Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., s účinností od 20. 5. 2021

1. Rakovina související s výkonem povolání

Látky, jejichž účinek se projeví až po velmi dlouhé době expozice, nebo po jejím skončení (tj. po dlouhé době latence), se označují, jako látky s pozdním účinkem. Časový odstup (stádium latence) může trvat i několik let nebo desítky let, dokonce se mohou projevit až v následujících generacích. Do této skupiny patří karcinogeny, mutageny, látky působící nepříznivě na reprodukci a vývoj (teratogeny). [3]

Látky s účinkem karcinogenním mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny. Látky s účinkem mutagenním mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu mutací, které mohou být společným mechanismem vzniku dědičných onemocnění, zhoubných novotvarů (rakoviny) nebo vrozených vývojových vad. Látky toxické pro reprodukci mohou vyvolat poškození reprodukčních funkcí u obou pohlaví a zvýšit četnost výskytu nedědičných poškození potomků. Toxické látky negativně působící na plod v době nitroděložního vývoje se označují jako teratogeny. [4]

Rakovina je hlavní příčinou úmrtí souvisejících s výkonem povolání v EU. V současnosti je ročně 52 % úmrtí souvisejících s výkonem povolání přičítáno právě rakovině, ve 24 % případů jsou pak příčinou úmrtí onemocnění oběhové soustavy, ve 22 % jiná onemocnění a ve 2 % případů zranění. [5], [2]

To znamená, že téměř 80 000 lidí v EU umírá na rakovinu způsobenou prací s karcinogeny. Kromě těchto úmrtí je každý rok diagnostikováno více než 120 000 lidí s rakovinou související s prací. Diagnóza často přichází roky po expozici, protože rakovina má velmi dlouhou latenci. Vzhledem k tomuto faktu, mohou být zaměstnanci již v důchodu, když se nemoc objeví. [6]

Přímé náklady na expozici karcinogenům při práci v celé Evropě se odhadují na 2,4 miliardy EUR ročně. Při zohlednění výdajů na zdravotní péči a ztráty produktivity se tento počet odhaduje na 4 až 7 miliard EUR ročně. [6]

Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., s účinností od 20. 5. 2021

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, vstoupilo v účinnost k 1. 1. 2008 jako prováděcí právní předpis zákona č. 309/2006 Sb., v souladu s ustanovením § 21 písm. a) citovaného zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním důvodem novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je povinnost členských států přizpůsobit své právní řády požadavkům práva Evropské unie, konkrétně pak transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/983 ze dne 5. června 2019, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci, dále směrnici Komise (EU) 2019/1831 ze dne 24. října 2019, kterou se stanoví pátý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 2000/39/ES a směrnici Komise (EU) 2019/1833 ze dne 24. října 2019, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, pokud jde o úpravy čistě technického rázu.

Směrnice 2004/37/ES stanoví řadu obecných minimálních požadavků na odstranění nebo omezení expozice všem karcinogenům a mutagenům, které spadají do její působnosti. Zaměstnavatelé musí odhalovat a posuzovat rizika pro zaměstnance spojená s expozicí konkrétním karcinogenům a mutagenům na pracovišti a v případě, že se objeví riziko, musí expozici zabránit. Pokud je to technicky možné, je vyžadováno nahrazení postupem nebo chemickým činitelem, které nejsou nebezpečné nebo jsou méně nebezpečné. Tam, kde nahrazení není technicky možné, musí být chemické karcinogeny v rámci technických možností vyráběny a používány v uzavřeném systému, aby se předešlo expozici. Pokud ani to není technicky možné, musí být úroveň expozice zaměstnanců omezena na nejnižší technicky možnou úroveň.

Směrnice Komise (EU) 2019/1833 ze dne 24. října 2019 byla již částečně transponována do sedmé novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která nabyla účinnosti 24. listopadu 2020, kterou byly aktualizovány údaje týkající se bezpečnostních opatření a úrovní bezpečnosti podle skupiny biologického činitele (jedná se o úpravu požadavků na pracoviště zdravotnického a veterinárního zařízení a požadavky na pracoviště v laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata a na pracoviště průmyslových procesů) včetně doplnění SARS-CoV-2 na seznam biologických činitelů.

Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/983 se do českého právního řádu (nařízení vlády č. 195/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb. – předpis má dělenou účinnost) zavádí či upravují stávající limitní hodnoty pro kadmium a jeho anorganické sloučeniny, beryllium a anorganické sloučeniny beryllia, kyselinu arseničnou a její soli, jakož i anorganické sloučeniny arsenu, formaldehyd a pro 4,4'-methylen-bis-(2-chloranilin). Současně se zavádí tzv. skin notatice pro 4,4'-methylen-bis-(2-chloranilin) – viz tabulka č. 1.

Tabulka č. 1: Chemické látky a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) – implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/983

Pozn. č. 1: 0,002 mg Cd/g kreatininu v moči; Pozn. č. 2: 0,008 mg Cd/g kreatininu v moči; Pozn. č. 3: mimo odvětví tavby mědi; Pozn. č. 4: v odvětví tavby mědi; Pozn. č. 5: formaldehyd mimo oblast zdravotních služeb, pohřebnictví a balzamovacích služeb; Pozn. č. 6: formaldehyd pro oblast zdravotních služeb, pohřebnictví a balzamovacích služeb

Pro limitní hodnoty kadmia a jeho anorganických sloučenin, beryllia a anorganických sloučenin beryllia, kyseliny arseničné a její soli, jakož i anorganických sloučenin arsenu, a pro limitní hodnoty formaldehydu jsou směrnicí nastavena přechodná opatření (období). Proto bylo v rámci novely nařízení vlády přistoupeno k odložení účinnosti konkrétních novelizačních bodů týkajících se předmětných chemických nox.

U kadmia a jeho anorganických sloučenin může být použita limitní hodnota 0,004 mg/m³ do 11. 7. 2027 (od 12. 7. 2027 PEL 0,001 mg/m³), u beryllia a anorganických sloučenin beryllia může být použita limitní hodnota 0,0006 mg/m³ do 11. 7. 2026 (od 12. 7. 2026 PEL 0,0002 mg/m³). Arsenu anorganické sloučeniny, kyselina arseničitá a její soli (s výjimkou arsenovodíku) mají od 12. 7. 2023 PEL 0,01 mg.m^-3 a NPK-P 0,04 mg.m^-3 (a to jak v odvětví tavby, tak mimo odvětví tavby mědi) a u formaldehydu od 12. 7. 2024 je PEL 0,37 mg.m^-3 a NPK-P 0,74 mg.m^-3 (a to jak pro oblast, tak mimo oblast zdravotních služeb, pohřebnictví a balzamovacích služeb).

Na základě směrnice Komise (EU) 2019/1831 se do českého právního řádu (nařízení vlády č. 195/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) zavádí či upravují stávající limitní hodnoty pro anilin, chlormethan, trimethylamin, 2-fenylpropan (kumen), sek-butyl-acetát, 4-methylanilin, isobutyl-acetát, isoamylalkohol, n-butyl-acetát a trichlorid fosforylu – viz tabulka č. 2.

Tabulka č. 2: Chemické látky a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P) – implementace směrnice Komise (EU) 2019/1831

Na základě směrnice Komise (EU) 2019/1833 se upravuje (aktualizuje) klasifikovaný seznam biologických činitelů podle vědeckého a technického pokroku, dále se upravuje směrný seznam činností a dále se aktualizují údaje týkající se bezpečnostních opatření a úrovní bezpečnosti podle skupiny biologického činitele (jedná se o úpravu požadavků na pracoviště zdravotnického a veterinárního zařízení a požadavky na pracoviště v laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata a na pracoviště průmyslových procesů). Část týkající se zmíněné aktualizace bezpečnostních opatření a úrovní bezpečnosti podle biologického činitele byla již transponována v tzv. sedmé novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb., která nabyla účinnosti dne 24. 11. 2020, konkrétně byla upravena tabulka č. 1 a tabulka č. 2 přílohy č. 7 části B k cit. nařízení vlády. [7], [2]

2. Evropský plán boje proti rakovině

V roce 2020 bylo u 2,7 milionu lidí v Evropské unii diagnostikováno nádorové onemocnění a 1,3 milionu lidí na něj zemřelo. Evropský plán boje proti rakovině je politickým závazkem, jak zvrátit trend ve výskytu tohoto onemocnění. Evropský plán boje proti rakovině bude mít k dispozici rozpočet ve výši 4 miliard eur, včetně 1,25 miliardy eur vyčleněných z budoucího programu „EU pro zdraví“. [8]

Pandemie COVID-19 významně postihla pacienty trpící nádorovými onemocněními, neboť se musejí potýkat například s odkládanými screeningy nebo zdrženími a změnami v rámci léčby. V této souvislosti představuje evropský plán boje proti rakovině příležitost ke zmírnění dopadů pandemie na péči o pacienty trpící nádorovými onemocněními a jejich podporu.

