Šetření nemocí z povolání

Plné znění otázky

V loňském roce nás lékařka z Krajské hygienické stanice, která prováděla ověřování pracovních činností při šetření nemocí z povolání, opakovaně „strašila“, že po změně zákona č. 258/2000 Sb. (pravděpodobně zákonem č. 267/2015 Sb.) musí být zařazení prací do 2. kategorie podloženo měřením rizikových faktorů. Její varování, že můžeme být KHS pokutováni, vyznělo tak, že bychom měli dodatečně měřit rizikové faktory včetně lokální svalové zátěže u všech prací zařazených do 2. kategorie, i když na ně máme platné rozhodnutí KHS o zařazení prací do kategorií z roku 2013 – 2014.

Téměř všechna šetření nemocí z povolání, která u nás v minulosti proběhla, byla pro syndrom karpálního tunelu u různých povolání a mnohé nakonec nebyly jako nemoc z povolání uznány. Hodnocení lokální svalové zátěže bylo mezitím upraveno změnou nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (nařízením vlády č. 246/2018 Sb.) a změna byla v čísle 12/2018 časopisu BHP zdůvodněna stejnými argumenty které jsem používal, měření „velkého rozsahu různorodých prací je finančně náročné a obtížně proveditelné“.

Kategorizaci jsme aktualizovali v roce 2013 – 2014 po vydání vyhlášky č. 79/2013 Sb. a máme k této kategorizaci a k jejím doplňkům platné rozhodnutí KHS, včetně uvedení prací zařazených do 2. kategorie. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, je zaměstnavatel povinen v případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté předložit KHS žádost, jejíž součástí jsou připojené protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek. Povinnost provádět u prací zařazených do 2. kategorie dodatečně měření, i když k výše uvedeným změnám nedošlo, není v zákoně stanovena.

Je můj výklad povinnosti zaměstnavatele správný?

Odpověď

Související dokumenty

Související články

Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Vztah onemocnění bederní páteře k výkonu práce
Evropa a její boj s rakovinou z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2021
Nemoci z povolání
Nemoc z povolání jako příčina dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti
Jak vypočítat náhradu za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2022
Průměrný výdělek pro náhradu škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2021
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020
Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací jako nejčastější nemoc z povolání
Povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Negativní vliv azbestu jako příčiny nemocí z povolání nadále přetrvává
Náhrada škody za nemoc covid-19 a úrazy při home office
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019
Vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky pohledem jejich ochrany před infekčními onemocněními
Muskuloskeletální poruchy problémem v oblasti BOZP na evropských pracovištích

Související otázky a odpovědi

Čtyřměsíční pracovní cesta
Poskytování poukazů
DPP a práce bez rizika - vstupní prohlídka
Ohrožení nemocí z povolání
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Krácení dovolené, pracovní úraz
Náhrada za pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Práce ve výškách
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Pracovní úraz
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Pracovní úraz a daňový náklad
Nehoda zaviněná mikrospánkem - pracovní úraz
Pracovní úraz

Související předpisy

258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci