Plné znění otázky
1) Exekuční srážky v současné době zadáváme do programu mezd v celých korunách, i když může být tato exekuce stanovena i v desetinných částkách. Např. je stanovena exekuce ve výši 15.149,32 Kč, ale do mezd tuto pořizujeme ve výši na celé koruny, tedy v částce 15.150,- Kč.
Částka je uvedena v celých Kč s ohledem na skutečnost, že zaměstnanec může mít výplatu v hotovosti, a tedy je nutné zabezpečit výplatu v celých Kč, přičemž při výpočtu exekuční srážky v desetinné části by mohlo dojít k situaci, kdy by zaměstnanci náležela výplata v hotovosti s desetinnou částí, což není možné při výplatě v hotovosti zabezpečit. Je akceptovatelné provádět z tohoto důvodu srážku nad stanovený exekuční výměr, tedy ve výši rozdílu max. o necelou korunu? Je možné se případně, pokud bude ze strany zaměstnance napadeno srážení částky nad stanovený exekuční výměr o necelou jednu korunu, nějakým způsobem odkázat na legislativu ohledně správnosti tohoto postupu?
2) Zahrnutí přeplatku ročního zúčtování daně do výpočtu exekučních srážek – v současné době provádíme zahrnutí přeplatku z ročního zúčtování daně (mimo daňový bonus) do čistého příjmu pro výpočet exekučních srážek. Některé výklady však uvádí, že by se u ročního zúčtování daně mělo postupovat tak, že by tento příjem měl být postihnut jako jiná peněžitá pohledávka.
Je tento postup správný nebo je nutné roční zúčtování daně (bez daňového bonusu) vyloučit z čistého příjmu pro výpočet exekučních srážek a pro přeplatek daně na základě provedeného ročního zúčtování daně tak poukázat pouze ve prospěch vystavené jiné peněžité pohledávky?