Nádorová onemocnění související s prací jsou i nadále jedním z největších zdravotních problémů, jimž čelí pracoviště v celé Evropě. Více než polovina úmrtí souvisejících s prací je spojena s expozicí látkám vyvolávajícím nádorová onemocnění na pracovišti. [9]

Plán týkající se karcinogenů (Roadmap on carcinogens)

Šest evropských organizací podepsalo dne 25. 5. 2016 pakt, kterým se zavázaly k dobrovolnému akčnímu plánu, „Plánu týkajícímu se karcinogenů“, zaměřenému na zvyšování informovanosti o rizicích plynoucích z expozice karcinogenům na pracovišti a na výměnu osvědčených postupů.

Partnery této iniciativy jsou rakouské spolkové ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů; BUSINESSEUROPE (evropští zaměstnavatelé); Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), Evropská komise, Evropská konfederace odborových svazů, nizozemské ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti. Pakt byl obnoven dne 28. listopadu 2019. Podepsalo jej navíc finské ministerstvo sociálních věcí a zdravotnictví a německé spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí. [10]

Partneři této iniciativy představili v roce 2020 strategii na období 2020-2024.

Strategie na období 2020–2024 (4 cíle / pilíře):

• vytváření povědomí (zvyšování povědomí o rizicích způsobených karcinogenními látkami),
• poskytování pomoci (při definování správných řešení a hledání finančních prostředků a umožnění investování do příslušných opatření),
• mobilizace zúčastněných stran (spolupráce a motivování),
• zaměření na inovace (materiálové inovace a technologický vývoj).

V dalším textu jsou přiblíženy hlavní pilíře a výzvy této strategie.

1. Pilíř: Vytváření povědomí

Prvním krokem v prevenci rakoviny související s prací je zvyšování povědomí o rizicích způsobených karcinogenními látkami u příslušných zúčastněných stran. V praxi však často chybí relevantní data, přičemž povědomí je silně závislé na spolehlivých datech. Spolehlivé údaje o expozici jsou tedy zásadní. Dalším důležitým aspektem je změna chování zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Výzva 1.1: Lepší data

Jedním z těchto relevantních dat může být například „Barometr BOZP“. Jedná se o spolehlivý veřejný informační systém o faktech a číslech BOZP v EU. Systém poskytuje vizualizované informace o důležitých ukazatelích BOZP na úrovni EU a na národní úrovni; je založen na statistikách, průzkumech a veřejných datech.

Výzva 1.2: Vzdělávání je klíčové

Změna chování není snadná, proto je důležité se zaměřit na vzdělávání „budoucích zaměstnavatelů a zaměstnanců“ o rizicích a ochraně před riziky. V duchu přísloví „starého psa novým kouskům nenaučíš“ je nutné začít s osvětovými aktivitami na základních školách (například Slovinsko úspěšně učí děti v mateřských školách základům chemické bezpečnosti). Je tak zapotřebí vyvinout a implementovat strategie školení mladých lidí během odborného vzdělávání (VET), aby si byli vědomi rizik plynoucích z karcinogenních látek a podle toho se chovali.

2. Pilíř: Poskytování pomoci

Substituce / Nahrazování karcinogenních látek je důležitým prvním krokem k zabránění rizikům způsobeným karcinogenními látkami. Firmy potřebují pomoc při přijímání opatření k prevenci expozice karcinogenům, tj. pomoc při definování správného řešení a také pomoc při hledání finančních prostředků, aby bylo možné do těchto opatření investovat. Nové produkty a nové technologie to podporují, ale firmy potřebují k rozhodování a přijímání opatření informace a návody.

