Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020

Materiál a metodika

Byla vyhodnocena data zaslaná elektronicky do Národního registru nemocí z povolání v Praze hlásícími středisky nemocí z povolání v České republice o případech profesionálních onemocnění, které nabyly právních účinků od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020. Podrobnější údaje budou k dispozici na internetové stránce Státního zdravotního ústavu (1)

Profesionální onemocnění

V roce 2020 bylo u 952 pracovníků hlášeno celkem 1112 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 77 ohrožení nemocí z povolání. Při detailnějším rozboru dat bylo zjištěno, že u 143 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění, nejvíce šest. Nejčastěji hlášenou kombinací byl syndrom karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklý při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.

Incidence profesionálních onemocnění byla 23,7 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru pojištěných nemocensky podle zákona č. 187/2006 Sb., vztaženo k prvnímu pololetí 2020 (tabulka 1). Ve srovnání s rokem 2019 (2, 3) klesl celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 33 případů a incidence o 0,5 případu na 100 tisíc pojištěnců.

Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2019 a 2020

Legenda:

*počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru pojištěných nemocensky podle zákona č. 187/2006 Sb., vztaženo k prvnímu pololetí 2020

Nejvíce profesionálních onemocnění bylo v roce 2020 vyvoláno působením fyzikálních faktorů – celkem 555, tj. 49,9 % případů. Ve srovnání s předchozím rokem byl v této kapitole zaznamenán pokles profesionálních onemocnění o 47 případů. Naopak nárůst o 101 případů profesionálních onemocnění byl zaznamenán u kapitoly V seznamu nemocí z povolání s názvem Nemoci přenosné a parazitární.

Nejvíce profesionální onemocnění bylo hlášeno z území Moravskoslezského kraje – celkem 304, tj. 27,3 % všech případů. V 16 případech vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů v zahraničí (tabulka 2).

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání

1. nemoci způsobené chemickými látkami
2. nemoci způsobené fyzikálními faktory
3. nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
4. nemoci kožní
5. nemoci přenosné a parazitární
6. nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Při rozdělení profesionálních onemocnění podle Sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících sekci C – Zpracovatelský průmysl – 562, tj. 50,5 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v Oddílu C29 Výroba motorových vozidel – 129 případů. V sestupném pořadí následovala sekce Q – Zdravotní a sociální péče – s 288 případy a sekce B – Těžba a dobývání – se 100 případy profesionálních onemocnění.

U pracovníků v odvětví Výroba motorových vozidel vznikala onemocnění z přetěžování končetin (104 případů), profesionální dermatózy (16 případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (4 případy), astma bronchiale (3 případy), filarióza a porucha sluchu z hluku po jednom případu.

V rámci sekce ekonomické činnosti Zdravotní a sociální péče vznikala zejména přenosná a parazitární onemocnění (260 případů, z toho COVID-19 148krát a scabies 83krát), dále profesionální dermatózy (22 případů), nemoci z přetěžování končetin (3krát syndrom karpálního tunelu, Morbus de Quervain, epikondylitida, rhizartróza po jednom případu).

V sekci – Těžba a dobývání – vznikaly nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (57 případů), nemoci způsobené vibracemi (27 případů), nemoci z ionizujícího záření (11 případů), nemoci z přetěžování končetin (4 případy) a borelióza jednou.

