Příspěvek představuje plánovaný projekt, který se zaměřuje na problematiku BOZP při zaměstnávání cizinců z neevropských zemí. Představeny jsou související projekty a důvody potřeby řešení projektu.
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., započal v letošním roce řešit úkol zaměřený na zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na zaměstnávání cizinců. Tento úkol se zaměřuje především na zaměstnávání cizinců z neevropských zemí. Problematické je zde jednak genderová nevyváženost pracovních podmínek v domovských zemích těchto osob, jednak neznalost našich kulturních hodnot a předsudky ze strany domácích spolupracovníků. Toto se snaží úkol řešit.
Motivací k řešení úkolu je nejen nedostatek pracovních sil jak na českém, tak i evropském pracovním trhu, ale také potřeba připravit se na možné dopady politiky některých zemí EU. Je nutné, aby byla BOZP podrobněji řešena nejen u našich zaměstnanců, ale také u zaměstnanců ze zahraničí. U zahraničních pracovníků nebude problém pouze jejich jazyková bariéra, ale také rozdíl v kulturním a sociálním prostředí, s čímž by se v rámci BOZP mělo pracovat. Jazykovou bariéru je nutné řešit komplexně, ale pro potřeby BOZP je vhodné využívat zejména obrazovou schematizovanou podobu, například piktogramy. V České republice se doposud oblasti BOZP v souvislosti se zahraničními pracovníky věnuje pouze několik prací a to především u zaměstnávání v zemědělství a ve stavebnictví další odvětví nejsou podrobněji řešena. Problémem je také to, že doposud není příliš zohledněna stávající migrační krize, které se sice nemusí, ale může projevit i v našem prostředí.
Konkrétně v oblasti zemědělství je po cizincích velká poptávka, a to i v případě migrantů. I přesto, že cizinci přichází na trh práce s určitými návyky a očekáváním mají o tyto zaměstnance zaměstnavatelé velký zájem.
Jak už jsme uváděli v tomto časopise v roce 2016, mají zaměstnavatelé zájem i o několik tisíc cizinců (migrantů). Tento zájem doposud nepoklesl. Na rozdíl od jiných oblastí hospodářství zde není významný problém s jazykovou bariérou či úrovní vzdělání.
Cizinci pracují především v dělnických a technických profesích v zemědělských, lesních a zahradnických výrobních jednotkách, tedy v ovocných sadech, vinicích, lesích, ovocných a lesních školkách atd. V těchto profesích chyběla v letech 2014 a 2015 pracovní síla nejvíce.
Na základě provedeného šetření bylo zjištěno, že zaměstnavatelé v oblasti zemědělství mají se zaměstnáváním cizincům převážně pozitivní zkušenosti. Cizinci jsou označováni jako zodpovědní a rychle se učící. I když i zde jsou slyšet hlasy, které toto vyvracejí. Bohužel dosud není zpracována podrobná statistika.
O volné pracovní pozice v zemědělství postupně ztratili zájem i čeští nezaměstnaní a důchodci již dávno před uprchlickou krizí. Dlouhodobě se nedaří (dle českých zemědělců) tato pracovní místa zaplnit schopnými a zodpovědnými lidmi z vlastních zdrojů pracovní síly. Dlouhodobý nedostatek pracovníků v době sezóny české zemědělce limituje, nebo je nutí upouštět od dalších investic do rozvoje podnikání a hledat jiné programy s nízkým podílem lidské síly.
Další zásadní snižování produkčních kapacit (zejména pro potravinářské využití) si však již ČR nemůže dovolit, neboť by v kombinaci s existující nevhodnou organizací odbytového řetězce zakládalo nižší ekonomickou sílu a úroveň. Proto by mohla pomoc uprchlíků přijít vhod. V tomto ohledu je české zemědělství vhodným prostředím pro přirozenou integraci uprchlíků, kteří by v jiných oborech našli okamžité uplatnění bez dalších investic jen stěží.
S ohledem na stávající politickou a demografickou situaci nejen v České republice, ale v celé Evropské unii je potřeba se připravit na zaměstnávání cizinců u nás. V minulosti byly v rámci VUBP, v. v. i. řešeny projekty, které se této problematice věnovaly. Jednalo se jak o projekty zaměřené na kvalitu pracovního života, tak o projekty zaměřené na bezpečnost práce v dílčích segmentech hospodářství. Jednalo se o oblasti stavebnictví a zemědělství.
Tyto oblasti mají v současnosti velký nedostatek pracovních sil. To se netýká pouze sezónních pracovníků, ale i pracovníků v celoročně potřebných profesích, především v živočišné výrobě. Ovšem tato situace neplatí pouze pro uvedené oblasti. Úbytek pracovních sil je ve většině oblastí. Nedostatek je jak pracovníků s nízkou kvalifikací, tak pracovníků s vysokou kvalifikací ve většině oborů, snad jen s výjimkou humanitních oborů. Tyto údaje vycházejí z interních dat VUBP. v. v. i., které jsou připraveny k dalšímu zpracování.