Výzva 2.1: Substituční strategie

Nahrazování nebezpečných chemických látek bezpečnějšími alternativami je na vrcholu hierarchie opatření v rámci prevence, a to včetně rakoviny související s prací. „Plán pro karcinogeny“ má za cíl shromáždit a šířit více informací o úspěšných substitucích, navázat spojení s odborníky na substituci a pomoci pochopit, jak přední společnosti nahradily látky vzbuzující obavy ze svého dodavatelského řetězce a vytvořily příležitosti pro inovace.

Výzva 2.2: Pokyny k řízení rizik

Je důležité poskytnout relevantní pokyny pro řízení rizik (substituce, lokální odsávání, OOPP). Je tak zapotřebí analyzovat současné dokumenty, které byly vytvořeny průmyslovými organizacemi a národními institucemi.

Výzva 2.3: Finanční prostředky pro firmy

Změna povahy práce a procesů (změna látky nebo změna zařízení) je spojena s investičními náklady. Cílem této výzvy je vést firmy k těmto fondům, které mohou působit jako akcelerátor a pomáhat společnostem investovat do přijímání opatření, která zabrání tomu, aby byli zaměstnanci vystaveni karcinogenům.

3. Pilíř: Mobilizace zúčastněných stran

Meziodvětvové a odvětvové organizace zaujímají významnou roli při zvyšování povědomí, při pomoci firmám i při vývoji konkrétních praktických pokynů. Rovněž kontrolní a dozorové orgány hrají zásadní roli, v této oblasti, a to při dodržování předpisů. „Plán týkající se karcinogenů“ chce usilovat o spolupráci a v případě potřeby mobilizovat tyto důležité zúčastněné strany. Dalším významným aspektem je znalost a povědomí zaměstnanců o rizicích.

Výzva 3.1: Zapojení průmyslu a odvětví

„Plán týkající se karcinogenů“ si klade za cíl aktivovat příslušné sektory k tomu, aby vyvinuly svá vlastní řešení, a to nejenom v rámci prvotních nápadů, ale i v oblasti způsobů řešení a implementace.

Výzva 3.2: Zapojení organizací zabývající se prevencí

Organizace zabývající se pojištěním požadují bezpečné zacházení s rakovinotvornými látkami ze strany svých klientů. Zapojení těchto organizací může přispět v boji proti rakovině.

Výzva 3.3: Spolupráce s inspektoráty

Vymahatelnost práva v oblasti BOZP je důležitým nástrojem k zajištění souladu s právními požadavky. Pokud jde o BOZP, v úvahu přicházejí národní inspektoráty práce, přičemž evropská spolupráce probíhá ve výboru vrchních inspektorů práce, zkráceně SLIC. V rámci této výzvy bude prozkoumána možnost spolupráce se SLIC.

Výzva 3.4: Posílení postavení zaměstnanců

Konzultace a účast zaměstnanců na uplatňování všech směrnic o BOZP v EU je důležitým ustanovením těchto směrnic. Směrnice byly implementovány do právních řádů jednotlivých členských států EU. Zaměstnanci si musí být vědomi svých práv a povinností, aby mohli přispět k hodnocení rizik u zaměstnavatele, a aby byly zavedeny odpovídající preventivní opatření k eliminaci nebo snížení expozice karcinogenům.

Malý praktický průvodce vysvětlující práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců v rámci této výzvy bude užitečný, aby pomohl zaměstnancům a/nebo jejich zástupcům pochopit, jak mohou přispět k prevenci rakoviny související s prací ve všech společnostech (bez ohledu na jejich velikost nebo průmyslové odvětví), kde jsou zaměstnanci vystaveni karcinogenům a mutagenům.

4. Pilíř: Zaměření se na inovace

Na podporu substitučních strategií je zapotřebí přizpůsobit materiální inovace (substituce) a technologický vývoj (podpořit bezpečnou manipulaci a používání) podmínkám pracovišť a zajistit jejich bezpečnost již od návrhu. Další důležitou oblastí je lepší porozumění tomu, jak a kde vznikají procesem generované karcinogeny a navrhnutí praktických řešení.

Výzva 4.1: Překlenutí mezery

Existující propast mezi tím, co je nutné pro uskutečnění opatření na úrovni pracoviště (tj. nahrazení karcinogenů nebo, pokud to není technicky proveditelné, „nízkoemisní design“ produktů a procesů) a tím, jaké inovace poskytuje současný výzkum, lze překlenout propojením výrobců, výzkumných pracovníků, odvětví a dalších příslušných zúčastněných stran.