Nemoci z povolání

Z jednotlivých diagnóz byl u nemocí z povolání, kromě nemocí přenosných a parazitárních popsaných výše, nejčastěji hlášen syndrom karpálního tunelu – celkem 284 případů, z toho 175 případů z přetěžování končetin a 109 případů z práce s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovala kontaktní alergická dermatitida (89 případů), artróza kloubů končetin (72 případů, z toho 50 případů z přetěžování končetin a 22 případů z vibrací), epikondylitida pažní kosti z přetěžování končetin (56 případů), pneumokonióza uhlokopů (52 případů), iritační dermatitida (42 případů), astma bronchiale (27 případů), silikóza plic (12 případů), impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety (10 případů), skákavý prst (10 případů), léze ulnárního nervu v oblasti lokte (9 případů, z toho 8 případů z vibrací a jeden případ z přetěžování končetin), alergická rýma (9 případů), percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (8 případů), burzitida (6 případů), Morbus de Quervain (5 případů), sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (5 případů), exogenní alveolitida (3 případy), tendinitidy flexorů ruky a předloktí (2 případy), aseptická nekróza poloměsíčité kosti z vibrací a léze vazivově chrupavčité struktury zápěstí z přetěžování končetin po jednom případu.

Azbest se jako vyvolavatel nemocí z povolání uplatnil celkem 17krát. Azbestóza byla diagnostikována jednou (expozice v letech 1969 až 1994), hyalinóza pleury s ventilační poruchou restrikčního typu 3krát (expozice v letech 1962 až 1995), mezoteliom pleury 12krát (expozice v letech 1957 až 2003) a rakovina plic ve spojení s hyalinózou pleury jednou (expozice v letech 1962 až 1995).

Rakovina kůže (bazaliom) z ionizujícího záření vznikla 11krát u bývalých pracovníků uranových dolů, kteří byli exponování ionizujícímu záření v letech 1955 až 1990.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byla diagnostikována u 5 pracovníků, kteří byli exponování křemičitému prachu v letech 1961 až 1992.

Chemické látky vyvolaly jednu akutní inhalační intoxikaci způsobenou dýmem při hoření, dvě chronické intoxikace (jednu z fenolu a druhou z minerálních olejů) a dva karcinomy močového měchýře z aromatických nitro a amino sloučenin.

Nejčastějším vyvolavatelem profesionálního astmatu byly izokyanáty a mouka (9 a 5 případů). Nejčastějším vyvolavatelem alergické rýmy byla mouka (6 případů). Jiné noxy (lepidla, tmely, prach z pracoviště, chladící emulze, ropné produkty, potravinové přípravky, koření, organická rozpouštědla, skelná vata, chemické látky, barvy a laky, čisticí prostředky atd.) se vyskytovaly méně často nebo ojediněle.

U profesionálních kožních onemocnění byly z vyvolávajících nox nejčastěji zastoupeny plastické hmoty (38 případů, z toho epoxidy 24krát), ropné výrobky (37 případů), ostatní organické chemické látky (27 případů), kovy (chrom, nikl a ostatní kovy celkem 16 případů), pryž a gumárenské chemikálie (15 případů), čistící a kosmetické přípravky (13 případů), dezinfekční přípravky (11 případů), fyzikální faktory (7 případů), organické barvy (6 případů), rostliny a potraviny (4 případy), organická rozpouštědla (3 případy), kyseliny (2 případy). Latex se uplatnil 4krát.

Z přenosných a parazitárních onemocnění s interhumánním přenosem byl nejčastěji diagnostikován COVID-19 (150 případů) a svrab (84 případů). V sestupném pořadí následovaly dávivý kašel (7 případů), epidemická keratokonjunktivitida (7 případů), chřipka typu A (3 případy), tuberkulóza plic nebo pleury, spalničky a plané neštovice byly po dvou případech. Jiná infekční onemocnění (akariová dermatitida, bakteriální zápal plic, legionářská nemoc, norovirová gastroenteritida a enterovirová vezikulární stomatitida s exantémem) se vyskytovala po jednom případě.

Antropozoonóz bylo diagnostikováno celkem 14 případů. Lymeská nemoc vznikla 6krát, tularemie, klíšťová meningoencefalitida a mykobakteriózy byly diagnostikovány po dvou případech, hemoragická virová horečka a streptokoková infekce vznikly jednou.