Stejně tak by se měl i stát připravit na tyto pracovní síly a hledat s předstihem třecí plochy, které mohou představovat jak kulturní či společenské riziko, tak riziko v oblasti zajištění BOZP nejen na pracovištích.
Zvýšená pozornost by měla být věnována zaměstnávání cizinců z neevropských zemí. V současné době se hojně setkáváme se zaměstnanci z asijských zemí, jako je Vietnam, Mongolsko či Filipíny. S přihlédnutím na politickou situaci v Evropské unii lze však očekávat také zaměstnance z dalších zemí, především ze zemí arabského světa a to jak z Blízkého východu, tak ze severního pobřeží Afriky. V případě těchto osob je třeba se připravit na zcela odlišné kulturní a náboženské kořeny, které ovlivňují chování těchto osob. Problematická bude také nižší tradice v oblasti BOZP. Jak plyne z interních materiálů, které si zpracoval VUBP, v. v. i. pro potřeby řešení projektu, vyskytuje se v domovských zemí zmíněných osob vyšší míra úrazovosti v porovnání nejen našeho průměru, ale také průměru celoevropského. To se netýká pouze pracovních úrazů, ale také úrazů smrtelných. Tato situace se však po zhruba 5 letech výrazně mění a zahraniční pracovníci se postupně zlepšují, tzn. počet pracovních úrazů u nich klesá.
Cizinci jsou zaměstnáváni převážně na méně kvalifikovaných místech. To potvrzují také například zdroje ze Švýcarska či Kanady. Neplatí to pro všechny cizince, je to však trend, který lze ze statistik vysledovat.
V rámci řešení úkolu je potřeba se zaměřit výrazně na osvětu. To se týká jak cizinců, tak domácích zaměstnanců a zaměstnavatelů. Podle interních údajů, které byly získány z menších českých podniků, Kanady a Švýcarka je problémem jednak neznalost, jednak zneužívání. Velké množství cizinců (zaměstnanců) například neznalo svá práva a s ohledem na své kulturní kořeny po nich ani blíže nepátrali.
Vlastní projekt se bude věnovat řešení dané problematiky. Vychází z toho, že ekonomický růst neomezuje pouze rychlost technologického rozvoje, ale také demografická situace u nás, resp. v EU jako celku. Na poli pracovního trhu je obecným problémem nedostatek lidí a konkrétních profesí. Existují tři možná řešení: podporovat demografický růst, cíleně ovlivňovat vzdělávací systém a podpora přílivu pracovní síly ze zahraničí. V posledním případě lze reálně uvažovat především pracovní sílu ze zemí mimo EU. První dva způsoby jsou dlouhodobé, třetí je pak relativně rychlý. Vyžaduje „pouhý“ dovoz pracovní síly. Zde je problematická především pracovní síla pocházející z mimoevropského prostředí, často z diametrálně odlišných kulturně sociálních podmínek a s rozdílnou historickou zkušeností. Navíc se v současnosti tato pracovní síla sama hlásí o možnost zapojit se do pracovního procesu.
Náš systém (kultury) bezpečnosti práce vychází z historické zkušenosti a zásad, které se tvořili v posledních cca sto letech. V popředí je člověk. Ochrana zdraví člověka se zakládá na prevenci rizikových stavů, což se odráží i v našich předpisech. V případě pracovníků, kteří pocházejí z neevropského prostředí, tak nemusí být problematická pouze jazyková bariéra, ale také uznávání autorit a dodržování pravidel, jejichž potřebnost nemusí být dostatečně nezainteresovanému člověku zcela pochopitelná.
Cílem výzkumného úkolu je proto zmapovat současnou situaci na trhu práce a definovat oblasti, kde lze řešit nedostatek pracovní síly přísunem zaměstnanců ze zahraničí. Zde je pak potřeba analyzovat možnosti nabídky zahraniční pracovní síly a hledat problematické oblasti vztahující se k těmto pracovníkům a možným problémům v oblasti kultury a zvyklostí. Dle potřeby je v plánu definovat rizika, možnosti prevence a příslušná opatření pro specifické skupiny cizinců například s ohledem na věk, pohlaví, náboženství, původ apod. Především ženám z mimoevropského prostoru bude potřeba věnovat zvýšenou pozornost, protože často pracují v jiných, mnohdy nepříliš atraktivních oborech a profesích než je jejich původní vzdělání, vč. toho vysokoškolského.
Výsledkem bude souhrnná výzkumná zpráva, která představuje komplexní přehledový materiál k řešené problematice. Plánován je také odborný workshop.