Výzva 4.2: Procesem generované karcinogeny

Karcinogeny generované pracovními procesy se často vyskytují na různých pracovištích a měly by mít prioritu ve strategii plánu pro nadcházející roky.

Výzva 4.3: Bezpečné pracovní postupy

Tam, kde substituce ještě není možná, je alternativou zavedení „bezpečných pracovních postupů“. Pro firmy musí být praktické a musí být jasné, jak je implementovat. „Plán týkající se karcinogenů“ shromáždí výsledky, spojí zúčastněné strany a podpoří vývoj bezpečných pracovních postupů. [11]

3. Preventivní a legislativní opatření

Pokud jsou na pracovišti přítomny karcinogeny, musí zaměstnavatel učinit vše, co je v jeho možnostech, aby zabránil zaměstnancům expozici těmto látkám. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je úplná eliminace nebo nahrazení karcinogenu méně nebezpečnou alternativou. Pokud není substituce (dosud) technicky možná, lze přijmout další opatření. Tato opatření dodržují hierarchii řízení rizik podrobně popsanou ve strategii STOP (viz níže).

Substituce / Nahrazování (Substitution)

Nahraďte karcinogeny látkami, které nejsou karcinogenní. Přitom zajistěte, aby náhrada byla celkově méně nebezpečná. Substituce je vždy prvním opatřením, které je třeba zvážit.

Technická opatření (Technical measures)

Uzavřené systémy, zařízení s vestavěnými vakuovými systémy a lokální odsávání, to jsou technická opatření, která pomáhají „řídit zdroj“ a dramaticky tak snižují expozici karcinogenům.

Organizační opatření (Organisational measures)

Mezi organizační opatření patří například snížení počtu zaměstnanců vystavených expozici karcinogenům, pravidelný úklid a hygiena. Jedná se o základní organizační opatření, která značně pomáhají snižovat expozici karcinogenním látkám.

Mezi další příklady patří:

• snadno dostupné karty s pokyny pro pracoviště,
• správné bezpečnostní značení,
• rotace (omezení času stráveného manipulací s karcinogeny),
• pravidelná setkání, aby bezpečnostní opatření nezůstala jen „na papíře“,
• vyhrazené pracovní prostory pro určité chemikálie a procesy.

Všechna tato opatření jsou zaměřena na minimalizaci expozice zaměstnanců karcinogenům, včetně již zavedených technických opatření.

Osobní ochrana / OOPP (Personal protection / PPE)

OOPP jsou až tou poslední možností k řízení expozice karcinogenům. Někdy však není substituce možná a technická a organizační opatření ke snížení úrovní expozice nestačí. Pak je zapotřebí použít osobní ochranu, tj. OOPP.

Výběr správného OOPP

Používání vhodných OOPP pro používané látky je zásadní. Posouzení rizik toho, co by mohlo způsobit újmu na pracovišti, pomůže určit správný typ a stupeň ochrany OOOP. K látkám by měl být přiložen bezpečnostní list, ve kterém najdete příslušné OOPP. U emisí generovaných procesem, jako jsou křemičitý prach, však nejsou bezpečnostní listy k dispozici a OOOP, které mají být použity, by měly vycházet z posouzení a vyhodnocení rizik.

Dodržování dále uvedených základních pokynů pomůže vybrat ty správné OOPP:

• Jsou vhodné ke snížení souvisejících pracovních rizik? Je zapotřebí vzít v úvahu povahu činnosti, frekvenci a dobu trvání expozice.
• Je přiřazený ochranný faktor dostatečný?
• Zvýší jejich používání další pracovní rizika?
• Je vhodný pro daného uživatele (vousy snižují těsnost)?
• Je zohledněna ergonomie?
• Za jakých podmínek by se měly používat?
• Jsou výrobky označeny CE, což znamená, že jsou v souladu s předpisy?
• Jsou zaměstnanci vyškoleni v tom, jak používat OOPP?
• Jsou OOPP pravidelně čištěny a/nebo vyměněny?

