Povinný podíl za rok 2015

Vydáno: 25 minut čtení

Začátkem nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4% osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, tedy plnění povinného podílu, povinnosti uložené zákonem o zaměstnanosti. Článek je tradičně určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci. Vzhledem k významným změnám zákona o zaměstnanosti od 1.1.2015 bude jistě užitečné podívat se, jak se v praxi projevily v rámci plnění výše uvedené povinnosti.

Kdo je osobou se zdravotním postižením?

Povinný podíl upravuje ust. § 81 až 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“).

Zcela zásadní je ve vztahu k této povinnosti určení okruhu osob se zdravotním postižením stejně jako to, jakými doklady se status osoby se zdravotním postižením prokazuje. Pojem a výčet osob se zdravotním postižením je obsažen v ust. § 67 zákona o zaměstnanosti. V citovaném ustanovení najdeme čtyři skupiny osob se zdravotním postižením.

Jsou jimi:

  • osoby invalidní ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),
  • osoby invalidní v prvním anebo ve druhém stupni,
  • osoby zdravotně znevýhodněné,
  • osoby, které byly posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

První dvě skupiny, tedy osoby invalidní ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením) a osoby invalidní v prvním nebo druhém stupni [ust. § 67 odst. 2 písm. a) a b) zákona o zaměstnanosti], prokazují svůj status posudkem nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení. Orgány sociálního zabezpečení jsou vyjmenovány v ust. § 3 zákona č. 582/1001 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení – vedle Ministerstva práce a sociálních věcí je to Česká správa sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení a dále orgány sociálního zabezpečení Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.

Z dokladů, kterými mohou dle citovaného ustanovení být posudek nebo potvrzení, musí být zřejmé, že status platil po celé sledované období (rok 2015). Na dokladech – tím prvním je posudek o zdravotním stavu, vydaných výše uvedenými orgány sociálního zabezpečení, by mělo být vyznačeno datum vzniku invalidity a datum, pokdy status platí, případně datum další kontrolní lékařské prohlídky. Po jejím absolvování by měl zaměstnanec zaměstnavateli sdělit, zda stupeň jeho invalidity trvá, anebo zda došlo ke změně, případně k odnětí invalidity.

Důležité je zdůraznit, že za osobu se zdravotním postižením se osoby invalidní ve všech třech stupních považují bez ohledu na to, zda je těmto osobám vyplácen invalidní důchod. V případě jakýchkoli pochyb o tom, zda jde o osobu invalidní, doporučuji požádat o potvrzení této skutečnosti příslušný orgán sociálního zabezpečení.

V případě osoby, která je cizincem anebo občanem Evropské unie, platí totéž, co je uvedeno výše. I tato osoba, má-li být považována za osobu se zdravotním postižením, musí tuto skutečnost prokázat posudkem nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení uvedeným v ust. § 3 zákona č. 582/1001 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Třetí skupinou jsou podle ust. § 67 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti osoby zdravotně znevýhodněné – kategorie, která měla ze zákona o zaměstnanosti k 1.1.2015 „vymizet“, díky bodu 1 přechodných ustanovení k zákonu č. 136/2014 Sb. zůstala i nadále zachována. Přesto, že podle ust. § 67 odst. 5 písm. b) zákona o zaměstnanosti prokazují i tyto osoby svůj status potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, díky citovanému přechodnému ustanovení lze dle mého názoru akceptovat i rozhodnutí úřadu práce, samozřejmě jen v těch případech, pokud je platné pro rok 2015. Je nutné uvést, že počínaje 1.8.2014 rozhodují o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou orgány sociálního zabezpečení, a to na základě žádosti. Žádost o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou je k dispozici na www.cssz.cz. Pro úplnost uvádím, že na rozdíl od rozhodnutí úřadů práce, kde datum uznání osobou zdravotně znevýhodněnou bylo uvedeno ve výroku rozhodnutí, v případě rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení vzniká status dnem nabytí právní moci rozhodnutí.

