Práce ve výškách patří do pracovní náplně mnoha profesí. Samozřejmě jde o stavební dělníky a pokrývače, kteří ve struktuře Státního úřadu inspekce práce patří do specializace stavebnictví. Profesí, kde je pohyb ve výškách na denním pořádku, je však v praxi mnohem víc. Namátkou natěrači ocelových konstrukcí, montéři telekomunikačních antén, větrných elektráren, pracovníci kontrolující sila, prořezávající vysoké stromy, umývající okna a skleněné fasády výškových staveb, provádějící technickou údržbu budov a další.
Úvod
Jako inspektora Oblastního inspektorátu práce mě k problematice ochrany proti pádu přivedlo šetření pracovních úrazů. Přitom nejsem inspektorem odvětví stavebnictví, ale průmyslu.
Přímo v průmyslu se vyskytuje mnoho pracovišť ve výšce nad 1,5 m. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. stanovuje výšku 1,5 m jako hranici, od které je zaměstnavatel povinen přijímat technická a organizační opatření k „ochraně proti pádu“, tedy k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, nebo k jejich bezpečnému zachycení. Vztahuje se také na práce nad hladinou, ať už jde o vodu nebo nebezpečné látky, nevztahuje se pouze na hornickou činnost, provoz námořních plavidel a práci integrovaného záchranného systému včetně výcviku.
První skupinou pracovišť v průmyslu jsou ta trvalá - výrobní linky a velké stroje se stanovištěm obsluhy ve výšce. Zde je přirozeným řešením kolektivní ochrana pomocí zábradlí, samozřejmě dvoutyčového s tzv. okopovou lištou, instalovaného už od přístupových schodů. Otvory hrozící propadnutím je samozřejmé zakrýt poklopem, stejně tak nebezpečné otvory ve stěnách.
Druhou skupinu tvoří dočasná pracoviště - servisní a údržbářské zásahy, montáž, opravy a demontáž technologií, energetických a telekomunikačních zařízení, rozvodů, vzduchotechniky a dalšího vybavení hal, jako jeřábových drah, kouřových klapek, regálů atd. Samostatný okruhem je údržba budov včetně shazování nadměrného množství sněhu ze střechy. Ne každá střecha je navržena podle ČSN EN 73 1901 z února 2011, která mimo jiné zavádí povinnost vybavit každou střechu přiměřeně plánovanému provozu zábradlím nebo záchytným systémem pro jištění pracovníků údržby a pro upevnění jejich pomůcek při provádění kontroly, údržby a oprav střechy nebo zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy. V mnoha případech se nehodí budovat trvalá schodiště, pevné žebříky a zábradlí. Pak je nutno používat osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP) proti pádu.
Jako inspektor BOZP jsem byl přivolán k pracovnímu úrazu, kdy zámečník a svářeč spadl ze střechy. Jak se tam vzal? Firma se rozhodla vylepšit výrobní halu s výškou stropu nějakých 11 metrů o světlíky. Chvályhodný počin, osvětlení v takových halách je velký problém i z hlediska úrazovosti a denní světlo je přirozené a zadarmo. Byli tedy vybráni tři mladí a zdatní zaměstnanci, kteří střešní plášť rozeberou, ruční bruskou do něj vyříznou otvory a až bude vše připravené, dodavatelská firma jen osadí světlíky, aby to bylo se zárukou. Že má střecha sklon skoro 20 stupňů a je úplně hladká?
Postoj zaměstnavatele před pracovním úrazem: Máme externího bezpečnostního technika a ten školí i výškové práce. Kdyby bylo potřeba, ve skladu jsou nějaké postroje a lana, které jsme před pár lety nakoupili. Ano, jednalo se o zaměstnavatele typu „nezodpovědný“.
Až poté, kdy se naříznutý střešní plášť pod jedním z mladých zaměstnanců prolomil a on propadl 11 metrů do haly, začalo pátrání, kde se stala chyba. Vlastně, chybu začala hledat Policie a OIP. Zaměstnavatel i jeho bezpeč