Osobní ochranné pracovní prostředky budou fungovat pouze při řádné údržbě a používání. Každý zaměstnanec by měl vědět, kdy a jak používat OOPP. Bezpečnostní značení mohou označovat, které OOPP jsou vyžadovány před vstupem do místnosti, a pravidelné bezpečnostní školení pomáhá zajistit správné používání. Nejen, že je zapotřebí vědět, kdy používat OOPP, ale také znát jejich omezení.

OOPP vyžadují pravidelnou údržbu. Jsou všechny filtry stále v pořádku (funkční), jsou brýle prasklé? Je proto důležité pravidelně kontrolovat účinnost a provádět preventivní údržbu a výměnu. [6]

Chemické látky a směsi klasifikované jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci

Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci (§ 16 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.)

• Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí:
• látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle zákona o chemických látkách,
• látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B upravené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,
• cytostatika a prach tvrdých dřev upravených v bodu b) vysvětlivek uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, k tabulce č. 4, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
• Za karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2, uvedené na trh před 1. prosincem 2010, karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

Hodnocení zdravotního rizika (§ 17 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.)

• Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí zaměstnance látkám uvedeným v § 16, musí být stanoveny typ, výše a trvání této expozice, aby mohla být vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví zaměstnance a stanovena odpovídající opatření k ochraně jeho zdraví.
• Hodnocení podle výše uvedeného odstavce se opakuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, která může mít vliv na výši expozice zaměstnance.
• Při hodnocení míry rizika musí být zhodnoceny všechny způsoby expozice zaměstnance včetně vstřebávání kůží a další skutečnosti, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance.

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, informace k ochraně zdraví (§ 18 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.)

Pokud je to technicky možné, musí být používání látek uvedených v § 16 na pracovišti omezeno zejména použitím látek, přípravků nebo postupů, které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměstnance.

Jestliže z výsledků hodnocení vyplyne, že používání chemických látek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) nelze z technických důvodů nahradit chemickou látkou nebo postupem podle výše uvedeného odstavce, musí zaměstnavatel zajistit, aby jejich používání nebo výroba byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v technologicky uzavřeném systému. Není-li zavedení uzavřeného systému technicky uskutečnitelné, musí být expozice zaměstnance snížena na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň a práce prováděna pouze v kontrolovaném pásmu (§ 7 zákona č. 309/2006 Sb.). Zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací, které jsou vykonávány krátkodobě, to je méně než 4 hodiny za směnu. Zřízení kontrolovaného pásma se dále nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků, pokud jsou ropné uhlovodíky používány k pohonu spalovacích motorů.

Kdekoliv jsou používány látky uvedené v § 16, musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření:

• omezit jejich množství na pracovišti,
• omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší míru,
• upravit pracovní proces tak, aby bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik těchto látek z pracoviště,
• zachycovat je u zdroje, zajistit místní odsávání a celkové větrání,
• zabezpečit vhodné analytické postupy pro jejich měření v pracovním ovzduší, zvláště pro včasnou detekci nadměrné expozice v důsledku mimořádné události,
• používat vhodné pracovní postupy a metody práce,
• poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky,
• zabezpečit kontrolu funkčnosti pracovního oděvu a jeho čištění před a po každém použití,
• zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlahy, stěn a povrchů pracoviště,
• vypracovat plán pro případ mimořádné události, která může mít za následek nadměrnou expozici a seznámit s ním zaměstnance,
• zajistit bezpečné skladování, uchovávání, přepravu a zacházení s nimi včetně používání těsně uzavřených kontejnerů a zařízení. Kontejnery a obaly, které obsahují látky uvedené v § 16, musí být jasně, čitelně a viditelně označeny,
• viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití a kouření na pracovišti, kde je riziko kontaminace látkami uvedenými v § 16; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory mimo kontrolované pásmo,
• zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnance.

Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o nadměrné expozici látkám uvedeným v § 16, o jejích příčinách a opatřeních k jejímu odstranění.

Při práci, u níž lze z její povahy usuzovat, že může být spojena s nadměrnou expozicí zaměstnance látkám uvedeným v § 16 nebo při mimořádné události spojené s nadměrnou expozicí těmto látkám, má na pracoviště přístup pouze zaměstnanec ve vyhovujícím pracovním oděvu, vybavený osobními ochrannými pracovními prostředky k ochraně dýchacího ústrojí; po dobu trvání nadměrné expozice musí být kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem a musí být učiněna nezbytná opatření ke zkrácení doby expozice.