Příklad č. 1:

Rozhodnutím úřadu práce byla osoba uznána osobou zdravotně znevýhodněnou od 1. října 2011 do 31. března 2015. Pro účely povinného podílu za rok 2015 je od 1. ledna 2015 do 31. března 2015 tato osoba považována za osobu zdravotně znevýhodněnou (osobu se zdravotním postižením) .

Příklad č. 2:

Rozhodnutím úřadu práce byla osoba uznána osobou zdravotně znevýhodněnou od 1. října 2011 trvale. Pro účely povinného podílu za rok 2015 je od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 tato osoba považována za osobu zdravotně znevýhodněnou (osobu se zdravotním postižením).

Příklad č. 3:

Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou nabylo právní moci dne 15. října 2014 s platností do 1. října 2015. Pro účely povinného podílu za rok 2015 je od 1. ledna 2015 do 1. října 2015 tato osoba považována za osobu zdravotně znevýhodněnou (osobu se zdravotním postižením).

Poslední skupinou osob se zdravotním postižením (ust. § 67 odst. 6 zákona o zaměstnanosti) jsou osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již invalidní nejsou v žádném stupni. Nejedná se tedy o případy poklesu stupně invalidity, ale jen o ty případy, kdy osoba invalidní v nějakém stupni byla, a orgánem sociálního zabezpečení byla posouzena, že již invalidní není. I v tomto případě se status prokazuje posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení s tím, že statut osoby se zdravotním postižením trvá 12 měsíců ode dne posouzení.

Příklad č. 4:

Dne 1. května 2014 došlo na základě posouzení lékařské posudkové služby okresní správy sociálního zabezpečení k odnětí 2. stupně invalidity. Dle posudku vydaného tímto orgánem již od uvedeného data nejde o osobu invalidní (v žádném stupni). Pro účely povinného podílu za rok 2015 je tato osoba od 1. ledna 2015 do 1. května 2015 považována za osobu se zdravotním postižením.

Příklad č. 5:

Dne 1. května 2015 došlo na základě posouzení lékařské posudkové služby okresní správy sociálního zabezpečení k odnětí 3. stupně invalidity. Dle posudku vydaného tímto orgánem již od uvedeného data nejde o osobu invalidní (v žádném stupni). Pro účely povinného podílu za rok 2015 je tato osoba od 1. ledna 2015 do 1. května 2015 považována za osobu s těžším zdravotním postižením a od 2. května 2015 do 31. prosince 2015 za osobu se zdravotním postižením.

Na které zaměstnavatele se povinnost vztahuje?

Jak již bylo v úvodu článku zmíněno, povinnost plnit povinný podíl se nevztahuje na všechny zaměstnavatele. Dle ust. § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se povinnost plnění povinného podílu vztahuje pouze na ty zaměstnavatele, jejichž průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v pracovním poměru je větší než 25. Tito zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4% povinného podílu na celkovém počtu všech svých zaměstnanců.

Plnění povinného podílu se nevztahuje na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a zaměstnanců obce zařazených do obecní policie. Nevztahuje se také na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů, a na členy výjezdových skupin u zaměstnavatelů, kteří jsou poskytovateli zdravotnické záchranné služby.

Pro úplnost musím zmínit i zvláštní úpravu pro ty agentury práce, které dočasně přidělují své zaměstnance k uživateli. Ty dle ust. § 81 odst. 1 zákona o zaměstnanosti do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnance, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje za celého zaměstnavatele, nikoliv za jednotlivé provozy nebo detašovaná pracoviště. Za zaměstnance se pro tento účel považují všichni, jejichž pracovní poměr je založen pracovní smlouvou (tedy nikoli ti, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti anebo dohody o provedení práce) včetně zaměstnanců, jejichž pracovní poměr vznikl volbou nebo jmenováním.

