupné na: https://www.plzen.cz/virtualni-realita-pomaha-zdravotnikum-ve-fakultni-nemocnici/.
• Svaz průmyslu a dopravy ČR. Vláda musí zvýšit částku na digitalizaci firem z Národního plánu obnovy, ze dne 16. 2. 2021, navštíveno dne 26. 3. 2021. Dostupné na: https://www.spcr.cz/pro-media/tiskove-zpravy/14352-vlada-musi-zvysit-castku-na-digitalizaci-firem-z-narodniho-planu-obnovy.
• VALA, Jiří. BOZP v digitalizovaném světě. Bezpečnost a hygiena práce. 2020, roč. 70, č. 2, s. 25 až 31.