Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností není ve zdravotním pojištění nijak mimořádnou situací. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů.
Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na Přehledu podávaném OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.
Oznámení zahájení samostatné výdělečné činnosti
Zaměstnaná osoba, která se rozhodla zároveň i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost bez ohledu na skutečnost, zda bude v daném souběhu tato její podnikatelská činnost hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů. Do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je osoba povinna se přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech svých činností. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost i prostřednictvím centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
Minimální vyměřovací základ
Z hlediska dodržení povinného minima je ve zdravotním pojištění zapotřebí respektovat velmi důležitou zásadu, že pokud platí pro dotyčnou osobu minimální vyměřovací základ, musí být toto minimum každopádně dodrženo v jedné z těchto činností. To znamená, že:
- v zaměstnání je vyměřovacím základem alespoň hodnota minimální mzdy, což je v roce 2019 částka 13 350 Kč (případně i s potřebou provedení dopočtu a doplatku pojistného do této výše minima), nebo
- v samostatné výdělečné činnosti jsou pravidelně placeny alespoň minimální zálohy.
V následujícím textu si i formou příkladů probereme různé varianty souběžného výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, platné v právních podmínkách roku 2019.
Souběh činností a zaměstnání jako hlavní zdroj příjmů
Osoba samostatně výdělečně činná, pro kterou je podnikání jejím jediným (při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, platí od ledna 2019 měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 2 208 Kč, není-li její povinností platit zálohu vyšší. Tato podmínka platí i v případě, že za rozhodné období kalendářního roku 2019 například vykáže ztrátu, nikoli zisk.
Odlišný je pak způsob placení pojistného na zdravotní pojištění osobami provádějícími samostatnou výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání, přičemž tato samostatná výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmů. Tyto osoby:
- nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění za rok 2019 pak v roce 2020 jednorázově doplatí do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled o příjmech a výdajích,
- odvedou při ročním zúčtování pojistné ve výši 13,5% z 50% příjmů po odpočtu výdajů bez nutnosti dodržet minimum platné pro OSVČ.
Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud předpokládá vyšší příjmy a jednorázové zaplacení pojistného do 8 dnů po podání Přehledu by pro ni mohlo znamenat neúměrnou finanční zátěž, může zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak ve zmíněné osmidenní lhůtě po podání Přehledu doplatit.
Způsoby placení pojistného na zdravotní pojištění v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si předvedeme na následujících dvou příkladech:
Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat dne 1. 2. 2019. Předpokládejme, že za rok 2019 dosáhne zisku, tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji 68 380 Kč. Zálohy na pojistné v roce 2019 neplatí a do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2019 (tedy v roce 2020) bude povinen odvést příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, které se vypočte následujícím způsobem:
pojistné = 0,135 x (0,5 x 68 380) = 4 616 Kč,
kde
68 380 = rozdíl mezi příjmy a výdaji,
0,5 = 50% příjmů po odpočtu výdajů (vyměřovací základ) za kalendářní rok 2019,
0,135 = 13,5% sazba pojistného.
Zaměstnanec začne při zaměstnání podnikat od 1. 7. 2019. Předpokládáme jeho zisk (neboli rozdíl mezi příjmy a výdaji) za rok 2019 ve výši 212 800 Kč. Pravidelně bude platit měsíční zálohy 600 Kč, na zálohách tak zaplatí za období červenec-prosinec 2019 částku 3 600 Kč (6 x 600). Do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2019 bude povinen zaplatit zdravotní pojišťovně doplatek, který se vypočte následovně:
celkové pojistné za rok 2019 činí: 0,135 x (0,5 x 212 800) = 14 364 Kč,
na zálohách bude zaplaceno: 3 600 Kč.
Tento zaměstnanec, který současně podniká, bude povinen zaplatit v roce 2020 v zákonem stanovené osmidenní lhůtě po podání Přehledu za rok 2019 doplatek pojistného ve výši 10 764 Kč (14 364 - 3 600).
Minimum při souběžných činnostech
V praxi se vyskytují případy, kdy příjem zaměstnance, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, nedosahuje minimální mzdy. Musí být zájmem jak zaměstnavatele, tak zaměstnance, aby bylo pojistné za rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnání) nebo kalendářního roku (samostatná výdělečná činnost) odvedeno v souladu se zákonem, neboť nedodržení minimálního vyměřovacího základu lze ze strany zdravotní pojišťovny v rámci kontroly placení pojistného u zaměstnavatele snadno zjistit porovnáním výše příjmu v zaměstnání a zařazením takového zaměstnance jako osoby samostatně výdělečně činné.
Pojištěnec začal při zaměstnání podnikat, má tedy souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Hrubý příjem v zaměstnání se pohybuje v rozpětí od 9 000 Kč do 13 000 Kč, nicméně svoji samostatnou výdělečnou činnost pojištěnec nepovažuje za hlavní zdroj příjmů. Lze pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění sčítat příjmy ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti, nebo musí být dodržen minimální vyměřovací základ v některé z těchto činností?