Při výpočtech postupuje zaměstnavatel podle ust. § 15 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti (dále jen „vyhláška“). Všechny výpočty se provádějí na dvě platná desetinná místa, a to tak, že se vypustí všechny číslice za poslední platnou číslicí a tato číslice se upraví podle následující číslice tak, že následuje-li číslice menší než 5, zůstává beze změny; následuje-li číslice 5 anebo číslice větší, zvyšuje se o 1. Povinný podíl zjistí zaměstnavatel tak, že z ročního průměrného přepočteného počtu všech svých zaměstnanců vypočítá 4%.

Podle citovaného ustanovení se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců zjišťuje jako podíl odpracovaných hodin všemi zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru za rok 2015 a celkové stanovené pracovní doby bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Pro rok 2015 budeme počítat s těmito čísly – 8hodinový pracovní režim (2 008 hodin), 7,5hodinový režim (1 882,5 hodin) a 7,75hodinový režim (1 945,25 hodin).

odpracované hodiny všemi zaměstnanci zaměstnavatele za rok 2015 / celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu

Pouze v případě, že zaměstnavatel provozuje svoji činnost jen po část sledovaného kalendářního roku, se dle ust. § 15 odst. 3 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, použije při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých činnost vykonával (viz poslední příklad).

Za odpracované hodiny se pro účel výpočtů ročního průměrného přepočteného počtu považují:

  • skutečně odpracované hodiny (včetně hodin přesčasů),
  • hodiny čerpané dovolené (nikoli hodiny nečerpané proplacené dovolené),
  • hodiny za dobu, po kterou byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným a nebylo mu prvních 14 dnů poskytováno nemocenské, ale náhrada mzdy (včetně prvních 3 dnů pracovní neschopnosti),
  • hodiny dočasné pracovní neschopnosti, za kterou byly poskytovány dávky nemocenského pojištění,
  • hodiny, za které náležely dávky nemocenského pojištění z důvodu ošetřování člena rodiny,
  • hodiny překážek v práci na straně zaměstnavatele,
  • hodiny překážek v práci na straně zaměstnance (ty, které jsou uvedeny v nařízení vlády 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek), za které náleží náhrady mzdy nebo platu.

Příklady výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců zaměstnavatele

Příklad č. 6:

Zaměstnanci zaměstnavatele odpracovali v roce 2015 celkem 50 000 hodin v jednosměnném pracovním režimu (40hodinová pracovní doba). Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců vypočteme jako podíl odpracovaných hodin těmito zaměstnanci a fondu pracovní doby bez svátků v roce 2015.

50 000: 2 008 = 24,90 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců

Na tohoto zaměstnavatele se za rok 2015 nevztahuje povinnost plnit povinný podíl.

Příklad č. 7:

Zaměstnanci zaměstnavatele odpracovali v roce 2015 celkem 160 000 hodin v jednosměnném pracovním režimu (40hodinová pracovní doba) a 50 000 hodin v nepřetržitém pracovním režimu (37,5hodinová pracovní doba). Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců vypočteme jako podíl odpracovaných hodin pro každý pracovní režim zvlášť a fondu pracovní doby v roce 2014 bez svátků.

160 000: 2 008 = 79,68

50 000: 1 882,5 = 26,56

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců tohoto zaměstnavatele za rok 2015 je 106,24. Povinný podíl je 4,24 osob se zdravotním postižením.

Příklad č. 8:

Zaměstnanci zaměstnavatele, který zahájil svoji činnost dne 1.7.2015, odpracovali celkem 160 000 hodin v jednosměnném pracovním režimu (40hodinová pracovní doba). Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců vypočteme jako podíl odpracovaných hodin a fondu pracovní doby bez svátků v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel svoji činnost vykonával.

160 000: 1 004 = 159,36

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců za rok 2015 je 159,36. Povinný podíl je 6,37 osob se zdravotním postižením.