V 6 státech v zahraničí onemocnělo celkem 16 osob. Pacienty byli vojáci z povolání (13krát), dále kapitán letadla, technický dozor a projektant. Salmonelóza vznikla 9krát na Mali a jednou v Iráku, nemoc Dengue byla diagnostikována jednou v Indii a jednou na Maledivách. Po jednom případu vznikly: bakteriální střevní infekce vyvolaná Aeromonas spp. v Afghánistánu, svrab v Litvě, filarióza v Indii a tenióza v Mali.

Ohrožení nemocí z povolání

Z jednotlivých diagnóz byl u ohrožení nemocí z povolání nejčastěji zastoupen lehký syndrom karpálního tunelu (48 případů z přetěžování končetin a 20 případů z práce s vibrujícími nástroji). Percepční kochleární vada sluchu z hluku vznikla 2krát, artróza horních končetin 5krát (3 případy z přetěžování končetin a 2 případy z práce s vibrujícími nástroji), astma bronchiale 2krát (jednou vyvolané izokyanáty a jednou výpary z gumy).

Závěr

V roce 2020 byl v České republice zaznamenán v celkovém počtu hlášených profesionálních onemocnění jen mírný pokles ve srovnání s předchozím rokem. Avšak větší pokles (o 81 případů) byl zaznamenán u alergických onemocnění, kam se řadí kontaktní alergická dermatitida, astma bronchiale a alergická rýma. Naopak nárůst o 110 případů byl zaznamenán u infekčních onemocnění s interhumánním přenosem. K němu významně přispěly první případy nové infekční nemoci – COVID-19, kterých bylo zatím hlášeno 150. Jsou to vesměs důsledky první vlny pandemie na jaře 2020. Další případy budou určitě hlášeny v roce 2021 i v následujících letech, a to nejspíše v daleko vyšších počtech. Dosud nevešlo do obecného povědomí (a to ani mezi zdravotníky), že onemocnění COVID-19 může být za určitých specifických podmínek uznáno za nemoc z povolání. Aby se tak stalo, musí jít o onemocnění, které proběhlo s klinickými projevy, vyžádalo si pracovní neschopnost, bylo potvrzeno pomocí PCR nebo antigenních testů a epidemiologickým šetřením na pracovišti bylo prokázáno, že pacient vykonával v inkubační době před vznikem onemocnění práci, při které existuje významné riziko touto nemocí se nakazit. Takoví pracovníci pak mohou sami nebo prostřednictvím svého registrujícího lékaře zažádat o šetření nemocí z povolání na příslušném středisku nemocí z povolání (https://www.mzcr.cz/poskytovatele-k-uznavani-nemoci-z-povolani).

I v roce 2020 byl počet hlášených nemocí z povolání pravděpodobně podhodnocený. Týká se to zejména exogenní alergické alveolitidy, iritační dermatitidy, epikondylitidy humeru, syndromu karpálního tunelu a nádorových onemocnění, jako jsou rakovina nosu a nosních dutin z dřevěného prachu, mezoteliom, dále rakovina ovarií, hrtanu, či plic z azbestu, rakovina plic z volného krystalického oxidu křemičitého, leukémie, rakovina plic a kůže z ionizujícího záření a různé formy rakoviny z chemických látek. Může to být způsobeno nespecifickým klinickým obrazem těchto onemocnění, neznalostí kritérií pro rozpoznání nemoci z povolání nebo i dlouhou latencí od začátku expozice do vzniku nemoci. Také pozorujeme, že mnozí pracovníci se z obavy před ztrátou zaměstnání o nemoc z povolání neucházejí včas nebo vůbec. Někdy je onemocnění již v takovém stadiu, kdy nelze zpětně prokázat, že vzniklo v důsledku předchozí práce.

POUŽITÁ LITERATURA:

1. Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice (online). Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-české-republice
2. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Voříšková, M., Havlová, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019. Prakt. Lék. 2020; 100(3):118-125.
3. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019. Bezpečnost a hygiena práce. 2020, roč. 70, č. 3, s. 8-10.