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění nelze sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Naopak, právní úprava platná ve zdravotním pojištění jednoznačně stanoví, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen buď v zaměstnání, nebo v samostatné výdělečné činnosti. Pokud se pojištěnec v daném případě rozhodne, že hlavním zdrojem jeho příjmů bude zaměstnání, pak:
- musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné z minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč, tedy včetně doplatku pojistného do tohoto zákonného minima,
- není povinností pojištěnce platit jako OSVČ zálohy na pojistné, ale pojistné zaplatí jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu.
Kdyby si pojištěnec zvolil jako hlavní zdroj příjmů samostatnou výdělečnou činnost, pak platí následující:
- jako OSVČ musí platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, v roce 2019 tedy nejméně v částce 2 208 Kč,
- v zaměstnání se při příjmu nižším než minimální mzda odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč.
V takovém případě dokladuje pojištěnec zaměstnavateli čestným prohlášením, že v rámci své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy ve smyslu zákona.
K odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu nepřihlíží zaměstnavatel tehdy, pokud se jedná o osobu vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například u „státního pojištěnce“.
„Střídání“ zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností
V rámci kalendářního roku mohou nastat situace, kdy je pojištěnec po část roku zaměstnancem a po část roku osobou samostatně výdělečně činnou, anebo může souběžně vykonávat obě činnosti.
Pojištěnec začal podnikat v březnu 2019 a platí minimální zálohy 2 208 Kč. Od 1. 6. 2019 nastoupil do zaměstnání s pravidelným měsíčním příjmem 32 000 Kč. Toto zaměstnání ukončí ke dni 30. 9. 2019 a poté bude nadále pouze osobou samostatně výdělečně činnou.
V měsících červnu až září 2019 se musí pojištěnec s ohledem na výši příjmů rozhodnout, zda je za dané situace jeho samostatná výdělečná činnost hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů. Pokud by byla samostatná výdělečná činnost nadále hlavním zdrojem jeho příjmů, platil by tento pojištěnec i za měsíce červen až září minimální zálohy. V opačném případě by pak:
- oznámil „svojí“ zdravotní pojišťovně, že se jeho samostatná výdělečná činnost stala od června 2019 vedlejším zdrojem příjmů a přestal by na příslušné měsíce platit zálohy (resp. by nebyl povinen tyto zálohy platit),
- nejpozději do 8. 10. 2019 zdravotní pojišťovně sdělil, že od 1. 10. se jeho samostatná výdělečná činnost stala jediným zdrojem příjmů, tedy s povinností platit měsíční zálohy 2 208 Kč.
Osoby, za které platí pojistné stát
Tyto zaměstnané nebo podnikající osoby jsou zvýhodněny v tom smyslu, že nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení v kategorii „hrazené státem“ trvá po celý kalendářní měsíc.
Žena jako příjemce rodičovského příspěvku začala podnikat v dubnu 2019 a současně je zaměstnána na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy s měsíčním hrubým příjmem 10 200 Kč.
V zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5% ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.
V rámci samostatné výdělečné činnosti taktéž nemusí tato osoba respektovat minimální vyměřovací základ. Osoby, za které hradí pojistné stát, nejsou povinny platit v prvním kalendářním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti (2019) zálohy na pojistné. Když osoba při daném souběhu na zdravotní pojišťovně prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, nebude muset ani do budoucna zálohy platit.
Povinnost platit zálohy by vznikla za předpokladu, že takto podnikající osoba vykáže za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku kladný výsledek své samostatné výdělečné činnosti a bude se jednat o její jedinou výdělečnou činnost. Takové zálohy mohou být i nižší než minimální.
Obdobný postup platí i pro ostatní osoby, za které je plátcem pojistného stát, například pro poživatele důchodů, studenty, osoby na rodičovské dovolené a další.
Sankce za nesplnění zákonné povinnosti
Zaměstnanci, kteří jsou zároveň podnikateli, si musejí uvědomit, že zahájení a rovněž i ukončení samostatné výdělečné činnosti jsou povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů po zahájení, resp. ukončení této činnosti (viz ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). V opačném případě jim může být ze strany zdravotní pojišťovny uložena dle § 44 citovaného zákona pokuta až do výše 10 000 Kč, při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může pokuta dosáhnout částky až 20 000 Kč. Ukončení samostatné výdělečné činnosti lze rovněž oznámit i prostřednictvím Jednotného registračního formuláře, podaného u obecního živnostenského úřadu.
Zaměstnání a podnikání v rámci EU
Pokud se osoba s trvalým pobytem na území České republiky, zaměstnaná u českého zaměstnavatele, rozhodne ještě podnikat ve státě Evropské unie, případě v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku, postupuje se podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009. S ohledem na princip jednoho pojištění bude tato osoba z titulu obou činností pojištěna (účastna všech systémů sociálního zabezpečení) ve státě, ve kterém vykonává zaměstnání, tedy v České republice.