Tři způsoby plnění povinného podílu

Za rok 2015 lze povinný podíl plnit těmito třemi způsoby:

  1. zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru,
  2. náhradním plněním – odebíráním výrobků, služeb nebo zadáváním zakázek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech,
  3. odvodem do státního rozpočtu, anebo kombinací všech uvedených způsobů.

1. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

První z možností, jak splnit povinný podíl, je dle ust. § 81 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tak jak byly vymezeny v úvodu článku. Výpočet ročního přepočteného počtu osob se zdravotním postižením provádíme stejným způsobem jako výpočet průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců zaměstnavatele.

Zvlášť přitom počítáme zaměstnance, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením (osoby invalidní ve třetím stupni), a zvlášť ty, kteří jsou osobami se zdravotním postižením (osoby invalidní v prvním a druhém stupni, osoby zdravotně znevýhodněné a osoby, které byly posouzeny, že již invalidní nejsou). Důvodem je skutečnost, že dle ust. § 17 vyhlášky se pro účely výpočtů osoby s těžším zdravotním postižením započítávají třikrát.

Většina situací, které při těchto výpočtech mohou nastat, jsou uvedeny v následujících příkladech.

Příklady výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a těžším zdravotním postižením.

Příklad č. 9:

Zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, odpracovali v roce 2015 v jednosměnném pracovním režimu (40hodinová pracovní doba) 45 000 hodin.

45 000: 2 008 = 22,41 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením

Příklad č. 10:

Zaměstnanci, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, odpracovali v roce 2015 v jednosměnném pracovním režimu (40hodinová pracovní doba) 30 000 hodin.

30 000: 2 008 = 14,94 x 3 = 44,82 průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením

Do povinného podílu za rok 2015 si tento zaměstnavatel započte celkem 67,23 osob se zdravotním postižením.

Příklad č. 11:

Zaměstnanec zaměstnavatele byl od 1. 1. do 30.6.2015 osobou s těžším zdravotním postižením (invalidní ve třetím stupni). Pracoval na zkrácený úvazek v jednosměnném provozu. V tomto období odpracoval 400 hodin.

Od 1. 7. do 31.12.2015 byl osobou se zdravotním postižením (invalidní ve druhém stupni). V tomto období odpracoval 500 hodin, také v jednosměnném pracovním režimu.

400: 2 008 = 0,20 x 3 =0,57

500: 2 008 = 0,24

0,60 + 0,25 = 0,81

Do povinného podílu za rok 2015 si tento zaměstnavatel započte 0,85 osoby se zdravotním postižením.

2. Náhradní plnění

Druhou možností, jak naplnit povinný podíl, je tzv. náhradní plnění. Dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti spočívá náhradní plnění v odebírání výrobků anebo služeb od tzv. dodavatelů náhradního plnění anebo zadávání zakázek těmto subjektům.

Za dodavatele náhradního plnění se považují právnické anebo podnikající fyzické osoby, které zaměstnávají více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech podle ust. § 75 zákona o zaměstnanosti. Dodavatelem náhradního plnění může být i podnikající fyzická osoba, která sama je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádného zaměstnance.

Výše uvedení dodavatelé náhradního plnění mohou dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti poskytnout náhradní plnění pouze ve výši odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2014 za každého svého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v roce 2014. Limit náhradního plnění pro rok 2015 dodavatelé počítají podle vzorce 36 x 25 179 Kč x přepočtený počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením v roce 2014.

Příklad č. 12:

Příklad výpočtu objemu náhradního plnění dodavatele pro účely povinného podílu za rok 2015

Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech (dodavatel náhradního plnění), zaměstnával v roce 2014 11,67 přepočtených osob se zdravotním postižením.

(36 x 25 179) x 11,67 = 10 578 202 Kč

Tento dodavatel může svým odběratelům v rámci povinného podílu na rok 2015 poskytnout náhradní plnění v objemu 10 578 202 Kč bez DPH.

