Přiměřená opatření pro zaměstnance s postižením

Data, právní úprava, kazuistiky a praktická doporučení

Český prvostupňový soud vynesl dne 26. května 2021 historicky první rozsudek týkající se nepřijetí přiměřeného opatření vůči zaměstnanci s postižením. Jednalo se o případ muže (vychovatele ve věznici), který žádal na základě doporučení svého ošetřujícího lékaře o přeřazení do organizační složky zaměstnavatele (Vězeňské služby ČR), která je blíže jeho bydlišti. Zaměstnanci se totiž vlivem každodenního dlouhého dojíždění do práce zhoršoval zdravotní stav. Zaměstnavatel přeřazení odmítl a nevysvětlil, v čem by pro něj požadované opatření znamenalo nepřiměřené zatížení. Soud dospěl k závěru, že došlo k diskriminaci z důvodu postižení a uložil zaměstnavateli zaplatit náhradu škody v podobě ušlé mzdy a náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 tisíc Kč.

Úvodní poznámky

Terminologie: anglický výraz „reasonable accommodation“ se do českého jazyka nejčastěji překládá jako „přiměřené opatření“, „přiměřené úpravy“ či „přiměřené uspořádání“. V celém textu budu jednotně používat termín „přiměřené opatření“.

Přestože rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. května 2021, sp. zn. 48 C 214/2019, není v okamžiku odevzdání tohoto článku pravomocný, jedná se o první soudní rozhodnutí svého druhu v České republice a významný milník pro realizaci sociálních…

Tento článek je jen pro předplatitele

Registrujte se nyní a získejte 14 denní přístup ZDARMA

  • Přístup k placeným článkům
  • Týdeník Podtrženo, sečteno
  • Časové řezy předpisů
  • Přístup k Otázky a odpovědi
Registrujte se zdarma

Heslo by mělo obsahovat alespoň 6 znaků