Přiměřená opatření pro zaměstnance s postižením

Vydáno: 25 minut čtení

Český prvostupňový soud vynesl dne 26. května 2021 historicky první rozsudek týkající se nepřijetí přiměřeného opatření vůči zaměstnanci s postižením. Jednalo se o případ muže (vychovatele ve věznici), který žádal na základě doporučení svého ošetřujícího lékaře o přeřazení do organizační složky zaměstnavatele (Vězeňské služby ČR), která je blíže jeho bydlišti. Zaměstnanci se totiž vlivem každodenního dlouhého dojíždění do práce zhoršoval zdravotní stav. Zaměstnavatel přeřazení odmítl a nevysvětlil, v čem by pro něj požadované opatření znamenalo nepřiměřené zatížení. Soud dospěl k závěru, že došlo k diskriminaci z důvodu postižení a uložil zaměstnavateli zaplatit náhradu škody v podobě ušlé mzdy a náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 tisíc Kč.

Úvodní poznámky

Terminologie: anglický výraz „reasonable accommodation“ se do českého jazyka nejčastěji překládá jako „přiměřené opatření“, „přiměřené úpravy“ či „přiměřené uspořádání“. V celém textu budu jednotně používat termín „přiměřené opatření“.

Přestože rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. května 2021, sp. zn. 48 C 214/2019, není v okamžiku odevzdání tohoto článku pravomocný, jedná se o první soudní rozhodnutí svého druhu v České republice a významný milník pro realizaci sociálních práv lidí s postižením.1) Pokud se podíváme do zahraničí, (ne)přijímání přiměřených opatření v zaměstnání je tématem, kterým se již opakovaně zabývaly tamější soudy a orgány pro rovné zacházení.2) Zajímavými případy se v minulosti zabýval i veřejný ochránce práv. Jedním z důvodů, proč se o daném tématu v českém prostředí dostatečně nediskutuje, je podle mých dosavadních zjištění především nedostatek informací jak mezi zaměstnanci s postižením, tak i mezi samotnými zaměstnavateli a odborovými organizacemi.3) Přitom neformální tlak na zvyšování přístupnosti zaměstnavatelů vůči lidem s postižením prostřednictvím přiměřených opatření je v posledních letech zřejmý.4) Článek má tudíž za cíl zvýšit informovanost mezi členy odborné veřejnosti a ve výsledku také přispět k vyššímu začlenění lidí s postižením na otevřeném trhu práce.

Poznámka:

Někdy také nazýván jako běžný či volný trh práce. Je tvořen různými zaměstnavateli (obchodními korporacemi, státními či neziskovými organizacemi), na které se většinou vztahuje povinnost zaměstnávat povinný podíl lidí s postižením podle zákona o zaměstnanosti.

V následujícím textu představím zajímavé výzkumy týkající se potřeb lidí s postižením v zaměstnání, následně popíši související právní úpravu. Konkrétní výzvy, kterým čelí zaměstnavatelé při praktické implementaci právních pravidel, si dovolím ilustrovat na několika soudních rozhodnutích ze zahraničí. V závěru uvedu praktická doporučení pro zaměstnance a zaměstnavatele vyvěrající z mé právní praxe.

Potřeby zaměstnanců s postižením v datech

Výzkumné šetření Českého statistického úřadu

Na prvním místě je vhodné konstatovat, že přiměřená opaření jsou důležitým tématem hned pro několik desítek tisíc zaměstnanců. Český statistický úřad (dále také „ČSÚ“) zjistil, že v českých domácnostech žije

Související dokumenty

Související pracovní situace

Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Délka pracovní doby (obecně)
Odstupné
Okamžité zrušení pracovního poměru
Smrt zaměstnance (zaměstnavatele)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Výpověď
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce
Práce přesčas při kontu pracovní doby
Práce přesčas při pružném rozvržení pracovní doby
Pracovní pohotovost
Rovnoměrné rozvržení pracovní doby
Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele

Související články

Judikatura NSS v oblasti poskytování příspěvku na OZP
Povinný podíl za rok 2016
Povinný podíl za rok 2015
Náhradní plnění po dvou novelách
Novinky v zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Problematické otázky u § 78 zákona o zaměstnanosti
Povinný podíl za rok 2016
Kdo je osobou se zdravotním postižením dle zákona o zaměstnanosti
Povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřené opatření
Povinný podíl za rok 2022
Ještě jednou k přiměřeným opatřením pro zaměstnance se zdravotním postižením
Aktuální změny právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, 2. část
Plánované legislativní změny v oblasti zaměstnanosti pro rok 2017
Povinný podíl za rok 2017
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřená opatření i u zaměstnanců ve zkušební době
Převedení na jinou práci jako přiměřené opatření pro zaměstnance s postižením
Povinný podíl za rok 2020
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část

Související otázky a odpovědi

Pravidla pro povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Invalidní důchod I. stupně
Náhrada mzdy během DPN
Povinný podíl zaměstnávání OZP 2023
Roční přepočtený stav zaměstnanců OZP a TZP
Výpočet zdravotního pojištění u osoby zdravotně znevýhodněné
Malá a velká organizace
Povinný podíl OZP 2025
Náhradní plnění
Chyba při výpočtu povinného podílu ZTP
Plnění povinného podílu zaměstnávání OZP
Poskytování náhradního plnění - roční přepočet zaměstnanců
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Výpočet povinného podílu osob se zdravotním postižením
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na dani za zaměstnance invalidního
Povinný podíl zaměstnanců OZP - přeměna invalidního důchodu na starobní důchod
Zaměstnání na DPP zdravotně postižené osoby

Související předpisy

435/2004 Sb. o zaměstnanosti
262/2006 Sb., zákoník práce