Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací jako nejčastější nemoc z povolání

Vydáno: 30 minut čtení

Člověk je při práci vystaven působení rizikových faktorů, které mohou mít za určitých podmínek negativní vliv na lidské zdraví. Tyto faktory pracovního prostředí se mohou projevit vznikem nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání. Syndrom karpálního tunelu z přetěžování a vibrací je podle dlouhodobých statistik Státního zdravotního ústavu nejčastější nemoc z povolání a ohrožení nemocí z povolání v České republice. Příčinou vzniku syndromu karpálního tunelu může být jednostranné a nadměrné přetěžování ruky a zápěstí, působení vibrací přenášených na ruce, nebo kombinace obou těchto faktorů.

1. Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 3)

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Průzkum ESENER 3 uskutečnila EU-OSHA – Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v roce 2019, přičemž bylo dotazováno více než 45 000 podniků ve 33 zemích.

Z průzkumu vyplývá, že evropská pracoviště nejvíce trápí poruchy pohybového aparátu (MSD – Musculoskeletal Disorders) a psychosociální rizika (PSR – Psychosocial Risks).

Muskuloskeletální poruchy související s prací postihují záda, krk, ramena a horní i dolní končetiny. Patří mezi ně všechna poškození nebo onemocnění kloubů a dalších tkání. MSD související s prací jsou tedy postižení tělesných soustav, jako například svalů, kloubů, šlach, vazů, nervů, kostí a oběhového systému, které způsobuje nebo zhoršuje převážně práce a působení bezprostředního prostředí, v němž je práce vykonávána.

Muskuloskeletální poruchy patří mezi „nemoci související s prací“. Nemoci související s prací (WRD – Work-related diseases) jsou onemocnění, u kterých je známo, že se vyskytují s vyšší frekvencí u jisté skupiny pracovníků, ale nelze je dávat do příčinné souvislosti.

Mezi fyzikální faktory přispívající ke vzniku muskuloskeletálních poruch patří:

  • provádění opakovaných, nadměrných nebo prudkých pohybů,
  • ruční manipulace s břemeny (zejména při naklánění a vytáčení trupu a manipulace s nadlimitními břemeny),
  • zaujímání nepřirozených nebo statických poloh,
  • používání vibračních nástrojů (práce s ručně ovládanými pneumatickými nástroji a zařízeními),
  • práce v chladu nebo nadměrném teple,
  • práce při nedostatečném osvětlení,
  • práce v hlučném prostředí,
  • práce v rychlém tempu,
  • dlouhé sezení nebo stání ve stejné poloze.

V rámci průzkumu ESENER 2019 byl nejčastěji identifikovaným rizikovým faktorem „opakované pohyby rukou nebo paží“. A právě opakování stejných pohybů rukama a zápěstím může vést až ke vzniku syndromu karpálního tunelu.

V současné pandemické době dochází k prudkému nárůstu práce z domova, kdy používání klávesnice je v některých případech celodenní skutečností. Při práci na PC dochází ke stále se opakujícím pohybům rukou a prstů, což může mít za následek vznik syndromu karpálního tunelu.

Další nejčastěji identifikované rizikové faktory, ESENER 2019 – seřazeno sestupně:

  • opakované pohyby rukou nebo paží,
  • dlouhodobé sezení (nová položka v ESENER 2019),
  • potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty,
  • zvedání nebo přemísťování osob nebo těžkých břemen,
  • nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím,
  • časová tíseň.

Mezi nejčastěji identifikované rizikové faktory v EU-28 tedy patří „opakující se pohyby rukou nebo paží“ (65 % podniků), „jednání s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty“ (61 %) a „zvedání nebo přenášení osob nebo těžkých břemen“ (54 %).

Opakované pohyby rukou nebo paží

V rámci průzkumu ESENER 2019 byly podniky dotazovány, zda se vyskytuje na jejich pracovišti rizikový faktor „opakované pohyby rukou nebo paží“, a to bez ohledu na to, zda je tento rizikový faktor řízen (pod kontrolou), a kolika pracovníků se týká.

V tabulce č. 1 jsou uvedeny tři státy EU, které hlásí nejvyšší procento „opakovaných pohybů rukou nebo paží“, a tři státy EU, které hlásí nejnižší procento výskytu tohoto rizikového faktoru na pracovištích.

Zemí hlásící nejvyšší procento opakovaných pohybů rukou nebo paží je Slovinsko a zemí s nejnižším procentem je Malta. Nehledě tomuto pořadí je však patrné, že „opakované pohyby rukou nebo paží“ patří mezi nejčastěji identifikované rizikové faktory v EU.

Tabulka č. 1: Opakované pohyby rukou nebo paží (ESENER 2019) [1]

 

Země

Odpověď „ANO“ (v %)

EU-27

65,3 %

ČR

59,2 %

Slovinsko

Související dokumenty

Související články

Projevy a posuzování vibrací v pracovním prostředí na zdraví člověka
Odpovědnost zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem či nemocí z povolání
Odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2019
Vybavování zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky pohledem jejich ochrany před infekčními onemocněními
Muskuloskeletální poruchy problémem v oblasti BOZP na evropských pracovištích
Profesionální onemocnění hlášená v ČR v roce 2018
Povinnosti při pracovních úrazech a nemocech z povolání
Evropa a její boj s rakovinou z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2021
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2020
Náhrada škody za nemoc covid-19 a úrazy při home office
Valorizace průměrných výdělků pro účely rent z důvodu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a některé související otázky
Předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací
Pozor na riziko vzniku profesního astmatu a dermatitidy
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2021
Vyšší náhrady za pracovní úrazy a nemoci z povolání od 1. 6. 2022
Vztah onemocnění bederní páteře k výkonu práce
Nemoci z povolání

Související otázky a odpovědi

Šetření nemocí z povolání
Ohrožení nemocí z povolání
Záznam o úrazu v případě nepracovního úrazu
Náhrada za pracovní úraz
Odškodnění zaměstnanců po zaviněné dopravní nehodě
Pracovní úraz
Náhrada za ztrátu na výdělku a srážky ze mzdy
Pracovní neschopnost v případě pracovního úrazu
Pracovní úraz
Úraz na pracovišti
Ohlášení pracovního úrazu OIP
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Krácení dovolené, pracovní úraz
Práce ve výškách
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Pracovní úraz
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Pracovní úraz

Související předpisy

290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
262/2006 Sb., zákoník práce
104/2012 Sb. o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání)
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)