O poskytnutém plnění jsou dodavatelé náhradního plnění povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele, cenu jemu dodaného náhradního plnění bez daně z přidané hodnoty (DPH), datum dodání náhradního plnění a číslo dokladu, na jehož základě bylo náhradní plnění poskytnuto. Nevedení této evidence má za následek spáchání správního deliktu dle ust. § 140 odst. 1 písm. d) zákona o zaměstnanosti. Správního deliktu dle ust. § 140 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti se dopustí ten dodavatel náhradního plnění, který v této evidenci neuvede požadované údaje anebo je uvede neúplně anebo nepravdivě. Za oba správní delikty mu může být orgánem inspekce práce uložena sankce až do výše 100 000 Kč.

V rámci náhradního plnění vychází odběratel z údajů, které mu dodavatel náhradního plnění osvědčí. Zákon o zaměstnanosti však nestanoví ani formu a ani výčet údajů, které by měl dodavatel náhradního plnění svému odběrateli povinnost uvádět. Z praxe proto doporučuji, aby odběratel požadoval od svého dodavatele náhradního plnění uvedení těchto údajů:

  1. zda je dodavatelem náhradního plnění dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti – tedy, zda zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech,
  2. celkový objem náhradního plnění pro účely povinného podílu za rok 2015 zjištěný dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti (viz výpočet výše),
  3. počet osob se zdravotním postižením zaměstnaných v jednotlivých kalendářních čtvrtletích 2015 (pro účely omezení uvedeného v ust. § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti),
  4. celkový objem dodaného náhradního plnění konkrétnímu odběrateli za celý rok 2015.

K jednotlivým bodům upřesňuji:

ad 1) zda je dodavatelem náhradního plnění dle ust. § 81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti – tedy, zda zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech – tuto skutečnost lze doložit např. dohodou uzavřenou s úřadem práce o zřízení či vymezení chráněných pracovních míst platnou pro rok 2015.

ad 2) celkový objem náhradního plnění pro povinný podíl za rok 2015 – údaj, který dodavatel náhradního plnění zjistí dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, tj. 36násobek průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí 2014 (906 444 x průměrný přepočtený počet osob se zdravotním postižením zaměstnaných v roce 2014; viz výše uvedený příklad výpočtu).

ad 3) počet osob se zdravotním postižením zaměstnaných v jednotlivých kalendářních čtvrtletích 2015 – tento údaj je nezbytný pro účely případného omezení zápočtu osob se zdravotním postižením uvedeného v ust. § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti (viz níže uvedený příklad).

ad 4) celkový objem dodaného náhradního plnění konkrétnímu odběrateli za celý rok 2015 – tento údaj by měl mít dodavatel náhradního plnění ve své evidenci a ze stejného údaje pak vychází i odběratel při přepočtu náhradního plnění na osoby se zdravotním postižením (viz příklad výpočtu náhradního plnění).

Počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do svého povinného podílu v rámci náhradního plnění, se zjistí tak, že z celkového objemu plateb za odebrané výrobky, služby nebo zadané zakázky od jednotlivých dodavatelů náhradního plnění odečte odběratel daň z přidané hodnoty (DPH) a výslednou částku vydělí 7násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za I. – III. čtvrtletí roku 2015 (dále jen „průměrná mzda“). Pro účely povinného podílu za rok 2015 vycházíme z částky 25 903 Kč (7násobek = 181 321 Kč).

Příklad č. 13:

Příklad zápočtu osob se zdravotním postižením v rámci náhradního plnění

Zaměstnavatel odebíral v roce 2015 náhradní plnění formou služeb od dodavatele náhradního plnění. Celkový objem za odebrané služby po odečtu DPH činil 1 500 000 Kč.

1 500 000: 181 321 = 8,27

Formou náhradního plnění si tento zaměstnavatel do povinného podílu započítá 8,27 osoby se zdravotním postižením. Při výpočtu, resp. přepočtu náhradního plnění na osoby se zdravotním postižením platí omezení upravené v ust. § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. V případě, že počet osob se zdravotním postižením, které si odběratel může započítat do svého povinného podílu, je větší než průměrný přepočtený počet osob se zdravotním postižením dodavatele, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si odběratel do povinného podílu započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší. Kalendářním čtvrtletím se rozumí kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání náhradního plnění.

Stejné omezení platí i v případě, že dodavatelem náhradního plnění je osoba samostatně výdělečně činná, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádného zaměstnance. V tomto případě lze formou náhradního plnění do povinného podílu započítat nejvýše 1,00 osoby se zdravotním postižením, a to i v případě, že dodavatel je osobou s těžším zdravotním postižením.

Příklad č. 14:

Příklad „omezení“ zápočtu osob se zdravotním postižením v rámci náhradního plnění

Zaměstnavatel odebíral v roce 2015 náhradní plnění formou služeb od dodavatele náhradního plnění. Celkový objem za odebrané služby po odečtu DPH činil 1 300 000 Kč. Poslední zdanitelné plnění se uskutečnilo ve IV. čtvrtletí 2015. Dodavatel náhradního plnění uvedl v čestném prohlášení tyto čtvrtletní přepočtené počty svých zaměstnaných osob se zdravotním postižením za rok 2015:

I. čtvrtlení 5,11
II. čtvrtletí 6,71
III. čtvrtletí 6,53
IV. čtvrtletí 6,66

1 300 000: 181 321 = 7,16 osob se zdravotním postižením by si zaměstnavatel mohl započíst, nebýt výše uvedeného omezení. Z důvodu tohoto omezení si do povinného podílu započte „pouze“ 6,71 osob – jako nejvyšší počet zaměstnanců dodavatele v kalendářním čtvrtletí předcházející čtvrtletí, kdy se uskutečnilo zdanitelné plnění.

3. Odvod do státního rozpočtu

Zaměstnavatel, který povinný podíl nenaplní ani přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením ani náhradním plněním, je povinen provést odvod do státního rozpočtu. I pro povinný podíl za rok 2015 platí, že za každou „nesplněnou“ osobu se zdravotním postižením činí výše odvodu do státního rozpočtu 2,5násobek průměrné mzdy.

Pro účely plnění povinného podílu za rok 2015 je to částka 25 903 Kč (2,5násobek = 64 757,50 Kč). Výsledná částka odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Odvod do státního rozpočtu mohou provádět všichni zaměstnavatelé bez rozdílu.

Příklad č. 15:

Příklad výpočtu odvodu do státního rozpočtu

Povinný podíl zaměstnavatele za rok 2015 je 19,35 osob se zdravotním postižením.

Zaměstnavatel zaměstnává 11,45 osob se zdravotním postižením a v rámci náhradního plnění si do povinného podílu započetl 4,87 osob se zdravotním postižením.

19,35 – (11,45 + 4,87) = 3,03

3,03 x 64 757,50 = 196 216 Kč

Do státního rozpočtu zaměstnavatel ve lhůtě do 15.2.2016 odvede 196 216 Kč.

Oznámení o povinném podílu

Způsob plnění povinného podílu za rok 2015 je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR nejpozději do 15.2.2016. Místní příslušnost je v tomto případě dána sídlem zaměstnavatele, který je právnickou osobou, a bydlištěm zaměstnavatele, který je podnikající fyzickou osobou. Adresy, kontakty, čísla účtů krajských poboček Úřadu práce ČR a zejména formulář Oznámení o povinném podílu za rok 2015 se stručným poučením (na zadní straně) bude v průběhu ledna 2016 k dispozici na www.portal.mpsv.cz v sekci Zaměstnanost; Informace pro zaměstnavatele; Zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Poprvé za rok 2015 budou dle novelizovaného ust. § 83 zákona o zaměstnanosti v Oznámení o povinném podílu zaměstnavatelé, kteří plní povinný podíl formou náhradního plnění, povinni připojit i identifikační údaje dodavatele náhradního plnění, cenu odebraného náhradního plnění bez DPH, datum odebrání náhradního plnění a číslo dokladu, na základě kterého bylo náhradní plnění uskutečněno. Za nesplnění této nové povinnosti anebo za uvedení nesprávných údajů může být zaměstnavateli uložena sankce až do výše 100 000 Kč.

