Přiměřená opatření pro zaměstnance s postižením

Vydáno: 25 minut čtení

Český prvostupňový soud vynesl dne 26. května 2021 historicky první rozsudek týkající se nepřijetí přiměřeného opatření vůči zaměstnanci s postižením. Jednalo se o případ muže (vychovatele ve věznici), který žádal na základě doporučení svého ošetřujícího lékaře o přeřazení do organizační složky zaměstnavatele (Vězeňské služby ČR), která je blíže jeho bydlišti. Zaměstnanci se totiž vlivem každodenního dlouhého dojíždění do práce zhoršoval zdravotní stav. Zaměstnavatel přeřazení odmítl a nevysvětlil, v čem by pro něj požadované opatření znamenalo nepřiměřené zatížení. Soud dospěl k závěru, že došlo k diskriminaci z důvodu postižení a uložil zaměstnavateli zaplatit náhradu škody v podobě ušlé mzdy a náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 tisíc Kč.

Úvodní poznámky

Terminologie: anglický výraz „reasonable accommodation“ se do českého jazyka nejčastěji překládá jako „přiměřené opatření“, „přiměřené úpravy“ či „přiměřené uspořádání“. V celém textu budu jednotně používat termín „přiměřené opatření“.

Přestože rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. května 2021, sp. zn. 48 C 214/2019, není v okamžiku odevzdání tohoto článku pravomocný, jedná se o první soudní rozhodnutí svého druhu v České republice a významný milník pro realizaci sociálních práv lidí s postižením.1) Pokud se podíváme do zahraničí, (ne)přijímání přiměřených opatření v zaměstnání je tématem, kterým se již opakovaně zabývaly tamější soudy a orgány pro rovné zacházení.2) Zajímavými případy se v minulosti zabýval i veřejný ochránce práv. Jedním z důvodů, proč se o daném tématu v českém prostředí dostatečně nediskutuje, je podle mých dosavadních zjištění především nedostatek informací jak mezi zaměstnanci s postižením, tak i mezi samotnými zaměstnavateli a odborovými organizacemi.3) Přitom neformální tlak na zvyšování přístupnosti zaměstnavatelů vůči lidem s postižením prostřednictvím přiměřených opatření je v posledních letech zřejmý.4) Článek má tudíž za cíl zvýšit informovanost mezi členy odborné veřejnosti a ve výsledku také přispět k vyššímu začlenění lidí s postižením na otevřeném trhu práce.

Poznámka:

Někdy také nazýván jako běžný či volný trh práce. Je tvořen různými zaměstnavateli (obchodními korporacemi, státními či neziskovými organizacemi), na které se většinou vztahuje povinnost zaměstnávat povinný podíl lidí s postižením podle zákona o zaměstnanosti.

V následujícím textu představím zajímavé výzkumy týkající se potřeb lidí s postižením v zaměstnání, následně popíši související právní úpravu. Konkrétní výzvy, kterým čelí zaměstnavatelé při praktické implementaci právních pravidel, si dovolím ilustrovat na několika soudních rozhodnutích ze zahraničí. V závěru uvedu praktická doporučení pro zaměstnance a zaměstnavatele vyvěrající z mé právní praxe.

Potřeby zaměstnanců s postižením v datech

Výzkumné šetření Českého statistického úřadu

Na prvním místě je vhodné konstatovat, že přiměřená opaření jsou důležitým tématem hned pro několik desítek tisíc zaměstnanců. Český statistický úřad (dále také „ČSÚ“) zjistil, že v českých domácnostech žije

Související dokumenty

Související pracovní situace

Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Doba trvání pracovního poměru
Jmenování na pracovní místo (do funkce)
Práce přesčas nařízená vs. práce přesčas dohodnutá
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Konkurenční činnost (souhlas zaměstnavatele)
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Délka pracovní doby (obecně)
Odstupné

Související články

Judikatura NSS v oblasti poskytování příspěvku na OZP
Povinný podíl za rok 2016
Povinný podíl za rok 2015
Kdo je osobou se zdravotním postižením dle zákona o zaměstnanosti
Povinný podíl za rok 2016
Náhradní plnění po dvou novelách
Novinky v zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Problematické otázky u § 78 zákona o zaměstnanosti
Povinný podíl za rok 2015
Povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřené opatření
Povinný podíl za rok 2016
Povinný podíl za rok 2022
Ještě jednou k přiměřeným opatřením pro zaměstnance se zdravotním postižením
Judikatura NSS v oblasti poskytování příspěvku na OZP
Plánované legislativní změny v oblasti zaměstnanosti pro rok 2017
Aktuální změny právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, 2. část
Povinný podíl za rok 2019
Odpovědi na dotazy plátců daně
Povinný podíl za rok 2018
Povinný podíl za rok 2020
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Povinný podíl po novele zákona o zaměstnanosti

Související otázky a odpovědi

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Pravidla pro povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Invalidní důchod I. stupně
Náhrada mzdy během DPN
Výpočet zdravotního pojištění u osoby zdravotně znevýhodněné
Malá a velká organizace
Roční přepočtený stav zaměstnanců OZP a TZP
Povinný podíl zaměstnávání OZP 2023
Poskytování náhradního plnění - roční přepočet zaměstnanců
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na dani za zaměstnance invalidního
Výpočet povinného podílu osob se zdravotním postižením
Příspěvek od Úřadu práce
Náhradní plnění
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zkrácený úvazek na 37,5 hod týdně
Zaměstnání na DPP zdravotně postižené osoby
Povinný podíl osob se zdravotním postižením
Dodavatel náhradního plnění

Související předpisy

435/2004 Sb. o zaměstnanosti
262/2006 Sb., zákoník práce