Kontrolované pásmo při práci s látkami uvedenými v § 16 se trvale zřizuje tehdy, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny kategorie 1, 1A, s mutageny kategorie 1, 1A, s látkami toxickými pro reprodukci kategorie 1, 1A nebo při práci s cytostatiky na pracovištích přípravy jejich roztoků.

V laboratoři se trvale zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li karcinogeny kategorie 1, 1A, mutageny kategorie 1, 1A, látky toxické pro reprodukci kategorie 1, 1A používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace.

4. Závěr

V posledních letech je celosvětově věnována velká pozornost výskytu profesionálních zhoubných nádorů a jejich prevenci. V České republice je zaveden systém kategorizace prací, který je základním nástrojem pro hodnocení vlivu práce na zdraví (hodnocení zdravotních rizik). Povinnost kategorizovat je stanovena zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Z kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že mnohá hodnocení rizik jsou prováděna pouze formálně a z dat týkajících se statistiky nemocí povolání zase vyplývá, že velká část nemocí z povolání obecně vzniká u prací zařazených do kategorie 1 a 2, tj. na nerizikových pracovištích [12], což vyvolává všeobecnou otázku ohledně kvality hodnocení rizik a kategorizace práce ze strany zaměstnavatele.

Dále, podíváme-li se na počet profesionálních nádorů a počet evidovaných nádorů v České republice, kdy tento počet značně převyšuje počet profesionálních nádorů, můžeme si položit otázku, zda jsme na tom tak dobře, nebo hlášení zhoubných nádorů, jako nemoc z povolání, je podhodnoceno. [13]

POUŽITÁ LITERATURA:

[1] Cancer Statistics, Eurostat, 2020, Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Cancer_statistics#Deaths_from_cancer

[2] Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci, Evropská komise, 2020, Dostupné z: https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=COM(2020)571&lang=cs

[3] Chemické faktory, Účinky chemických látek a hodnocení rizik, Znalostní systém prevence rizik v BOZP, Dostupné z: https://zsbozp.vubp.cz/pracovni-prostredi/rizikove-faktory/chemicke-faktory/243-chemicke-latky

[4] Šplíchalová, A. Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci, 2020, Dostupné z: https://www.bozpprofi.cz/33/karcinogeny-mutageny-a-latky-toxicke-pro-reprodukci-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4ElDaKU2cPzBGKB-ehoaRdyxZwRYsMFH_3w/

[5] EU-OSHA (2017), Mezinárodní srovnání nákladů na pracovní úrazy a nemoci z povolání, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/publications/international-comparison-cost-work-related-accidents-and-illnesses/view

[6] The facts occupational exposure to carcinogens, Roadmap on carcinogens, 2019, Dostupné z: https://roadmaponcarcinogens.eu/wp-content/uploads/2019/12/Occupational-exposure-to-carginogens.pdf

[7] Odůvodnění a Předkládací zpráva, Portál ODok, Aplikace ODok, 28. 04. 2021, Dostupné z: https://apps.odok.cz/veklep-history-version?pid=KORNC28JGXVY

[8] Evropský plán boje proti rakovině, Evropská komise, Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/promoting-our-european-way-life/european-health-union/cancer-plan-europe_cs

[9] Světový den boje proti rakovině 2021: prevence rizik rozvoje nádorových onemocnění při práci, EU-OSHA, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2021, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/highlights/world-cancer-day-2021-preventing-cancer-risks-work

[10] Plán týkající se karcinogenů, EU-OSHA, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2021, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/themes/dangerous-substances/roadmap-to-carcinogens

[11] New Strategy 2020-2024, Taking up challenges, Roadmap on carcinogens, 2021, Dostupné z: https://roadmaponcarcinogens.eu/roadmap-challenges-2020-2024/

[12] Nemoci z povolání v České republice 2020, Státní zdravotní ústav, Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/NZP/Hlaseni_NzP_2020.pdf

[13] Vít, M. Urban, P. Hornychová, M., Chemické karcinogeny na pracovišti – je dostatečná prevence profesionálních nádorových onemocnění, Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Státní zdravotní ústav Praha, 2019, Dostupné z: http://www.odpadoveforum.cz/TVIP2019/prispevky/205.pdf