Ve stejné lhůtě jako Oznámení o povinném podílu, tedy nejpozději do 15.2.2016, je zaměstnavatel, který svůj povinný podíl nesplnil ani zaměstnáváním osob se zdravotním postižením ani náhradním plněním, provést odvod do státního rozpočtu prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce ČR. Číslo účtu, na který se odvod provádí, lze nalézt na www.portal.mpsv.cz anebo ho na vyžádání sdělí příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR.

Nesplní-li zaměstnavatel povinnost provést odvod do státního rozpočtu, stanoví mu příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Vymáháním odvodu jsou pověřeny příslušné celní úřady podle sídla zaměstnavatele.

Kontrola povinného podílu

Kontrolou dodržování povinností vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti včetně kontroly povinného podílu je pověřen Státní úřad inspekce práce prostřednictvím příslušných oblastních inspektorátů práce. Více informací, kontakty a další lze nalézt na www.suip.cz.

Nesplněním výše popsaných povinností může zaměstnavatel spáchat správní delikt, a to buď tím, že nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, anebo nesplní oznamovací povinnost. Za nesplnění povinnosti zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu může být uložena sankce až do výše 1 000 000 Kč. Výše sankce za nesplnění oznamovací povinnosti může dosáhnout výše až 100 000 Kč.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dovolená po mateřské dovolené
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Doba trvání pracovního poměru
Jmenování na pracovní místo (do funkce)
Práce přesčas nařízená vs. práce přesčas dohodnutá
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru

Související články

Povinný podíl za rok 2016
Povinný podíl za rok 2017
Povinný podíl za rok 2018
Povinný podíl po novele zákona o zaměstnanosti
Povinný podíl za rok 2016
Náhradní plnění po dvou novelách
Povinný podíl za rok 2022
Povinný podíl za rok 2016
Povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřené opatření
Novinky v zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Problematické otázky u § 78 zákona o zaměstnanosti
Kdo je osobou se zdravotním postižením dle zákona o zaměstnanosti
Povinný podíl po novele zákona o zaměstnanosti
Ještě jednou k přiměřeným opatřením pro zaměstnance se zdravotním postižením
Povinný podíl za rok 2017
Plánované legislativní změny v oblasti zaměstnanosti pro rok 2017
Aktuální změny právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, 2. část
Přiměřená opatření pro zaměstnance s postižením
Povinný podíl za rok 2020
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Judikatura NSS v oblasti poskytování příspěvku na OZP
Povinný podíl za rok 2018
Povinný podíl za rok 2019

Související otázky a odpovědi

Roční přepočtený stav zaměstnanců OZP a TZP
Povinný podíl osob se zdravotním postižením
Malá a velká organizace
Povinný podíl zaměstnávání OZP 2023
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Invalidní důchod I. stupně
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zkrácený úvazek na 37,5 hod týdně
Zaměstnání na DPP zdravotně postižené osoby
Náhrada mzdy během DPN
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na dani za zaměstnance invalidního
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Pravidla pro povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Výpočet povinného podílu osob se zdravotním postižením
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Výpočet zdravotního pojištění u osoby zdravotně znevýhodněné
Poskytování náhradního plnění - roční přepočet zaměstnanců
Příspěvek od Úřadu práce
Náhradní plnění
Dodavatel náhradního plnění

Související předpisy

435/2004 Sb. o zaměstnanosti
582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
136/2014 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
518/2004 Sb. , kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
280/2009 Sb. daňový řád
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění