Předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací

Vydáno: 30 minut čtení

Muskuloskeletální poruchy jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti prakticky ve všech členských státech Evropské unie. Jednou z priorit evropské agentury EU-OSHA (European Agency for Safety and Health at Work) je podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací. Z tohoto důvodu, se v jednotlivých členských státech Evropské unie, v letech 2020-2022, uskuteční kampaň zaměřená na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací.

V současnosti se hledají nové přístupy k technickému řešení problémů nemocí pohybového ústrojí souvisejícího s prací. Jedním z těchto trendů je použití exoskeletů (nositelných kompenzačních pomůcek) na pracovištích. V rámci tohoto vývoje v oblasti práce se však nesmí opominout i případná nová a nově vznikající rizika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, která může zavádění těchto nových trendů sebou přinést.

[1], [2], [3]

1. Nemoc související s prací versus nemoc z povolání

V rámci uvedené problematiky je zapotřebí rozlišovat mezi pojmem „nemoc související s prací“ a „nemoc z povolání“.

„Nemoci související s prací“ (WRD – Work-related diseases) jsou onemocnění, u kterých je známo, že se vyskytují s vyšší frekvencí u jisté skupiny pracovníků, ale nelze je dávat do příčinné souvislosti. Nemoci související s prací nejsou hrazeny pojišťovnou.

„Nemoci z povolání„ (NzP) jsou akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek na zdraví a nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických a jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek, uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemoci z povolání jsou hrazeny pojišťovnou. Mezi nejčastěji se vyskytující diagnózy patří syndrom karpálního tunelu, kontaktní alergický ekzém, svrab, uhlokopská pneumokonióza, astma bronchiale a další.

Evropský seznam nemocí z povolání

Důležitým dokumentem na úrovni EU je „Doporučení Komise č. 90/326/EEC k přijetí Evropského seznamu nemocí z povolání“ a „Doporučení Komise č. 2003/670/EC k Evropskému seznamu nemocí z povolání“.

Doporučení Komise č. 2003/670/EC doporučuje členským státům zavést vnitrostátní právní předpisy týkající se vědecky prokázaných nemocí z povolání a jejich kompenzace, prevence a shromažďování statistických údajů.

Národní registr nemocí z povolání

Národní registr nemocí z povolání (NRNP) od svého založení v roce 1991 byl veden Centrem pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze jako Centrální registr nemocí z povolání. Zákonem č. 156/2004 Sb. byl pod názvem „Národní registr nemocí z povolání“ zařazen mezi zdravotní registry, které tvoří Národní zdravotnický informační systém (NZIS), nyní zakotvený v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Správcem NRNP je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, zpracovatelem je Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze.

Statistika nemocí z povolání v Evropské unii

Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 byl NRNP napojen na statistický systém Statistického úřadu Evropské Unie (EUROSTAT). V rámci mezinárodní spolupráce se informace o nemocech z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášených v ČR každoročně předávají Eurostatu do systému European Occupational Diseases Statistics (EODS).

Souvisejícím dokumentem je nařízení č. 1338/2008 EP a Rady o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a ochrany zdraví a bezpečnosti při práci.

Muskuloskeletální poruchy související s prací

V souladu se strategickým rámcem EU pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2014–2020 je jednou z priorit agentury EU-OSHA podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací.

Mezi nemoci související s prací patří:

  • muskuloskeletální poruchy,
  • stres a duševní poruchy,
  • nádorová onemocnění související s prací,
  • onemocnění kůže,
  • nemoci související s prací způsobené biologickými činiteli.

Bolest, nepříjemné pocity nebo snížená funkčnost zad, krku nebo končetin jsou v dnešní době běžným jevem u zaměstnanců. Tyto zdravotní potíže se obvykle označují jako muskuloskeletální poruchy (MSD – Musculoskeletal Disorders).

Mezi fyzikální faktory přispívající ke vzniku muskuloskeletálních poruch patří:

  • provádění opakovaných, nadměrných nebo prudkých pohybů,
  • ruční manipulace s břemeny (zejména při naklán

Související dokumenty

Související články

Negativní vliv azbestu jako příčiny nemocí z povolání nadále přetrvává
Povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Pozor na riziko vzniku profesního astmatu a dermatitidy
Muskuloskeletální poruchy problémem v oblasti BOZP na evropských pracovištích
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2021
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2021
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015
Evropa a její boj s rakovinou z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016
Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací jako nejčastější nemoc z povolání
Manipulace s pacienty - prevence muskuloskeletárních poruch
Náhrada škody za nemoc covid-19 a úrazy při home office
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019
Vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky pohledem jejich ochrany před infekčními onemocněními
Vztah onemocnění bederní páteře k výkonu práce
Nemoci z povolání
Nemoc z povolání jako příčina dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti

Související otázky a odpovědi

Šetření nemocí z povolání
Ohrožení nemocí z povolání
Krácení dovolené, pracovní úraz
Náhrada za pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Práce ve výškách
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Pracovní úraz a daňový náklad
Pracovní úraz ve státní správě, bolestné a ztížení spol. uplatnění

Související předpisy

156/2004 Sb. , kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách
262/2006 Sb., zákoník práce
104/2012 Sb. o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání)